Když tehdy holčička od sousedů viděla v postýlce malého Jana, pronesla památnou větu. "Mami, to je sice Ježíšek, ale jinak je to úplně obyčejné děcko." Ostravák Ježíšek neměl nikdy nouzi o přezdívky. "Pro kolektiv na internátě jsem byl Jezule a na vojně Ježek." Za prací se Ježíšek přestěhoval z Karvinska do Ostravy, kde pracoval ve vítkovických železárnách.
"Zprvu všichni kolegové říkali, že je to senzace, ale brzy to utichlo. Navíc v rourovně, kde jsem dělal, byl také nějaký Papež a Mikuláš. Říkalo se nám zkrátka svatá Trojice," líčí Ježíšek. Na úřadech se celý život setkával s překvapením, údivem i nevěřícným kroucením hlavou.
"Jedna pozorná úřednice se podívala na moji občanku a okamžitě vykulila oči. Já už hned věděl, o co jde. Byla úplně vyjevená a tvrdila, že to snad ani není možné, abych se s takovým příjmením ještě narodil na Štědrý den," směje se.
Když si s manželkou Janou pořídil telefon a nechal se zapsat do seznamu, zařídilo mu jeho příjmení i těžší chvilky. "Vždycky před Vánocemi mi volaly děti. Holčička nebo kluk se představili a já už tušil, o co asi půjde. Působil jsem jako takový výchovný pracovník. Za jedničky jsem slíbil i houpacího koně," vypráví Ježíšek.
Svého manžela musela někdy zastoupit i jeho žena. "Děti jsem v telefonu nikdy neodbyla. Jen když zavolal nějaký hrubián, raději jsem zavěsila," přidává se Jana Ježíšková. Jakmile se však špatné zkušenosti začaly množit, oba manželé se rozhodli, že už nechtějí, aby jejich jméno figurovalo v telefonním seznamu.
Jednou před Vánocemi utrpěl Jan Ježíšek vážný úraz a ležel v nemocnici. "Když jsem chtěl, aby mě pustili na svátky domů, tak jsem doktorům řekl, že musím jít rozdávat dárky, protože bez Ježíška to prostě nejde," usmívá se důchodce.
Šprýmy si z něho kvůli jménu udělali dokonce i kamarádi z práce. "Řekli svým dětem, aby napsaly Ježíškovi, a dali jim mou adresu. Já ale přišel na to, kdo to psal.
Ten dlouhý seznam jsem přinesl zpátky do práce a dotyčný vtipálek musel všechno na seznamu svému dítěti koupit." Asi před rokem těsně před Vánocemi se Jan Ježíšek díval na televizi. Vysílali tam reportáž s údajným Ježíškem.
"To jsem se pěkně naštval. Ten člověk se tak sice jmenoval, ale podle občanky, kterou tam ukázali, se narodil někdy v srpnu. Na rozdíl ode mě byl falešný," směje se zaručeně pravý Ježíšek.
