Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Blanky: Manžel má desetiletou dceru, vím o ní jen pár dní

  0:54aktualizováno  0:54
Před několika dny jsem čirou náhodou zjistila, že můj muž má dceru. Jsme spolu přes deset let a s rozdílem pár měsíců je stejně stará i ona. Nikdy mi o ní neřekl, a kdybych náhodou neobjevila dopis od ní adresovaný Ježíškovi - tatínkovi, asi by ji manžel přede mnou dál tajil.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Svého muže jsem poznala krátce po třicátých narozeninách. Byla jsem pár týdnů po bouřlivém rozchodu s přítelem, se kterým jsme dokonce chystali svatbu. Jenže mi byl nevěrný a to jsem nedokázala tolerovat.

Zlomené srdce jsem si ten večer „léčila“ s kamarádkou ve vinárně a přisedl si k nám můj budoucí muž. Líbil se mi, kamarádka byla šťastně vdaná, takže jsem měla volné pole působnosti. Flirtovali jsme spolu, ale dál jsem to nechtěla nechat zajít.

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Jenže člověk míní... Libor nám ten večer vyprávěl, že je sám, pohádal se před pár týdny s přítelkyní, a jak to tak vypadá, je mezi nimi konec. Když jsem se zeptala, proč se vlastně rozešli, tak řekl, že prý otěhotněla a chtěla jít na interrupci. On ale byl zásadně proti a ona mu řekla, že je to její tělo, a proto se rozhodne podle svého. Tím to prý skončilo.

Libor byl moc milý a zábavný, začali jsme se stýkat a po několika týdnech skončil u mě v posteli. A já zjistila, že jsem z nepodařeného předchozího vztahu vyléčená. Do Libora jsem se zamilovala a on do mě.

Po necelém roce jsem otěhotněla a s Liborem jsme se vzali. Narodila se nám dcera a za dva roky syn. S dětmi jsem byla docela dlouho doma, ale přitom jsem i pracovala z domova. Libor má práci hodně flexibilní, docela často jezdí i na pár dní na služebky. Až donedávna jsem si myslela, že jsou to jen služební cesty, kvůli kterým odjíždí z domova.

Nikdy jsem neměla důvod mu nevěřit, nikdy mi nedal záminku k žárlivosti. Celé naše manželství se ke mně chová s láskou a pozorností, děti miluje, věnuje se jim.

Asi tak před 14 dny se vrátil ze služební cesty a požádal mě, abych mu odnesla do čistírny kabát. Prolezla jsem kapsy a našla složenou obálku, rozbalila ji a vidím, že je to dopis Ježíškovi. V prvním zlomku sekundy jsem byla překvapená, že ani nevím, že by mu už děti napsaly. Ovšem písmo bylo jiné a hlavně podpis – Aneta. Zírala jsem na ten dopis naprosto konsternovaná. Vůbec jsem nechápala, kde se vzal v Liborově kapse.

Utajená dcera

Libor nezapíral, přiznal se, že je to dopis jeho dcery. Dítěte, které zplodil s bývalou přítelkyní. Tenkrát se rozešli, protože chtěla jít na interrupci, ale rozmyslela si to a dítě si nechala. Jemu to neřekla, proč, to Libor dodnes neví. O Anetce se naprostou náhodou dozvěděl až v době, kdy my už byli svoji a měli jsme čerstvě narozenou dceru.

Libor se všechno to přiznání ze sebe snažil co nejrychleji dostat, bylo vidět, jak se mu ulevilo. On má děti moc rád a nechtěl žít s tím, že má někde dceru, která vyrůstá, aniž by o něm věděla. Prý svou bývalou přítelkyni přesvědčil, aby mu dovolila se s Anetou občas vídat, začal jí na ni posílat peníze. Matka Anety žije sama, měla prý dva vztahy, ale ani jeden nevydržel. Libor se přiznal, že za dcerou jezdí, občas služební cestu zamění za návštěvu své dcery. Přísahal ale, že s její matkou nic nemá, že mezi nimi je konec už dávno, navíc jí nedokáže odpustit, že mu o Anetě neřekla.

Jenže co bude dál. Liborovi se ulevilo, mně naopak přidělal starosti. Hlavně nedokážu pochopit, proč svou dceru přede mnou tajil, vždyť v době, kdy ji zplodil, jsme se my dva ani neznali. Neměla jsem důvod mu vyčítat nevěru. Pochopitelně nevím, jak bych to tenkrát přijala, ale teď je to pro mě mnohem horší. Mám na Libora hrozný vztek, cítím zradu.

Libor by samozřejmě byl rád, kdyby si mohl Anetu občas vzít k nám, seznámil by s ní děti, všechno by jim vysvětlil. Řekl mi, že už o tom mluvil i s její mámou a ta nebyla zásadně proti. Všechno to ale teď záleží na mně, jak já se k tomu postavím. A já nevím, žárlím, o cizím dítěti nechci nic vědět, nestojím o seznámení s ní. Jenže je to vlastně sestra mých dětí. Ona za nic nemůže, má právo poznat své sourozence, má právo být se svým tátou, který o ni stojí.

Nevím, jak se mám zachovat.
Blanka

Milá Blanko, vaše situace není snadná ani pro vás, ani pro vašeho manžela. Ve svých otázkách naznačujete několik možností, které máte a ptáte se, co máte dělat. Moje rada je, respektujte samu sebe. Když se ve svém rozhodnutí budete cítit dobře, je to dobrá volba.

Integrace nového člena rodiny přes váš odpor by nevedla k ničemu dobrému a to i přes to, že má Aneta právo na kontakt s otcem i se sourozenci.

Kdybych byla na vašem místě, podívala bych se na to, co mi nejvíc vadí. Je to pocit, že jsem byla podvedená? Je to vztek, strach? Mluvte se svým manželem otevřeně. Určitě najdete možnosti, jak předejít vašim obavám, jak dát průchod vzteku (nedestruktivní formou) nebo jiným emocím, které v sobě máte. Pak se můžete rozhodnout, jestli se s Anetou chcete setkávat a přivítat ji ve vašem domově. Hodně sil,
Zuzana Řezáčová - Lukášková, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 5202

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 21. prosince 2015. Anketa je uzavřena.

3. Mám se smířit s tím, že Libor má i další dceru, která má právo být s otcem i sourozenci a přijmout ji, dovolit, aby u nás občas trávila čas? 4591
1. Mám Liborovi říct, že se smířím s tím, že má dceru, ale všechno zůstane dál, jak tomu bylo před tím, než jsem se o ní dozvěděla? 286
4. Mám se rozhodnout, jaký postoj k manželově dceři zaujmu až poté, jestli budou děti stát o seznámení s ní? 244
2. Mám souhlasit s tím, že Libor děti s Anetou seznámí, ale k nám ji nikdy nevezme? 81
Autoři:




Dremo Personaldienstleistung GmbH
Ošetřovatel, pečovatel - Německo (m/ž

Dremo Personaldienstleistung GmbH
Německo
nabízený plat: 48 000 - 54 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.