Máte spoustu práce, ale místo ní si pilujete nehty? Tak to jste patrně ve spárech prokrastinace... (ilustrační snímek).

Máte spoustu práce, ale místo ní si pilujete nehty? Tak to jste patrně ve spárech prokrastinace... (ilustrační snímek). | foto: Profimedia.cz

Prokrastinace není legrace, v boji s ní se spolehněte na odborníky

  • 31
Musíte se učit na zkoušky na vysoké škole nebo doma uklidit celý byt, případně udělat nějaké důležité rozhodnutí, ale vám se do toho nechce. Takové jednání má své pojmenování: prokrastinace, česky též liknavost nebo otálení.

Co to znamená? Chorobné odkládání úkolů a rozhodnutí, které doprovází nepříjemné pocity, nejčastěji úzkost. Každý z nás do jisté míry prokrastinuje. Pokud nám ovšem prokrastinace zabrání v normálním fungování, stává se z ní problém.

Nejvíce mezi vysokoškoláky

"Úkoly mohou být školního nebo pracovního charakteru, jakékoliv si dovedete představit. Klidně i péče o domácnost. Lze odkládat třeba úpravu v bytě, stejně tak jako rozhodnutí o svatbě či zda mít děti. Ale nejčastěji se prokrastinace spojuje se školními nebo pracovními úkoly," vysvětluje Jaroslav Vacek z Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která se prokrastinací zabývá.

Co je prokrastinace

Odkládání úkolů a rozhodnutí, které je doprovázeno nepříjemnými pocity, nejčastěji úzkostí. Fenomén prokrastinace má úzký vztah s vývojem naší společnosti, která je orientována na výkon. Velmi často se objevuje u vysokoškolských studentů. Výzkumy naznačují, že čím delší dobu student stráví na vysoké škole, tím se jeho prokrastinační tendence zvyšují.

Ze studií vyplývá, že více prokrastinují lidé s vyšším vzděláním, velmi často vysokoškolští studenti. Obecně se dá shrnout, že tento problém mívají ti, kdo si své činnosti sami plánují, jsou odpovědni za splnění nějakých úkolů a sami si organizují čas. Zpravidla se rozvíjí v období mladé dospělosti, tedy kolem dvaceti let, a potom klesá do šedesátky. Bylo zjištěno, že počet lidí, kteří trpí prokrastinací, se v běžné populaci za posledních 30 let zvýšil přibližně čtyř až šestinásobně. A to napříč pohlavími.

Není to nic příjemného

Prokrastinační chování se pro někoho může stát normou. Neodevzdává své úkoly včas, pořád posunuje termíny, prodlužuje studium, a přestože opakovaně selhává, pomoc nevyhledá.

"Někdo může vyhledat odborníka již v okamžiku, kdy si studium musí o rok prodloužit, protože se mu dlouhodobě nedaří dělat zkoušky včas. A jiný nikdy, ačkoliv v profesním nebo studijním životě opakovaně selhává," vysvětluje Vacek.

3 praktické rady

jak na prokrastinaci

1. Zkuste se znovu soustředit. Uvědomte si, kdy se přestanete na zadaný úkol soustředit, a pokuste se přimět pokračovat v práci.

2. Nenechte se rozptylovat. Největší problém lidí studujících či pracujících doma: velmi často podléhají svodům televize, kuchyně či internetu. Je-li to možné, nezůstávejte on-line.

3. Ukliďte si na stole. Pracovní prostředí mnohdy neposkytuje potřebné podmínky pro koncentraci a vy jste pak rozptylováni nežádoucími podněty.

Zdroj: poradna.adiktologie.cz

Kdo takovou liknavost zažil na vlastní kůži, ví, že to není nic příjemného. "Prokrastinační chování dělá vlastně člověka nešťastným. Provázejí ho depresivní nálady, nespokojenost sama se sebou, se svým životem, úzkosti v době, kdy se blíží nějaké termíny," doplňuje psycholog.

Pomůže psychoterapie

I když se nejedná o nemoc, ale o poruchu či problém, dá se řešit. Právě klinika adiktologie VFN se na prokrastinaci specializuje. Pracují tu psychologové a psychoterapeuti, kteří používají různé terapeutické metody a koučink.

"Nejprve zjišťujeme, zda dotyčný netrpí nějakou psychiatrickou poruchou, jako je například deprese nebo úzkost, na základě které prokrastinuje. Také jestli u něj není nějaký druh závislosti. Pokud se diagnostikuje něco takového, léčí se primárně tato porucha," vysvětluje Vacek.

"Když zjistíme, že je člověk celkem normální, jenom má nějaké neurotické způsoby chování nebo myšlení, můžeme se přímo zaměřit na samotné řešení prokrastinace. To znamená, že pracujeme s tím, jak člověk uvažuje o svých úkolech, jak uvažuje o sobě, jestli nemá nějaké chyby v myšlení," dodává.

V době odpočinku nepracujte

Terapeuti se také zaměřují na time management. Důležité je rozlišit čas na práci a čas na odpočinek. Většina lidí, kteří prokrastinují, tyto dvě věci směšuje. Mají výčitky svědomí, že nestíhají, a pak si nedokážou užít volný čas.

"Vedeme je k tomu, aby si do diáře zapisovali nejen pracovní úkoly, ale i příjemné věci. Denně pracuji osm hodin a zbylých osm hodin strávím opravdu jen odpočinkem a nebudu si vyčítat, že něco nestíhám. Ale když pracuji, tak opravdu a ne napůl," říká odborník.

Terapie je dlouhodobá, ale účinná. Zpravidla dotyční docházejí jednou týdně po dobu několika měsíců. Naučí se s úkoly vypořádat tak, aby jim to neškodilo, neubližovalo a nestresovalo je to.