Proč rovnoprávnost přináší nerozhodnost

  • 8
Pro správného muže začne ten pravý komunikační život probíhat v okamžiku, kdy z ňader atraktivní ženy v jeho blízkosti sklouzává rozepnutá podprsenka. Do té doby to není žádný život - jen upracovaná námaha.

Riskantní hra s nejistým koncem o to, zda ke svlečení dojde, nebo ne.

Nebo je snad účelem mužsko-ženské komunikace ještě něco jiného?

Samozřejmě si muž dokáže užívat života i v jiných situacích, ale to už nebývají situace komunikační. Nýbrž situace mlčenlivé, kdy spolu muži posedí a pomlčí na pivu, pomlčí uznale nad vychytanou technickou věcičkou, pomlčí na rybách, na vrcholu hory či skály, kam se muži s vypětím sil mlčenlivě vyškrábali.

Mužská práce - hovor
Rozhodne-li se muž pro hovor, je to pro něj spíše práce. I velcí mluvkové nejednou mluví právě proto, že tím mluvením hlavně vydělají hodně peněz. Tedy pracovně. A práce má směřovat k cíli. Přímočaře, nesmlouvavě, co nejrychleji.

Správný úspěšný muž jde do důchodu nejpozději ve čtyřiceti letech svého věku - zajištěný finančně natolik, aby se ve zbytku života nemusel starat o svou obživu a o nahá ňadra ženy něčím tak namáhavým, jako jsou dlouhé hovory.

Pak už muž jen mlčenlivě brázdí svou jachtou vlny teplých moří poblíž rovníku, mlčenlivě přechází od jamky k jamce na golfových hřištích. A mlčenlivým vytasením bankovek vysoké hodnoty nechá padat spodní prádlo ze svých exkluzivních společnic.

Dosažení cíle je modla mužova života. Pradávný lovec z hlubin jeho psychiky zasahuje i do jeho současného života. Dosažení cíle = ulovení kořisti = bezstarostná Havaj bez jakýchkoliv povinností po delší dobu. Nedosažení cíle = uniknutí kořisti = perspektiva dalších lovů, další námahy na hranici vyčerpání.

Výhoda svobody?
Mužská modla cíle v dnešní době stále větší rovnoprávnosti ulehčuje mužům život. A to více, než se na první pohled zdá. Kdo je rovnoprávný s ostatními občany, ten o sobě v mnoha směrech rozhoduje sám. Pouze člověk nerovnoprávný je vláčen osudem, je o něm rozhodováno jinými, nemá svobodu - avšak nemá ani rozhodovací stres.

Rozhodovací stres je nelehký stres. Zejména při rozhodování o budoucnosti, o prioritách každodenních i strategických činností. Účinným lékem na tento stres je mužův silný tah na branku rozhodnutí. Raději rozhodnout poněkud nepřesně, ale rozhodnout, dospět ke konci, už to mít za sebou. Na bojišti totiž jiné rozhodnutí než bleskové znamená smrt.

Žena žila tisíce generací v týlu. Nějaká vteřinka sem či tam při rozhodování nehrála u ní fatální roli. Pak byla dlouhou dobu podřízená - starost (i radost) z rozhodování o vlastním osudu za ni přebírali muži. Teď rozhoduje stále více sama o sobě.

Silný tah na ukončení rozhodovacího procesu jí příroda nenadělila. A tak stává bezradná před plným šatníkem či botníkem. Nemá to lehké. Osvojit si přímočarý tah na branku racionálního rozhodnutí - to je jedna z největších výzev, které před moderní ženou stojí.