Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Míly: Chci, aby mi muž byl oporou, jenže je to naopak

  0:07aktualizováno  0:07
Jsem rozvedená a v důchodu. Místo abych si užívala spokojeného stáří, koníčků a vnoučat, mám starosti se svým přítelem. Očekávala bych, že na stará kolena mi bude oporou, budu se na něj moci spolehnout, ale on i jeho rodina mě jen využívají.
(Ilustrační foto)

(Ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Zhruba před třemi lety začal můj vztah s bývalým kolegou z práce. On rok předtím ovdověl a já byla již čtyři roky šťastně rozvedená. Byt, ve kterém jsme žili s bývalým manželem, jsme přenechali dceři s manželem a pořídili si dva menší. Mně se podařilo sehnat hezký malý byt poblíž, mohla jsem tak zůstat v dceřině blízkosti, abych k ní neměla daleko a mohla jí občas pomoci.

Moje manželství nebylo úplně šťastné, k žádosti o rozvod mě dohnalo manželovo často až despotické a žárlivé chování, které jsem už nedokázala dál snášet. Proto jsem byla ráda, když jsme se nakonec dokázali domluvit na rozchodu. Myslela jsem, že už zůstanu sama, budu mít klid a nebudu muset pečovat a starat se o manžela nebo jiného partnera. Jsem samostatná a soběstačná, však v manželství bylo vše na mně.

Přítel využívá mé pohostinnosti

Také přítelovy děti jsou už dávno dospělé, mají své vlastní rodiny. Ještě než jsme se poznali, vlastně pár měsíců po smrti jeho ženy, prodal svůj pěkný velký byt a přestěhoval se do dceřiny garsoniéry, která ji nevyužívá. Pendlujeme tedy mezi dvěma byty, i když jsme samozřejmě častěji u mě, je to pohodlnější. Můj byt je lépe zařízený, mám i plnou lednici a vybavenou kuchyň, což u přítele opravdu není. On si kupuje jen občas něco málo na večeři a snídani.

Všechno doma táhnu sám

Roman všechno platí, stará se o děti a manželka má jen slova pohrdání

(Ilustrační snímek)

Nájmy a provoz svých bytů si hradíme každý sám, moje náklady jsou samozřejmě vyšší, přeci jen u mě trávíme mnohem víc času. Já také platím nákupy surovin, ze kterých pro oba vařím. Mnohokrát jsem se s přítelem snažila dohodnout, občas jsme se i nepříjemně pohádali, chci, aby mi přítel měsíčně přispíval, ale on se brání. Protože stále mluví o tom, že pořídí byt pro naše společně dožití, tak jsem si říkala, že vlastně šetřím s ním.

Ale on jen mluví a nic nedělá. Část peněz z prodeje bytu dal dětem a nyní, když ceny nemovitostí stouply, v podstatě na byt dle svých představ ani nemá. Navíc se u něho objevily zdravotní problémy, kvůli nimž už přes rok navštěvuje nemocnici. Chodím s ním a společně tak čelíme nástrahám, snad mu pomáhám snášet ne zrovna lehkou léčbu. Své děti nechtěl těmito problémy zatěžovat, situaci před nimi vždy zlehčoval a dokáže se před nimi přetvařovat. Ovšem na mě už toho stresu bylo opravdu hodně a s někým z rodiny jsem o situaci promluvila.

Dceřina nenávist

Přítelova dcera žije s manželem v zahraničí, mají tam práci. Jednou jsme jim tam byli s přítelem hlídat pejsky, když odjeli na dovolenou. Pochopitelně opět jsem se o všechno starala spíš já. Když se přítelova dcera dozvěděla, že jsem o zdravotním stavu a problémech otce s někým z rodiny mluvila, měla mi to za zlé, začala se ke mně chovat velmi odtažitě, až neslušně. Také tvrdí, že přeháním, ale ona o průběhu choroby a zdravotních problémech svého otce vlastně nic neví. Přehlíží mě a za starostlivost a péči o tátu místo poděkování na mě hystericky vyjela. Co prý si to jako cizí člověk dovoluji a přítel ji nedokázal přerušit a zastat se mě. S pláčem jsem odešla a omluvy jsem se nedočkala dodnes.

Jak na začátku vztahu muže neodradit

Respektujte ho, jako kamarádku

(Ilustrační snímek)

A přitom jsem to já, kdo se o jejího otce stará. Na mně je snášet všechny problémy, které má. Místo, abych si užívala důchodu, lítám kolem přítele a nic z toho nemám, jen nevděk. Přítel je díky nemoci a léčbě často unavený, s ničím mi nepomůže, ani finančně nepřispěje.

Již mnohokrát jsem chtěla náš vztah ukončit, ale on vždy přišel s tím, že ho chci v době nemoci nechat na holičkách, kolikrát i vyhrožoval, a protože není zrovna nervově v pořádku, neměla jsem odvahu ho opustit. Je mi ale jasné, že takto dál nemůžeme fungovat. On se ve své dceři vidí, když jsme spolu sami, tak přizná, že vidí, jak se ke mně chová, ale pak není schopen s ní o tom mluvit.

Také mi neříká pravdu o svých financích, ani nevím, kolik má důchod, navíc své výdaje zveličuje. Já jsem dokonce ze svého nakupovala dárky na Vánoce, k narozeninám a svátkům i pro jeho děti a vnoučata, ale on je ve financích velice opatrný.

Ženy si většinou hledají někoho, kdo by jim byl oporou, mohly se na něho spolehnout a pomohl by jim i finančně. Já už dále nemám chuť v tomto vztahu zůstávat, necítím upřímnost, oporu, zastání. Čekat na další intriky, být využívána a ještě to finančně dotovat už mě opravdu nebaví.
Míla

Názor odbornice: Co potřebujete, abyste se necítila využívaná?

Vážená paní Mílo! Líčíte úskalí vztahu, který jste navázala ve zralém věku. Cítíte se přítelem využívána. Pomyslné misky vah se prohýbají pod tíhou Vaší starostlivosti a péče o partnera, zatímco miska sdílení Vašich životních nákladů, jakož i vděku za Vaši práci je téměř nezatížená. S přítelem máte oddělené domácnosti, avšak nebydlíte každý zvlášť, píšete, že přítel je u Vás častým hostem. Zdravotní problémy Vašeho přítele Vás nenechávají chladnou, jezdíte s ním po vyšetřeních, podporujete jej při nelehké léčbě. Vztahy ve zralém věku mají svá specifika.

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.

Nepojí vás společní potomci, často nedojde ani k manželskému slibu. O to obezřetněji je třeba nastavit podmínky společného bytí ve vztahu. Váš přítel si zaslouží od Vás slyšet, zda a za jakých předpokladů jste schopna ve vztahu s ním pokračovat. Bude na něm, aby si promyslel, zda jsou tyto podmínky pro něj zvládnutelné, či nikoliv. Může navrhnout svoje, lze dojít i ke společnému kompromisu. Buďte velmi konkrétní, když budete hovořit o sférách, které se vám dvěma protínají, a naopak o těch, které patří výhradně každému zvlášť.

Pojmenujte, co potřebujete, abyste se ve vztahu s přítelem necítila pouze využívaná. Samozřejmě, že jdete do rizika, přítel si může uvědomit, že není schopen mít vztah za takových podmínek. Potom nezbývá, než abyste uvažovala o ukončení vztahu.
PhDr. Magdalena Dostálová

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 2474

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 6. června 2016. Anketa je uzavřena.

4. Mám se s přítelem raději hned rozejít? 1829
2. Mám příteli rovnou říct - buď se se mnou budeš podílet na společných nákladech, nebo ke mně radši nechoď? 611
1. Mám současnou situaci nechat, jak je a počkat, jestli příteli dojde, jak se cítím? 18
3. Mám počkat, až bude příteli zdravotně lépe a pak náš vztah ukončit? 16
Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.