S Týnou se známe prakticky od narození. Naše mámy se seznámily v porodnici, padly si do oka a staly se z nich nerozlučné kamarádky.
Stejný osud potkal i nás dvě. Asi proto, že já jsem ta starší (narodila jsem se o deset hodin dřív), tak jsem nějak automaticky převzala roli rozumné a starostlivé "sestry". Navíc Týna byla vždy takové naivní důvěřivé zvířátko, takže mou ochranu opravdu potřebovala.
Po základní škole jsme šly každá jinam
Chodily jsme spolu do školky, celou devítiletku seděly vedle sebe v lavici. Naše cesty se rozdělily, až když přišel čas rozhodnout se kam dál po základní škole. Já se vždy učila dost dobře, a tak volba byla jasná – gympl a pak vysoká.
S Týnou to bylo horší, škola jí nikdy moc nešla, snažila jsem se jí pomáhat, dotáhla to alespoň na trojky a pár dvojek. Jejím snem bylo stát se sestřičkou a pracovat s dětmi. Vystudovala zdravotnickou školu a nastoupila do nemocnice na dětské oddělení.
I když jsme se už nevídaly každý den, pořád jsme o sobě věděly. Dokud jsme studovaly střední školu, trávily jsme spolu ještě relativně dost času, ale po mém odchodu do Prahy na vysokou a Týnině nástupu do nemocnice jsme se viděly tak jednou za 14 dní. Ale docela často jsme si volaly nebo byly ve styku přes e-maily.
Týna prochází bouřlivým obdobím
Zatímco já jsem studovala a na zábavu mi nezbývalo moc času, Týna si našla nové kamarády, se kterými trávila každou volnou chvilku. Patřil mezi ně i její přítel Roman, u kterého už pár měsíců prakticky bydlela. Domů k rodičům chodila jen občas, když se potřebovala vyspat po nočních.
Jednou mě vzala s sebou, abych si prý vyčistila hlavu a odpočinula si od učení. Je pravda, že jsem se odreagovala, její kamarádi byli hodně veselá parta. Náš tah vinárnami skončil v Romanově bytě. Tam jsem ale brzy vystřízlivěla. Všimla jsem si, že Týna i ostatní si berou nějaké prášky. Ptát se jí ten večer, o co jde, bylo zbytečné. Po chvíli s ní nebyla řeč. Protože jsem ale druhý den odjížděla do Prahy, na kamarádský rozhovor nedošlo.
Domů jsem přijela už za týden. Sešla jsem se s Týnou a hned na ni uhodila, co si to vzala za prášky. Kroutila se, ale přiznala, že to byla extáze. Nakonec jsem z ní vytáhla, že to nebylo poprvé a extáze nebyla jedinou drogou, kterou vyzkoušela.
Nemůžu v tom Týnu nechat samotnou
Z jejího přiznání jsem byla v šoku. Ani ve snu by mě nenapadlo, že já budu někdy řešit problémy s drogami. Z Týny to lezlo "jak z chlupaté deky". Přiznala se, že první tabletu extáze jí nabídl Roman a protože se prý cítila úžasně, druhá na sebe nenechala dlouho čekat. Vyzkoušela i marihuanu a jednou kokain.
Naštěstí, jak jsem pochopila, Týna drogy poprvé ochutnala teprve před několika týdny. Znám ji a věřila jsem, že mi nelže. Když jsem do ní hučela, že s tím musí okamžitě přestat, dávala mi za pravdu. Protože má zdravotnické vzdělání, prý si uvědomuje, jak je její chování nebezpečné. A s Romanem to taky není tak růžové, jak se původně zdálo. Když se prý probere z opojení, bývá agresivní a jednou ji dokonce uhodil.
Týna mi slíbila, že se s Romanem rozejde, přestěhuje se k rodičům, kteří o ničem nevědí, a se svými veselými kamarády se přestane stýkat. Když mi to slibovala, plakala a já jsem litovala, že ji nemám na očích, že se musím vrátit do školy.
Po jejím přiznání jsem doma zůstala skoro celý týden. Když Týna nebyla v práci, byly jsme spolu. S Romanem se sice nerozešla, ale bydlela u rodičů.
Teď jsem zase zpátky v Praze, Týně denně telefonuji a zjišťuji, jak plní svá předsevzetí. Bohužel nic pozitivního jsem se zatím nedozvěděla. S Romanem se ještě nerozešla, ale prý na tom pracuje. A žádné drogy si údajně také nevzala. Já jí ale moc nevěřím, něco mi říká, že mi lže. Ráda bych jí pomohla, ale nevím jak. Navíc mám strach, abych ji přehnanou péčí od sebe neodehnala. Včera mi do telefonu naštvaně řekla, že ji mám přestat kontrolovat, že sama dobře ví, co je pro ni dobré a co špatné. Poraďte mi.
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 3. května 2010. Anketa je uzavřena.
