Milana Šteindlera můj nápad zaujal, ale místo aby vznikl náš společný snímek, hrozně jsme se smáli a fantazírovali, až z toho byl úplně jiný film Vrať se do hrobu. Jsem proto nadšená, že se k italsko-českému tématu dostávám po letech. A že už konečně rozhodně vím, o kom mám psát.
Fascinujících Italů znám totiž u nás v Čechách opravdu spoustu. I když je jen jeden, který má ženu s hotelovkou a u koho mi chutná nejvíc. U Emanuela! K tomuto muži mám víc než jen konzumentský respekt. Emanuel Ridi se mi totiž líbí. Má optimistické oči, je vymydlený jako maminčino děťátko a v jeho tváři vnímám neustále něco jako smích.
HLASOVÁNÍKterý příběh Itala v Čechách se vám nejvíc líbí? Hlasujte od 2. do 6. července 2012. |
S Emanuelem jsem se seznámila docela obyčejně. Bylo horko, všední den, tak kolem deseti, a protože byly prázdniny, tak ulice v Dejvicích zívaly prázdnotou. Zaujala mne maličká zahrádka před ještě menší restaurací. Na zahrádce seděl mladík, četl si Kafku a pil něco slunečného z elegantní skleničky.
"Taky bych to chtěla," řekla jsem mu a Emanuel Ridi vážně řekl: "To je Cinzano, ujíždím na něm!“
"Já zas ujíždím na tiramisu,“ řekla jsem mu trochu servilně. "Tak to vám řeknu úplně jednoduchý recept podle mojí babičky,“ řekl Emanuel a než jsem si ho pečlivě zapsala, tak jsem vypila drinky hned tři. A pak jsem ještě dostala speciální sýr z Emanuelova rodného ostrova Elby a k němu med, který tam včely sbírají z květů kaštanů.
Emanuel se dostal do Čech, protože se chtěl vyhnout vojně a jeho tatínek v Čechách obchodoval s italskou módou. Emanuel měl tehdy, když ho sem otec poprvé přivezl, z naší země divný pocit. Čechy se mu zdály tmavé, a když přejížděli hranice, měl strach, že ho snad chce otec na takovém divném místě zabít. Pak ale přišel naší zemi na chuť. Hlavně Praze. Viděl Hrad a Vltavu a pochopil, že mu sice moře a slunce budou chybět, ale že Praha je jedno z nejkrásnějších měst v Evropě. A tak se rozhodl, že se u nás zamiluje, protože Češky jsou určitě hezčí než Italky.
A stalo se. Emanuel potkal Janu. Janu s hotelovkou. Emanuel se osamostatnil, založil si restauraci a už v ní vládne víc jak sedmnáct let. Jeho syn už půjde brzy do školy. Emanuel často vzpomíná na svou babičku, jak se naplnila její slova. Babička mu totiž jednou řekla: "Emanueli, jsi rozený herec, proto nevím, jestli z tebe bude někdy kuchař, ale kdyby náhodou, pamatuj si, že chuť nikdy nepodvedeš!“
Z Emanuela se stal vynikající kuchař, který čerpá z nejstarších italských gastronomických tradic. Z Emanuela se stal kulinářský herec, který na české obrazovce zastínil dokonce i božského Jamieho Olivera. A myslím si, že se tak stalo proto, že v očích českých žen (každého věku) se stal Emanuel Ridi zhmotněním romanticky vysněného hrdiny. Je příjemný, pohledný, chlapecký i mužný, elegantní, čistotný, a protože má v ruce vařečku, tak je evidentní, že má smysl pro rodinu!
I já jsem podlehla jeho kouzlu, po tolika skleničkách v horkém dni mi hořely tváře.
"Emanueli, jsi jako motýl.“
Emanuel se nepatrně usmál. "Ano,“ pravil rezervovaně. "Ale já už jsem našel
Co k tomu dodat? Snad jen, až uvidíte prince z ostrova Tiramisu, abyste si vzpomněli na mne. svou makovou panenku!“
Na Halinu,
co hltala,
místo jídla
Itala!
Halina Pawlowská; foto:Lenka HATAŠOVÁ, pro Yashica s.r.o.
