Milé čtenářky Ony, moc vás prosím o radu. Dostal jsem se do situace, se kterou si sám rady nevím. A ženský pohled na věc by se mi docela hodil. Ale pěkně po pořádku. Jmenuji se Tomáš, pro většinu lidí jsem Tom. Je mi něco málo přes třicet. Už skoro tři roky žiji se svou přítelkyní Petrou.
Petra mě na první pohled uchvátila
S Péťou jsme se seznámili na jedné taneční párty. Na chvíli jsem zaskočil za jejího tanečníka, který na parketu upadl a už jsem v tom byl až po uši. Na první pohled jsem se zamiloval. Petra mi připadala jak postava z jiné galaxie, úplně jiná než ostatní holky, se kterými jsem do té doby něco měl. Ještě ten večer jsem ji na druhý den pozval do kavárny. Přijala a od té doby jsme se vídali docela často.
Po roce, kdy po vysoké nastoupila do práce, se ke mně nastěhovala - mám malé dva plus jedna, dědictví po babičce. Petra pracuje jako vedoucí knihovny a já vlastním malou stavební firmu.
Petra je velice milá, empatická dívka. Někdy mám pocit, že až moc soucítí se svým okolím. Z výplaty "sponzoruje" pár charitativních projektů a bez povšimnutí nenechá jediného žebráka na ulici. Její klidná povaha mě vždycky zarazí, když máme na některé věci různé názory. Já bych to nejčastěji řešil křikem, ona se jen pousměje a řekne, že přeci nemá smyl se hádat kvůli blbostem.
Našla si kamaráda gaye
Petra nikdy kolem sebe neměla velkou partu kamarádek. Sem tam se stýkala s přítelkyní z dětství i s pár kolegyněmi, ale žádná přátelství na život a na smrt to nejsou. Ovšem před půlrokem se to změnilo. Začala chodit častěji ven. Když jsem na ni uhodil (měl jsem podezření, že si našla někoho jiného), řekla mi, že se v knihovně seznámila s hodně milým klukem. Ale prý nemusím mít z ničeho strach, je gay.
Přiznám se, že se mi ulevilo, ale na druhou stranu jsem nechápal, co mají společného, o čem si povídají, proč se vůbec scházejí. Petře moje vyptávání nebylo příjemné. Cítil jsem, že mi nechce prozrazovat žádné podrobnosti o jejich přátelství. Řekla jen, že Lukáš se jí svěřuje se svým nitrem a ona by ho zradila, kdyby mi o tom řekla víc. Prozradila mi, že se rozešel s přítelem a je hodně zoufalý. V tom jsem Petru poznával, zase zachraňovala nešťastnou duši.
Ovšem jejich schůzky se stávaly čím dál častější, Lukáš Petře i často volal a to pak s ním trávila dlouhé minuty telefonováním. A já začal žárlit. Milý Lukáš mi lezl pěkně na nervy. Po jednom asi půlhodinovém telefonátu, kdy dokonce odešla z naší intimní chvilky, jsem jí řekl, jestli supluje Lukášovi mámu, že už mi to nepřipadá normální. Vždyť je to dospělý chlap a pokud vím, přítel ho opustil už před pár měsíci. Dozvěděl jsem se, že si našel nového a že to s ní chtěl probrat. Tak to už bylo moc, sebral jsem se a šel na pivo.
Naše seznámení bylo fiasko
Po dvou dnech tiché domácnosti mi Petra řekla, že ji mrzí, jak Lukáše beru. Je to prý opravdu moc fajn kluk a ona by byla ráda, kdybych ho poznal. Nejdříve jsem začal protestovat, téměř mi uklouzla i nevhodná slova o jeho orientaci. Ale když jsem viděl její smutný výraz, souhlasil jsem. Měl jsem jedinou podmínku, že přijde k nám domů. Přiznám se, že jsem se nechtěl s ním venku ukazovat.
Přiblížil se den návštěvy a já byl od rána nervózní. Už jsem chtěl mít celé to divadlo za sebou. Až večer mi Petra řekla, že Lukáš přijde i se svým přítelem. Čekal jsem, že se mi ten večer moc líbit nebude, ale mé představy byly slabým odvarem toho, jaké to bylo ve skutečnosti. Pravda, nevypadali tak, jak jsem si celou dobu myslel, nebyli nijak vymódění, byli to na první pohled milí, pohodoví kluci. Ovšem průběh návštěvy už byl děsivý. Lukáš cukrblikoval, jeho přítel taky, pořád se na sebe zamilovaně dívali, když mohli, drželi se za ruce a Petra byla úplně jiná – samé Lukášku a Milánku sem, Lukášku a Milánku tam a já byl ve svém vlastním bytě za blbce. Vůbec jsem nevěděl, o čem se s nimi mám bavit. Řešili nějaké módní trendy (chlapci pracují jako vizážisti), pak filmy, o kterých jsem v životě neslyšel a knížky, kde to byla parketa hlavně Petry. Když jsem s nimi chtěl probírat zoufalou situaci fotbalové Slávie, koukali na mě, jak na UFO. Trochu jsem si rýpnul, že fotbal je ta hra, při které se kope do míče, a odnesl jsem to pohrdavým pohledem všech tří.
Lukáše v Petřině blízkosti nesnesu
Po večírku jsem dostal od Petry vynadáno. Poprvé jsem ji slyšel zvýšit hlas. Řekla mi, že se za mě stydí, že jsem hulvát a choval jsem se jako xenofobní pitomec. Prý jí bylo celý večer trapně. Myslela si, že pochopím, jak jí na Lukášovi záleží, je to její nejlepší přítel a já dávám najevo, jaký jsem super macho. Já jí naopak vyčetl, jak těm svým chlapečkům lezla do zadku, jak se před nimi pitvořila a jak se chovala jako nějaká pipina, kterou já vůbec neznám.
Už skoro dva týdny kolem sebe chodíme po špičkách. Promluvíme jen, když je to bezpodmínečně nutné. V posteli je mezi námi alespoň desetimetrová vzdálenost. Vůbec nevím, jak to bude dál pokračovat. Jedno ale vím jistě, Lukáše vedle Petry nechci vidět. Nebo aspoň o něm nikdy nechci ani slyšet. Chci být přesvědčen, že není a že se s ním Petra nestýká.
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 29. listopadu 2010. Anketa je uzavřena.
Názor psycholožkyMilý Tome, |
