Když vezmete v úvahu seriózní průzkumy, podle kterých má každý ženský časopis mezi svými čtenářkami deset až dvacet procent mužů, a zároveň se poptáte kolem sebe, dojdete k paradoxu. Kdo jsou ti muži, kteří čtou Onu Dnes, Ženu a život, Marianne, Vlastu...? Jsou jich tisíce, ale zrovna vy žádného neznáte. Nebo se vám spíš žádný nepřizná.
Jak to vůbec můžeš číst, vždyť máš vysokou školu," doslechla se jedna kamarádka od svého manžela, když ji ,přistihl‘ nad Praktickou ženou. "Já ti nerozumím," zakontrovala čtyřicetiletá ekonomka. "Proč by si vzdělaná ženská nemohla přečíst návod na domácí perníčky, po kterých ty se mimochodem můžeš utlouct? Ty máš taky vysokou a já ti to nepřipomínám, když si v jeden měsíc kupuješ už pátý motorkářský časopis."
Z nějakého záhadného důvodu jsou ženské časopisy považované většinou mužů (ne všemi!) za pokleslé čtení, protože se zabývají ženskými tématy. Proč jsou ale vztahy, móda, sex a jídlo pokleslé? Oni páni kritici nemají problémy v manželství nebo s rodiči, neoblékají se, nečešou, nemilují se a nejedí? Právě naopak.
A protože informace k těmto oblastem života se v jiných periodikách získat nedají, musejí občas nahlédnout do ženského časopisu.
Jak zvládnout zlou tchyni ve třech jednoduchých krocích
Vztahy – pro hodně mužů nepřehledná džungle, do které se vydávají jen neradi, a když, tak s mačetou. Speciálně vztahy se ženami skrývají v sobě tolik zrad a kliček, že nad nimi přímočařejší mužský mozek zůstává stát v němém údivu. A mlčení není bohužel ta pravá reakce, která by ženu potěšila. Potřebuje tedy návod. Jednoduchý a rychlý manuál.
Kdyby byl žena, probral by vztahový labyrint s kamarádkami, získal by několikanásobnou zpětnou vazbu a hned několik modelových situací, jak to řešit, včetně nabídky pomoci a útěchy, když to blbě dopadne. Ale on je muž. Kamarádi, pokud to s nimi vůbec bude probírat, ho maximálně poplácají po zádech – Ty to zvládneš, draku.
A to je chvíle, kdy přijde vhod vysmívaný ženský časopis. Tam přece bývají takové ty prostoduché nápady, jak vyžehlit vztahy v deseti a méně krocích! Za to nic nedám, jenom se kouknu. A je to.
Slovo muže: "Říkám to nerad, ale když jsem se rozváděl, pomohl mi jeden takový blábol v časopise, do kterého mi zabalili opravené boty. Já ani nevím, jak se to jmenovalo. Ale byl tam příběh chlapa, kterému chtěla bývalá žena odvézt děti na druhou stranu republiky. Procházel jsem něčím podobným, jenže jsem to neměl s kým probrat. A tam jsem našel kontakt na právní pomoc a ještě mi ten člověk docela dodal optimismu." (Jaromír, 34)
Jak se dnes cítíte?
Viděli jste někdy někde časopis o zdraví pro muže? A tím nemyslím časopisy o cvičení, cyklistice, energy drincích a extra trenkách do posilovny. Prostě o zdraví.
Neviděli, protože nemohli. Články o mužském zdraví se skrývají buď v časopisech pojišťoven, které čtou spíš důchodci, a nebo v časopisech pro ženy. Tam se dočtete, co byste měla svému muži hlídat ve kterém věku. Jaký by měl mít cholesterol, tlak či cukr. Ve kterém věku by měl projít jakou prohlídkou a podobně.
Všeobecně rozšířený blud totiž praví, že muži se o své zdraví nezajímají a jsou to chlapáci, kteří si zlomeniny rovnají sami a horečky léčí válením ve sněhu. Pravda je taková, že moderní muž si zdraví hodně hlídá a rozhodně se o něm rád něco dozví. Jenže z nedostatku jiných zdrojů musí hledat informace o padání vlasů, křečových žilách a hubnutí právě v ženských časopisech. A zaplať pánbůh za ně.
Slovo muže: "Jednou jsem si vystřihnul nějakou tabulku zdravých jídel a mám to na ledničce. Asi to bylo ze Ženy a život. A jednou jsem našel v obýváku časopis a tam byl článek, kolik mám vážit. Spočítal jsem si BMI a žena mě pak vyhnala k doktorovi na kontrolu. Byl z toho poplach nad vysokým cholesterolem, no…" (Pavel, 46)
Pověstný několikanásobný orgasmus – muselo to přijít
Tohle je přímo nášlapná mina. Na téma sexu v ženských časopisech reagují muži vesměs velmi výbušně. Kdo to tam píše ty nesmysly? Kdo to nasazuje ženským do hlavy bludy? Ty vymyšleniny o předehrách, hodinových orgasmech, hračičkách a serepetičkách do postele?
Přitom je právě sex oblastí, kde ženské tituly odvedly největší a nejzaslouženější kus práce. A to i ve prospěch mužů. Když začaly ženské tituly masověji vycházet, tedy koncem devatenáctého století, byl sex pro ženy tabu. Něco, o čem se nemluvilo, bylo třeba se za to stydět a v praxi si to pokud možno co nejrychleji odbýt. Tolik vysmívané články o orgasmu pomohly čtenářkám změnit pohled na sexualitu. Z něčeho nepřístojného udělaly přirozenou a velmi příjemnou součást života. Mužům tak vychovaly informovanější a sebevědomější partnerky. Že to dnes už některé tituly přehánějí a víc než jako partnerskou záležitost zobrazují sex jako sport, výzvu a hobby, to je asi logický, i když hloupý vývoj.
Nic to ale nemění na tom, že v článcích o sexu platí pro mužské čtenáře ženských časopisů to samé jako v článcích o zdraví. Za prvé: kde jinde se to mají dozvědět? A za druhé: dobře, že to čtou!
Slovo muže: "Já nebudu uvádět žádný konkrétní příklad, ale řeknu vám, že články o sexu v ženských časopisech zcela překonaly všechny edukativní knihy pro dospívající chlapce, které jsem četl v pubertě. Některé texty v časopisech pro mladé a dynamické děvenky už mě trochu děsí, ale většinou se dozvím něco užitečného z toho, co ženy v posteli doopravdy chtějí. Což nikdy neškodí." (Viktor, 41)
Poznej svého nepřítele
Ženské časopisy se píší pro ženy s problémy, zatímco mužské časopisy se píší pro dokonalé muže. Chválí je, jací jsou bouráci a doporučují maximálně lepší počítače, auta, obleky a boty, aby byli ještě báječnější. O jejich problémech nebo starostech se tam nedočtete. Proto toho není moc, co bychom se my ženy mohly z časopisů, jako je Esquire nebo Maxim, dozvědět o skutečných mužích. Můžeme se nad nimi bavit a smát nebo třeba vybrat hezký vánoční dárek pro partnera, což je také jejich účel, ale zákruty mužské duše nám rozhodně neosvětlí.
Naopak to ale funguje bezchybně. Jestli si některý z deseti až dvaceti procent mužů, kteří teď právě čtou tento článek, pomyslel, že snad nikdy nepochopí způsob, jakým ženy uvažují a co vlastně chtějí, pak by mohl v ženských časopisech najít minimálně základní nasměrování. Najde tam, co chceme od mužů, od dětí i od života. Proč toho tolik chceme samy od sebe a proč nás to samotné ničí. Proč je náš život nekonečným sledem povinností a proč si je samy ukládáme. Proč závidíme mužům jejich hravost a nezodpovědnost, ale proč je neumíme napodobit. Proč nás nebaví politika, proč bazírujeme na takových hloupostech, jako je dětská svačina, a proč relaxujeme u na první pohled plytkých tiskovin.
"Naši čtenáři říkají, že je to, jako kdyby dostali do rukou rozepsanou strategii soupeřícího týmu," potvrzuje naši teorii Kate White, šéfredaktorka amerického vydání časopisu Cosmopolitan, který čte měsíčně přes dva a půl milionu mužů (údaj o čtenosti pochází od newyorské firmy Mediamark Research Inc.).
Ženské časopisy čtou dokonce i redaktoři mužských časopisů. Protože některé z nich znám, můžu vám prozradit, že jsou to normální, sympatičtí muži, nevlastnící nadupané sporťáky a tlustý notes s telefony na všechny sexy blondýny ve střední Evropě. Naopak. Jsou většinou ženatí, dětní a docela normální. Ovšem nepřekvapí, že studiu Ony Dnes a spol. říkají "Poznej svého nepřítele".
Slovo muže: "Ten, kdo čte ženské časopisy,má o krok blíž k tomu, ženám porozumět. Pochopit je. Být zasvěcený v oborech, které je baví, znát více témat, které je zajímají. Tím pádem s nimi může lépe mluvit. Je to prostě cesta, jak ženu lépe uchopit, jestli je to možné. Kdysi stačilo ženám dobře naslouchat, dnes je lepší i odpovídat. Takže je nutné jim před odpovědí porozumět." (Ivan, 36)
Jak jsem na tom
Přestože se blížíme k závěru, ještě pořád jsme nevyčerpali všechny důvody, proč muži občas listují ženskými tituly. Takže v rychlosti: chtějí se porovnat s ostatními muži,o kterých se tam píše, a ujistit se, že jsou lepší. Zjištěné zkušenosti potom používají jako munici v domácích argumentačních turnajích.
Chtějí zjistit, co nového na ně ženy zase vymyslely (do jakého společného koníčka je budou nutit, kam je donutí jet na dovolenou,jaký sport budou chtít vyzkoušet). A v neposlední řadě hledají inspiraci na dárky k výročí, k narozeninám i Vánocům.
Tajné čtenářské kluby
Je jasné, že čím víc mužů bude číst ženské časopisy, tím lépe se nám ženám bude dařit. Zároveň není potřeba zdůrazňovat, že po nich nemůžeme chtít, aby si někde rozložili tiskovinu s otevřeně ženským titulem. Bude potřeba vymyslet a začít prodávat něco na způsob obalů na školní sešity, do kterých si pánové naše časopisy schovají (třeba by na nich mohl být potisk s autíčky). Takhle zabalený časopis si potom můžou číst i veřejně a nebudou se třeba muset v noci plížit bytem s baterkou ve fusekli
