Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Darji: Přítel chtěl dítě, pak mě s matkou v těhotenství vyhnali

  2:19aktualizováno  2:19
Jmenuji se Darja a je mi 28 let. V dětství, ale ani později, jsem moc lásky nezažila, proto jsem byla šťastná, když jsem poznala Dominika. Byl pozorný a milý, pravý opak mého otce i prvního manžela.
"Nechci, aby si na něj on a přes něj jeho matka někdy dělali nárok," píše Darja.

"Nechci, aby si na něj on a přes něj jeho matka někdy dělali nárok," píše Darja. | foto: Profimedia.cz

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce, v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Mé dětství bylo opravdu hrozné, táta despota a máma ustrašená alkoholička. Raději jsem po základní škole odešla do jiného města, kde jsem bydlela nejdříve u babičky a později v podnájmu. Vyučila jsem se prodavačkou a později jsem si udělala maturitu. Teď pracuji jako asistentka.

O svém prvním nepodařeném manželství ani nechci mluvit. Vzala jsem si ve dvaceti, když jsem se cítila hodně sama, člověka dost podobného mému otci. Po roce plném hádek a jeho nevěr jsem od něj odešla, rozvedli nás prakticky během pár minut.

Po půl roce jsem se k Dominikovi přestěhovala

Proto bylo pro mne seznámení s Dominikem opravdu darem z nebes. Dali jsme se do řeči na autobusové zastávce, pak jsme pokračovali v kavárně. Chodili jsme do kina, na víno, na výlety... A nakonec jsem se k němu přestěhovala. Měl malinký byt po babičce, asi dvě ulice od domova. S rodiči si vždy hodně rozuměl, teď už jen s maminkou, táta mu rok po našem seznámení zemřel.

Dominik je o čtyři roky starší než já. Je jedináček a je na něm znát, že se v něm rodiče viděli. Je sice hodně pozorný a milý, ale i tak trochu maminčin mazánek. Jeho štěstí bylo, že se od nich odstěhoval a aspoň o pár věcech si rozhodoval sám. Prý to byl nápad jeho otce, trval na tom, že se Dominik musí odpoutat od maminky. Jeho otec se mi moc líbil, takového tátu jsem si vždycky představovala. To se ale o mamince říct nedá. Sice to nedávala moc najevo, ale od počátku mě považovala za nevhodnou partii pro syna. On je totiž právník a já jen vyučená prodavačka s maturitou udělanou po nocích a pracující jako obyčejná asistentka.

Chtěli jsme rodinu

S Dominikem jsme zpočátku žili bez jakéhokoliv plánování budoucnosti. Bylo nám spolu dobře a to nám stačilo. Jenže když se jeho nejlepšímu kamarádovi narodil syn, Dominik po dítěti také zatoužil. Mně se nejdřív do toho moc nechtělo, ale po pár debatách jsem se pro dítě taky nadchla.

Po dvou letech známosti jsem otěhotněla. Bylo jasné, že v maličké garsonce už nemůžeme zůstat. Chtěla jsem si něco pronajmout a byt po babičce pronajímat, ale Dominik mě přesvědčil, že bychom mohli jít bydlet k mamince. Je v pětipokojovém bytě ve velké vile úplně sama. Navíc je byt udělaný tak, že tam mohou žít nerušeně dvě rodiny.

Nechtělo se mi ani trochu, ale nakonec jsem souhlasila. Zpočátku naše soužití celkem ušlo. Jenže čím víc na mě bylo těhotenství vidět, tím víc jeho matka do mě rýpala. Když u toho Dominik nebyl, nestyděla se mi říkat tak ošklivé věci, že jsem ho těhotenstvím uhnala, protože jinak by se na mě brzy vykašlal. Že jsem pijavice s holým zadkem a tak podobně. Nejdříve jsem se s ní hádala a přesvědčovala ji, že to tak není, že mám Dominika moc ráda a on mě. Pak jsem to řekla Dominikovi. Jenže on mi nevěřil, matka je pro něj nedotknutelná a podle něho by si nikdy nedovolila se ke mně takhle chovat.

Povedlo se jim mě zbavit

Poslední měsíc se i Dominik přidal na matčinu stranu. Zpracovala ho natolik, že najednou zjistil, že vlastně dítě vůbec nechce, že by ho brzdilo v kariéře. Že je vlastně ještě moc mladý na založení rodiny. Pomalu, ale jistě mi začal dávat najevo, že by asi bylo lepší, kdybych se odstěhovala. Což jsem před týdnem udělala. Bydlím teď u kamarádky, která má volný pokoj, také se rozešla s přítelem a je mi velkou oporou. Můžu u ní prý zůstat, jak dlouho budu chtít.

Jsem nešťastná a zmatená, pořád nechápu, co se vlastně stalo. A jak se to vůbec mohlo stát? Vždyť Dominik byl úplně jiný, když jsme spolu bydleli sami. Jak se mohl během několika měsíců tak změnit? Miloval mě vůbec, že se nechal během několika měsíců od matky tak zmanipulovat?

Nevím, co bude dál. Dominik mi řekl, že se samozřejmě svých povinností nezřekne. Bude mi na dítě přispívat. Jenže já přemýšlím, že ho vůbec neuvedu jako otce dítěte. Nechci, aby si na něj on a přes něj jeho matka někdy dělali nárok. Jenže je to fér vůči dítěti?
Darja

Názor odborníka: Jaký by byl Dominik otcem?

Milá Darjo, chápu, že se jste se nyní ocitla v nelehké situaci, ve které zvažujete, jak ji nejlépe řešit pro sebe i vaše miminko. Ve vztahu jste si nechávala dost líbit, hodně jste se podřizovala, ustupovala. O to více chci ocenit, že jste přesto i v minulosti ze vztahů, ve kterých vám nebylo dobře, dokázala odejít. Věřím, že to nebyly lehké kroky, ale poukazují na to, že jste silnou osobností, která dokáže převzít zodpovědnost za svůj život.

Nyní zvažujete, jak řešit Dominikovo otcovství. Pokuste se odhlédnout od toho, jaký byl nebo by byl partner pro vás, ale zamyslete se, jaký by byl dítěti otcem? Má mu co předat, věnoval by se mu, ale především, stojí on sám o roli otce? Píšete, že se nezříká svých povinností, jak si ale své otcovství prakticky představuje? Máte starost z jeho nároků na dítě, čeho se konkrétně obáváte?

Doporučila bych si s ním o tom otevřeně promluvit a vyjasnit si vaši a Dominikovu představu. Má on sám zájem být v rodném listě uveden? Pokud by o to stál, v případě, že ho tam neuvedete, může požádat o test otcovství a následné zapsání do rodného listu i on sám. Další otázkou, kterou musíte sama zvážit, je vaše finanční situace a zajištění dítěte.

Píšete, že zpočátku byl Dominik milý a pozorný, opak vašeho otce i manžela.  Nyní se ale zdá, že by jim mohl být vlastně v něčem i podobný. Zkuste zapřemýšlet nad tím, jaké osobnostní rysy a chování mají muži ve vašem životě shodné. Co se vám opakuje, proč  si takové muže vybíráte (nebo proč se jimi posléze stanou) a jaký by měl být váš ideální partner pro život. Pokud byste měla zájem hledat na tyto otázky odpovědi, může vám pomoci i psychoterapie.  
Mgr. Martina Frintová, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 2547

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 4. února 2013. Anketa je uzavřena.

2. Mám se pokusit s Dominikem ještě promluvit a přesvědčit ho, že přece dítě chtěl a jeho matka to s ním, se mnou i naším dítětem nemyslí dobře? 1199
1. Mám se smířit s tím, že Dominik je uzavřená kapitola, vymazat ho ze svého života i z života dítěte a neuvést ho jako otce? 688
3. Mám to vzít, jak to je, porodit dítě, nechat Dominika zapsat jako jeho otce a do budoucna se smířit s tím, že na něj bude mít také nárok? 550
4. Mám počkat, až porodím – třeba Dominik, až uvidí své dítě, změní názor a bude chtít se mnou opět žít? 110
Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.