Laura Bushová a Livia Klausová - V Praze (5.6. 2007)

Laura Bushová a Livia Klausová - V Praze (5.6. 2007) | foto: Jan Zátorský, MF DNES

První dámy Česka: oblíbené, trapné i nešťastné

  • 62
S blížící se volbou prezidenta se otevírá možnost, že lidé možná poznají jedenáctou první dámu. Jaké byly ty předešlé? Některé kupodivu nebyly ze své role ani trochu nadšené!

V devadesátileté historii této funkce jsou mezi nimi dámy, které se do dějin zapsaly úspěšně, ale také ty, jejichž působení v roli první dámy nebylo příliš šťastné.

Marta Gottwaldová

Po dvou vážených prvních dámách Charlottě Masarykové a Haně Benešové nastoupila v roce 1948 na Pražský hrad Marta Gottwaldová. I ji měli lidé rádi, ale jinak. Na rozdíl od předchozích dvou dam se stala aktérkou mnoha vtipů.

Nebyla zlá, trpěla však řadou komplexů - byla nemanželskou dcerou, začínala kdysi jako služka. Po nástupu na Hrad se chtěla urputně vyrovnat své předchůdkyni, ale chyběla jí noblesa. Dámu se ze sebe snažila dělat uměle, a tak kolem krku nosila kožešinu i v nejparnějších dnech, přestože z ní lil pot.

Božena Novotná

Role první dámy neseděla ani manželce Antonína Novotného Boženě. Nebyla vidět, téměř se o ní nepsalo. Uvědomovala si, že kdyby poskytovala rozhovory a vystupovala na veřejnosti, vyšlo by najevo, že je velmi prostoduchá. Jejím životním úkolem proto bylo neudělat manželovi ještě větší ostudu, než si ji byl schopen způsobit on sám. Oba se cítili nejlépe stranou, u sebe doma. Tady byli v bezpečí.

Irena Svobodová

Po ženách, které se s vysokou funkcí spíše praly, zavládlo v roce 1968 na Pražském hradě osvěžení. Manželka Ludvíka Svobody paní Irena dokázala vrátit roli první dámy důstojnost. Byla skromná, zpočátku se na Hrad dokonce stěhovat ani nechtěla, kývla, až když zjistila, že to rozsáhlé prezidentské povinnosti vyžadují.

Snad tím, že Svoboda nebyl přehnaně horlivý politik (vždy byl především voják), netrpěl on ani jeho žena takovým stihomamem jako jejich předchůdci. Za dobu jejich vlády se začal Hrad opět otevírat veřejnosti.

Viera Husáková

Manželka posledního komunistického prezidenta Husáka Viera se odmítala přestěhovat z Bratislavy, a tak roli první dámy mohla vykonávat jen na částečný úvazek.

Olga, Dagmar a Livia

Zatímco po smrti Viery Husákové truchlily zejména úvodníky Rudého práva a Pravdy, když v roce 1996 zemřela Olga Havlová, bylo to líto velké části národa. Přestože s Václavem Havlem po vystřízlivění z porevoluční euforie ne každý souhlasil, Olga o sympatie veřejnosti prakticky nepřišla. Zato druhá Havlova žena Dagmar musela o přízeň veřejnosti dlouho bojovat. Mnoho lidí pobouřilo už to, že si ji Václav Havel vzal ještě ani ne rok od úmrtí Olgy.

Zatím poslední první dáma Livia Klausová do své role vplula celkem snadno. Před příchodem na Hrad žila s vrcholným politikem už téměř patnáct let. Věděla, jak vystupovat na recepcích, co přesně dělat při setkání s manželkami jiných prezidentů. Proto veřejnost nikdy zásadním způsobem nezaskočila a pomohla zpevnit konzervativní image Václava Klause.

Magazín DNES!

Proč chtěl Brežněv Husáka oženit? Proč chtěla Hana Benešová, aby muž odstoupil?

Jakých faux pas se první dámy dopustily? Kteří prezidenti měli milenky? Čtěte ve čtvrtečním Magazínu DNES
,