Vejce ve skutečnosti nezvyšují cholesterol o nic víc než například smetanové výrobky.

Vejce ve skutečnosti nezvyšují cholesterol o nic víc než například smetanové výrobky. | foto: Profimedia.cz

Pravda a mýty o jídle

  • 50
Vejce zvyšují cholesterol. Musíte vypít osm sklenic vody denně. Sacharidy a tuk vás zabijí. Které z těchto a dalších "obecných pravd" mají reálný základ a které jsou jen přežívajícím nesmyslem?

Čas od času se objeví "zaručené" tvrzení, které se usídlí v obecném povědomí. Po určité době už nikdo není schopný rozpoznat, zda má reálný základ, nebo jde jen o vytrvalou fámu. Víte, která tvrzení o jídle jsou mýty a která se zakládají na pravdě?

1. Vejce zvyšují cholesterol.
Požívání vajec je tím nejspolehlivějším způsobem, jak ohrozit své zdraví vysokou hladinou cholesterolu. Toto tvrzení je v naší společnosti mimořádně silně vžité, nicméně situace kolem vajec a s nimi souvisejícího cholesterolu rozhodně není tak dramatická: "Podle posledních výzkumů vaječný žloutek neobsahuje tolik cholesterolu, kolik se původně uvádělo," říká Pavel Suchánek, odborník na výživu, který působí ve Fóru zdravé výživy a v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze.

"Jedno velké vejce, respektive jeho žloutek, obsahuje 210 mg cholesterolu namísto 275 mg, které se uváděly dříve. Proto se také týdenní akceptovatelné množství vaječných žloutků zvedlo z původních třech na nynější čtyři u zdravých lidí. Lidé se zvýšenou hladinou cholesterolu by neměli jíst víc než jeden žloutek týdně. Bílky se mohou konzumovat bez omezení, protože neobsahují žádný tuk ani cholesterol," dodává.

Navíc, podle Pavla Suchánka, patří vejce mezi velmi přínosné potraviny poskytující dobře vstřebatelné bílkoviny a silné antioxidanty. Jsou také bohatá na cholin, živiny zapojené do vývoje mozku a udržování centra paměti, selen, riboflavin a vitamin B12. "Vaječný žloutek nemá větší vliv na hladinu krevního cholesterolu než obsah nasycených mastných kyselin ve stravě, které v sobě obsahuje například máslo, smetana a smetanové výrobky," uzavírá Pavel Suchánek.

2. Když budete jíst sacharidy, budete tlustí.
Sacharidy jsou odjakživa postrachem všech lidí, kteří dbají na zdravou výživu nebo chtějí zhubnout. "Přiměřená konzumace sacharidů sama o sobě rozhodně ke zvýšení váhy nevede," tvrdí nutriční terapeutka Wendy Repovichová z univerzity ve Washingtonu. "Za svou dietní pověst vděčí sacharidy i skutečnosti, že s jejich omezením tělo méně zadržuje vodu, a člověk tedy váží méně."

Pavel Suchánek funkci sacharidů v lidském těle ještě upřesňuje: "Správněji bych to formuloval tak, že pokud budete konzumovat sacharidy večer, zejména před spaním, budete podporovat ukládání energie do zásob, a to nejvíce ve formě tuků. Je to způsobeno zvýšeným vylučováním inzulinu, který podporuje ukládání energie do buněk. Naopak sacharidy ráno ve formě cereálií nebo celozrnného pečiva jsou ideální snídaní, která nám poskytne energii na celý den."

3. Musíte vypít minimálně osm sklenic vody denně. Čím více, tím lépe.
Pijete dost? Kolik litrů vypijete za den? Nejrůznější doporučení ohledně pitného režimu na nás útočí ze všech stran. Jak je to ale doopravdy: "Osm sklenic vody rovná se přibližně dva litry, což je normálně doporučované množství tekutin na den, pokud má člověk sedavé zaměstnání. Jinak je to i více," říká Pavel Suchánek.

Wendy Repovichová k tomuto doporučení však podotýká: "Člověk by měl vypít za den dva až tři litry tekutin, ale neustálé zdůrazňování pitnému režimu může vést až k hysterii, kdy se do sebe člověk snaží nalít co nejvíc tekutin. Příliš mnoho vody však může, v nejzávažnějších případech, vést až k sodíkové nerovnováze v těle."

4. Jakýkoli tuk našemu tělu škodí.
Je naprostá pravda, že našemu tělu škodí nadbytek tuku. Na druhou stranu je však určité množství "toho správného" tuku (respektive nenasycených mastných kyselin) pro nás stejně důležité jako například příjem bílkovin nebo vitaminů. Nenasycené mastné kyseliny totiž například předcházejí i cévním a srdečním chorobám.

To potvrzuje i Pavel Suchánek: "Rybí tuky našemu srdci výrazně pomáhají, snižují hladinu škodlivého LDL cholesterolu, zvyšují hladinu HDL cholesterolu a brání vzniku krevních sraženin v cévách, tedy i vzniku trombózy. Pokud máslo nebo smetanu nahradíme rostlinnými tuky, dojde k poklesu celkového a LDL cholesterolu. Lze tedy potvrdit, že tuky z mořských ryb a rostlinné tuky zejména z řepkového, slunečnicového nebo lněného oleje jsou našemu srdci velmi prospěšné."

5. Aby byl člověk zdravý, musí užívat vitaminové doplňky.
Ačkoli nás výrobci instantních vitaminů ze všech stran zásobují tvrzeními, že se bez vitaminových doplňků neobejdeme, jde jen o reklamní trik. Odborníci naopak varují před přílišným a neuváženým užíváním potravinových a vitamínových doplňků. "Velmi nedoporučuji, aby lidé polykali každé ráno náruč vitaminových přípravků," varuje Wendy Repovichová.

"Tělo stejně část z nich neumí zpracovat, a dokonce může dojít i k předávkování vitaminy. Lidé, kteří jedí dostatek ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků a vůbec pestrou stravu se bez vitaminových a potravinových doplňků velmi dobře obejdou."

6. Alkohol v malé míře může být prospěšný.
Ačkoli se může zdát, že toto doporučení vymyslel náruživý konzument alkoholu, jde o tvrzení, které má reálný základ. Zásadní však je, o jaký alkohol se jedná a v jaké míře ho konzumujeme: "Umírněný pravidelný příjem alkoholu má ochranný účinek pro srdce," říká odborník na výživu. "Zvyšuje totiž HDL cholesterol. Jde však skutečně o umírněné množství, které u mužů činí dvě deci vína nebo půl litru piva na den. U žen je tato dávka poloviční, tedy jedna deci vína nebo třetinka piva. Víno, stejně jako pivo, navíc obsahuje antioxidanty, jako je například resveratrol, který chrání tělo před volnými radikály."
Stejné účinky však rozhodně nemůžete očekávat od "tvrdého" alkoholu.