Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pravé neštovice, jeden z největších zabijáků lidstva

  16:31aktualizováno  16:31
Pravé neštovice se poprvé vyskytly pravděpodobně před více než 3 000 lety v Indii a v Egyptě a po celá staletí patřily k největším metlám lidstva. Jen v uplynulém století zabily 300 milionů lidí.
První očkování proti pravým neštovicím bylo aplikováno v roce 1796.

První očkování proti pravým neštovicím bylo aplikováno v roce 1796. | foto: Profimedia.cz

V roce 1959 zahájila Světová zdravotnická organizace (WHO) boj s touto nebezpečnou chorobou a před třiceti lety, 17. dubna 1978, organizace oznámila, že byl v Somálsku vyléčen poslední člověk na světě, který neštovicemi onemocněl. Oficiálně byly neštovice prohlášeny za vymýcené v roce 1980.

Nemoc faraonů
Pravé či černé neštovice (variola) jsou bolestivé virové onemocnění, které se zpočátku projevuje jako chřipka. Ve druhé fázi se objevují typické kožní projevy s hnisajícími vředy, které mohou zasáhnout i sliznice. Část pacientů umírá na otravu krve, oběhové či dechové selhání. Zdrojem nákazy je pouze nemocný člověk; přenáší se kapénkovou infekcí a vzduchem, inhalací kontaminovaného prachu, ale i nepřímo čerstvě znečištěnými předměty. Kdo přežil, byl většinou navždy poznamenán zjizvenou tváří nebo například slepotou.

Nemoc se vyskytovala ve dvou variantách - variola major, u které úmrtnost dosahovala v průměru kolem třiceti procent, a lehčí forma variola minor s úmrtností kolem jednoho procenta. Existují různé typy neštovic, nejznámější formy jsou kromě pravých neštovic plané a kravské neštovice.

Pravé neštovice patřily v minulosti k největším "zabijákům" a podle odhadů si vyžádaly stovky milionů obětí. Srovnatelně devastující účinky měly v dějinách snad jen dýmějový mor, cholera nebo chřipkové epidemie. Pravé neštovice často ovlivnily chod dějin, podílely se například na pádu celých říší a zdevastovaly indiánské obyvatelstvo Ameriky. Oběťmi neštovic se stala řada významných osobností dějin, jako například francouzský král Ludvík XV., španělský král Ludvík I. nebo anglická královna Marie II. Stuartovna. Známky neštovic nese také mumifikovaná tvář egyptského faraona Ramesse V., který zemřel kolem roku 1140 před naším letopočtem.

Pokusné očkování
První pokusy o očkování proti neštovicím jsou staré přes tisíc let. Metod bylo několik, od vdechování zaschlých neštovičných strupů až po píchání jehlou smočenou v neštovičném hnisu. První typ očkování přivezla do Evropy manželka britského vyslance v Istanbulu lady Mary Montaguová poté, co se v roce 1715 sama utkala s touto nemocí. Přemluvila krále Jiřího I., aby očkování vyzkoušel na vězních a posléze jim udělil milost.

Později si anglický venkovský lékař Edward Jenner všiml, že dojičky, které se nakazily kravskými neštovicemi, byly odolné i vůči pravým neštovicím.

Vyrobil účinné očkování a v květnu 1796 úspěšně provedl na malém chlapci první aplikaci. Jeho metoda byla nazvána vakcinací (vacca je latinský výraz pro krávu) a rychle se z Anglie šířila do okolního světa. V řadě zemí bylo zavedeno povinné očkování a během první poloviny uplynulého století neštovice téměř vymizely z Evropy. V roce 1949 byl zaznamenán poslední výskyt v USA. Ve světě však dál umíraly desetitisíce lidí a WHO proto připravila největší zdravotnickou akci všech dob - pokus o totální vymýcení neštovic.

Boj s nemocí
Zpočátku ne příliš úspěšný boj s nemocí byl zahájen v roce 1959. V roce 1967 proto WHO oznámila plán na úplné vymýcení pravých neštovic. Ještě v tomto roce neštovicemi onemocnělo deset milionů lidí a dva miliony z nich zemřely. Koncepci této akce vypracoval český epidemiolog Karel Raška, který byl šéfem oddělení přenosných nemocí WHO v Ženevě. Místo plošného očkování celého světa navrhl soustředit se na jednotlivá ohniska nákazy a tam maximálně zasáhnout.

Poslední výskyt varioly major byl zaznamenán v roce 1975 v Bangladéši a pozornost odborníků se nakonec zúžila jen na Somálsko a Etiopii, kde virus přetrvával. V polovině roku 1977 to již vypadalo na úspěch, ale v říjnu onemocněl jistý kuchař nemocnice v somálském městě Merca. V dubnu 1978 ale WHO oznámila, že Ali Maow Maalin byl vyléčen a po zkušební lhůtě organizace v roce 1980 slavnostně oznámila, že s pravými neštovicemi je konec. Na tomto bezprecedentním úspěchu se podílela kromě Rašky i řada dalších českých odborníků.

Poslední obětí pravých neštovic se stala v roce 1978 jedna laborantka z Birminghamu, která se nakazila při neopatrné manipulaci s kulturou neštovic. Od té doby mají původce varioly pouze dvě laboratoře, v USA a v Rusku. Stále ale panují obavy ze zneužití viru teroristy.

WHO vyhlásila programy na vymýcení i dalších chorob. V roce 1988 byla zahájena kampaň proti dětské obrně, která se vyskytuje již jen v několika zemích. V současné době se úspěšně daří potlačovat také například rozšíření lepry nebo parazitujícího červa vlasovce medinského.

Autoři: ,




Nejčtenější

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

MOJE ROZMARNÉ LÉTO
Moje rozmarné léto: Hlasujte, posílejte a soutěžte o ceny za tisíce

Moje rozmarné léto je téma fotosoutěže, kam můžete celé prázdniny posílat své aktuální fotografie. Soutěžit můžete v některém z osmi kol, z nichž vítězové...  celý článek

Zlatým hřebem 50. ročníku brněnského veletrhu módy Styl a Kabo se stala nedělní...
Vivien Westwood dorazila do Brna. Značka představila nejnovější kolekci

Zlatým hřebem 50. ročníku brněnského veletrhu módy Styl a Kabo se stala nedělní přehlídka Vivien Westwoodové. Bylo to vůbec poprvé, co britská návrhářka...  celý článek

ilustrační snímek
Když domek vyhořel, děti musely do ústavu. Pomozme jim k návratu domů

Děti, které vyrůstaly v rodinném prostředí, mají mnohem větší šanci na úspěch v životě a na vlastní spokojenou rodinu než ty, které vyrostly v ústavu. Pomozte...  celý článek

Jít se koupat znamenalo vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se...
OBRAZEM: Koupání před 50 lety: s nubianem, kostkovanou dekou a matračkou

Jít se koupat znamenalo ještě před půl stoletím vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se srolovanou kostkovanou dekou v podpaží a taškou přes rameno. V ní...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Nedaří se vám otěhotnět? Šest tipů, které usnadní početí

Za neúspěšnou snahou otěhotnět může stát několik překvapivých faktorů. Stres, starší partner, ale i nadváha. Zjistěte, co všechno si hlídat a na co pamatovat,...  celý článek

Ilustrační fotografie
EQ může za to, že se i ze čtyřkařů stávají šéfové

Ne, nepřehlédli jste se. Nejde o IQ, jde skutečně o EQ - neboli o emoční inteligenci. Skrývá se za ní schopnost sebeovládání, empatie a spolupráce s okolím....  celý článek

Ilustrační fotografie
Osm fyzických příznaků úzkosti. Bušení srdce, teplota i brnění nohou

Projevy úzkosti mohou být velmi pestré. Od klasických jako neklid, bušení srdce, motání hlavy nebo třes rukou až po ty méně obvyklé, které leckdy překvapí.  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Pleťové masky v podobě smajlíků: roztomilé, nebo děsivé?
Pleťové masky v podobě smajlíků: roztomilé, nebo děsivé?

Že už jste toho v kosmetickém průmyslu viděli hodně? Novinkou jsou nyní plátýnkové masky s potiskem facebookových smajlí... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.