Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Porazila dvě rakoviny. Pak se rozhodla změnit svůj život a zhubla 25 kilo

aktualizováno 
Paní Alena žila ve vztahu s mužem, který rád vařil a nerad se hýbal. Její hmotnost postupně rostla a s přibývajícím věkem se jí nedařilo zhubnout. Pak se u ní objevil nádor štítné žlázy a po čase ještě onemocněla leukémií. Obě rakoviny překonala a rozhodla se změnit celý svůj život.

Paní Aleně se podařilo překonat dvě rakoviny a zhubnout 25 kilogramů. | foto: Archiv čtenářky

Ještě před pár lety její život vypadal úplně jinak. Měla muže, který dobře vařil, ale nerad chodil na procházky. Přestože ona je měla ráda, kvůli němu se jich vzdala. Začala také hodně jíst, hlavně večer, a místo procházek se přesunula na zahrádku.

Postupně začala přibírat, při jejích 164 centimetrech totiž na ní bylo každé kilo znát. A s přibývajícím věkem šla kila pochopitelně špatně shazovat. Na chvíli zhubla a pak zase přišel jojo efekt a další kila navíc.

Zlomem byla rakovina

Napište svůj příběh

Příběhy lidí, kteří změnili svůj životní styl a zhubli, vám budeme pravidelně představovat. Pokud i vy máte podobnou zkušenost, napište nám svůj příběh a pošlete včetně fotografií před a po na email: zdravi@idnes.cz. Ty, které zveřejníme, vyhrají dárkový balíček kosmetiky.

„Pak se objevil nádor na štítné žláze. Prošla jsem si chemoterapií, něco pochopitelně zhubla, pak zase přibrala, a s hypofunkcí štítné žlázy mi zůstaly tabletky s hormony a jisté předurčení, že hubnout už budu vždycky o něco hůř,“ vzpomíná Alena. Život šel dál a pak přišla další rána.

„Jednou jsem takhle strávila dopoledne na zahrádce, když jsem z ní přišla, měla jsem tělo samou modřinu. V půl jedné jsem šla k doktorovi, v půl třetí se vezla sanitkou do nemocnice v Plzni, kde jsem v průběhu dalších tří měsíců léčby leukémie měla spoustu času na přemýšlení. O sobě, svém životě. Viděla jsem, jak tam ne všichni nemoc porazili, a najednou jsem věděla, že spoustu věcí změním. Musela jsem. Když jsem porazila něco takového, chtěla jsem si svůj život víc užívat. Vždyť vážně nevíme, který den jen ten poslední,“ vypráví Alena.

Po vyléčení změnila celý svůj život

Když se na podzim roku 2014, dva roky po uzdravení, začalo definitivně zdát, že nemoc překonala, našla si Alena novou práci. Začala pracovat jako recepční na univerzitě v Ústí nad Labem, kde žije.

Fotogalerie

„Byla jsem ráda mezi lidmi, ale najednou jsem se styděla. Necítila jsem se dobře v těle, které se po všech chemoterapiích, následném přibírání a neúspěšných dietách dostalo nakonec až na 97 kilogramů. Nefungující vztah s mužem, který skvěle vařil, byl už také za mnou, žila jsem sama, svobodná. Měla jsem výborný prostor pro to, abych si upravila životní styl, a s tím jsem taky tehdy na podzim začala,“ říká Alena, která vše odstartovala tím, že si ubrala sacharidy.

A když sacharidy, tak především sladké. Na rovinu přiznává, že to pro ni bylo to nejtěžší, vždycky měla slabost pro sladké. Ale už tahle vyřazená „maličkost“ udělala s její váhou zázraky.

„Zajímavé bylo, že jsem sladkosti najednou ani nepostrádala. A jen tím, že jsem přestala mlsat a korigovala jsem i další sacharidy ve stravě, jsem zhubla prvních deset kilo. Trvalo to zhruba rok, ale já nikam nespěchala. Nezačala jsem totiž hubnout, protože by mi někdo říkal, že musím. Hubla jsem pro svůj vlastní dobrý pocit a dovolila si to ve svém vlastním tempu. A když jsem pak ještě odešla na volnou nohu jako účetní, měla jsem prostoru pro úpravu životního stylu ještě víc. Musela jsem to využít.“

K dalšímu hubnutí potřebovala pohyb

Hubnutí jí šlo dobře i díky tomu, že ji podporovali nejbližší. „Žiju sice od rozchodu sama, ale třicetiletý syn byl z mého rozhodnutí nadšený. Moje sestřenice jsou dalšími, kdo žasne pokaždé, když vidí nový úbytek,“ uvádí Alena.

Osm příznaků rakoviny, které většina lidí ignoruje

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu

Jediné, co jí v hubnoucím životě chybělo, byl stále pohyb. Váha šla dolů, ale tělo potřebovalo také tvarovat. A to nakonec vyřešila návštěva fitness centra, i když z toho měla Alena na začátku strach.

„Jsem sice upovídaný optimista, ale hledání fitness centra pro mě byla záležitost, kterou jsem absolvovala se staženým žaludkem. Jít do nového prostředí nebylo nic snadného. Ale měla jsem štěstí. Hned při první konzultační návštěvě jsem potkala ženy, které byly ještě starší než já, ještě kulatější než já, a přesto tam cvičily a vypadaly spokojeně. Tím, že fitko bylo jen pro ženy, odpadla velká část mého studu.“

Cvičení jí dodalo další energii do života

„Paní Aleně jsme připravili cvičební plán na míru. Trápily ji především tzv. problémové partie, oblast boků, zadečku a stehen, proto jsme zacílily právě na ně,“ říká trenérka Zuzana Fílová z fitness centra Contours, která se Aleně věnuje. Rady dostala také k úpravě jídelníčku.

„Přestože k nám paní Alena přišla již s upraveným jídelníčkem orientovaným spíše na nízkosacharidovou stravu, zaměřili jsme svou pozornost nejen na cvičení, ale ještě znovu na jídelníček. Připravili jsme pro ni konkrétní jídla, naučili ji určovat si odpovídající porce, kombinovat surovin. Nebylo to nic těžkého, protože pro ni se úprava životního stylu stala něčím, co ji bavilo,“ konstatuje na Aleninu adresu další z trenérek, Petra Švarcová.

Pokroky se dostavily brzy. Do fitka začala Alena chodit na podzim roku 2015, a od té doby se jí podařilo zhubnout dalších 15 kilo. „Nejlepší na tom je, že své hubnutí nevnímám jako strádání. Při cvičení se cítím dobře, chodím tam třikrát i čtyřikrát v týdnu. Přivedla jsem tam některé své přítelkyně a další tam potkala, našla jsem nové kamarádky a konečně žiju život plný energie, protože té mám díky hubnutí, změně jídelníčku a pravidelnému cvičení najednou opravdu na rozdávání,“ popisuje Alena.

V poslední době jí sice váha trochu stagnuje, ale to je pochopitelné – tělo si zvyklo na úpravu jídelníčku i pohyb. Ručička na váze se jí momentálně zastavila na 72 kilogramech. Pro Alenu to není nic dramatického, prý dokonce nezažila žádné krize, chutě hubnutí vzdát, protože na prvním místě stále vidí fakt, jak je skvělé, že žije a že si může každý den užívat naplno. Přesto má svůj „váhový sen“.

„Chci se dostat na váhu začínající číslem 6, takových 68 kilo by bylo úplně báječných. Proto teď se svými trenérkami chystám další změny. Jaké budou, ještě nevím, ale těším se, že mi zase přinesou do života něco nového. Menší konfekční velikost už nosím, šťastná a spokojená jsem, ve svém těle se cítím dobře. Mám hodně energie. Teď už mám před sebou jen malý krůček, a je celkem jedno, jestli se k němu dostanu za půl roku nebo za rok, nebo jestli skončím těsně před vysněnou váhou. Mám to v hlavě, myslím, srovnané, a to je důležité nejen pro hubnutí, ale i pro život jako takový,“ dodala Alena.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.