David byl prostě úžasný, oblečený podle poslední módy, měl sebevědomý úsměv a charisma. A já mu propadla, jen jsem ho poprvé uviděla. Pochopitelně jsem nebyla jediná, kterou zaujal. Pracovala jsem tenkrát jako hosteska na jednom veletrhu s mezinárodní účastí a David tam byl pracovně. Kolegyně si o něm šuškaly celé dva dny, co veletrh trval. Ovšem měly smůlu, na rande pozval mě.
David mi imponoval
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu. |
Pochopitelně jsem na jeho pozvání hned kývla. Bylo mi 24 let, žádný pořádný chlap na obzoru, byla bych sama proti sobě, kdybych dělala drahoty. David mě vzal do jedné celkem nóbl restaurace na večeři a koktejl. Majitel byl jeho kamarád a David se tam znal pomalu s každým hostem. Řekl mi, že je to jeho oblíbené místo pro pracovní schůzky, když chce mít soukromí a také udělat dojem.
Na mě tedy dojem udělal. David je na volné noze, živí se jako konzultant a lobbista. Takže je pro něj samozřejmostí působit sebevědomě a dobře vypadat. Pochopitelně mi to hodně imponovalo. Jsem holka z vesnice ze skromných poměrů. A nejspíš proto, že jsem nezažila žádný nadbytek, peněz doma moc nebylo, Davidovo "světáctví" mi imponovalo i v mých čtyřiadvaceti, kdy už jsem měla něco za sebou. Od rodičů jsem odešla v devatenácti, pracovala jsem jako asistentka a ve volných chvílích jsem si přivydělávala jako hosteska.
Od počátku jsme si s Davidem rozuměli, netrvalo dlouho a začali jsme se pravidelně scházet. Po třech měsících jsem se k němu přestěhovala. David vydělává velmi slušné peníze, takže si může dovolit splácet hypotéku za třípokojový byt. První měsíce jsem si opravdu užívala. David byl hodně pracovně vytížený a já ho často doprovázela na večeře a další společenské akce. Moc mě to bavilo. Byla jsem na Davida pyšná, jak vypadá i jak působí na lidi. Měl kolem sebe spoustu úspěšných a zajímavých lidí a cítil se mezi nimi jako ryba ve vodě.
Rozčarování přišlo brzy
Asi budu vypadat jako ženská, která neví, co chce, ale okouzlení z Davidovy práce mě brzy přešlo. Zjistila jsem totiž, že pracuje 24 hodin denně a sedm dnů v týdnu. Život s ním nebyl jen o těch super večeřích a zajímavých akcích, byl i o našem soukromí a to jsme vlastně žádné neměli. David totiž byl neustále připraven něco řešit, někomu s něčím pomáhat, něco vyřizovat a tak pořád dokola.
Se svým mobilem byl naprosto srostlý. Běda, když ho neměl po ruce. Nosil ho stále s sebou, na záchod, do sprchy, do postele. Mockrát se stalo, že kvůli jeho vyzvánění přerušil i naše milování. Nedělalo mu to žádný problém. Co kdyby volal někdo extrémně důležitý?
Jednou jsem mu mobil vypnula, na chvilinku si od něj odskočil. Zrovna jsme si šli lehnout a ten večer jsem s ním zažila ten nejhezčí sex. Nic nás nerušilo, bylo to prostě úžasné. Jenže pak si David uvědomil, že je telefon podezřele dlouho v klidu a tehdy zjistil, co jsem udělala. Bylo to mezi námi skoro na rozchod. Vyváděl jak šílenec, chvílemi jsem myslela, že ho snad klepne. Týden se mnou nemluvil. Tenkrát jsem si poprvé uvědomila, že to s ním není úplně v pořádku.
Také jsme spolu ještě nikdy nezažili bezstarostných pár dnů dovolené. Už jsme sice párkrát naplánovali, kdy a kam vyrazíme, ale většinou z toho sešlo, protože David se musel nutně s někým sejít a nešlo to v žádném případě odložit. Když se občas podaří někam na dva až tři dny odjet, stejně pořád řeší své záležitosti.
Mockrát jsem protestovala, ale on mi vždycky řekne, že je to jeho práce, že ho to živí, a i díky tomu se mám dobře i já. To je fakt, David velmi slušně vydělává a rozhodně není žádný skrblík a na mně nešetří.
Jenže mě takový život příliš nebaví. Je mi jasné, že Davida nepředělám. Mám ho sice ráda, ale také bych chtěla zažívat to, co moje kolegyně a kamarádky. S partnery prožívají normální život, chodí do kina, na výlety, nebo jsou jen tak spolu doma, jezdí na dovolenou, mají děti.
Anežka
Názor odborníka: mluvte o svých emočních potřebách
Dobrý den. Jde o to si uvědomit, co je pro vás podstatné a co méně. Jakou máte představu o dlouhodobém vztahu a potenciálním fungování budoucí rodiny? Nyní stavíte základy vztahu a jeho budoucího fungování. Zatím si přítel drží svůj způsob života a na vás je, zda se mu přizpůsobíte, nebo ne.
Je dobré, že zdroje, které má, s vámi sdílí a máte se po hmotné stránce dobře. Terapeutická praxe ukazuje, že k dlouhodobé spokojenosti ve vztahu jsou peníze sice důležité, ale ne nejpodstatnější. Což často vnímají více ženy než muži. Čemu věnujeme čas a energii, to má pro nás prioritu. Věnuje-li se přítel práci i ve chvílích, které by měly patřit výhradně vašemu vztahu, může to znamenat, že je pro něj důležitější než vztah, ale také "jen" zvyk, naučený způsob, jak být úspěšný, jak mít image stále dosažitelného a schopného člověka.
Vše je možné změnit, pokud chceme. Není problém, že hodně pracuje. Potíž je, že práci nedává limity a ta zasahuje do soukromého a intimního života. Ujasněte si tedy vaše priority, mluvte s ním o svých emočních potřebách s vědomím, že pokud by nebyl ochoten či schopen je naplnit a udělat dílčí změnu, je na vás udělat krok směrem od něj. Na závěr doporučuji návštěvu odborníka, protože v živé debatě najdete cestu lépe než ve zjednodušené radě.
Michal Petr, Psychologie.cz
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 8. září 2014. Anketa je uzavřena.
