Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Příběh Zdenky: S rodiči už několik let nemluvím, chci to změnit

  0:20aktualizováno  0:20
Jsem nepovedená dcera úspěšných rodičů. Odmalička jsem jim dělala naschvály, měla jsem radost, když jsem jim mohla ublížit. Myslela jsem si, že si to zaslouží. Byli tak dokonalí, až mi z toho bylo špatně. Jenže dnes se na to dívám jinak a bojím se, že je pozdě na návrat.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Ondřej KošíkProfimedia.cz

Oba moji rodiče jsou úspěšní ve svém oboru, lékařské kapacity. Pracují spolu, také přednášejí u nás i ve světě a lidé je obdivují a váží si jich. Jen já na ně celé své dětství měla vztek a snažila jsem se jim ten jejich dokonalý úspěšný život znepříjemnit. Psycholožka mi po letech řekla, že moje excesy prý byly klasickým voláním o pomoc. Jenže nikdo mě neslyšel.

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Mámě bylo 35 let, když jsem se narodila, táta je o pět let starší než ona. Mně je dnes 24. Matka se mnou byla doma jen pár měsíců, pak se na plný úvazek opět vrátila ke své práci. Mě měla na starost chůva, tedy bylo jich víc, žádná se mnou dlouho nevydržela. Prý jsem už jako malé dítě dokázala být vzteklá, neposlouchala jsem a odmlouvala. Je to pravda, pamatuji si, jak to všechno probíhalo.

Dnes si to všechno uvědomuji, vím, jaké jsem dělala chyby. Jenže já chtěla mít rodiče, tak jako ostatní děti. Neznala jsem, co to je pohádka na dobrou noc nebo nedělní výlet s rodiči.

Ve škole jsem se zpočátku docela dobře učila, jenže naši mě nepochválili, brali všechno jako samozřejmost. Vždyť jsem jejich dítě, mám geny po nich, tak přece není možné, abych nosila trojky, čtyřky, pětky. Tak jsem chtěla upoutat pozornost a přestala se učit, ve škole jsem schválně nedávala pozor, zlobila, jen aby mí rodiče museli na kobereček.

Ale naši stejně prosadili, abych šla na gymnázium, dostali mě tam a já prolézala se čtyřkami. Jim natruc. Naši žehlili, co mohli, a já úderem osmnáctých narozenin školu opustila. Byla jsem skoro na konci třeťáku. Byla jsem dospělá a nemusela už rodiče poslouchat. Aspoň tak jsem to cítila. Navíc jsem měla kluka, byl o tři roky starší a dnes vím, že se mnou byl jen kvůli penězům, kterých jsem od rodičů měla vždycky dost. On byl takový rebel, sotva se vyučil a pracoval jako pomocný skladník. Ale mně s ním bylo líp než s rodiči. Hodně jsme ho milovala.

Vyhazov z domu
Jenže rodičům se mnou došla trpělivost. Dali mi tenkrát nůž na krk, buď budu dál studovat (táta by mi zařídil, že bych mohla přejít na jiný gympl), nebo půjdu z domu. Já měla jasno, odešla jsem od nich, vybrala peníze, které mi spořili na stavebním spoření a začala nový – svůj vlastní – život. Našla jsem si podnájem, přítel se nastěhoval se mnou. Dokud jsme měli peníze, bylo to fajn, jenže ty mizely hodně rychle. Nakonec jsem si našla práci jako uklízečka, nic jiného jsem dělat nemohla. Přítel mě, když jsme všechno roztočili, opustil.

Teď už jsem zmoudřela, je to hodně těžké, pochopila jsem, jakou jsem udělala chybu, jenže s rodiči jsem už několik let nemluvila. Odehnala jsem je od sebe. Po mém odchodu se docela snažili mě přemluvit, abych se vrátila, hlavně máma se najednou začala chovat jako máma. Nejspíš pochopila, že i oni udělali chybu a že některé mé průsery byly vlastně jim naschvál.

Jenže po odchodu z domova jsem je už nechtěla vidět, tak jsem veškeré máminy pokusy o sblížení odmítala. Byla jsem uražená, nemohla jsem jim odpustit, že mě vlastně vyhodili.

Bohužel jsem se dostala i do problémů s penězi, mám dluhy. Které mi začínají přerůstat přes hlavu. Tak moc bych potřebovala pomoc rodičů, ale bojím se o ni požádat. Chtěla bych všechno napravit, rozhodla jsem se, že si dodělám školu. Jsem chytrá po rodičích, v tom měli pravdu, látce ve škole jsem rozuměla, schválně jsem všechno kazila, asi jsem doufala, že se se mnou třeba začnou učit, budou se mi věnovat, ale došlo to někam úplně jinam.

Nevím, co mám dělat. Jsem sama, nemám ani přítele, jen pár kamarádek, ale jsou to jen takové povrchní holky, až tak moc si s nimi nerozumím.
Zdenka

Názor odbornice: Jste už dospělá žena

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu,...

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.

Milá Zdenko! Píšete, že byste ráda znovu navázala kontakt se svými rodiči. Na druhou stranu však dodáváte, že jste se dostala do dluhů a slibujete si, že by Vám rodiče mohli finančně pomoci. Obávám se, že když před ně předstoupíte s žádostí, aby Vaše duhy zalepili, půjdete stejnou cestou, jakou jste volila jako malé dítě. Dítko ve snaze o rodičovskou pozornost zlobilo a neučilo se, nemělo to však pražádný efekt, alespoň ve smyslu navýšení rodičovské pozornosti.

Ano, rodiče za Vás žehlili průšvihy, dokonce by Vám zařídili i přestup na jinou školu, jen abyste dostudovala, ale takové rodičovské lásky a pozornosti, jakou byste si Vy přála, jste se od nich nedočkala. Můžeme hovořit o tom, co byste jako dítě bývala potřebovala, abyste se cítila milovaná. K tomu lze třeba věnovat Vaši případnou dlouhodobější terapii.

Nicméně čas zpět vrátit nelze, nyní jste mladá dospělá žena. Pakliže chcete před své rodiče předstoupit a pokusit se o vztah s nimi, aby byl lepší a jiný, než býval, pokuste se postavit ke své situaci dospěle. Dospělý se svými problémy neutíká do rodičovské náruče, naopak řeší je sám. Někdy je cesta k řešení nelehká, dlouhá a trnitá. Má-li to však být cesta dospělá, musí být pouze Vaše.
PhDr. Magdalena Dostálová

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 1723

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 28. listopadu 2016. Anketa je uzavřena.

2. Mám se snažit nejdřív všechno napravit, domluvit splácení dluhů, najít si školu a začít studovat a až pak přijít za rodiči s prosbou o odpuštění? 1595
3. Mám co nejdříve vyhledat rodiče a požádat je o pomoc? 93
1. Mám to nechat, jak to je a neriskovat zklamání, kdyby mě rodiče odmítli? 35
Autoři:






Nejčtenější

Miroslav Dubovický
Čech Dubovický má nejhezčí tělo v Evropě a druhé nejkrásnější na světě

Bronzový Muž roku 2016 Miroslav Dubovický (25) uspěl na světové soutěži krásy. Českou republiku reprezentoval v soutěži Men Universe. Model, trenér a kickboxer...  celý článek

Panna cotta s jahodovo-malinovým přelivem
Máte chuť na sladké? Chybí vám bílkoviny, tvrdí výživová poradkyně

Ženám se mění chutě také podle hladiny hormonů v těle. „Poblázní“ se hlavně kvůli premenstruačnímu syndromu. „Asi nemá význam se jim příliš bránit, ale na...  celý článek

Helen Mirrenová (Paříž, 29. listopadu 2016)
Mindráky jsou červ zažraný v mozku, míní Helen Mirrenová

Před sedmdesátkou se stala tváří kosmetické firmy, na kontě má spoustu divadelních i filmových rolí a také Oscara za film Královna. Helen Mirrenová (71) přesto...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Vadí mi, že mé dospělé děti postihla tetovací mánie

Možná vám bude připadat můj dotaz malicherný, ale nemůžu si pomoct. Jsem strašně nešťastná z toho, že se moje děti tetují. Jsou ale dospělé, a nemůžu jim to...  celý článek

Péče o nohy se v létě vyplatí.
Triky pro krásné a hebké nohy. Čistá žiletka nebo peeling chodidel

Letní horka přímo nabádají k tomu, abychom vystavovali naše nohy v sukních a kraťasech. Proto si zaslouží pečlivější péči než po zbytek roku. Ani sebelepší...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Příběh Petra: Manželka do našich sporů zatahuje děti

Kdybych to byl býval věděl, tak bych se byl neženil. Tato věta přesně vystihuje mé rozladění z manželství, ve kterém trávím už dvacátý rok. Přitom to zpočátku...  celý článek

Ilustrační fotografie
Ze sexu nás už hlava nebolí. Častěji se z milování vymlouvají muži

Co se změnilo v posledních letech za dveřmi našich ložnic? V sexu jsme odvážnější, ale spíme spolu méně často. Ze společných hrátek se spíš vymlouvají muži,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Kláry: Manžel daroval své milence všechny naše úspory

Nikdy bych nevěřila, že se dostanu do situace, kdy budu totálně znechucená ze svého manžela. Vždycky jsem ho brala jako seriózního rozumného člověka, kterému...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Staňte se čichovými nomády
Staňte se čichovými nomády

Francouzská značka Une Nuit Nomade v těchto dnech představuje novou řadu Une Nuit a Montauk. První dva zástupci řady jsou vůně Rose America a Memory Motel. Ale ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.