Ona
(Ilustrační foto)

(Ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Alergikům se v posledních letech přitížilo. Může za to stres i oteplování

  • 43
Kdo trpí pylovými alergiemi, mohl v posledních letech nabýt pocitu, že se jeho stav s každou letní sezonou zhoršuje. Rýma, svědění, pálení očí a další příznaky se zdají být intenzivnější a trvají déle. Opravdu nás příroda trápí víc a víc, nebo jsme jenom přecitlivělí? Vědci se přiklánějí k první variantě.

Alergií podle všeho trpí čím dál víc lidí: nejrychleji počet stoupá u alergie na arašídy, hned další na řadě jsou ty sezonní. „Nejspíš to má co dělat s hygienou,“ vysvětluje americký lékař Clifford Bassett ve videu pro Business Insider. „Řada studií naznačila, že přehnané mytí a příliš čisté životní prostředí během prvního roku života neprospívají imunitnímu systému.“

Navíc malé děti tráví čím dál víc času ve městech, kde je to s pylovými alergiemi paradoxně horší než na venkově. Smog pomáhá rychlejšímu šíření pylů a nečistoty ve vzduchu zase zhoršují astma.

Děláme si to sami?

„Letos to opravdu není žádná sláva,“ potvrdil magazínu Lifehacker také Sujan Patel, specialista na alergologii a imunologii z New York University. Má vysvětlení, proč se sezonní alergie každoročně zhoršují: „Z velké části za to může globální oteplování a hromadění skleníkových plynů, hlavně oxidu uhličitého, v atmosféře. Oxid uhličitý podporuje růst rostlin a ty pak začínají dříve a ve větším množství uvolňovat pyly.“ Pylová sezona zároveň trvá déle.

Když máte alergii

Zavřete okna. Jste-li alergičtí na pyly, raději si pořiďte větrák.

Myjte si často obličej i vlasy. Jinak se pylu nezbavíte a ulpí vám i na polštáři.

Nesahejte si do očí. Raději použijte zklidňující kapky.

K lékaři jděte kdykoli. Alergie může začít klidně i v dospělosti.

Léky berte i preventivně. Ne jen ve chvíli, kdy už se alergie projevila.

Najděte, co vám vyhovuje. Alternativou nebo doplňkem k lékům můžou být bylinky, změna jídelníčku či akupunktura.

Vliv klimatických změn na rostliny a potažmo na alergiky už potvrdilo několik výzkumů. Studie publikovaná v odborném časopisu Climatewire se zaměřila na sennou rýmu v Evropě – počet lidí, co jí trpí, se prý kvůli globálnímu oteplování může v budoucnu zdvojnásobit. A bude to právě kvůli oxidu uhličitému. Skupina amerických výzkumníků zase hledala důvod, proč se ve Státech zhoršuje alergie na dubový pyl a u čím dál více lidí se překlápí i v astma. Pravděpodobně je to kvůli extrémním změnám klimatu.

K tomu patří i výkyvy počasí. „K větší produkci pylu přispívá mírná zima i abnormálně vysoké jarní teploty,“ vysvětluje Patel. Pokud během zimy moc nemrzne, začne pylová sezona dříve. Ještě před jejím nástupem navíc čím dál víc lidí trpí symptomy, které jsou podobné těm alergickým. „Při výrazných změnách a hlavně poklesech teplot se může objevit vasomotorická rýma,“ uvedla pro web Prevention alergoložka Purvi Parikhová. Laicky řečeno: zánět v nose, který se projevuje stejně, jako kdyby nás dráždily alergeny.

Pozor na životní styl

Za vším nejsou jen globální změny, alergie může spustit nebo zhoršit i náš způsob života. Tak třeba nadměrný stres je s nimi provázaný hned několika způsoby. Snižuje odolnost proti zánětům a dlouhodobě i proti podráždění sliznic, takže rýmu nebo pálení očí prožíváme hůř. Vědci z University of Mississippi navíc zjistili, že stresové hormony přímo podporují tvorbu imunoglobulinů E, tedy protilátek v krvi, které způsobují alergické reakce.

Alergické příznaky může podpořit i alkohol, a nemusíte přitom být alergičtí přímo na něj. Alkoholické nápoje totiž obsahují histamin, hormon, který máme v těle běžně, ale který ve zvýšeném množství může vyvolat sennou rýmu, astma či bronchitidu. Přidejte k tomu pyly v ovzduší a třeba i mírnou intoleranci na pšenici nebo konzervanty v pití – a z letního posezení v zahrádce je alergikova noční můra. Podobně se to má i s kouřením, které ve spojení s pyly ještě více dráždí plíce a sliznice.