Ona
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Deset potravin, které mohou zvyšovat riziko rakoviny

  • 344
Jen málokdo si při pochutnávání na křupavé bagetě, sušence nebo voňavém řízku vzpomene na karcinogeny, které tyto potraviny obsahují. Možná je načase začít přemýšlet nad tím, co vlastně jíte.

Statistiky totiž hovoří jasně. Každý třetí obyvatel České republiky v průběhu svého života onemocní rakovinou a každý čtvrtý na ni zemře. Podle odborného serveru Linkos každoročně onemocní v České republice rakovinou více než 77 tisíc lidí a přes 27 tisíc jich ročně této nemoci podlehne.

Příčinou rakoviny může být kromě genetických dispozic nebo špatného životního prostředí také nevhodné stravování. Server naturalon.com dal dohromady seznam potravin, které pravděpodobně každý den jíte a které mohou přispívat ke vzniku rakoviny.

Nebio ovoce a zelenina

Ovoce a zelenina, které nebyly vypěstovány v rámci ekologického zemědělství, mohou obsahovat velmi nebezpečné pesticidy, jako jsou atrazin, thiodicarb a organofosfáty stejně jako vysoce dusíkatá hnojiva.

Pesticid a herbicid atrazin je v zemích Evropské unie zakázaný, ale ve Spojených státech se stále široce využívá. Tento zabiják plevele způsobuje problémy hlavně v reprodukční oblasti, podle studií dokáže dokonce změnit žabí samečky na samičky. Ve studii z roku 2009 bylo zjištěno, že těhotné ženy, které pily vodu kontaminovanou atrazinem, porodily děti s menší tělesnou hmotností.

Tradičně pěstované ovoce a zelenina obsahují velké množství chemikálií a hormonů. Při testování vyšla nejhůře jablka, kdy vědci zjistili pesticidy na více než 98 procentech testovaných jablek. Mezi ovoce s vysokým obsahem pesticidů patřily také pomeranče, jahody a hroznové víno. Ani důkladné umytí ovoce bohužel všechny zbytky chemických látek neodstraní.

Rajčata v konzervě

Nejen rajčata, ale všechny potraviny v konzervě jsou hrozbou pro zdraví kvůli vnitřnímu ochrannému povrchu konzerv. Ta obsahuje nebezpečnou chemikálii bisfenol A (BPA), toxickou látku, která narušuje funkci hormonů. Konkrétně napodobuje v organismu působení ženských pohlavních hormonů. 

Škodlivostí BPA se dlouhodobě zabývá i společnost Greenpeace, která vede za podpory řady vědců a lékařů kampaň proti používání bisfenolu A v produktech pro děti a výrobcích přicházejících do styku s potravinami.

Ukázalo se, že vystavení i nízkým dávkám BPA může hrát roli při vzniku vážných onemocnění, jako jsou cukrovka či rakovina prsu, varlat a prostaty. Největší obavy však vzbuzuje působení BPA na zdraví novorozenců a malých dětí, jejichž organismus není schopen odstranit BPA z těla stejně rychle jako u dospělých.

"Epoxidové laky konzervových plechovek mohou skutečně obsahovat bisfenol A či jeho deriváty. Vzhledem k ´aférám´ z počátku devadesátých let především s kontaminací olejovek, jsou obsahy těchto látek v konzervových lacích a úrovně jejich možné migrace důsledně kontrolovány a musí vyhovovat hygienickým předpisům. Z tohoto pohledu jsou v současnosti používané laky bezpečné, o čemž svědčí i fakt, že již dlouhou dobu nebyly zaznamenány případy, kdy by bylo nutné stahovat zboží balené v plechovkách z důvodu nadměrné kontaminace bisfenoly," uvedl pro iDNES.cz docent Jaroslav Dobiáš z Ústavu konzervace potravin Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze.

A dodal, že bisfenoly jsou látky, které mají nesporně nepříznivý vliv na zdraví člověka. Jejich karcinogenní účinek však doposud nebyl prokázán.

Pokud se BPA obáváte, vybírejte si raději rajčata čerstvá, nebo zavařená ve sklenici.

Masné produkty

Dlouhý seznam nezdravých výrobků z masa zahrnuje párky, klobásy, salámy či slaninu. Všechny masné produkty obsahují chemické látky a konzervanty včetně dusičnanu sodného. Nejhorší jsou uzeniny, jelikož obsahují dehet z kouře.

Vědci v časopise BMC Medicine uvedli, že nadměrné množství solí a chemikálií, které se používají při výrobě podobných výrobků, poškozuje zdraví. Jejich studie trvala téměř třináct let a zúčastnili se jí lidé z deseti evropských zemí. Během výzkumu jeden z každý sedmnáctý účastník studie zemřel a u těch, co konzumovali 160 a více gramů masných produktů, se během dvanácti let zvýšilo riziko rané smrti až o 44 procent oproti těm, co jedli jen 20 gramů a méně.

"Masné výrobky obecně jsou významným zdrojem skrytých tuků, dále mnoha přídatných látek (éček), které například ve výrobku zlepšují barvu, zvýrazňují chuť či zadržují vodu. Uzenářské výrobky navíc obsahují malé množství dioxinů a polycyklických aromatických uhlovodíků vznikajících při uzení. Dalším tématem u masných výrobků je podíl masa a dalších složek, jako je sádlo, vnitřnosti, strojově oddělené maso či kůže apod. Při výběru masných výrobků bychom se proto měli držet ceny, to znamená, čím levnější výrobek, tím méně kvalitní a zdraví prospěšný," řekla pro iDNES.cz odbornice na výživu Lucie Marečková z poradny pro redukci váhy Nutriella.

Bramborové lupínky

Křupavá pochoutka je levná a skvěle chutná, ale za ten negativní účinek na naše tělo ta trocha potěšení nestojí. Brambůrky obsahují velké množství tuků a hodně kalorií, což prakticky zaručuje nárůst hmotnosti.

Studie publikovaná v New England Journal of Medicine zjistila, že konzumace asi 30 gramů bramborových lupínků denně může v průměru za jeden kilogram nárůstu hmotnosti za jeden rok. Kromě toho, že jsou plné trans-tuků, které zvyšují hladiny „špatného“ LDL-cholesterolu a naopak snižují množství „hodného“ HDL-cholesterolu, a přispívají tak ke vzniku aterosklerózy a cukrovky II. typu., obsahují také velké množství soli, což může u mnoha lidí vést ke zvýšení krevního tlaku. A to ještě není vše.

Bramborové lupínky většinou obsahují konzervanty a barviva, které naše tělo rozhodně nepotřebuje. Aby se dosáhlo jejich křupavosti, smaží se při vysoké teplotě, při které však vzniká známý karcinogen akrylamid.

Ztužené (hydrogenované) tuky

Ztužené tuky se vyrábějí chemickým procesem zvaným hydrogenace, kdy je do rostlinného tuku přidáván vodík. Tím vznikne tuhá konzistence, a původní převážně nenasycené mastné kyseliny se tak přemění na převážně nasycené. Ztužené tuky jsou tak zdrojem zdraví škodlivých transnenasycených mastných kyselin, jejichž nadměrná konzumace může způsobovat například srdeční onemocnění a zvyšovat riziko rakoviny.

Ztužené tuky se používají v potravinářském průmyslu k zakonzervování potravin, aby vypadaly lákavě co možná nejdelší dobu. Ztužený tuk je levný na výrobu a dlouho vydrží, proto se s ním často setkáte ve smažených či předsmažených pokrmech, jako jsou například hranolky, ale také v koláčích, sušenkách, v náhražkách čokolády a v polevách.

"Tuky dělíme podle původu na rostlinné a živočišné. Pro lidské zdraví jsou prospěšné tuky rostlinné, jelikož neobsahují cholesterol. Naopak tuky živočišné cholesterol obsahují ve významném množství. U tuků je vždy důležitý poměr nasycených a nenasycených mastných kyselin. Čím více je v potravině nenasycených, tím lépe pro naše zdraví," uvedla výživová poradkyně Lucie Marečková.

A dodala, že dobrý poměr těchto kyselin najdeme například v oleji olivovém a řepkovém, ale neplatí to např. pro máslo, sádlo, lůj apod. V současné době je moderní přidávat do potravinářských výrobků palmový, kokosový a palmojádrový olej. Tyto tuky ovšem obsahují velké množství nasycených mastných kyselin, které mají vliv na výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Potravinářské firmy tyto oleje používají k výrobě pečiva, oplatek, krekrů, brambůrků, krémů apod. Proto bychom se těmto potravinám měli vyhýbat.

Bílá mouka

Většina z vás už slyšela, že bílá mouka není nic dobrého, ale možná nemáte jasnou představu, jak moc je špatná pro vaše zdraví. Rafinací zrna se zničí přírodní živiny a odstraní se většina vlákniny. Bělost mouky je navíc dosažena pomocí chlorového plynu. Tento nebezpečný iritant může být ve větším množství smrtelný. Chlor ve formě plynu má velmi silně dráždivé účinky na sliznice, při větších koncentracích dochází k poleptání plicních tkání.

Bílá mouka číhá v mnoha potravinách, nejen v pečivu a těstovinách. Vysoký glykemický index bílé mouky rychle zvyšuje hladiny krevního cukru a hladiny inzulínu, což může být přímou příčinou cukrovky. Navíc podle některých odborníků může konzumace potravin z bílé mouky urychlovat šíření rakovinových buněk.

Geneticky modifikované potraviny

Otázka geneticky modifikovaných potravin (GMO) patří ke kontroverzním tématům, která mají spoustu zastánců i odpůrců. GMO je potravina a krmivo, které obsahuje geneticky modifikované organismy, sestává z nich, nebo je z nich vyrobena. V zemích EU jsou na trhu produkty z bavlníku, kukuřice, brambor, řepky, sóji, cukrové řepy.

V České republice se nejčastěji setkáme s rostlinnými oleji (sójové, řepkové) vyrobenými z geneticky modifikovaných rostlin. Zastánci GMO tvrdí, že geneticky upravené potraviny mají vyšší nutriční hodnoty a příznivější obsah vitaminů, plodiny jsou díky genové manipulaci odolnější, chutnější a větší.

Některé studie však již zaznamenaly negativní vlivy na krysy krmené GMO jako zpomalení vývoje či vážné poškození imunitního systému. Ve studii doktora Pusztaie z Rowett Institutu ve Skotsku bylo u krys krmených GMO potravinami, zvláště bramborami, zjištěno poškození imunitního systému, růst rakovinových buněk a zmenšení mozku a jater jen za deset dnů výzkumu.

Existují také obavy ze zvýšeného výskytu alergií. Alergie je totiž imunitní reakcí na určitou cizorodou bílkovinu a nové bílkoviny by mohly tyto reakce vyvolat.

Rafinovaný cukr

Bílý rafinovaný cukr nejenže zvyšuje hladinu inzulínu, ale také je nejvýživnější potravou pro rakovinové buňky, takže podporuje jejich růst. Tento fakt je známý už mnoho let. Laureát Nobelovy ceny za medicínu Němec Otto Warburg už v roce 1931 jako první objevil, že nádory využívají cukry, aby se "krmily" a zvětšovaly. Zdá se, že rakovinové buňky upřednostňují sladidla s vysokým obsahem fruktózy, jako je kukuřičný sirup.

Kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy výrazně přispívá ke vzniku nadváhy a obezity. Zejména v USA, ale také v Evropě se kukuřičným sirupem ochucují nealkoholické nápoje, sladkosti, pečivo, jogurty, omáčky, pizza a mnoho dalších potravin. Tento levný ovocný cukr se vyrábí z kukuřičného škrobu, je stejně sladký jako cukr a prodlužuje trvanlivost výrobků (více o tomto tématu čtěte zde).

Alkohol

Američtí vědci v rozsáhlé čtrnáctileté studii sledovali stravování a životní styl více než 200 tisíc žen a zjistili, že u žen po menopauze, které pily nanejvýš jeden alkoholický nápoj denně, bylo o téměř 30 procent vyšší riziko rakoviny prsu v porovnání se ženami, které nepily vůbec.

Alkohol je hned po tabáku druhou hlavní příčinou vzniku rakoviny. Nadměrné pití alkoholu také způsobuje srdeční selhání, mrtvici a náhlou smrt.

V roce 2007 odborníci z World Health Organizations International Agency for Research on Cancer prozkoumali vědecké poznatky vztahující se k rakovině a alkoholu ze 27 odlišných studií. Nakonec objevili dostatek důkazů, aby mohli oznámit, že nadměrné užívání alkoholu je hlavní příčinou rakoviny úst, jícnu, jater, tlustého střeva, konečníku a prsu.

Červené maso

Mnoho výzkumů dokázalo, že mezi nadměrnou konzumací tučného červeného masa, uzenin, masových polotovarů a rozvojem rakoviny existuje souvislost.

Každodenní konzumace červeného masa dokonce i v malém množství zvyšuje riziko úmrtí na rakovinu u mužů o 22 procent a u žen o 20 procent.

Spotřeba velkého množství červeného masa zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva, rakoviny prsu či prostaty.

, pro iDNES.cz