Svěřit se můžu jen svý nejlepší kamarádce, protože ostatní holky jsou děsný pipiny. Myslej si, že jsem hrozná, že prej pořád jen střídám kluky a žádnej mi není dost dobrej. Přitom to není vůbec pravda. Je to úplně jinak. A právě kamarádka Blanka mi poradila, abych Ti napsala, že Ty budeš vědět, co se mnou je a co mám dělat.
Milá Sally...tak začínaly dopisy v poradně psychoterapeutky a publicistky Jiřiny Hanušové, která v letech 1968 - 1991 odpovídala čtenářům v rubrice časopisu Mladý svět nazvané Dopisy pro Sally. |
Tak tedy jde o to, že mám opravdu problém s klukama. Vždycky se děsně zamiluju a brzy mě to přejde, jsem asi fakt divná.
Jmenuji se Lída a je mi 17 let. S prvním klukem jsem začala chodit ve 14. Byl do mě hrozně zamilovanej a mně se taky líbil. Chodili jsme spolu měsíc, každý den jsme se viděli. Čekal na mě ráno, když jsme šli do školy, a po škole mě zase vyprovodil domů. Mámě se to tedy moc nelíbilo, ale sousedka jí řekla, že jejich holka už má taky kluka, tak ať mě nechá. Jenom jsme se občas líbali, nic jinýho. Líbilo se mi to, byl to vlastně první kluk, který mě líbal jako opravdu. Ale po měsíci mě najednou přestal bavit. Tak jsem mu to řekla, že už k němu nic necítím. Dělal hrozný scény a mně se úplně zhnusil. Tak jsme skončili.
No a pak se mi něco podobnýho opakovalo ještě mockrát. Vždycky jsem začala chodit s nějakým klukem, byla jsem vždycky zamilovaná, že jsem ani nemohla v noci spát. A uběhl sotva měsíc nebo dva a mě to přešlo. Úplně mě ten kluk přestal bavit. Já opravdu nevím, čím to je. Jestli je to tím, že vidím, jak je ten kluk zamilovanej a jak by pro mě udělal všechno možný a mně to prostě neimponuje, fakt nevím.
Poslední případ se mi stal před pár dny. S kamarádkou jsme poznaly dva kluky, taky kamarády. Hodně času jsme trávili všichni společně i každý zvlášť. A mě to, jak je mým dobrým zvykem, po dvou měsících přestalo s ním bavit. Kamarádka je s tím svým hrozně šťastná, jsou pořád spolu a na mě už nemá čas. Tak mi právě řekla, ať Ti napíšu, že určitě budeš vědět, co mám dělat a taky, v čem to bude.
A víš, co je úplně nejhorší. Že si o mně začínají říkat, že jsem děvka, že kluky střídám jako ponožky. Že je prej využívám a odkopnu. Drby šíří jak kluci, tak holky. A přitom to není pravda, já přeci nemůžu za to, že mě ti kluci přestanou bavit. Přece nebudu chodit s někým, kdo mě nudí a hlavně, kdo na mně visí, zbožně kouká. Toho si přeci nemůžu ani vážit.
Sally, moc Tě prosím, poraď mi. Jsem opravdu divná? Co když to takhle se mnou půjde pořád? To si nikdy nikoho pořádnýho, s kým budu dlouho, nenajdu? Co mám dělat, abych se zamilovala na celej život?
Moc Ti děkuji za odpověď a hlavně za radu.
Tvoje Lída
Odpověď:
Milá Lído, kamarádky mají pravdu v tom, že vztahy jsou vážná věc. Má-li Tě Tvůj chlapec rád, ublížíš mu svým lehkovážným přístupem. Píšeš, že opouštění po dvou měsících „je tvým dobrým zvykem“, možná je to z tvé strany už tedy nějaká zajetá a pro Tebe snad zábavná „hra“. Přemýšlela jsi o tom? Jsi na začátku vztahu do chlapce skutečně zamilovaná, anebo tě jen baví nové dobrodružství.
Stojíš na prahu dospělého života, a tak už je třeba se začít chovat zodpovědně. Doporučovala bych Ti zajít si do nejbližší předmanželské poradny v místě Tvého bydliště, aby sis s pomocí odborníků rozebrala a ujasnila, proč Tě po tak krátké době chlapci přestávají bavit. Hodně štěstí při hledání opravdového vztahu!
Sally
