Charakter jejich zaměstnání vyžaduje neustálou vstřícnost, empatii a laskavé až přátelské chování a jednání. Občas však na ně doplácejí i vlastním zdravím.
Náročnost jejich povolání potvrdili také odborníci z univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem. Jednoduchým experimentem. Tým vědců v čele s prof. Dieterem Zapfem z oddělení pracovní a organizační psychologie umístil posluchače do fiktivního telefonického centra, v němž museli čelit slovním výpadům údajné zákaznice, která nešetřila ani nadávkami. Jedna skupina postižených se směla bránit a obhajovat, druhá musela neustále ukazovat přívětivou tvář.
U těch, kteří směli polemizovat, sice došlo ke zvýšení frekvence srdečního rytmu, nicméně trvalo pouze krátkodobě. U druhých však přetrvávalo ještě dlouho po ukončení hovoru. Psychologové dospěli na základě těchto poznatků k závěru, že lidé, kteří musejí neustále zastírat skutečné pocity, trpí takzvanou emocionální disonancí, která může přejít v syndrom vyhoření nebo vyvolat deprese. Jak však zdůraznili v časopise Guter Rat, tato onemocnění se nestávají pravidlem, nicméně za určitých okolností a podmínek k nim může dojít.
