Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proč se nám zdají sny? Zde jsou nejčastější teorie

  2:00aktualizováno  2:00
Sny odjakživa fascinovaly filosofy a vědce a po tisíce let byly velkou záhadou opředenou různými mýty. I když dnes už o snech víme daleko více, odborníci stále nemohou s jistotou určit, proč vlastně sníme. Existuje však několik přesvědčivých teorií.
V průběhu noci se nám zdá až deset snů (ilustrační snímek)

V průběhu noci se nám zdá až deset snů (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Někomu se zdají živé sny, další si nepamatuje, že by vůbec snil. Nicméně každý člověk sní a obvykle se mu zdá 8 až 10 snů za noc. Sníme celý život, od narození až do smrti naše mysl neustále produkuje sny, zatímco naše těla odpočívají.

Převážná většina expertů věří, že sny pomáhají tělu odpočívat a regenerovat. Někteří vědci spekulují o psychologickém důvodu snění, kdy nám sny pomáhají zhodnotit události uplynulého dne, ulevit od stresu a poskytnout prostor pro potlačované emoce.

Seznamte se se čtyřmi nejrozšířenějšími teoriemi, které vysvětlují, proč sníme.

Sny jako kompenzace

Fantastické sny o létání nebo o příjemném bloudění v kouzelném lese nejsou tak abstraktní, jak si myslíme. Známý psycholog Carl Jung (1875 - 1961) věřil, že i ty nejvíce neskutečné sny fungují jako kompenzace za události, které se dějí v našem bdělém životě.

Například člověk, který zažívá zoufalé a nešťastné chvíle ve dne, může mít jako kompenzaci fantasticky blažené sny, které mu pomohou nepropadnout do úplného zoufalství.

Na druhou stranu velmi úspěšný člověk mívá často sny o pochybení nebo porážce, což Jung vysvětloval jako kompenzaci za pocity nepřemožitelnosti a síly.

Podle Junga mohou sny také odrážet nevyvinuté části naší osobnosti. To by vysvětlovalo, proč je chování ve snech u některých lidí tolik odlišné od chování v bdělém stavu.

Sny jako upevňování paměti

Výzkumy už potvrdily tvrzení, že spánek je nezbytný pro dobře fungující mysl a paměť. Některé studie ovšem ukazují, že klíč k upevnění paměti nespočívá v několikahodinovém odpočinku, ale právě ve snech.

Většina snů obsahuje nedávné události a příhody, které jsme zažili. Možná se vám zdálo o autonehodě, kterou jste minulý týden zahlédli na dálnici, nebo se vám ve snech odrazil nákup v supermarketu.

Tyto druhy snů mohou ve skutečnosti být způsob, jak mozek zpracovává a organizuje vědomé a podvědomé stimuly, které obdržíte ve dne. Poté, co se vaše vzpomínky sněním upevní, váš mozek dostává šanci na osvěžení a regeneraci. 

Sny jako řešení problémů

Pokud řešíte nějaký zapeklitý problém, poslední věcí, na kterou myslíte, je jít spát. Ve skutečnosti však právě spánek může být tím nejlepším řešením, který vám pomůže vaše trable vyřešit.

Pozitivní účinek spánku a snění na paměť už známe, ale sny nám také pomáhají poprat se s každodenními problémy. K překročení jakékoli překážky a vyřešení problémů používáme informace, které už známe - naše vzpomínky.

V tu chvíli je snění velmi důležité, protože nám pomáhá organizovat a upevňovat vzpomínky, které jsou pak lépe dostupné při řešení problémů.

Někteří vědci se také domnívají, že během spánku naše mozky pokračují ve zpracování problémů z bdělého stavu a neustále se snaží najít odpovědi a řešení.

Takže pokud stojíte před zásadním rozhodnutím nebo řešíte obtížné dilema, spolehněte se na prověřené přísloví "ráno je moudřejší večera" a jděte se na to vyspat.

Sny jako splněná přání

Všimli jste si, že se ve vašich snech vždy objevujete vy a obvykle hrajete hlavní roli? Sny jsou přirozeně egocentrické, protože obvykle odrážejí vaše vroucná přání a touhy.

S touto teorií přišel  slavný psycholog Sigmund Freud a podrobně toto téma rozebral ve své knize "Výklad snů".

Podle Freuda jsou sny přímým důsledkem potlačovaných emocí a mohou reprezentovat nevědomé, bezděčné myšlenky, přání nebo touhy. Ve snech vaše podvědomí může odkrýt přání, která se vaše vědomá mysl naučila potlačovat.

Autor: pro iDNES.cz




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.