Medicína zná způsoby, jak je rozlišit a léčit. Jejich symptomy jsou leckdy sice nesnadno, ale přesto rozpoznatelné. Důležité je oddělit a pojmenovat příčiny těchto stavů, od toho se potom odvíjí léčba. Ať už se jedná o medikamenty, přes různé kůry, luminoterapii, akupunkturu či jiné způsoby, jak se s únavou vypořádat.
Únava může souviset s věkem, neschopností si odpočinout, poruchami spánkových rytmů. Ale i s řadou nebezpečných psychosomatických nemocí, které se za únavu jen „převlékají“.
Bohužel pouze pětina lidí, kteří se cítí trvale unaveni, se na lékaře skutečně obrátí. Mnozí z nich trpí nebezpečným syndromem chronické únavy, syndromem, který medicína sice registruje, je předmětem vědeckých studií, středobodem různých asociací, ale kromě dohadu, že může být odstartován vakcínou proti hepatitidě B, se o něm mnoho neví.
Hodně se v poslední době píše o správné životosprávě, jakožto účinné zbrani proti únavě. Zejména v zimních měsících, kdy lidskou psychiku podlamuje i nedostatek slunečního svitu, bychom měli více dbát na dostatečný přísun vitamínů a minerálů a tělo zbytečně nezatěžovat, byť i „jen“ nevhodnou stravou.
 Mlha, smog, podzim |
