Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Příběh Lenky: Práce synovi moc nevoní. Sedí doma a nechá se živit

  3:32aktualizováno  3:32
Jsem rozvedená matka dvou dětí. Dcera se vdala a odstěhovala. Už mám od ní malého vnoučka. Syn ale se mnou stále bydlí. Střídá práci s podporou v nezaměstnanosti. Jeden čas jsem měla snahu ho podporovat, teď bych už ale chtěla mít klid.
Syn se fláká doma a žádnou práci nehledá. (Ilustrační foto)

Syn se fláká doma a žádnou práci nehledá. (Ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Je to zvláštní, že dva lidé zplodí dva naprosto odlišné jedince. To si říkám už od dětství obou dětí.

Každé dítě je jiné

Nejdříve se nám narodila dcera Blanka. Byla to hodná, klidná, pečlivá dívka. Ve škole samé jedničky, byla zodpovědná, nikdy nic neodbyla. Nebyly s ní problémy ani v pubertě. Odmaturovala na výbornou, vystudovala vysokou, našla si zajímavou práci. Vzala si milého kluka, spolužáka z vysoké, a mají spolu tříletého Pepíka. Často mě navštěvují a já si užívám svou roli babičky.

David se narodil tři roky po Blance. Proti klidné sestře to byl malý ďábel. Hyperaktivní už od narození. Prakticky nebylo dne, abychom neřešili, co kde provedl, rozbil, ve škole nedával pozor a vyrušoval. Když se dostal do puberty, nastaly nám opravdu šílené časy. Nebylo dne, aby se s manželem nebo se mnou nepohádal.

Bohužel ty nekonečné hádky nabouraly vztah mezi mnou a mužem. Hádali jsme se i my dva a nakonec se dohodli, že to takto nemá cenu a rozvedli se. Pochopitelně to nebylo jen kvůli Davidovi, naše neshody se táhly dlouho, navíc manžel si našel jinou...

Syn školu nedodělal

Dnes je Davidovi 23 let a problémy s ním neustaly. Manžel od nás odešel, když mu bylo 17 let a já na něj prakticky zůstala sama. Oni dva se vůbec nestýkají. Bývalý manžel se vídá jen s dcerou a její rodinou.

Po základní škole začal David studovat odbornou školu zaměřenou na informační technologie a počítače vůbec. Procházel s odřenýma ušima, přitom není žádný blbec, je to velmi inteligentní, chytrý kluk, ale měl školu takzvaně na háku. Na konci roku vždycky zabral a vytáhl to aspoň na čtyřky, aby se dostal do dalšího ročníku. Pohořel až u maturity, tam mu to jedna profesorka sečetla.

Pan frajer se už na další opravnou maturitu vykašlal. Marně jsme ho s dcerou přesvědčovaly, že ztratí zbytečně čtyři roky a bude mít jen základní vzdělání, a nikdy žádnou kvalifikovanou práci nesežene.

Přihlásil se na úřad práce a seděl doma. Občas si přivydělal sestavením počítače známým, ale většinu času trávil doma u počítače. Od úřadu žádnou práci nedostal. A já ho živila, zpočátku mi ho bylo líto, ale později, když jsem viděla, že mu je doma dobře, měla jsem čím dál větší vztek. Denně jsme se hádali, já mu vyčítala, že nedodělal školu, že nemá snahu si najít nějakou práci, že ho musím živit já.

Rok a půl pracoval, teď je zase doma

Asi po roce doma se mu podařilo najít práci skladníka. Vydržel tam skoro rok a půl. Toto období asi bylo u nás doma nejklidnější. Navíc si našel dívku, docela se mi líbila a hlavně na něj měla dobrý vliv. Přispíval mi na domácnost a dokonce začal mluvit o tom, že si tu maturitu dodělá. Říkala jsem si, že už mám nejhorší za sebou.

Bohužel jsem se spletla. V práci skončil, firma zkrachovala, zase se zaregistroval na pracáku a bral podporu. Se slečnou se po dalším půlroce rozešel, vadilo jí přesně to, co mně. Flákal se doma nebo po kamarádech a žádnou práci si nehledal.

Už to takto trvá rok. Já ho živím, jí a bydlí doma zadarmo. Zpočátku jsem mu i půjčovala peníze, ale když mi nic nevracel, jak sliboval, přestala jsem. Sem tam si zase vydělá nějaké peníze na jednodenních brigádách, někomu pomůže s počítačem, ale to je všechno. Když je bez peněz, sedí doma.

Už se spolu skoro nebavíme. Já ho nevyhledávám, on mě taky ne. Mám na něj takový vztek, že bych se asi neudržela jen na něj křičela. Už nevím, co mám dělat. Vyhodit z domu ho nemůžu a ani nechci, protože to bych ho asi nadobro ztratila. A toho se docela bojím. Můj bývalý manžel od něj dal taky ruce pryč. Jediný, kdo na něj trochu platí, je moje dcera a její manžel. Ty občas poslechne.
Lenka

Názor odborníka: Zodpovědnost je na synovi

Dobrý den, paní Lenko, je obdivuhodné, jakou podporu a zázemí dokážete vašemu synovi poskytnout. Ztráta zaměstnání je v posledních letech běžný sociální jev, může se to opravdu přihodit komukoliv z nás. Otázkou ale je, jak se s tím umíme vypořádat, respektive co uděláme pro to, abychom si práci opět našli a zajistili si tak existenciální podmínky našeho života, za který je každý dospělý člověk zodpovědný sám za sebe.

Samozřejmě existují situace, kdy je potřebná hlubší podpora rodiny, ale měly by být respektovány určité podmínky s ohledem na zbylé rodinné členy a hlavně s ohledem na osobu, která podporu a pomoc přijímá.

Co je tím myšleno? Každá podpora, pomoc nebo péče by měla být motivující a stimulující k zodpovědnosti této osoby za sebe a svůj život. Z vašich slov vnímám, že váš syn tuto zodpovědnost přenechal vám. To však v jeho věku a v jeho situaci není správná volba, ať už s ohledem na jeho budoucí samostatný život, ale ani s ohledem na život váš. Zvažte, jestli touto cestou vašemu synovi opravdu pomáháte.

Co se týká vašeho syna, bylo by pro něj užitečné pracovat na své motivaci a zodpovědnosti. Existují různé podpůrné služby. Pokud je váš syn momentálně evidován na úřadu práce, může kontaktovat tamní oddělení poradenství a zažádat například o účast v motivačním Job klubu. Tato skupinová poradenská práce s uchazeči o zaměstnání je zdarma, stejně tak ostatní služby úřadu práce.

Rovněž zde nabízejí i individuální poradenství a služby Informačního a poradenského střediska pro volbu povolání. Tímto směřuji na možnost poradenství k doplnění vzdělání, které je v současných podmínkách trhu práce nepostradatelné. Úřad práce dále nabízí účast v rekvalifikacích. Některé rekvalifikace jsou součástí motivačních programů. Také lze doplnit si kvalifikaci na základě prokázaných a zkouškou ověřených pracovních zkušeností.

Samozřejmě je možné vyhledat podporu a pomoc i v jiných institucích, nicméně zde bude služba většinou zpoplatněna. Může jít například o kariérové/profesní poradenství, kariérový koučink, psychoterapie, ale i podporované zaměstnávání. Všude je však potřeba individuálního rozhodnutí a vlastní vůle vašeho syna, nikoliv vaše.

Rozumím, že je pro vás velmi těžké synovi pomoc neposkytnout, nebo ji alespoň částečně snížit, ale zvažte, zdali je to produktivní pro jeho další život a zdali je to ohleduplné k  životu vašemu.
S pozdravem
Pavla Šafránková, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 2981

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 20. února 2012. Anketa je uzavřena.

3. Mám dát synovi ultimátum, pokud si do nějaké doby nenajde práci a nezačne mi přispívat na domácnost, bude se muset odstěhovat? 2619
2. Mám si se synem v klidu promluvit a říct mu, že by se měl vzpamatovat, že ho přece ve 23 letech nemůžu stále živit? 261
1. Mám to nechat být, vždyť je to můj syn, snad mu brzy dojde, že takto dál žít nemůžeme? 54
4. Mám požádat dceru, aby si s ním promluvila, že mě nemůže takto dál využívat? 47
Autoři:




Nejčtenější

Houbové rizoto
Rostou? Tak honem do lesa! Tyhle recepty užijete nejen na chalupě

Uklidňující procházka lesem mnohdy vyústí ve sběračskou výpravu – zejména, když máte svoje tajná místečka a vezmete si s sebou košík. Co ale s houbovou úrodou?...  celý článek

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

Mozková mrtvice - ilustrační fotografie
Když udeří mrtvice, jde o čas. Jak ji poznáte?

Na mozku jsme závislí. To on rozhodne, zda si přečtete tento článek a napijete se u toho kávy. Vše probíhá automaticky. Ovšem jen do chvíle, než mozkovou tepnu...  celý článek

Jít se koupat znamenalo vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se...
OBRAZEM: Koupání před 50 lety: s nubianem, kostkovanou dekou a matračkou

Jít se koupat znamenalo ještě před půl stoletím vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se srolovanou kostkovanou dekou v podpaží a taškou přes rameno. V ní...  celý článek

Lake Bellová
Lake Bellová: Děti vychovávám tak, aby si vážily starých lidí

Herečka Lake Bellová (38) denně naráží na to, že si dnešní mládež neváží starších lidí. Své děti tak vede k tomu, aby ke starším lidem měly úctu. A hlavně po...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Příběh Hanky: S přítelem nejsme schopni vyřešit, jak platit nákupy

Jsem rozvedená, ale s bývalým manželem jsem nikdy nemusela řešit, co kdo zaplatí, kolik kdo z nás vydělává či utrácí. Teď žiji s přítelem a dohady o penězích...  celý článek

Klidnou dovolenou bychom si přáli všichni, někdy se ale promění v noční můru.
Slibovali ráj, bylo to peklo. Co dělat, když na dovolené přijde problém?

Jste na dovolené a místo odpočinku se každý den nervujete s tím, že je něco špatně? Na nedostatky upozorněte hned na místě. Když nedojde k nápravě, reklamaci...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Mirky: Syn bude otcem, ale dítě nejspíš není jeho

Tak jsem se dočkala, budu babičkou. Mám skvělou snachu, bezvadného syna a další důvod k radosti je na cestě. Jenže snacha se mi přiznala, že dítě možná nebude...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

5 nejkontroverznějších parfémů: Opium i vůně pohřebního domu
5 nejkontroverznějších parfémů: Opium i vůně pohřebního domu

Jedni je milují, druzí se jim vyhýbají obloukem. Jsou parfémy, které vyvolaly tak ostrou reakci, že si jiné přízvisko ne... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.