Ona
Jídlo, dieta hubnutí - ilustrační foto

Jídlo, dieta hubnutí - ilustrační foto - Jídlo, dieta hubnutí - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Pro někoho může být jídlo nebezpečné

  • 19
Každý dvacátý Čech trpí potravinovou alergií. Jestliže "zakázanému" jídlu neodolá, čeká ho ekzém a v krajním případě i dušení. Alespoň jedna dobrá zpráva tu však je - potravinová alergie s věkem ustupuje.

Téměř v každé třídě mateřské školy visí podobný seznam: Honzík - mléko, ořechy, Kristýnka - ryby, jablka a tak podobně. Je to pomůcka pro učitelky i kuchařky, aby nedaly alergickému dítěti jeho "zakázanou" potravinu.

Jenže i při nejlepší snaze všech dospělých i dětí se někdy stane, že se objeví kopřivka nebo že dítě začne otékat v obličeji. I dobře poučený alergik někdy narazí na svůj alergen v jídle, ve kterém by ho nečekal.

Alergolog z pražské Bulovky Milan Matulka uvádí některé příklady skrytých alergenů: "Je to sezam v běžném pečivu, pěna z bílku v kávovém nápoji, společný olej na smažení pro ryby a ostatní potraviny, oříšky v ovocné zmrzlině, sója a mléčná bílkovina v šunce, syrovátka v sladkokyselých bonbonech a mnoho dalších."

Rodiče se někdy snaží nahradit kravské mléko kozím nebo sojovým, ale tím svému dítěti rozhodně neprospějí. "Bílkovina kozího mléka je pro organismus stejně cizorodá jako bílkovina mléka kravského," vysvětluje Milan Matulka.

Vadí ryby i rajčata
Alergie na potraviny může působit různé zažívací problémy, od pálení sliznice úst a hrdla přes různé typy otoků až po poruchy trávení, bolesti břicha a průjmy.

Nejvážnější formou může být anafylaktická reakce, ta může člověka ohrozit na životě rozvojem celkového těžkého šoku. Alergie na některé složky potravy může navíc zhoršovat atopický ekzém.

Na druhou stranu je potřeba dietní opatření probrat s alergologem, aby malému pacientovi pro změnu nechyběly důležité živiny.

Mezi obecně rizikové potraviny patří například ryby, ořechy, arašídy, kiwi, ale i sója, u někoho i běžné zeleniny - například rajčata. Některé potraviny mohou vyvolávat takzvanou zkříženou reakci s alergií na pyly.

Alergie se může objevit, ale také zmizet
Zatímco potravinovou alergií trpí tři až pět procent dospělých, u dětí do tří let jich je až osm procent. "Toto ‚vyhasínání' alergie se vysvětluje postupným vyzráváním pochodů trávicího traktu batolat na úroveň dospělých. Vyhasínání je typické zejména pro bílkovinu kravského mléka," dodává Milan Matulka.

Čeká-li alergička dítě, měla by se vyvarovat se jídla, o kterém ví, že u ní vyvolává alergickou reakci, jakou je ekzém nebo potíže s dýcháním. Je dobré kojit dítě co nejdéle a příkrmy zavádět až po šestém měsíci, postupně vždy jen jeden nový druh.

O zavádění mléka, ryb nebo dokonce ořechů by se rodiče měli raději poradit s pediatrem nebo s nimi počkat na třetí narozeniny, v případě mléka o něco dříve. Je dobré zapisovat si neobvyklé reakce.

Nesnášenlivost nerovná se alergie
Vleklé zažívací obtíže nemusí souviset jen s alergií, ale i s tak zvanou intolerancí neboli nesnášenlivostí určitého jídla. Tady je třeba odlišit například alergii na bílkovinu kravského mléka od intolerance mléčného cukru.

Ve druhém případě nemá střevo dostatek enzymu, který by dovedl štěpit mléčný cukr-laktózu na jednodušší cukry, které může tělo využít.

Děti a dospělí, kteří nesnášejí lepek, mají zase poruchu vstřebávání živin. Právě lepek obsažený v zrnech pšenice, žita, ječmene a ovsa ničí jejich střevní sliznici a ta pak není schopna plnit svou funkci.

Protože však není jednoduché odlišit alergii od nesnášenlivosti, nemocný by se měl obrátit na svého praktického lékaře nebo na alergologa či gastroenterologa, tedy specialistu na trávicí ústrojí.

Jak na potravinovou alergii

• Čtěte etikety
Měli byste vědět, co přesně jíte, sledujte tedy pečlivě složení výrobků na obalech. Jestli si nejste nějakou ingrediencí jisti, spojte se přímo s výrobcem.

Pište si deníček
Chcete-li zjistit příčinu svých obtíží, pomůže vám zapisování všeho, co za den sníte spolu s reakcemi, které jednotlivé potraviny vyvolávají. Například: jogurt a káva k snídani, po půl hodině svědění kůže na obličeji, pocit dušnosti.

Noste s sebou léky
Vždy záleží na tom, jakou léčbu vám doporučuje váš lékař, ale v každém případě byste s sebou měli nosit léky první pomoci. Pro astmatiky jsou jimi léky na rozšíření průdušek, jinak pro případ závažného anafylaktického šoku kalcium, adrenalin nebo kortikoidy v injekci.

Poučte okolí
Je těžké vysvětlit babičce, že vaše dítě musí odmítnout její buchty, protože by se mu přitížilo, stejně jako maminkám na písku nebo učitelkám ve školce říkat, že se i po jediné sušence může dítě dusit, ale taková opatření jsou absolutně nezbytná. Bude-li někdo vaše dítě hlídat, vybavte ho seznamem zakázaných potravin spolu se spojením na lékaře a s léky první pomoci.