Exmanžela jsem si brala z lásky. Imponovala mi jeho dravost, sebevědomí, ctižádost a touha něco dokázat. Já vyrostla v rodině, kde chyběl mužský vzor. Máma byla sama, rozvedená od mých tří let. A muži, kteří prošli naší domácnosti, za nic nestáli.
Vyučila jsem se kadeřnicí a seznámila se s Karlem. Pozval mě na drink a časem jsme spolu začali chodit, je o šest let starší. Moje kamarádky mi záviděly, jakou jsem s ním měla kliku. Byla jsem do něho opravdu zamilovaná, a proto jsem ani neviděla, že dokáže být občas i hodně nepříjemný. Kdybych si to včas uvědomila, mohla jsem se vyvarovat mnoha budoucích problémů.
Karel se díky své povaze dokázal prosadit a stal se z něho úspěšný podnikatel. Po roce známosti jsme se vzali, narodil se nám syn a já s ním byla doma. Ke své profesi jsem se nevrátila, Karel nechtěl. Asi se styděl, že jsem byla jen kadeřnice. Navíc hodně žárlil. Já byla vždycky celkem atraktivní a díky penězům, které mi dával, jsem si mohla dovolit i drahé oblečení a kosmetiku. On chtěl, abych ho reprezentovala a ne, abych chodila do práce a hrabala se lidem ve vlasech.
Prázdný život v kleci
Zpočátku mi to ani nevadilo, jenže po několika letech jsem si připadala jak ve zlaté kleci. Už jsem ani neměla kamarádky, byla jsem sama jen s dítětem. Karel byl věčně někde pryč. A taky se dost změnil, dokázal být na mě zlý, odsekával mi, řečmi mě ponižoval. Když jsem se zeptala, jak se měl v práci, řekl mi, že jsem hloupá ženská, které nic vykládat nemusí. Ale další den byl jako vyměněný, přinesl mi květiny, drahý parfém. A tak to bylo pořád dokola.
Pak jsem zjistila, že má občas nějaké jiné ženy. A on ani nezapíral, ale prý to nic neznamená a mám se s tím smířit. Jenže to nešlo, a i když jsem nevěděla, jak budu dál žít, jednoho dne jsem sbalila pár svých věcí, syna a odešla jsem od něho. Vzala jsem si všechny své šperky, naštěstí jsem měla i nějaké peníze a doufala jsem, že si najdu brzy práci.
Sama a bez syna
Rozvod byl těžký a já z něho sice vyšla s nějakými penězi, za které jsem si mohla koupit malý byt, ale exmanžel mě připravil o syna. Měl dost vlivných známostí a jeho peníze taky dokázaly své. Syna dostal do péče a já mu na něj musela přispívat. Mohla jsem ho vídat každý druhý víkend. Jenže i to exmanželovi připadalo hodně a nakonec mě o kluka připravil úplně, dosáhl toho, že jsem se s ním nesměla vídat. Bylo to to nejhorší, co mě mohlo potkat. Já dokonce uvažovala o sebevraždě. Ale přežila jsem, pomohly mi kolegyně v práci.
Syna jsem nevídala, ale informace o něm jsem měla. Exmanžel mě o něj připravil, když byl v první třídě. Byl to takový roztomilý kluk, natěšený na školu, nové kamarády a zážitky a já se těšila s ním. Postupně z něho vyrostl průšvihář se špatnými známkami. Ale tatínek za něj všechno vyžehlil. Peníze mají velkou moc. Devítiletku prolezl s odřenýma ušima, dostal se na střední školu - drahou, soukromou - a všechno se opakovalo. A otec opět zafungoval, synáčka ze všeho dostal. Opakoval ročník a maturitu dělal natřikrát.
Dostal se vysokou, bude mít vyšší výdaje, takže se rozhodl, že požádá soud o navýšení alimentů. Teď už on sám za sebe, je dospělý. V hloubi duše věřím, že ho k tomu naočkoval jeho otec. Bohužel se synem nemáme prakticky žádný vztah, já bych ho chtěla milovat, pořád věřím, že je v něm alespoň něco dobrého ze mě. Je mi i dost podobný... I když se chová, jak se chová, je to pořád můj syn a svým způsobem za to ani nemůže, podepsala se na něm výchova jeho otce, který si přes něj se mnou vyřídil účty.
Nejsem sama, mám osmiletou dceru a jsem vdaná za skvělého chlapa. Je stavař, sám s kamarády zrekonstruoval dům po prarodičích a v přízemí pro mně udělal malé kadeřnictví. Jsem svou vlastní paní a můžu říct, že se mi celkem daří. A na to poukazuje i můj syn, že i proto bych mu měla víc platit.
Lucie
Názor odborníka: Sejděte se na neutrální půdě
Vážená Lucie, líčíte velmi smutný a dramatický příběh svého nevydařeného prvního manželství. Píšete, že soud svěřil syna do péče otce, Vám zpočátku určil dny, kdy jste se se synem vídala, avšak posléze jste se již se synem vídat nemohla, ač jste o to stála. Také Vám soud určil alimenty, jejichž navýšení nyní syn, student vysoké školy, žádá.
Připadá mi obtížné, až nemožné, řešit takovou situaci sama. Obraťte se na odborníky, třeba z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, kde Vám může být poskytnuta psychologická, ale i právní pomoc. Vnímám jako velmi pozitivní, že stojíte o kontakt se svým synem. Je možné, že o něj Vás syn stojí také, jakkoliv Vám to třeba nedává najevo.
Váš syn je již dospělý, výhodou tedy může být, že se při snaze o případné kontakty můžete obracet přímo na něj, nikoliv na jeho otce, se kterým Vás pojí poměrně konfliktní minulost.
Což takhle zkusit synovi navrhnout, že se sejdete na neutrálním území někde v kavárně? Možná Vás zajímají informace o synovu studiu, o jeho mimoškolních zájmech. Na oplátku byste se mu mohla pokusit přiblížit, co se nyní odehrává ve Vašem běžném životě, co Vás baví na Vaší práci, v čem Vám dělá radost dcera. Cesta zpět k sobě nebude snadná, leč stojí za to, se o ni pokusit.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 19. září 2016. Anketa je uzavřena.