V manželství více než kde jinde platí, že když dva dělají totéž, výsledek není stejný. I přes dodržení správného postupu a dodání všech ingrediencí mohou z jednoho návodu vzniknout dva naprosto odlišné výtvory. A tak se musíme vyrovnávat s manželskými kalamitami sami po svém.
Přicházejí obvykle nečekaně, bez varování, stejně jako ty přírodní. Nemusí však končit nenapravitelnou spouští v podobě rozvodu. Když vichřice odnese střechu, také to přeci neznamená, že je třeba zbořit celý dům. Dá se opravit jen ta poničená část obydlí. Stojí to sice hodně námahy a úsilí, ale obojí je korunované zjištěním, že nová je lepší než ta původní. I když v Česku končí rozvodem polovina manželství, pořád ještě se dají některé partnerské krize vyřešit ke spokojenosti obou stran a se šťastným koncem. Psycholožka Marta Boučková a manželský poradce Petr Šmolka takové příběhy znají a nabízejí je jako možnou inspiraci ostatním.
Recept na šťastné manželstvíPetr Šmolka: Přestaňte očekávat, že manželství bude šťastné. Stačí, bude-li převažovat pocit poklidné spokojenosti, prokládaný fázemi, kdy v popředí bude hlavně provozní spolupráce. Hýčkejte si chvíle štěstí, nepovažujte je však za něco, na co máte automatický nárok. A hlavně vztah nepitvejte. To nemůže dopadnout dobře. V medicíně se pitvají pouze mrtvoly! |
Osamělý nevěrník
Pavel byl osel! Jednak se tak občas sám cítil, jednak se už dva roky nápadně podobal Buridanovu oslu z Ezopových bajek. Rozdíl spočíval v tom, že nependloval mezi dvěma kupkami sena, ale mezi Jitkou a Lucií.
S Jitkou žil deset let ve spokojeném manželství, obě děti miloval. Pak poznal, kde jinde než v práci, pětadvacetiletou Lucku. Z flirtu se rychle vyvinul intenzivní vztah. Jitka to poznala snad ještě dřív než on sám. Skoro rok se marně snažil románek ukončit.
"Když jsem byl doma, toužil jsem po Lucce, když jsem byl s ní, stýskalo se mi po dětech," vzpomíná Pavel. A tak mu psycholog poradil, ať se sbalí a zkusí žít jako rozvedený. Po dobu odluky ať respektuje, že dříve společné rodinné teritorium už není společné. Ať platí výživné a děti si bere jako běžný otec po rozvodu.
A tak zkusil žít s Luckou. Zamilovanost a společné chvíle s novou partnerkou však převálcoval stesk. Chyběly mu děti, prostředí, ve kterém žili, stýskalo se mu i po Jitce. Po dvou měsících by se nejraději vrátil, ale doporučení psychologa znělo - vyčkejte alespoň další dva. Tak si našel podnájem jen sám pro sebe a začal potají "randit" s manželkou. Lucka změnila práci, už čtyři měsíce se neviděli, Pavlovi se tím ulevilo. Dnes už je dva měsíce zpátky doma. A rád!
Poučení: Nevěra je nejběžnějším typem partnerské krize. Když na ni partnerovi či partnerce přijdete, neřešte ji okamžitě. Pamatujte, že nic není tak horké, jak to vypadá.
Nezaviněná facka
Lukáš byl v zásadě hodný muž, ale občas do něj vjel běs a pak nebylo radno připlést se mu do cesty. Zvlášť když byl přetažený nebo nevyspalý. Dokud to odnášely jen talíře, byla jeho žena v klidu. Lukáš se omlouval, že tomu neumí zabránit. Pak ji jednou udeřil.
"Měla jsem dojem, že o tom ani neví. Věděla jsem, že jde do tuhého. Přesto jsem ho pořád měla ráda. Nebýt těch záchvatů, byl opravdu zlatej," vyprávěla Věra.
V poradně pro týrané ženy jí nepomohli. "Nezajímalo je, že ho mám ráda. Za to prý může můj ‚scénář oběti‘, má potřeba se trestat. Prý mi pomohou s návrhem na rozvod a doporučovali vykázání z bytu. To už byla silná káva," pokračuje. Zkusila ještě manželskou poradnu. Lékař se vyptával, jestli Lukáš neměl úraz hlavy či otřes mozku. "Jak by ne, patnáct let hrál fotbal!" zněla odpověď. Následovala vyšetření. Výsledek? Malé epileptické záchvaty, jimž vzdorovat nemohl, ale dají se léčit. A tak Lukáš bere prášky a je v klidu.
Poučení:
Pro domácí násilí není omluva. Před radikálním řezem zkuste partnera přesvědčit k návštěvě neurologa.
Jsem bez práce
Tomáš byl finanční poradce, který vydělával dost na to, aby jeho žena se třemi dětmi zůstala v klidu na mateřské. Markéta se právě chystala zajít za šéfem, aby o rok odložila nástup do práce, když volal Tomáš.
"Dostal jsem výpověď," oznámil. "Ber cokoliv. S dětmi zůstanu doma já," prohlásil. Na diskusi nebyl čas. Markéta nastoupila, ale v duchu měla výčitky vůči nejmladší dceři, které byl jen rok. Tomáš to taky úplně nezvládal. Když přišla vystresovaná z práce domů, on odcházel za kamarády. "Práci sháněl, ale prý žádná, která by byla na jeho úrovni, není. Vlastně mu to tak vyhovovalo. Nejvíc mu vadilo, že si nemohl koupit motorku," vzpomíná Markéta.
Stresy vydržela půl roku. "Dala jsem mu nůž na krk - buď se postará o celou domácnost, nebo půjde do práce," říká Markéta. Vzal zaměstnání, které bylo pod jeho úroveň. Ale taky se začal aktivně věnovat hledání něčeho lepšího. Po půl roce konečně našel takovou práci, která mu vyhovovala.
Poučení:
Při ztrátě práce zredukujte výdaje. Zamyslete se, zda je nutné udržovat vysoký standard. Nestálo by za to prodat třeba chalupu? Oprostěte se od tradičního modelu, kde je muž živitel a žena paní domu.
Recept na šťastné manželstvíMarta Boučková: Ctím slova velkorysost, tolerance, úcta a respekt k druhému. To je moje osvědčené, byť všechna tahle slova zní nadneseně. Ale v běžném životě mají své důležité místo. Myslete na to, že druhý je jiný, vidí jinak a vnímá jinak. Podstatná věc je také mít druhého rád a chtít s ním být. Plus to něco, čemu říkáme láska. Tu ale nepopisuji, na to byli větší mudrlanti. |
Sex po porodu? Jen to ne!
Martina s Jirkou měli spokojený vztah, klapalo jim to i v sexu. "Opravdu si nemyslím, že by si mě Jirka vybral jenom kvůli té ,posteli‘. Ale je pravdou, že právě v ní jsme si od počátku užívali. Až do narození Aničky," vzpomíná žena.
Šestinedělí Jirka uznával, po něm měl dojem, že se vše vrátí do starých kolejí. "Pořád jsem ho měla ráda, jen jsem neměla na sex chuť. Snažila jsem se mu říct, ať počká. Místo toho se urážel, někdy byl zlý, zmínil ,manželské povinnosti‘," líčí poporodní měsíce Martina. Nakonec skončil u internetu, kde navazoval virtuální vztahy.
"Žárlila jsem, vyčítala. Hádali jsme se a o sexu jsem o to víc nechtěla slyšet," vzpomíná. Domluvili se, že půjdou k sexuologovi. A lékař si hodně povídal hlavně s Jirkou. Přestalo naléhání i vysedávání u počítače.
"Poslední dobou mi milování chybí. Párkrát už jsem za ním přišla sama. A on pochopil, že kdo si počká, ten se dočká," říká Martina.
Poučení:
Pokud nemáte po porodu chuť na sex, je to normální, nenuťte se k ničemu. Pro začátek zkuste nekoitální způsoby.
Práci dávám všechno
Práce státního úředníka Petra už dlouho nebavila. Sice měl pevnou pracovní dobu, ale celodenní vysedávání u monitoru počítače a vyřizování žádostí o doklady mu připadalo nudné. Nemohl v ní uplatnit svoji kreativitu a už vůbec ne manuální zručnost. Vždycky ho bavila truhlařina. Chalupa byla jeho dílem. Když se před osmi roky rozhodl pro výpověď a rozjezd živnosti, manželka mu plány schválila.
"Neměli jsme co ztratit. Děti byly dospělé, žena vydělávala, aby pokryla náklady rodiny v začátcích, když jsem neměl tolik klientů. Pak zakázek přibývalo, firma se rozrůstala," vzpomíná Petr. Návraty z práce až večer i pracovní víkendy dva roky Alena tolerovala. Kompenzací byly podstatně vyšší příjmy rodiny. Pak jí ale začaly chybět společně strávené chvíle s manželem.
"Odpolední procházky se psem, projížďky na kole, víkendy na chalupě. Na nic z toho už nebyl čas, a tak jsem začala vyčítat. Už to téměř vypadalo na rozvod," říká Alena. Třicet let strávených spolu se jim však nechtělo zahodit, úspěšné podnikání ale taky ne. Z poradny odcházeli s dohodou - sobota bude pro ně dva. Práci, chod domácnosti i vše ostatní podřídí tomu, aby mohli být spolu. Když to počasí dovolí, vyrazí na kola, na lyže, se psem... Nebylo to ani trochu spontánní, ani romantické. Vlastně to bylo vynucené, ale časem se na "své" soboty začali dost těšit.
Poučení:
Než přinesete žádost o rozvod, uvědomte si, že partner omezením práce přijde o zakázky a tím i o peníze, na které je rodina zvyklá.
