Čísla z výzkumu55 % dětí ve věku od 11 do 17 let zveřejnilo na netu fotografii svého obličeje. |
Honzovi je čtrnáct a líbí se mu spolužačka Natka. Jenomže ve škole si toho moc neřeknou. Ani pusu si ještě nedali. Když si zašli do kavárny na dort, bavili se jen o škole. Ale večer na Facebooku je to jiné.... „To si klidně povídáme i o tom, co se nám na tom druhém líbí a nelíbí,“ přiznává Honza trochu stydlivě v redakční minianketě.
Patnáctiletá Johana je přes Facebook v kontaktu se svými přáteli každý den. „Je to výhoda. Když se mi někdo líbí, můžu se podívat na jeho profil a projíždět si fotky,“ říká o tom, jak se randí v internetovém století.
Když byli jejich rodiče zamilovaní, posílali si maximálně tak psaníčka pod lavicí. Dnešní dospívající mají chytré telefony a mohou být ve spojení se svým protějškem prakticky neustále. Jenomže první pusa je první pusa – a i když může facebookové chatování mladé zbavit ostychu a trémy, virtuální polibek ještě nikdo nevymyslel.
Čtěte magazín Rodina |
Měli by se ale rodiče o své děti, které flirtují na netu, bát? I přes častá varování či odstrašující případy o tom, jak někomu virtuálnímu důvěřivě naletěly, se odborníci shodují v tom, že teenagerům on-line život spíš pomáhá. Tedy pokud to s ním nepřehánějí a dodržují základní bezpečnostní pravidla.
„Flirtování na sociálních sítích je u dospívajících velmi časté. Výhodu to má zejména pro kluky, kteří si v této oblasti nejsou tak jistí. On-line komunikace je vlastně snadnější – druhého přímo nevidíme, necítíme takový tlak a nervozitu jako tváří v tvář,“ říká socioložka Anna Ševčíková z výzkumného projektu Vitovin, který se zaměřuje na využívání nových médií a pokračuje: „Díky sítím je možné kontaktovat více lidí, oslovit ty, které skutečně oslovit chci, i když se jinak třeba ostýchám. Avšak situace následného fyzického kontaktu je pořád stejná a Facebook na ni nikoho dopředu nepřipraví. Hormony fungují tak, jak fungovaly před tisícem let.“