1. Neřešené problémy budou jen narůstat
"Naslouchejte proto svému vnitřnímu hlasu," nabádá anglický spisovatel Richard Templar. Už když partner kdysi poprvé prošvihl vaše páté výročí svatby, měla jste nepříjemné mrazení v zádech? Nebylo to totiž poprvé, co na vás s něčím zapomněl. A pak vzal tu novou práci, i když jste ho pomalu na kolenou prosila, aby to nedělal.
"Varovné hlasy slýcháme o dost dřív, než se rozhoupeme situaci řešit. Slabý hlásek někde uvnitř nás křičí, že tohle přece nemůže fungovat," píše Templar.
Jasně, že nebudete balit kufry při prvních pochybnostech, ale když budete svému vnitřnímu hlasu naslouchat pozorně, řekne vám, kdy už jste ve fázi, v níž je jakýkoliv pokus o resuscitaci vztahu zbytečný.
Možná je pro vás ale snesitelnější potácet se v mizerném vztahu a mít střechu nad hlavou, než být sám a na štíru s penězi. To si samozřejmě musíte rozhodnout sama. Jen váš vnitřní hlas vám řekne, co je pro vás lepší a kdy je na čase skončit.
2. Uvědomte si, že pokaždé se na rozchodu podílejí dva
Jste naštvaná, protože vás opustil kvůli milence. Na první pohled máte jasno: je to padouch a rozpad vztahu má na svědomí. Jenomže když ve vztahu všechno klape jako hodinky, nikdo z partnerů by toho druhého nepodrazil.
Někdy tím důvodem nesouladu může být už samotná volba partnera. Třeba jste ve vztahu dělala všechno, co bylo ve vašich silách, ale neprozřetelně jste se dala dohromady s nenapravitelným sukničkářem nebo někým, kdo staví kariéru výš než rodinu. Nebo prostě s někým, kdo se k vám vůbec nehodil a vy zase k němu.
Není na místě, abyste se cítila ublíženě. Chyba bude i na vaší straně, pokud jste si partnera třeba dostatečně nevážila, komandovala ho, poučovala, netrávila s ním dost času, až příliš jste se soustředila na děti na úkor vztahu s partnerem, nebo ho dusila, bránila jeho realizaci a zrazovala od jeho snů. Připusťte si oba svůj díl zodpovědnosti na tom, co se stalo a vztah se vám bude ukončovat mnohem snáze a třeba i v přátelštějším duchu.
3. Zachovejte si svou morální úroveň
Zakažte si mstu, slibte si, že se neuchýlíte k podpásovkám, nebudete se rozčilovat k nepříčetnosti, nebudete nikomu ubližovat, nebudete nejdřív jednat a až potom přemýšlet, nebudete jednat unáhleně a nebudete agresivní.
Zdá se vám to zhola nemožné? Těžké to opravdu je, ale pokud tyhle zásady nikdy nepřekročíte, a to bez ohledu na sebehnusnější reakci protějšku, jste vítěz. Takže zapomeňte na neodolatelnou chuť expartnera od plic seřvat, a to i když se k vám někdo chová jako ke kusu hadru a je úplně normální, že máte sto chutí mu to vrátit. Nedělejte to.
Jakmile skončí tohle náročné období, budete na sebe právem pyšná, že jste si zachovala úroveň. Zvítězíte v rovině morální. Když si zachováte svou morální úroveň, je to pocit tisíckrát sladší než jakákoliv pomsta, která je jenom pro zoufalce.
4. Přestaňte se užírat
Ať se stalo cokoliv, musíte to překonat. Kvůli sobě, ale i kvůli všem ve vašem okolí. A v neposlední řadě i kvůli vašim přátelům, kteří vám sice budou pár měsíců rádi naslouchat, ale rozhodně netouží po tom, abyste jim jednu a tu samou písničku omílala dokola několik let.
Všechna vaše zahořklost souvisí s tím, že pořád řešíte minulost a nedokázala jste se od ní oprostit. Žijete ale jenom jednou, tak už na nic nečekejte. Z minulých chyb si vezměte ponaučení, zapište si to za uši a pak se přes to přeneste.
Nikoho nezajímá, co všechno vám partner provedl, ani že všechno byla jeho vina a vy jste na tom úplně nevinně. Je to minulost. Dívejte se dopředu, tam vás čeká štěstí.
5. Nezatahujte do toho děti
Za žádných okolností nemáte právo zatahovat do rozchodu s partnerem děti. Děti jsou v tom nevinně a nezaslouží si ani ždibec zbytečného stresu navíc.
O svém ex nikdy před nimi nemluvte ve zlém, což samozřejmě zahrnuje i "nenápadné" náznaky a nespokojené brblání pod vousy. Žádné věty typu "nepočítej s tátou, na ten tvůj zápas stejně nepřijde. Vykašle se na to, tak jako vždycky."
Své děti za žádnou cenu nesmíte používat jako munici při přestřelkách s partnerem.
