Jmenuji se Pavel, je mi 55 let a jsem podruhé ženatý. S první ženou mám dva syny, oba už jsou dospělí. Brzy se dokonce stanu dědečkem.
První svatba s první láskou
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu. |
Poprvé jsem se ženil v pětadvaceti a bral jsem si svou první velkou lásku.
Studovali jsme spolu. Když dnes na naše manželství vzpomínám, shrnul bych ho do tří etap: zamilovanost a nadšení, děti a moje kariéra, lhostejnost a rozčarování. Brali jsme se z velké lásky, pak se narodili kluci, kterým se věnovala hlavně Jana, a když vyrostli, zjistili jsme, že si vlastně nemáme co říct.
Já navíc udělal celkem slušnou kariéru a v práci jsem trávil čím dál víc času. Moje bývalá žena se seberealizovala v duchovní sféře. Pracovala v bance a ve volném čase se věnovala józe a meditacím. Už jsme spolu ani nespali. Sice jsme neměli žádné spory, ale žili jsme vedle sebe jak dva kamarádi, kteří když se náhodou potkají, zdvořile spolu konverzují.
Jenže mně sex chyběl, ale s Janou už jsem si ho nedokázal představit. Proto jsem ani neměl zábrany navázat vztah s mladší ženou. Markétu jsem poznal na jedné akci, kterou jsme pořádali pro naše obchodní partnery. Pracovala v reklamní agentuře, která s námi spolupracovala. Uchvátila mě na první pohled, krásná, sebevědomá mladá žena, o dvacet let mladší než já. Posilněn několika sklenkami sektu jsem se s ní dal do řeči. Ten večer jsme spolu skončili v hotelu v posteli.
Rozvod a druhá svatba
Přiznám se, že jsem to zpočátku bral jen jako jednorázovou záležitost. Jenže ona to tak nenechala a doslova mě uhnala a já se nechal. Imponovalo mi, že o mě má zájem taková krásná kočka. Byl jsem ješitný, myslel si, že jde o mě, ale jí šlo o moje peníze a postavení. Jenže to mi došlo až moc pozdě. Nakonec jsem se kvůli ní rozvedl. Moje první žena návrh na rozvod vzala naprosto v klidu. Stejně jako já tenkrát cítila, že jsme každý jinde. Horší to bylo se syny, ti mi dlouho můj odchod nemohli zapomenout. Naštěstí se už vztahy mezi námi urovnaly - hlavně zásluhou mé první ženy, je to navíc už deset let, kluci jsou dospělí a dokážou mnohé pochopit.
Odešel jsem z našeho bytu, který jsem nechal exmanželce a synům. Prodal jsem chalupu a koupil si byt, do kterého jsem si přivedl Markétu. Zhruba půl roku po rozvodu jsem se s ní oženil. Byl jsem zase šťastný a pyšný na svou krásnou novomanželku a řeči svých přátel, kteří mi náš vztah rozmlouvali, jsem házel za hlavu.
Do roka a do dne se nám narodila dcera. Je úžasná, krásná po mamince a čím je starší, tím je krásnější. Je to moje malá princeznička a já se snažím s ní trávit hodně času. Kluci mi tak rychle vyrostli před očima, že jsem si ani neuvědomil, jak to uteklo. A když vidím, jak malé děti dokážou být úžasné, tak mi to je líto.
Módní ikona
Jenže čím dál víc narážím na manželčin odpor. Jí se nelíbí, že chci, aby Verunka sportovala, aby chodila ven s dětmi ze sousedství, aby se mnou v létě jela na ryby, stanovat, zkrátka, aby zažila spoustu dětských radovánek. Chtěl bych, aby sportovala, ve škole mají tolik zajímavých kroužků.
Jenže žena si představuje, že malá s ní bude chodit po obchodech, trávit čas s manželčinými kamarádkami a jejich dětmi v obchodních centrech. Když byla Verča malá, Markéta s ní nikdy nešla ven, jen do těch center, kde si děti hrály v dětských koutcích a matky na ně dohlížely, krafaly a pily kafíčko. Tenkrát jsem to bral, říkal jsem si, že potřebuje kontakt i s kamarádkami. Jenže teď už mi to dost vadí.
Verunce už bylo osm let, chodí do druhé třídy. Pomalu ale jistě se z ní stává přemoudřelá slečinka. Manželka ji navléká do drahých modelů, dcera pak vypadá, jak kdyby šla na svatbu nebo módní přehlídku. Když protestuji, proč takové malé dítě nemá džíny, tepláky, trička a mikiny, je mi řečeno, že tomu nerozumím. Žena se k dceři vůbec chová jak k sobě rovné, neustále spolu listují v módních časopisech, manželka Verunce vykládá, co se kde dočetla v bulváru o různých rádoby celebritách. A holka poslouchá s očima navrch hlavy.
Když se jí pak já snažím zaujmout klasickými pohádkami nebo Křemílkem, Vochomůrkou či Krtečkem, tak narazím u ženy na posměch, jestli jsem se nezbláznil. Přestávám tomu rozumět, mám pocit, že žena si naši dceru pořídila jen jako módní doplněk. A když proti tomu protestuji, je mi řečeno, že jsem už stará škola. Dokonce nedávno začala vymýšlet, že by mohla Verunku prosadit do reklamy, kontakty prý pořád ještě má.
Jsem z toho naprosto zoufalý, s Markétou není řeč a malá se mi vzdaluje. Kolikrát lituji, že jsme to před lety s Janou nezkusili všechno překonat a víc na našem vztahu pracovat. Mohli jsme se spolu těšit na první vnouče. Ale třeba není všem dnům konec.
Pavel
Názor odbornice: Zkuste chválu místo kritiky
Vážený Pavle! Z Vašeho dopisu čiší zklamání nad stávajícím manželstvím, stejně jako nad manželčinou výchovou osmileté dcery. Litujete, že jste se nepokusil zachovat své předešlé manželství, s bývalou ženou jste se možná ohledně hodnotového žebříčku potkávali více. Dítě je obdařeno dvěma rodiči z jednoho prostého důvodu, potřebuje je. Něco jiného je dítěti schopna předat matka a něco jiného otec, jejich role nejsou vzájemně nahraditelné či zaměnitelné.
PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.
Kdybyste byl mým klientem v poradně, zajímalo by mne, jak jste s Markétou trávili čas, než se vám narodila dcera. Kde byly vaše styčné plochy, společné koníčky? Někdy se na ně daří navazovat i po narození dítěte. Na druhou stranu je pro dítě fajn, aby trávilo čas i s každým z rodičů zvlášť. Jeden z rodičů je kupříkladu více na sport, zatímco druhý je umělecká duše. Mohou si tak přirozeně rozdělit sféry vlivu na dítě a věnovat se s dítětem tomu, co je jim vlastní.
Tvorba programu pro čas rodiče s dítětem by měla být na tom daném rodiči bez invazivní kontroly ze strany rodiče druhého. Markéta tak třeba ocení, že bude mít čas i sama pro sebe, na své přátele, na svoje koníčky. Bude vědět, že o dceru je dobře postaráno, neboť tráví čas s tatínkem, který se pečlivě věnuje vymýšlení programu pro dítko. Vy sám se zkuste zaměřit na něco, zač můžete Markétu při výchově vaší společné dcery ocenit. Možná Vám to nepůjde tak snadno jako kritika (ta nám totiž všem jde tak nějak sama od sebe), ale povede-li se Vám to, dostane se Vám do rukou mocný prostředek k lepší komunikaci s Vaší ženou.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 10. října 2016. Anketa je uzavřena.
