Budou se tak částečně krýt s vánočními svátky. Slovo adventus - příchod - znamená v křesťanském pojetí příchod Mesiáše uskutečněný narozením Ježíše Krista. Slaví se o Vánocích.
V Adventu se křesťané podle České biskupské konference vžívají do atmosféry přípravy na první příchod Vykupitele do lidských dějin a zároveň oživují touhu po jeho druhém příchodu "na konci časů" a rovněž do svého vlastního života.
K předvánoční výzdobě patří podle křesťanské tradice adventní věnec se čtyřmi svícemi, které se postupně neděli za nedělí zapalují, takže na konci Adventu, na vánoční svátky, svítí všechny čtyři. Tento zvyk nepřímo navazuje na židovskou tradici
starou 2000 let, totiž právě na slavení svátků světel zvaných Chanuka.
Na židovských chanukových svícnech se rozsvěcuje postupně osm světel. Svátky připomínají znovuzasvěcení jeruzalémského chrámu v době povstání Makabejských, když byl předtím znesvěcen pohanskou bohoslužbou syrsko-helenistických vládců.
Od západu slunce až do půlnoci, kdy hoří světla ve svícnech, se v židovských domech nepracuje, ale zpívá a hraje. Kromě toho děti dostávají malé dárky. Chanuka je oslavována na celém světě a jako jediný z židovských svátků veřejně v ulicích.
Za zvykem stojí legenda. Když byl chrám Izraelitů v Jeruzalémě 165 dnů před začátkem křesťanského letopočtu znovu zasvěcen Hospodinu, nastal prý zvláštní jev: malý zbytek rituálně čistého oleje, který stačil pouze na jeden den, hořel ve svícnu celých osm dní.
