Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Ireny: Šéf mě obtěžuje, ale já tu práci potřebuji

  2:44aktualizováno  2:44
Jmenuji se Irena, je mi 23 let a jsem svobodná matka. Mám tříletého syna a jsem na něj úplně sama. Otec dítěte mě zklamal, nechci s ním mít nic společného. A moji rodiče se ke mně odmítají hlásit. Naštěstí mám práci, ale abych o ni nepřišla, musím trpět šéfovy nechutnosti.
Šéf se mnou veřejně flirtuje, má dvojsmyslné řeči a chová se tak, že si všichni kolegové myslí, že s ním něco mám.

Šéf se mnou veřejně flirtuje, má dvojsmyslné řeči a chová se tak, že si všichni kolegové myslí, že s ním něco mám. | foto: Profimedia.cz

Na to, že jsem tak mladá, toho mám opravdu hodně za sebou a za většinu věcí si můžu sama.

V pubertě jsem zlobila

V pubertě jsem nebyla nejhodnější a rodiče se mnou měli svatou trpělivost. Jsem jim vděčná, že to se mnou tenkrát vydrželi, ale dnes, kdy bych je nejvíc potřebovala, se ke mně otočili zády.

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce, v partnerské poradně nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Do patnácti jsem byla docela vzorné dítě. Jsem jedináček a rodiče se mi hodně věnovali. Jenže nástupem na střední školu jsem poznala jiné kamarády, hormony se mnou mlátily a já začala zlobit. Chytla jsem se špatné party, kouřila jsem, pila, zkusila i drogy, ale s těmi jsem naštěstí včas skončila. Školu jsem nakonec dodělala, ale jen díky rodičům, kteří mě hodně tlačili dopředu.

Až po maturitě jsem dospěla, zmoudřela a došlo mi, jak jsem ničila život sobě i svým rodičům. Máma mi pomohla najít práci a mně tak začala další etapa života. Byla jsem rozhodnutá to nepodělat.

Další průšvih: těhotenství

Jenže jsem poznala Petra, byl o rok starší než já. Zamilovala jsem se a po pár měsících otěhotněla. Byl to pro mě šok, ale o tom, že bych dítě dala pryč, jsem vůbec neuvažovala. Moc jsem se těhotenství, porodu i dalších let bála, ale byla jsem přesvědčená, že s Petrem všechno dokážeme a budeme skvělá rodina. Kde a z čeho budeme žít, mi bylo jedno, hlavně když budeme pořád spolu. Petr studoval vysokou, na které ho podporovali rodiče. Občas si něco přivydělal, ale jinak měl hodně hluboko do kapsy. Já měla v plánu pracovat, co nejdéle to půjde, a taky si přivydělávat i s dítětem.

Když jsem Petrovi s nadšením oznámila, že bude tátou, řekl mi, že jsem se zbláznila. Že "to" určitě není jeho a předpokládá, že "to" dám pryč. Strašně mě zklamal, tuhle reakci jsem opravdu nečekala. Říkal, že mě miluje, že se mnou chce být celý život, a pak mi řekne tohle? Probrečela jsem celou noc, ale od svého úmyslu dítě si nechat jsem neustoupila, o to víc jsem ho chtěla. A Petr pro mě přestal existovat, i když se za pár dní ozval, omlouval se mi, já neustoupila, ze svého života a života dítěte jsem ho vyškrtla.

Pak mě ale čekala další rána, když jsem se svěřila rodičům, že budu svobodná matka a otec je neznámý, vyhodili mě z domu a řekli, že už se mnou nechtějí mít nic společného. Už to prý na ně bylo moc. Tenkrát jsem je viděla naposled.

Po dvou letech návrat do práce

Naštěstí jsem našla azyl u kamarádky, která se nade mnou slitovala a nabídla mi volný pokoj. Později jsem si pronajala malinký byt a bydlím tam dosud. Narodil se mi krásný kluk, jmenuje se Tomáš po mém tátovi, a Petra jsem jako otce neuvedla. Po dvou letech jsem se vrátila do práce. Syna dávám do jeslí a hodně mi pomáhá kamarádka, která má také malé dítě a Tomíka občas pohlídá.

Jenže v práci je to pro mě peklo. Mám nového šéfa, kterému dělám asistentku, je to taková nechutný hulvát. Moc dobře ví, jak na tom jsem, a zneužívá toho. Veřejně se mnou flirtuje, má dvojsmyslné řeči a chová se tak, že si všichni kolegové myslí, že s ním něco mám. Podle toho se také ke mně chovají. Už jsem slyšela drby, že mi dokonce platí za mé služby. Nic z toho není pravda, ale nikomu to nevysvětlím. Tak jsem to vzdala, zjistila jsem, že čím víc se snažím říct pravdu, tím méně mi okolí věří.

Šéf nemá problém na mě každou chvíli sáhnout, když se ozvu, směje se, jaká jsem citlivka. Už mi několikrát naznačil, že bychom se spolu mohli mít dobře, že bych nelitovala. Ví, jak potřebuji každou korunu, a on dokáže být štědrý. Přitom je ženatý a má moc milou ženu. Když jsem mu řekla, že se mi jeho chování nelíbí, řekl, že mě přece v práci nedrží. Můžu klidně dát výpověď. Sprostě mě vydírá. Jenže má pravdu, já tu práci moc potřebuji. Těžko bych hledala jinou.
Irena

Názor odborníka: Zákon je na vaší straně

Mnohé ženy sexuální obtěžování na pracovišti raději toleruji, či si hledají nové zaměstnání, než aby šly do otevřeného konfliktu. Je to pochopitelné, pokud se rozhodnete bránit, musíte se připravit na to, že to nebude příjemné a bude vás to stát množství psychické energie. Postavit se někomu, kdo má nad vámi určitou moc, není snadné. To však neznamená, že musíte tahat za kratší provaz. Proti sexuálnímu obtěžování vás chrání zákoník práce a antidiskriminační zákon.

Jako první krok lze zajít za nadřízeným dotyčného či personalistou a poprosit je o pomoc. Vhodným řešením situace může být váš přesun na jiné místo v rámci organizace. Nezjedná-li zaměstnavatel nápravu, stěžujte si na úřadu práce nebo inspektorátu práce. Váš zaměstnavatel může být za nečinnost postižen. Krajní možností je pak žaloba podle § 10 antidiskrimináčního zákona.

Rozhodnete-li se pro obranu, je vhodné si připravit předem dostupné důkazy sexuálního obtěžování. Může to být svědectví kolegů, e-maily nebo alespoň vaše záznamy, kdy a za jakých okolností k obtěžování došlo.
Mgr. Petr Pražák - kouč a konzultant managementu, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 3488

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 7. dubna 2014. Anketa je uzavřena.

4. Mám upozornit šéfova nadřízeného (ředitele firmy), jak se ke mně chová? 2897
1. Mám šéfovo chování vydržet, být bez práce si nemohu dovolit? 326
3. Mám o šéfově chování říct jeho ženě? 180
2. Mám požádat o pomoc rodiče? 85
Autoři:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.