Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Recepty z první republiky: karbanátky z hub, hovězí na madeiře a omeleta

  0:32aktualizováno  0:32
Pozapomenuté chutě z českých kuchyní z dob našich prababiček a pradědečků se rozhodly vzkřísit Jitka Rákosníková a Eva Všetíčková ve své Kuchařce první republiky. Podle nich tehdejší recepty rozhodně stojí za oprášení.

Karbanátky z hub z Kuchařky první republiky | foto: Alena Hrbková, z Kuchařky první republiky

První republiku si většina z nás představuje v nostalgickém oparu elegance, i když realita každodenního života byla mnohem šedivější než ve filmech. Ovšem české kulinářství zažívalo v té době přímo boom, vycházely slavné kuchařky Marie Janků Sandtnerové, Anuše Kejřové nebo Marie Haškovcové a nepřeberné množství kvalitních příruček.

Kromě tradičních regionálních pochutin a receptů donesených do měst kuchařkami a hospodyněmi se v měšťanských rodinách vařila i kuchyně rakouská, německá, maďarská a samozřejmě i proslavená francouzská kuchyně. Ovšem před zdomácněním se většina dočkala změn. Třeba z hašé (z francouzského hachée - nasekaný) se stala haše. A často se maso také namísto nasekání namlelo, čímž přišlo o šťavnatost, připomínají ve své kuchařce Rákosníková se Všetíčkovou.

Mlsný Burian i dělnická lepenice

Jitka Rákosníková je spoluautorkou Kuchařky první republiky. „Gastronomie, kuchyně, recepty, jídlo, to všechno pro nás představuje živé organismy, které se mohou a také by se měly proměňovat, obměňovat a přizpůsobovat našemu životu tak, aby nám přinášely potěšení a radost,“ říká.

Jitka Rákosníková je spoluautorkou Kuchařky první republiky. „Gastronomie, kuchyně, recepty, jídlo, to všechno pro nás představuje živé organismy, které se mohou a také by se měly proměňovat, obměňovat a přizpůsobovat našemu životu tak, aby nám přinášely potěšení a radost,“ říká.

Tehdejší filmové hvězdy jako Vlasta Burian a Adina Mandlová byly proslulé svými mlsnými jazýčky. Na večírky si zvaly nejproslulejší kuchaře a objednávaly pochoutky z nejlepších lahůdkářství. Měšťané si pochutnávali běžně na mase a drahých dochucovadlech a bavili se třeba i kuchařskými kurzy. Dělnické domácnosti se obešly s jednodušším jídelníčkem.

Šunkofleky, lepenici, knedlík s vajíčkem, bramborové placky, nudle s mákem nebo guláš ostatně mnoho z nás kvůli jejich nízkým nákladům a skvělé chuti vaří dodnes. Zajímavé byly i recepty židovských obyvatel tehdejšího Československa jako husa v šouletu, skořicoví šneci nebo bramborové pirohy.

K prvorepublikovému kulinářství neodmyslitelně patřilo i pečení a cukrářství se všemi bábovkami, záviny, bublaninou, zdobenými řezy a koláči. Podle Jitky Rákosníkové byla již v prvorepublikových kuchařkách více než polovina obsahu věnovaná zákuskům, což v jiných zemích nebývá zvykem. Stejně tak jsme výjimeční tím, že sladká jídla jako buchty, nákypy a ovocné knedlíky jíme po polévce jako hlavní jídlo, což v zahraničí není zvykem.

Pokud máte chuť na trochu nostalgie v kuchyni, nechte se inspirovat následujícími recepty z Kuchařky první republiky.

Karbanátky z hub

Na 4 porce:

Karbanátky z hub z Kuchařky první republiky, kterou vydalo nakladatelství Smart Press
  • 800 g hub
  • 40 g másla
  • 60 g cibule
  • 2 lžíce zakysané smetany
  • strouhanka na zahuštění a obalení
  • pepř a sůl
  • 4 žloutky
  • sádlo, nebo přepuštěné máslo na smažení

Očištěné houby na cedníku prolijeme horkou vodou, necháme je okapat a nadrobno je nakrájíme. V kastrolu na másle lehce osmažíme nadrobno nakrájenou cibulku a na ní podusíme houby. Když jsou měkké, přidáme smetanu, strouhanku, ochutíme solí a čerstvě namletým pepřem a nakonec vmícháme žloutky. Odstavíme z ohně a necháme asi půl hodiny odpočinout. Ze směsi tvarujeme malé karbanátky, obalujeme je ve strouhance a smažíme je stejně jako karbanátky z masa.

A malá perlička: v původním receptu je navrhováno dochucení oblíbenými rozetřenými sardelkami.

Hovězí na madeiře

Na 4 porce:

Hovězí na madeiře z Kuchařky první republiky, kterou vydalo nakladatelství Smart Press
  • 3/4 kg svíčkové
  • sůl a pepř
  • 50 g slaniny
  • 250 g kořenové zeleniny (celer, mrkev, petržel)
  • 1 cibule
  • 80 g másla
  • 2 zrnka nového koření
  • 6 zrnek pepře
  • tymián
  • bobkový list
  • kousek citronové kůry
  • vývar
  • 1/2 lžíce mouky
  • 4 lžíce madeirského vína

1. Očištěné maso osolíme, opepříme a prošpikujeme ho na nudličky pokrájenou slaninou. Zeleninu a cibuli nakrájíme na plátky a v kastrolu na másle osmažíme dozlatova. Nahoru položíme maso, přidáme koření a citronovou kůru. Podlijeme vývarem a zakryté upečeme v troubě předehřáté na 160 °C doměkka.

2. Upečené maso vyjmeme a zakryté necháme chvíli odpočinout. Šťávu zahustíme moukou a krátce povaříme. Dochutíme madeirou a případně prolisujeme. K této jednoduché, ale působivé pečeni, kde skvěle vynikne kvalita masa, můžeme podávat noky, karlovarské knedlíky nebo těstoviny, ale také bramborové pyré.

Pražská omeleta

Na 2 porce:

Pražská omeleta z Kuchařky první republiky, kterou vydalo nakladatelství Smart Press
  • 3 vejce, žloutky a bílky zvlášť
  • 50 g moučkového cukru
  • 1 lžička vanilkového cukru + na poprášení
  • 1 lžička nastrouhané citronové nebo pomerančové kůry
  • 3 lžíce hrubé mouky
  • tuk na smažení
  • meruňková zavařenina

Z bílků ušleháme hodně tuhý sníh, zlehka k němu zašleháme cukr, vanilkový cukr, citrusovou kůru, žloutky a mouku. Na pánvi, která se dá vložit do trouby, rozehřejeme trochu tuku, vlijeme sněhovou hmotu a v nepříliš rozehřáté troubě (asi 150 °C) pečeme 10 až 15 minut, až povrch omelety zpevní. Teplou omeletu potřeme zavařeninou, přehneme v půli, posypeme vanilkovým cukrem a ihned podáváme.

V sezoně můžeme tuto kyprou a elegantní „amoletu“, jak říkaly naše maminky, plnit čerstvým ovocem. Skvělé budou jahody, třešně, meruňky či broskve.

Autor: pro iDNES.cz




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.