Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přichází doba dlouhověkosti. Nemocné bude léčit třeba i mobil

aktualizováno 
Lidí nad šedesát bude zanedlouho dvojnásobek a do roku 2050 má být přes dvě miliardy populace v důchodovém věku, přičemž čtvrtinu z nich budou tvořit lidé nad osmdesát. Polovina obyvatel ve vyspělých zemích ovšem začne trpět chronickými nemocemi.

Stephen N. Oesterle - Osmapadesátiletý Stephen N. Oesterle dlouhá léta působil jako profesor na Harvardské univerzitě. | foto: Medtronic

Lékařské firmy mají své vizionáře, kteří sbírají po celém světě poznatky a připravují se na to, jak se s neduhy stárnoucího lidstva vyrovnat.

Jedním z nich je Stephen N. Oesterle, viceprezident pro nové technologie nadnárodní společnosti Medtronic. Ta je jedním ze světových lídrů ve výrobě a vývoji srdečních kardiostimulátorů, defibrilátorů a dalších lékařských přístrojů, které ročně ovlivňují šest až sedm miliónů lidských životů.

Kam se ubírá současná medicína?
Jak lidstvo stárne, není pochyb, že chronické choroby budou v brzké době převažovat. Organismus se opotřebovává. Nepřibývají jen vrásky a bílé vlasy, ale bortí se páteř, potřebujeme umělé kyčle, trpíme astmatem, cukrovkou, objevují se srdeční obtíže, Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc… V souladu s posláním navracet zdraví a prodlužovat lidský život na tento trend reagujeme.

Jak?
Například my se zaměřujeme na implantované přístroje, jež řeší chronické nemoci. Vyrábíme srdeční kardiostimulátory a defibrilátory, mozkové stimulátory pro pacienty. Systému Neuromodulation, který naše společnost vynalezla, pomáhá stimulovat každý sval v těle, dokonce i nervy v mozku. Tím můžeme pomáhat pacientům s Alzheimerem či Parkinsonem. Čerpadlo inzulínu pro diabetiky měří inzulín a díky autopilotu ho dávkuje tak, že se systém vypíná a zapíná, když je potřeba a tak dále.

Stephen N. Oesterle

Osmapadesátiletý Stephen N. Oesterle dlouhá léta působil jako profesor na Harvardské univerzitě a ředitel invazivní kardiologie v Massachusettské nemocnici.

Jako učitel a inovátor v oblasti srdeční katetrizace založil a řídil několik pracovních skupin na půdě různých amerických universit a nemocnic.

Od roku 2002 pracuje pro Medtronic jako vedoucí vědeckého výzkumu a technologických strategií, má na starost spolupráci s vývojovými středisky.

Co je hlavní náplní vaší práce?
Mým úkolem ve firmě je ptát se: utrácíme peníze na správné druhy technologií? Uvědomujeme si totiž, že stárnoucí populace představuje i nesmírný nárůst nákladů v systému zdravotní péče. Jak přibývá pacientů s chronickými potížemi, je léčba čím dál dražší. Jenže současný ekonomický systém nemůže takovou finanční zátěž dlouhodobě unést. Není to jen v USA, ale ve všech zemích, kde máme stárnoucí populaci. Pro prezidenta Obamu a jeho administrativu je to větší úkol než bankovní krize či válka v Iráku. Musí hledat způsob, jak ze systému zdravotnictví odčerpat peníze.

Odčerpat?
Ano. Musíme přemýšlet o metodách, jak se s problémem vypořádat způsobem méně nákladným. Neustále pracujeme na inovacích. A nejde jen o inovace stávajících lékařských produktů. Můžeme inovovat distribuční linky a učinit je efektivnějšími. Můžeme inovovat výrobní procesy. Ovšem to nejpřevratnější je inovace v technologiích, ve výzkumu a vývoji. Prostě jít na léčbu úplně jinak.

Jak? Kam kráčí dnešní technologie?
Jde o vizi. A v tom musí být naše strategie globální. Nejsme tak arogantní, abychom si mysleli, že jsme u nás sami jediným zdrojem inovace. Proto nahlížíme do jiných oborů a pokoušíme se pochopit, co kde dělají. A to je moje práce. Ročně procestuji 250 tisíc mil, vyhledávám zajímavé technologie po celém světě a pak přemýšlím, jak by mohly být využity u nás. Třeba jedna z nejlepších biotechnologií se rozvíjí v Číně. Teď hodlám navštívit Intel. Hovořil jsem se zástupci světových firem jako Cisco systems, Apple, IBM, Google a představte si, ti všichni chtějí být součástí našeho příběhu.

Jakého?
Vidí, že budoucnost internetu není ve stahování her, ale ve zdravotní péči. Naše přístroje zatím pracují jen na bázi jakési "lokální vnitřní sítě", ale pacienti brzy dostanou přístroje, které budou komunikovat globálně. Když třeba do mobilních telefonů vložíme dálkové senzory, které komunikují s vaším ručním přístrojem velikosti ostružiny, přes široké pásmo se spojí s datovou pamětí ve vzdáleném lékařském centru. Doktoři okamžitě vyhodnotí všechny abnormality a včas zasáhnou. Získáme tak schopnost být kdekoli a díky širokému pásmu se dívat na přístroje "globální sítě", což představuje jeden z největších potenciálů ušetřit peníze systému zdravotní péče.

Můžete dát konkrétní příklad?
Selhání srdce je v dnešní době hlavní chronickou chorobou, která odčerpává miliony dolarů z rozpočtu na zdravotní péči. Proto vyvíjíme senzor pro pacienty se srdeční vadou. Jde o miniaturní monitor tlaku, který vložíme do plic a hlídáme jím srdeční aktivitu. Jestliže budeme implantované senzory dálkově monitorovat, můžeme předvídat infarkt a poslat rizikové lidi do nemocnice několik dní před tím, než nastane skutečný problém. Podobně můžeme na dálku monitorovat hladinu cukru u lidí s diabetem, ať budou kdekoliv na světě. Zdravotní systém by ušetřil miliardy.

To zní jako sci-fi.
Naše strategie je dálkově po celém světě řídit pacienty s chronickými onemocněními, aniž by museli navštěvovat nemocnici. Zároveň se tak otvírá obrovské pole působnosti pro výrobce elektroniky. Věřte nebo ne, ale lidé ve společnosti Apple si myslí, že distribuce hudby není jejich budoucnost. Chtějí, aby se iPhone stal přístrojem pro zdravotní péči. Stejně tak uvažuje největší výrobce sluchátek.

My už přes jejich systém komunikujeme, ale nepůsobíme na stejných frekvencích jako jsou mobilní telefony kvůli možnosti rušení signálu. Takže oni chtějí použít náš standardní systém a vložit jej do každého telefonu. Tím by se mohli stát dodavatelem zdravotních produktů. Podobně jednáme i s IBM. Potřebujeme ukládat data. Srdce tluče stotisíckrát denně, můžete si to spočítat! Máme obrovské množství dat, přicházejících od milionů lidí s naším přístrojem, ale nemáme datové úložiště pro jejich skladování. Lidem v IBM se naše myšlenka nového druhu datového úložiště pro medicínské potřeby líbí.

Tím ale bude zase všechno čím dál dražší, ne?
Nevymýšlíme miliardy návrhů, jež by vyvolávaly nutnost přilévat další peníze do systému, který by brzy zkrachoval. Chceme-li pomáhat pacientům k lepšímu životu, musíme systém zcela změnit a peníze ušetřit. Potřebujeme mnohem efektivnější, konkurenceschopný systém. Když budou léčebné metody maximálně účinné, zároveň se ušetří peníze. Tím se dostáváme k projektu lidského geonomu.

Jak funguje?
Dnes lékaři pacientům říkají: "Toto je váš problém. Teď musíte udělat XYZ, aby se to zlepšilo." A vy pokýváte hlavou. Doktoři tak o vás rozhodují na základě svého klinického úsudku a toho, co si myslí, že je nejlepší. Tyto dny brzy pominou. Když jsme na konci minulého tisíciletí dekódovali genetickou informaci, dostali jsme se k samé podstatě života. Jakmile jsme měli tohle, nebyl to už velký krok k vysledování genetické informace lidí s chronickými chorobami. Tak jsme začali chápat, proč někteří lidé mají Alzheimera a jiní ne. Proč někteří pacienti reagují na defibrilátory a druzí ne. A to je skok do tzv. osobní medicíny. Můžeme vzít gen a říci konkrétnímu člověku, jaké je jeho riziko nádoru prsu, protože známe specifický gen, spojený s rakovinou prsu. Lidé již nebudou léčeni tím, co nazýváme populační medicína.

Co tím myslíte?
Dnes léčíme pomocí drahých léků tisíc lidí s vysokou hladinou lipázy v krvi a možná při tom zachráníme pět nebo šest životů. Takže otázka zní, proč nemůžeme léčit pouze těch šest lidí a vynechat těch 994? Proč? Protože nevíme, kdo ti lidé jsou! Budeme muset vytřídit geny, což zní draze, ale ve finálním výsledku budeme léčit logičtější a levnější cestou. A tak je to i s našimi defibrilátory. Implantujeme defibrilátor stovce pacientů, kteří jsou pro něj indikováni. Výsledek je, že zachráníme sedm životů lidem, kteří by jinak nepřežili. To je sice zjevně lepší statistika, než u předchozího příkladu, ale proč těch ostatních 93 pacientů dostalo zbytečně defibrilátor? Potřebovali jej? Asi ne, když ho nikdy nevyužili. A naopak.

Ale co těch tisíc pět set lidí, kteří denně v USA umírají kvůli náhlé srdeční příhodě a nikdy defibrilátor nedostali? Drahé léky a přístroje, které dnes dostávají tisíce pacientů, brzy využijí jen ti, kdo je opravdu potřebují. Medicína se musí personalizovat. To pomůže nejen ušetřit peníze zdravotnímu systému, ale zároveň to zlepší kvalitu života. Budeme schopni stanovit, kdo jsou lidé se specifickou chorobou a budeme je léčit od samého začátku a preventivně.

Co tomu zatím brání?
Jedním z největších témat v biotechnologii je buněčná terapie, proteiny a genová terapie, která nahradí léky, jak je známe dnes. Kdo má v současnosti třeba Parkinsonovu nemoc, užívá léky ústy a doufá, že část se jich dostane až k mozku. Zbytek léku pronikne do organismu i tam, kam nemá a způsobuje vedlejší účinky. U biomedicíny je to jinak. Spolknete-li buňky, proteiny nebo geny, strávíte je a nepomůžete vůbec ničemu. A právě tohle musíme v příštím desetiletí vyřešit. Je potřeba najít technologie, aby medikamenty mohly být přeneseny na místo určení.

Jak vlastně biotechnologie funguje?
Všechno v těle je vepsáno ve vaší DNA. Každá buňka má tuto informaci, umí ji přečíst a jako výsledek produkuje proteiny. A protože buňky produkují proteiny, lze každou nemoc vysvětlit jako výsledek nedostatku nebo nadbytku proteinů. Třeba v případě diabetu postrádáte známý protein – inzulín. Postihne-li vás srdeční mrtvice, postrádáte protein, který způsobuje, že se vaše buňky již nesmršťují. Při Alzheimerově chorobě se usadí v mozku příliš mnoho proteinu hemoglobinu. Máte-li rakovinu, zbláznily se ve vašem těle samostatně cyklující regulační proteiny atd. atd. Takže biotechnologie je o tom, že buď dodáte chybějící proteiny zpět, anebo je potlačíte, když je jich příliš mnoho. Nebo dodáte přímo do nemocné buňky potřebný gen, buňka si jej přečte a začne produkovat zdravé proteiny. Stejným způsobem mohu naprogramovat buňku, aby vytvářela inzulín. Problém je, jak jsem již říkal, že zatím nevíme, jak tyto geny snadno dostat do buněk. Přijít na to je pro medicínu velká výzva.

Nebude příchod biomedikamentů znamenat konec firem jako je ta vaše?
Biomedikamenty mají sílu obnovy. Pokoušejí se napodobit nebo kopírovat to, co dělá lidské tělo. Jednou, až se začnou používat, zcela nahradí současnou technologii. Naše společnost sice vyrostla na stimulaci srdečního tepu pomocí pulzního generátoru a vodiče, ale jednoho dne určitě nebudeme mít kardiostimulátory. Proč by vše nefungovalo na bázi biostimulace, kdy vám vstříknu gen do srdce, takže spontánními stimulátory – takzvané biostimulátory se stanou vaše buňky. Po celém světě - včetně Číny - jsou lidé, kteří o to usilují. My v tom hrajeme svou roli, protože víme mnoho o srdci. Víme, jak k němu přistupovat, jak se na něj zaměřit.

Naše společnost během posledních padesáti let léčila pacienty specifickým způsobem. Hovořím o zavádění hadiček, stentů. My prostě víme, jak dostat medikamenty do těla po tzv. "vaskulární dálnici", neboť vaskulární systém vede celým tělem a podle nás jej lze využít pro dodání biologických látek do těla i v budoucnosti. Na tento výzkum se vynakládá hodně peněz. Ale potenciál je v tom, že biomedikamenty – na rozdíl od dnešních léků, které pouze regulují zdraví - skutečně vracejí lidem plnou sílu. Do nemocnice jdete jen jednou. Proto je nezbytné pomáhat realizovat potenciál biotechnologie. Na to se vynakládají miliardy dolarů. Jde o sbližování biotechnologie s našimi přístroji.

Autoři:




Nejčtenější

Lake Bellová
Lake Bellová: Děti vychovávám tak, aby si vážily starých lidí

Herečka Lake Bellová (38) denně naráží na to, že si dnešní mládež neváží starších lidí. Své děti tak vede k tomu, aby ke starším lidem měly úctu. A hlavně po...  celý článek

Nafukovací lehátko ve tvaru plameňáka je "must-have" sezony.
Plameňáci ovládli léto, ale ikonami jsou už šedesát let

Luxusní šaty a šperky, obyčejná trička z řetězců, neonové lampy a nafukovací lehátka mají letos jedno společné. Vládnou jim plameňáci. Kýčovití, přesto...  celý článek

Magazín Vogue je ikonou mezi dámskými magazíny.
Magazín Vogue udává trendy už 125 let. Nyní ho ohrožují sociální sítě

Magazín plný luxusu, který si zamilovaly ženy po celém světě, odstartoval kariéru mnoha topmodelek a návrhářů. A přestože je Vogue stále prestižní titul, ubývá...  celý článek

Zlatým hřebem 50. ročníku brněnského veletrhu módy Styl a Kabo se stala nedělní...
Modelky představily nejnovější kolekci návrhářky Vivienne Westwoodové

Zlatým hřebem 50. ročníku brněnského veletrhu módy Styl a Kabo se stala nedělní přehlídka Vivienne Westwoodové. Dámské a pánské modely z kolekce na podzim a...  celý článek

Ilustrační fotografie
Aktovka musí sedět přesně, těm na kolečkách se vyhněte, řekla odbornice

Nemoci pohybového aparátu v posledních letech trápí stále více školáků. Důvodem je i špatný výběr školní brašny. "Správná taška by měla na dětských zádech...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Nedaří se vám otěhotnět? Šest tipů, které usnadní početí

Za neúspěšnou snahou otěhotnět může stát několik překvapivých faktorů. Stres, starší partner, ale i nadváha. Zjistěte, co všechno si hlídat a na co pamatovat,...  celý článek

(Ilustrační foto)
Jídlem k produktivitě. Pomůže banán, losos i brokolice

Rychle povzbudit myšlení, lépe se soustředit na učení nebo zvýšit produktivitu v práci – všechno jde i bez léků a syntetických doplňků stravy. Zkuste do...  celý článek

Ilustrační fotografie
Sedm příznaků zánětu močových cest, které byste neměli podceňovat

Infekce močových cest je velmi časté onemocnění a podle statistik potká každou ženu nejméně jednou za život. Symptomy se mohou pohybovat od velmi jemných a...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Pleťové masky v podobě smajlíků: roztomilé, nebo děsivé?
Pleťové masky v podobě smajlíků: roztomilé, nebo děsivé?

Že už jste toho v kosmetickém průmyslu viděli hodně? Novinkou jsou nyní plátýnkové masky s potiskem facebookových smajlí... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.