Nečekám, že mi partner nahradí mou nejlepší kamarádku a tak se snažím omezit informace, které mu sděluji, na minimum.

Nečekám, že mi partner nahradí mou nejlepší kamarádku a tak se snažím omezit informace, které mu sděluji, na minimum. | foto: Profimedia.cz

Proč chlapi neumějí naslouchat

  • 278
Přišla jsem do kanceláře, kde seděl můj kolega. Koukal do počítače, rejdil na internetu a na stole měl položený telefon, ze kterého se ozýval hlas, který zjevně vedl hodně dlouhý monolog.

Telefon "vykládal" a "vykládal", ale s kolegou to ani nehlo. Chvíli jsem ho pozorovala. Občas telefon zvedl, řekl do něj "hmm, hmmm" a pak zase položil na stůl a nechal ležet. Když tento "hovor" skončil, s vykulenýma očima jsem se ptala, co to bylo. Telefonoval s přítelkyní a prý to tak dělá často. Nechá svou přítelkyni vypovídat se a ona je pak spokojená a vypovídaná z problémů. Když jsem se zeptala, jestli už na to nepřišla, že jí vlastně neposlouchá, a zda jí nevadí, že nereaguje, tak se uchechtl. Prý na to nepřišla, že stačí, když jí občas řekne "ano" nebo něco podobného.

Trochu jsem se divila, jak může tak inteligentní holka neprokouknout takovou kulišárnu, ale pár dnů nato jsem slyšela něco podobného od kamarádky, která takhle přistihla svého bráchu. Dané situaci jsme se ještě hodně nasmály, protože ona se svého bratra ptala skoro na to samé, na co jsem se svého kolegy ptala já. A co myslíte? Dostala podobnou odpověď.

Jsme opravdu tak hloupé, že něco takového nepoznáme, nebo jsme rády, že nás alespoň někdo "vyslechne", protože kamarádka zrovna nemá čas? Nebo jsme takové kecky, že si klademe samy otázky a zároveň si na ně odpovídáme a vlastně ani nepotřebujeme žádnou reakci posluchače? S kamarádkou jsme se nakonec shodly na tom, že chlapi opravdu neumí poslouchat, jak se to píše v jedné "chytré" knížce, že z nich nikdy ti správní posluchači nebudou. A od toho máme právě kamarádky.

Mluvím na něj jen krátce a jasně

Po konstatování, že chlapi za tuhle svou neschopnost vlastně ani nemůžou, jsme přešly k otázce, jak je donutit, aby nás vnímali alespoň v těch důležitých momentech. Například včera jsem tahala těžkou skříňku a partner mě při tom zahlédl. Strašně se divil, že to tahám sama a že jsem mu neřekla, aby mi pomohl. Když jsem se zvednutým obočím a s nechápavým kroucením hlavy oponovala, že jsem mu to ani ne před hodinou říkala, tvrdil, že to neslyšel. Následně mi pak vytknul, že mu organizuju práci.

Nečekám, že mi partner nahradí mou nejlepší kamarádku, a tak se snažím omezit informace, které mu sděluji, na minimum. Většinou pak reaguje a je schopen chvíli vnímat. Nevydrží to ale příliš dlouho. Pokud je to delší povídání, zjišťuji, že mě přestává poslouchat a myšlenky mu bloudí někde úplně jinde. Nemohu mu nic vyčítat. Zjistila jsem totiž, že i já kolikrát dělám to samé. Zvlášť, když mi donekonečna vykládá něco o tom, že tohle auto má lepší motor než tamto, nebo že tam je dobrý tachometr a jinde zase není.

Takže já se snažím mluvit krátce a jasně. Anebo napíšu seznam, co je třeba udělat, a úmyslně ho nechám na stole tak, aby ho nepřehlédl.

Blog na víkend

Každý týden má jeden z vašich blogů šanci uspět jako Blog na víkend. Vydáme ho v košilce OnaDnes.cz a autorka dostane honorář 500 Kč. Tento víkend zvítězila Pavlína Nytrová. Její blog najdete zde.

Doposud jsem přišla na jednu důležitou věc a to, že většina chlapů reaguje skoro stejně, že nějaké "chytré naučné" knížky jsou mi na nic. Nikdy nebudeme schopny myslet tak, jak myslí chlapi a oni nikdy nepochopí, proč my myslíme úplně jinak než oni. I když si na onu knížku vždycky vzpomenu ve chvíli, kdy držím v ruce mapu a snažím se ji nakroutit tak, aby cesta přede mnou byla stejně i na mapě.

Zajímalo by mne, jak to dělají ženské v jiných domácnostech. Jak zařídí, aby jim  chlap věnoval pozornost ve chvíli, kdy to opravdu potřebují, aniž by u toho musely použít amplion nebo mu stoupaly před televizi, kde zrovna běží nějaký zápas... Opravdu je to všude stejné?