Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Jirky: Exmanželka žije s cizincem. Mám strach, že odveze děti

  0:37aktualizováno  0:37
Jmenuji se Jirka, je mi 38 let a jsem rozvedený. S bývalou ženou máme dvě děti, synovi je čtrnáct a dceři pět let. Rozvedli jsme se kvůli novému příteli mé exmanželky, který je z Alžírska, ale dlouhá léta žije tady. Bojím se, že se přestěhují do jeho vlasti, přišel totiž o práci.
Mám strach, že přijdu o kontakt s dcerou, píše Jirka.

Mám strach, že přijdu o kontakt s dcerou, píše Jirka. | foto: Profimedia.cz

Svou ženu jsem poznal, když mi bylo dvacet, Hanka je o dva roky mladší. Potkali jsme se v práci. Oba jsme pracovali v obchodě, ona jako pokladní, já jako skladník. Asi po půl roce se ke mně nastěhovala. Žil jsem tenkrát s rodiči, sestra se akorát odstěhovala, takže jsme měli dva pokoje jen pro sebe. Hanka byla sirotek, její rodiče se zabili při autonehodě, když jí bylo patnáct. Vychovávala ji babička.

Byli jsme šťastní

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Asi proto, že Hanka měla tak ošklivé vzpomínky na dětství a také žila celkem v chudobě, byla vděčná za každou krásnou chvilku, byla i hodně skromná. Moc jsem ji miloval. Nikdy jsem žádnou takovou dívku nepoznal.

Asi tři roky po našem seznámení Hančina babička zemřela. Zůstal po ní byt, do kterého jsme se přestěhovali. Vzali jsme se a narodil se nám syn Matěj. Byt pro nás byl ale malý. Prodali jsme ho a koupili si větší. Vzali jsme si i úvěr, přispěli nám dost i moji rodiče.

Hanka byla doma, já jsem si našel lepší místo, šéfoval jsem jednomu velkoskladu na kraji Prahy. Měli jsme se dobře, takže Hanka šla do práce, až když šel kluk do první třídy. Pracovala opět jako pokladní v jednom supermarketu.

Před pěti lety se nám narodila dcera. Hanka se tentokrát vrátila do práce mnohem dřív, už když byly malé tři roky. Její kamarádka pracovala v jednom lahůdkářství a sháněli tam prodavačku. Nabízeli docela slušné peníze, takže Hanka místo vzala.

Nevěra a rozvod

I když jsme oba pracovali na směny a o víkendech, dokázali jsme to skloubit s hlídáním dětí a starostí o domácnost. Jenže bylo to na úkor toho, že jsme se moc neviděli. A pravděpodobně to byl i důvod, proč se Hanka zamilovala do jiného. Byli jsme spolu hodně málo, navíc já byl její první a jediný muž, asi chtěla zjistit, jaké to je s jinými.

Že mi je nevěrná, jsem zjistil asi po čtvrt roce. Sám jsem je přistihl, její milenec s ní pracoval v obchodě. Já si tenkrát udělal volno, chtěl jsem ji překvapit, takže jsem za ní dorazil do práce, když měla končit. Myslel jsem, že společně vyzvedneme děti a uděláme si hezké odpoledne. Jenže ona vyšla z obchodu s jiným mužem, dokonce se bez jakýchkoliv zábran líbali na ulici. Byl jsem v šoku, ještě víc mě ale překvapilo, že ten muž byl cizinec.

Odjel jsem domů. Ona přišla s dětmi jakoby nic. Večer jsem na ni uhodil, řekl jsem jí na rovinu, že všechno vím. Ona nic nezatloukala, přiznala se a řekla mi, že toho svého Amira miluje a se mnou se chce rozvést. Nic jsem nechápal, já bych jí klidně odpustil, kdyby se s ním rozešla, ale ona o tom nechtěla slyšet.

Nemělo cenu ji přesvědčovat, párkrát jsem to zkusil, ale ona si stále vedla svou. Odstěhoval jsem se, děti zůstaly s ní. Rozvedli nás docela rychle, dohodli jsme se na penězích i na tom, jak budu vídat děti. Náš byt jsme prodali, doplatili zbytek úvěru a peníze si rozdělili. Hanka si s Amirem a dětmi byt pronajala, já si malý byt koupil.

Syn žije se mnou

Postupně jsem se dozvěděl, že Hančin přítel je muslim a pochází z Alžírska. Prý tady žije už několik let, přišel sem s rodiči (ti se už vrátili zpět). Je o pět let mladší než Hanka. Děti mi vyprávěly, že se doma modlí, prý jim o své víře i vyprávěl. Zděsil jsem se, když jsem zjistil, že Hanka si občas zahaluje hlavu do šátku.

Syn mi jednou řekl, že máma zblbla. To byl pro mě okamžitý impulz k tomu, abych Hanku kontaktoval. I když jsem si slíbil, že jí nebudu do ničeho mluvit, musel jsem svůj slib porušit. Viděl jsem, že syn s ní není šťastný. Dcera je ještě moc malá, asi si to neuvědomuje, ale kluk ano. Řekl mi, že by chtěl žít se mnou. Hanka zpočátku nesouhlasila, ale když syn několikrát z domova utekl za mnou, nechala se přesvědčit. Mám teď syna ve své péči a dceru vídám každý druhý víkend. Kluk zase sem tam jezdí na návštěvu a občas i na víkend za mámou.

Amir se chce vrátit

Docela nám to nějakou dobu fungovalo, než Hančin přítel přišel o práci. Zpočátku to zvládali, pak si Hanka našla ještě jednu práci, protože Amir měl problém něco najít. I když, jak mi syn řekl, prý se do shánění práce moc nehrne. Takže všechno táhne Hanka.

Nejhorší je ale to, že začal Hanku přesvědčovat, že by mohli odjet do jeho vlasti, že by jim tam bylo líp. Když jsem se na to své bývalé ženy zeptal, řekla mi, že o tom začíná vážně uvažovat. Pochopitelně by si s sebou vzala dceru, syna přesvědčovat nebude, je jí jasné, že by stejně nešel a je už moc velký na to, aby mu to nařídila.

Jsem z toho hodně špatný. Nedovedu si představit, že bych mohl přijít o kontakt s dcerou. I Hanka by mi chyběla, mám ji pořád rád, klidně bych ji vzal zpět, kdyby se chtěla vrátit.

Jirka

Názor odborníka: zkuste najít kompromis

Dobrý den, Jirko, pro mnoho otců je představa, že jejich dítě vychovává cizí muž, těžko stravitelná. Proto rozumím vašim obavám. Zvlášť, když hrozí přestěhování daleko od vás a ztráta značné části vlivu, který byste si snad na svou dcerku rád při výchově zachoval.

Doporučuji s Hankou a jejím přítelem o vašich obavách promluvit. Velmi bych vás podpořil, abyste rozhovor začal vyjádřením svého pochopení pro důvody, kvůli kterým přestěhování zvažují. Vždyť naděje na „lepší život“ je jistě silný motiv. Zvlášť, když se Amirovi nedaří najít práci a navíc se v naší zemi zdvihá vlna obav a předsudků ohledně muslimů a jejich kultury. Poté by podle mě bylo vhodné vyjádřit své obavy a snažit se vyjasnit způsob, jakým Hanka s Amirem hodlají zajistit kontakt dcery s vámi jako s otcem tak, aby bylo zajištěno vaše zákonem dané právo styku s dítětem.

Stanovte si jasné konkrétní postupy řešení případných komplikací ohledně péče o dceru. Na místě je jednat o variantách, které jsou pro vás schůdnější, jako zmiňované získání dcery do péče. Už pro případ, kdy by se ukázalo, že pobyt v kulturně cizí zemi daleko od českých příbuzných snáší špatně. Nepodceňte právní aspekt celé záležitosti a prokonzultujte vše například na Úřadě pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

S přáním všeho dobrého
Petr Jarolímek, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 1487

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 21. září 2015. Anketa je uzavřena.

4. Mám Hance říct, že nikdy nebudu souhlasit s jejím rozhodnutím a že udělám vše pro to, aby mi byla do péče svěřena i dcera? 1096
2. Mám Hance navrhnout, aby odjela s Amirem sama a zjistila, jak to tam vypadá, kde by žili, a pro dceru by se pak vrátila? 341
3. Mám Hanku přesvědčovat, aby zůstala doma, že se může ke mně vrátit, že jí vše odpustím? 27
1. Mám se smířit s tím, že Hanka i s dcerou odjede a doufat, že dceru snad někdy uvidím? 23
Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.