Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Příběh Ivy: Po úrazu je manžel silně věřící. Nedokážu to strávit

  3:56aktualizováno  3:56
Jmenuji se Iva a je mi 36 let. Jsem už 15 let vdaná a s manželem Pavlem máme dvě děti, třináctiletou Janu a desetiletého Péťu. Byli jsme vždy normální průměrná česká rodina. Vše se změnilo, když měl manžel před více než dvěma lety těžký úraz na motorce.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Pavel je o pět let starší než já. Když jsme se seznámili, měla jsem krátce po maturitě a bezhlavě jsem se zamilovala. Imponoval mi jeho přístup k životu. Vše bral s nadhledem, z ničeho si nedělal velkou hlavu. Byl nezávislý rocker a motorkář. To já nad vším hodně přemýšlím, než udělám nějaké, i bezvýznamné, rozhodnutí, musím to v duchu probrat ze všech stran. Pavel se zamyslí, řekne, co bude, a je to. A většinou se neplete a skoro vše mu vychází podle jeho představ.

Stejně tak vždy přistupoval k našemu společnému životu. Když se rozhodl, že se vezmeme, rovnou mi to oznámil, ani nečekal, jestli budu souhlasit, prostě mi řekl datum a bylo to. Já byla šťastná, že to za nás oba vyřešil. Pak se narodily děti a z Pavla se stal fajn táta, dětem se maximálně věnoval. Jen na svůj největší koníček, motorky, si nedal sáhnout.

Stačilo málo a byla jsem vdova

A jeho vášeň se mu málem stala osudnou. I když už se léta na motorce choval jako zodpovědný otec, nedělal frajeřinky, tak tentokrát to přehnal. Pospíchal domů, pršelo a na mokré silnici dostal smyk. Dlouho byl jeho stav nejistý. Jeden čas to vypadalo, že zranění nepřežije, pak že se nebude hýbat a nakonec že skončí na vozíku.

Naštěstí přežil a dlouhá rekonvalescence a hlavně jeho vůle žít dokázaly nemožné. Pavel dnes chodí, sice o berlích, ale chodí. Po nemocnicích a rehabilitačních centrech strávil skoro rok a půl. Finančně jsme to naštěstí zvládli bez problémů, Pavel myslel na zadní kolečka a dobře se pojistil. Mohla jsem dokonce na čas nechat i zaměstnání a pomáhat mu při rehabilitacích.

"Vedlejší" účinky úrazu se brzy projevily

Jak se Pavel ze všeho dostal fyzicky, tak psychicky se úplně změnil. Už to nebyl ten pragmatik, který si se vším věděl rady a ke všemu přistupoval na základě rozumu. Postupem času se čím dál více řídí vírou.

Jeho proměna začala před rokem, kdy se v rehabilitačním centru, kde strávil několik měsíců, seznámil s jiným pacientem, spolubydlícím na pokoji. Tento člověk je velký stoupenec Svědků Jehovových a s manželem od rána do večera o své víře mluvil. Bohužel Pavel byl tenkrát ve stavu, kdy se s ním dalo lehce manipulovat a jeho spolubydlící to skutečně uměl. Zkoušel to i na mě, když jsem za manželem přijela na návštěvu. Ale nepochodil.

Marně jsem Pavlovi říkala, ať toho muže neposlouchá a zůstane tím člověkem, jakým byl ještě nedávno, ale bylo to marné. Neustále mi odpovídal, že pochopil, jak špatně dřív žil a tím, že přežil svou smrt, musí zbytek života žít jinak.

Už to není ten "starý" Pavel

Doufala jsem, že až se vrátí z rehabilitačního centra a bude zpět doma ve svém prostředí, že se vše změní, ale nestalo se tak. Manžel je někdo úplně jiný. Pomalu mluví, je takový klidný, neustále se usmívá. Někdy mám pocit, že mám doma robota. Všechna CD s rockovou muzikou odnesl do sklepa. Místo televize a hudby čte. Ale ne knihy s válečnou tematikou, které měl rád dříve, ale nějaké duchovní knížky a časopisy, které si mezi sebou s ostatními půjčují.

Manžel se se svými kolegy ve víře pravidelně stýká, když je ale přivedl k nám, dupla jsem si a zakázala to. Pavel se snaží přesvědčit i mě, abych prý prohlédla a společně s dětmi s ním navštěvovala setkání. Je v plném invalidním důchodu, nepracuje, ale aspoň jednou týdně chodí se svými přáteli a nabízí ten jejich časopis.

Děti se snažím chránit, ale bojím se, že je Pavel zviklá. Vždycky na něm hodně visely, jenže to se jim maximálně věnoval a byl to takový ten táta do nepohody, který s nimi jezdil na kole, na lyže, společně stanovali. A to už teď není. Táta mluví o věcech, kterým děti zatím nerozumí. A když se vloni odmítl zúčastnit vánočního veselí, byla to pro ně velká rána.

Už mám ale všeho plné zuby. Ten chlap, na kterého jsem se vždy mohla spolehnout, kterého jsem milovala, je pryč. A já mu už nerozumím a v žádném případě se s jeho vírou nehodlám ztotožnit. Někdy mám pocit, že Pavlovi je to i jedno, sice by chtěl, abychom s ním byli všichni na jedné lodi, ale když to zatím nejde, tak si prý počká, až prohlédneme a pochopíme, co je pro nás nejlepší.

Moji rodiče mi už několikrát nabízeli, abych se s dětmi k nim nastěhovala. Třeba budeme Pavlovi chybět a pochopí, co svým novým postojem způsobil. Opravdu nevím, co dělat. Stále ho moc miluji a nechci dětem brát otce, ale bojím se, že se blíží konec našeho manželství. Kdyby tak byla možnost, jak všechno vrátit, byla bych ten nejšťastnější člověk pod sluncem. Prosím, poraďte mi.

Názor odborníka:

Dobrý den Ivo, nedivím se, že se trápíte manželovou změnou. To, že se člověk změní po události, která se dotkne jeho zdraví či života, je přirozené a časté. Souvisí to se zastavením, zamyšlením se nad tím, jak žiji, co je pro mne v životě důležité. Dovedu si představit, že manžel, pragmatik, který si vždy se vším věděl rady, byl najednou v situaci, kterou rozumem ovlivnit nemohl. A to s člověkem může pohnout, může začít hledat oporu někde jinde, například ve víře. Líbí se mi vaše přání manželovi porozumět.

Chápu i to, že si přejete, aby se vše vrátilo do starých kolejí, aby byl jako dřív. Myslím ale, že to nebude možné. Domnívám se, že manžel prošel změnou, kterou pravděpodobně v situaci, ve které se ocitl, k něčemu potřeboval. Tato změna by nemusela být nutně negativní. Otázkou je, zda vy sama si dokážete představit život s Pavlem, který sice nebude ovládaný jehovisty, ale zároveň to nebude takový rozhodný a racionálně jednající člověk, jako byl dřív.

Pokud ano, doporučila bych vám tento postup. Nejprve se s manželem bavit o pocitech, které zažíval po nehodě, dávat mu najevo, čeho si na něm vážíte, najít i jiné věci než onu zmiňovanou racionalitu a pragmatismus. Vyjádřit pochopení a přijetí i jiných jeho stránek osobnosti: posílit podporu, kterou má ve vás a dětech. Jinými slovy, že ho berete i s jeho slabými místy, že nemusí podporu a porozumění hledat jinde. Pokud by se vám zdálo, že se to nedaří, doporučuji být otevřená a říct mu, co se vám nelíbí a jak to chcete změnit. Pak by bylo na místě to odloučení, abyste oba měli možnost se rozhodnout. Přeji vám hodně sil a držím pěsti!
Jana Brzkovská, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 4343

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 25. července 2011. Anketa je uzavřena.

3. Mám se od Pavla s dětmi odstěhovat a počkat, jestli mu vše nedojde a změní se? 3161
1. Mám se pokusit Pavla pochopit a než udělám definitivní rozhodnutí, navštívit s ním pár setkání a nechat si vysvětlit, čemu vlastně věří? 807
4. Mám rovnou požádat o rozvod? 221
2. Mám dát Pavlovi na výběr – buď se vrátí vše do starých kolejí, nebo požádám o rozvod? 154
Autor:




Nejčtenější

Zlatým hřebem 50. ročníku brněnského veletrhu módy Styl a Kabo se stala nedělní...
Modelky představily nejnovější kolekci návrhářky Vivienne Westwoodové

Zlatým hřebem 50. ročníku brněnského veletrhu módy Styl a Kabo se stala nedělní přehlídka Vivienne Westwoodové. Dámské a pánské modely z kolekce na podzim a...  celý článek

Herečka Emma Stone na zahajovacím ceremoniálu MFF v Benátkách
Emma Stone: Jsem známá a můj hlas má sílu, nesmím se bát vyjádřit názor

Herečka Emma Stone (28) cítí potřebu nahlas říkat, co si myslí, protože může díky své popularitě ovlivnit víc lidí než běžný člověk. Zatímco ještě nedávno měla...  celý článek

Osvěžující salát s rajčaty, okurkou a čerstvou mátou
Rajčata nejsou jen na špagety a na pizzu. Co s červeným nadělením?

Konec prázdnin je ve znamení dozrávajících červených plodů, které v sobě během slunečných dnů akumulovaly všechnu krásu a sladkost léta. Pokud jste propadli...  celý článek

Magazín Vogue je ikonou mezi dámskými magazíny.
Magazín Vogue udává trendy už 125 let. Nyní ho ohrožují sociální sítě

Magazín plný luxusu, který si zamilovaly ženy po celém světě, odstartoval kariéru mnoha topmodelek a návrhářů. A přestože je Vogue stále prestižní titul, ubývá...  celý článek

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

Další z rubriky

ilustrační snímek
Když domek vyhořel, děti musely do ústavu. Pomozme jim k návratu domů

Děti, které vyrůstaly v rodinném prostředí, mají mnohem větší šanci na úspěch v životě a na vlastní spokojenou rodinu než ty, které vyrostly v ústavu. Pomozte...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Dáši: Z manžela se v důchodu stal líný a nerudný dědek

Jsem už tři roky v důchodu a užívám si to. Těšila jsem se, až i manžel přestane pracovat a budeme si společně „plnit sny“. Místo toho denně poslouchám, co ho...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Mirky: Syn bude otcem, ale dítě nejspíš není jeho

Tak jsem se dočkala, budu babičkou. Mám skvělou snachu, bezvadného syna a další důvod k radosti je na cestě. Jenže snacha se mi přiznala, že dítě možná nebude...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Zase přepudrovat? S těmito make-upy se mastná pleť neleskne
Zase přepudrovat? S těmito make-upy se mastná pleť neleskne

Těším se na léto. Na rozdíl od mojí pleti. Co s tím, abych se nestyděla za prázdninové fotky, kde se lesknu jako prasátk... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.