Více než polovina patnáctiletých dětí v Česku už byla jednou nebo vícekrát v životě opilá. Dílčí výstupy dosud nepublikované mezinárodní studie Health Behaviour in School-Aged Children (HBSC) zveřejnili v novém čísle časopisu Medical Tribune Karel Nešpor s Ladislavem Csémym.
Děti mají nejvíce zkušeností s pivem - nejméně jednou týdně ho popíjí 28 procent patnáctiletých, 12,5 procenta třináctiletých a 6,4 procenta jedenáctiletých dětí. S alkoholem experimentují více chlapci než dívky, pivo si alespoň jednou týdně dá 35,6 procenta patnáctiletých chlapců a 20,5 procenta dívek stejného věku.
Na druhém místě v pomyslném žebříčku obliby je víno. Jednou nebo vícekrát týdně se ho napije shodně deset procent dívek i chlapců. Destiláty jsou více oblíbené u hochů než u děvčat, k jejich ochutnání minimálně jednou týdně se přiznalo deset procent chlapců a 6,5 procenta dívek.
Podle materiálů OECD je v ČR spotřeba alkoholu na obyvatele téměř o třetinu vyšší v porovnání s USA. Nicméně zatímco české děti si oblíbily pivo, Američané daleko více holdují tvrdému alkoholu.
Z červencové studie amerického Centers for Disease Control and Prevention vyplynulo, že čtyři z deseti dospívajících ve státech Arkansas, Nové Mexiko, Nebraska a Wyoming pijí alkohol a před pivem či vínem dávají přednost bourbonu, rumu, vodce nebo whisky.
Například v Arkansasu pije některý z destilátů 44,7 procenta teenagerů, zatímco víno si dá pouze 1,6 procenta mladých.
Podle lékařů má alkohol velmi nepříznivé důsledky na dětské tělo. I při občasném požití alkoholu se zvyšuje nebezpečí, že se poškodí játra nebo nervový systém.
V nižším věku také hrozí rychlejší návyk. Sklon k závislostem je podle odborníků ze 40 až 60 procent dědičný, ale to, jestli člověk začne chronicky pít, záleží také na výchově a prostředí, v němž dítě vyrůstá.
