Kromě lesa klíšťata žijí i na loukách v městských parcích nebo zahradách u domu. Ilustrační foto.

Kromě lesa klíšťata žijí i na loukách v městských parcích nebo zahradách u domu. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Proč klíšťata na některé lidi nejdou? Testy dokázaly, že parazitu nevoní

  • 36
Klíšťata přenášejí nemoci, které mohou mít celoživotní následky. Při výletu do přírody se proto vždy chraňte repelentem. Důležité je také včasné odstranění parazita. Přinášíme šest nejčastějších otázek o klíšťatech, včetně té, proč se některým lidem vyhýbají.

Na oficiálních stránkách Českého hydrometeorologického ústavu nebo Státního zdravotního ústavu lze průběžně hlídat, jak moc jsou klíšťata aktivní. V případě nejvyššího stupně je na místě velká opatrnost. Co byste před výletem do přírody měli vědět?

Klíště - ilustrační foto

Jak se pozná klíšťová encefalitida?

Klíšťová encefalitida většinou začíná klasickými chřipkovými příznaky: bolestmi hlavy, zvýšenou teplotou, únavou, slabostí svalů. Ty se mohou objevit zhruba po dvou týdnech poté, co se člověk setkal s nakaženým klíštětem - nejdříve po této době lze také nemoc diagnostikovat z krve. Po několika dnech příznaky vymizí a nastane fáze klidu, kdy virus sbírá síly na další úder.

Jak se pozná lymská borelióza?

Při podezření na boreliózu by měla být skvrna kolem kousnutí od klíštěte dostatečným podnětem pro lékaře, aby nasadil antibiotika. Přijde-li se na nemoc včas, čeká pacienta čtrnáctidenní terapie antibiotiky.

Klíště

Klíště má osm nohou
Klíšťata jsou roztoči příbuzní pavoukům a mají také osm noh.

Anatomie
ochranný chitinový štít - kvůli němu je tak obtížné klíště rozmáčknout
speciální smyslový orgán - kvůli němu vnímá přítomnost hostitele a dokáže ho vyhledat
tykadla - s jejich pomocí klíště nalezne na těle nejvhodnější místo k uchycení a přisátí
kusadla - s nimiž klíště prořezává pokožku hostitele
sosáček se zpětnými háčky - umožňuje sání a velmi pevné přichycení k hostiteli

Zdroj: www.klistova-encefalitida.cz

U lidí se silnější imunitou může borelióza po první fázi odeznít.

Pokud však onemocnění přejde do druhé fáze, což se stává po dvou až dvanácti měsících po nákaze, pak může bakterie napadnout i srdce a nervy. Tyto potíže se projevují dušností, kašlem, nepravidelným tlukotem srdce, trnutím šíje či bolestí hlavy.

Třetí stadium nemoci se projevuje až po několika měsících nebo letech, kdy zdánlivě zdravého člověka přepadne zánět mozkomíšních blan nebo záněty kloubů.

Jaké další nemoci přenášejí?

Klíšťata přenášejí také další nemoci. Některá jsou nakažená také ehrlichiózou, která se projevuje horečkou a vyrážkou, jež se během týdne po kousnutí klíštěte objeví po celém těle. Léčí se pomocí antibiotik. Podobně jako další nemoc - tularemie - může vést u pacientů se sníženou imunitou až ke smrti.

V pětině případů boreliózu provází ještě další nemoc - babesióza. Nemocní trpí horečkou, bolestí svalů, žloutenkou a zvětšením jater. Problematická je pro lidi bez sleziny, ohrožuje také pacienty se sníženou imunitou.

Může se člověk nakazit encefalitidou i z mléka?

V roce 2008 onemocněli čtyři lidé po konzumaci mléka či sýrů. Virus se totiž do mléka snadno dostane - ať už jde o kozí, ovčí nebo kravské. Od roku 1997 se encefalitida touto cestou přenesla do těla 64 lidí, z toho 16 dětí.

Nejrizikovější je kozí mléko, z něj se nakazila více než polovina sledovaných případů, ovčí sýr měl na svědomí třetinu nakažených. Kravské mléko se ukázalo jako nejméně nebezpečné, onemocnělo z něj 11 procent lidí, tedy zhruba sedm lidí za deset let. Tepelnou úpravou - převařením - se riziko odstraní.

Na výlet do lesa se připravte

Proti klíšťatům je nejúčinnější repelent

Proč se na některé lidi klíště většinou nepřisaje?

Podle testů v laboratoři skutečně existují lidé, jejichž tělo vylučuje klíštěti nepříjemné látky, a proto je tito parazité spíše míjejí. Ale ani tehdy se nevyplatí riskovat.

Ne všechna klíšťata jsou stejná, i mezi nimi se může najít jedno jediné, které nebude dotyčný člověk odpuzovat. A možná právě ono bude nakažené.

Kde klíšťata žijí a kdy jich je nejvíce?

Kromě lesa klíšťata žijí i na loukách v městských parcích nebo zahradách u domu. Zkrátka všude tam, kde je tráva. Nemají rádi nízkou, žijí v trávě ve výšce od zhruba dvaceti centimetrů do jednoho a půl metru. Jestli chcete vypudit klíšťata ze své zahrady, sekejte pravidelně trávu a palte suchou shrabanou před zimou. Právě v ní totiž rádi přečkávají studené měsíce. Nezbavíte se jich sice docela, ale "znepříjemníte" jim život.

V horkém létě jich příliš nepotkáte. Nejvíc se jim daří na jaře, v dubnu, květnu i červnu a na podzim v září a říjnu, tedy když je teplo a vlhko. Jejich sezona trvá až do prvních mrazů.

Dříve se tvrdilo, že se klíšťat nemusíme bát v oblastech nad 800 metrů. Tento roztoč se objevuje ve stále vyšších nadmořských výškách, můžete si ho přinést z procházky z místa jeden tisíc metrů nad mořem, klíšťata se našla dokonce i na dvoutisícovém vrcholu.