Doposud se všichni domnívali, že děti říkají jako první "máma" a "táta" jednoduše proto, že s nimi tráví nejvíc času a jsou to jejich rodiče. Nicméně nová studie, která vyšla minulý týden v LiveScience, tvrdí, že hlavním důvodem jsou opakující se slabiky v těchto slovech. Ty totiž jednak podporují jejich snadné zapamatování a jednak se dětem dobře vyslovují.
Zdvojené slabiky
Vědci monitorovali mozkovou aktivitu dvaadvaceti novorozenců (ve věku dva až tři dny), kterým pouštěli smyšlená slova. Končila opakujícími se slabikami jako "mubaba" a "penana". Naopak některá slova zdvojené slabiky neobsahovala, například "mubage" a "penaku."
Když se v nahrávce ozvala slova s opakujícími se slabikami, vzrostla mozková aktivita v temporální a frontální oblasti dětských mozků. Slova bez opakujících se slabik žádnou měřitelnou reakci nevyvolala. Výsledky studie potvrzují, že schopnost rozpoznat zdvojené slabiky je vlastní i novorozencům a v lidském mozku je pevně "ukotvená."
"Když děti poslouchaly nahrávky, monitorovali jsme hladinu kyslíku v krvi přitékající do jednotlivých mozkových oblastí. Zjistili jsme, že když děti slyšely slova připomínající táta, máma, děda, bába a podobně, hladina kyslíku v krvi v určitých oblastech mozku stoupla. To ukazuje, že při poslechu těchto slov vyvíjí mozek aktivitu, a proto potřebuje víc okysličit," vysvětlila autorka výzkumu Judit Gervainová.
Rodiče v ostatních jazycích
Máma a táta jsou z tohoto hlediska naprosto ideální slova, které se dítě může naučit mezi prvními. Navíc ve většině světových jazyků označují matku i otce slova, v nichž se zdvojené slabiky vyskytují.
"Rozhodně není náhoda, že spousta jazyků po celém světě tvoří dětská slova zdvojováním slabik," tvrdí Gervainová. "Například v italštině, němčině, francouzštině, španělštině i ruštině se řekne tatínek papa."
"Jazykové centrum je u většiny praváků lokalizováno na levé straně mozku," dodává. "To odpovídá našim závěrům, které jsme udělali u novorozených dětí, a podporuje to teorii, že lidé se rodí se schopnostmi, které nám dovolují rozpoznat a systematicky se učit svůj mateřský jazyk. Mozkové oblasti zodpovědné za jazykové schopnosti se neučí v průběhu vývoje, ale jsou aktivní už od narození dítěte."
Jde o jednu z prvních studií zaměřenou na vrozenou schopnost novorozenců dešifrovat strukturu a vzorce jazyka.
