Ráno pilulky na depresi, večer další. Když bylo skladateli Karlu Svobodovi "blbě, tak si zkrátka něco šoupnul", popsal jeho přítel a dětský onkolog Pavel Boček. - více zde
Sám mu často vyšel vstříc a předepsal mu antidepresiva, která po něm Svoboda chtěl. K psychiatrovi však skladatel jít nechtěl.
Pediatrovi a onkologovi Pavlu Bočkovi za jeho přátelskou výpomoc a ordinování léků, s nimiž jako pediatr nemá zkušenosti, žádný postih nehrozí.
Ovšem svým přiznáním, že předepisoval příteli psychofarmaka, aniž by jej léčil a sledoval jako svého pacienta a aniž by tyto léky spadaly do jeho odbornosti, poukázal na běžně rozšířenou praxi mezi lékaři a jejich známými.
Na předepisování léků ze známosti však doplácejí sami pacienti. Riskují, že se jim nedostane stoprocentní péče. "Jistě, jsou léky, jejichž předepisování je vázáno na odbornost lékaře. Tak třeba oční lékař nepředepisuje antikoncepci. A pokud to udělá, měla by mu správně pojišťovna lék dát k úhradě," říká prezident České lékařské komory Milan Kubek.
To je sice pravda, jenže ve skutečnosti to funguje jinak. "Nekontroluje se to, na to nemáme programy," říká revizní lékař VZP, který si nepřál zveřejnit jméno, aby neměl potíže s nadřízenými.
"Přijdeme na to náhodně, když se třeba v rámci jiných kontrol zaměříme na konkrétního lékaře a necháme si vyjet jím předepsané recepty," říká.
Zubařka léčila gynekologické infekce
Takto narazili na zubní lékařku, která léčila i vaginální infekce. "Normální zubař předepíše antibiotika na záněty a další léky za zhruba dva tisíce měsíčně. Ona měla léky za šedesát tisíc. A takové, které neměla právo předepisovat, protože patří do rukou gynekologů.
Pak za ní samozřejmě přijdeme a řekneme: Tak paní doktorko, toto budete muset zaplatit," popisuje revizní lékař. Nebo zubaři předepisují svým známým antikoncepci. "A to nemluvím o tom, že taková léčba může skončit průšvihem," dodává.
Antidepresiva pod kontrolu nespadají
Léku na depresi se však podobná omezení netýkají. "Většinu z nich mohou předepisovat praktičtí lékaři i lékaři dalších odborností. Týká se to třeba i léku Lexaurin, který Karel Svoboda bral," říká Milan Kubek.
České psychiatrické společnosti se fakt, že antidepresiva může pacientům předepsat téměř každý lékař, sice nelíbí, ale tvrdí, že s tím nemohou dělat nic jiného, než že budou kolegy, kteří nemají psychiatrickou odbornost, vzdělávat.
"Protestovali jsme, aby některé léky byly uvolněny do tak širokých možností předepisování," říká Martin Anders z výboru České psychiatrické společnosti. "Jenže marně. Tak jsme vytvořili krátký elektronický vzdělávací program, s nímž objíždíme Česko a snažíme se lékaře poučit. Aby uměli poznat skutečnou depresi a aby třeba věděli, že když předepíší pacientovi už druhé balení léků a jeho stav se nelepší, tak že už patří do péče skutečného psychiatra," popisuje.
Fakt, že psychofarmaka smějí předepisovat i jiní lékaři než jen psychiatři, však přináší i výhody. "Existují nové studie, které dokazují, že počet předepsaných balení antidepresiv souvisí s počtem sebevražd: čím více léků proti depresím se spotřebuje, tím víc klesá počet sebevražd," říká Martin Anders.
Podle něj proto chtějí jít psychiatři v Česku stejnou cestou jako jejich dánští kolegové. "V Dánsku proběhl projekt, při kterém se praktičtí lékaři vzdělávali v psychofarmakách. Ukázalo se, že poté poklesl počet sebevražd, zejména u žen," popisuje lékař.
Internistka Květa Novotná se však na Pavla Bočka za jeho veřejné přiznání, že Svobodovi předepisoval léky, aniž by jej léčil, zlobí. "Když už to dělal, tak nechápu, proč to pak ještě zveřejnil. Teď nám určitě přibude kontrol," obává se.
