Přítel se sice "rozvádí" už spoustu let, ale vždycky do toho něco vleze, proč k rozvodu zrovna teď dojít nemůže. Důvod je vždy jen jeden, manželka by zrovna teď rozvod neunesla. Buď jí umírá babička, nebo má problémy v práci, nebo by zůstala sama na pubertální dceru a tak pořád dokola.
Jenže já vím, že pravda je úplně někde jinde. Má sokyně je celkem fajn, silná, energická a pohodová ženská, která by možná sama uvítala, kdyby se s mužem rozvedla. Nedávno jsem totiž zjistila, že má sama milence.
Já byla vdaná, on ženatý
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce, v partnerské poradně nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu. |
S Lubošem jsem se seznámila asi tak před osmi lety. Já byla tenkrát krátce vdaná, jenže asi po pětileté známosti. Je to zvláštní, s manželem jsme spolu před svatbou žili skoro čtyři roky a klapalo nám to, jenže jakmile jsme se vzali, přišly hádky a neshody. Dodnes si to neumím vysvětlit.
Po jedné velké hádce jsem doma práskla dveřmi, zavolala kamarádce o pomoc a vytáhla ji do baru na skleničku. No a tehdy jsem poznala Luboše. Vztek a alkohol udělaly své, dala jsem mu své číslo a těšila jsem se, že druhý den zavolá, jak slíbil. Ráno po vystřízlivění jsem sice už měla jiné pocity, ale v setkání s ním jsem přeci jen doufala. Zavolal a sešli jsme se.
Na třetí schůzce jsme se spolu vyspali a tak to pokračovalo zhruba rok. On byl ten první, kdo začal mluvit o tom, že bychom se měli rozvést a začít spolu žít. No a já byla ta první, která jsem to udělala. Pochopitelně jsem předpokládala, že podá žádost okamžitě i on. Nepodal a měl pro to jednu ze svých nesčetných výmluv, kterými mě zásobuje po celou dobu našeho vztahu. Nemohl kvůli ženě. Mám pocit, že tenkrát byla manželka po nějaké operaci, či co.
On o své ženě vůbec vždycky mluvil jako o chudince, na něm neskutečně závislé. Tvrdil, že ji nemiluje, ale zároveň si nemůže vzít na svědomí, že by ji zrovna teď mohl opustit. Dokonce ani odchod od rodiny nesváděl na to, že nemůže opustit děti, vždy to byla jen jeho žena.
Otěhotněla jsem
A já mu ty jeho výmluvy pořád baštila. Jeho ženu jsem vůbec neznala a ani jsem nepátrala po tom, jaká je. Měla jsem vůči ní (respektive vůči té chudince, jak mi ji líčil) výčitky svědomí. Luboš se se mnou scházel docela často. Občas jsme se spolu viděli i mimo můj byt a mně to stačilo.
Jenže pak jsem otěhotněla. Dítě jsem si pochopitelně chtěla nechat. Zároveň jsem byla přesvědčená, že to bude konečně důvod, který ho nakopne a podá žádost o rozvod, a opět jsem se mýlila. Přeci nemůže ženě jen tak zničehonic říct, že čeká dítě s jinou?!
Tak jsem to nechala být. Porodila jsem a dcera mě plně zaměstnávala. Luboše jsem samozřejmě uvedla jako otce dítěte. On se k dceři má moc hezky, navštěvuje nás, malá ho miluje. Platí mi na ni i docela slušnou částku. Tak jsem si tak nějak zvykla, že stále není rozvedený. A už jsem pár měsíců ani o rozvodu nemluvila.
Jenže zhruba před 14 dny jsem se dozvěděla, kdo je jeho žena. S kamarádkou jsme ji poznaly na jedné společenské akci. Byla tam bez Luboše, s nějakým mužem a jak jsem zjistila, je to prý její milenec. Já na ni koukala jak puk. Tato příjemná a sebevědomá žena je ta chudinka, kterou mi Luboš stále líčí?
Tak jsem trochu zapátrala a zjistila jsem, že je všechno jinak. Lubošova žena vůbec není tou, za jakou ji vydává. Dostala jsem takový vztek, že mě celou dobu tahal za nos. Přemýšlím, co mám dělat. Zatím jsem mu nic neřekla.
Jana
Názor odborníka: Zmapujte své pocity
Dobrý den, Jano, nejprve bych ráda napsala, že si nejsem jistá, jestli to, co vám Luboš o své ženě říkal, byly vědomé lži: možná ji opravdu vnímá tak, jak o ní s vámi mluvil. Možná se ona doma chová úplně jinak, než sama ve společnosti, ale možná také ne a chudinkou je hlavně v jeho očích.
Z čeho všeho vlastně váš vztek pramení? Dovedu si představit, že můžete být zklamaná, že Luboš nežije s vámi, a toto zklamání váš vztek živí. Je ale možné, že on od své ženy nebude chtít odejít nikdy. Manželství je pro mnohé lidi důležitou hodnotou, i když třeba zrovna necítí k partnerovi lásku.
Důležitá otázka z mého pohledu zní: chcete vy s Lubošem zůstávat, i když se nerozvede? Jste nyní ve vztahu spokojená? A byla byste spokojená, kdyby se Luboš rozvedl na základě toho, že vy jste na něj zatlačila? Je potřeba si uvědomit, že manželka i děti zůstanou stále nějakým způsobem součástí jeho života – jak by byly potom upraveny vzájemné vztahy? Vyhovovalo by vám to tak?.
Doporučuji vám nechat uběhnout nějaký čas, než prvotní vztek vyprchá, odpovědět si na otázky ohledně vztahu s Lubošem a pak si s ním otevřeně promluvit o budoucnosti, o vašich i jeho představách a potřebách, ale pokud možno bez nátlaku. Držím vám palce.
Lenka Daňková, Psychologie.cz