Dostihne je totiž takzvaná vetchozrakost, v jejímž důsledku člověk hůře a hůře zaostřuje na krátkou vzdálenost. Tento problém se postupem času týká devíti lidí z deseti.
Kdy se zrak zhoršuje
Některé problémy s očima se však mohou objevit mnohem dříve - například v pubertě se často stává, že oko a jeho okolí vyrostou více a rychleji než vlastní tělo, a dítě pak trpí krátkozrakostí, která se postupem času zase zlepší.
Podobný problém se někdy objevuje také kolem osmnácti let věku. Po dvacítce už se vývoj oka většinou zastaví, a problémy s viděním na dálku se proto už většinou až na výjimky nezhoršují. A to až do zmíněné čtyřicítky.
Více však problémy s očima trpí až lidé po šedesátce. Tehdy se ve větší míře objevují vážné problémy, jako je makulární degenerace, kterou trpí asi třetina osmdesátníků - právě tahle patálie stojí za tím, že si nemohou číst ani sledovat televizi.
Ve vyšším věku přibývá také šedého a zeleného zákalu. Někteří lidé jsou potížemi se zrakem ohroženi víc než jiní, řeč je například o diabeticích.
Dobré světlo
Zrak je jedním z nejdůležitějších smyslů, ostatně v očích je umístěno asi 70 procent smyslových receptorů lidského těla.
Oko zároveň patří ke smyslům, které se umějí nejlépe přizpůsobit okolnímu světu a za každých okolností propouštějí dovnitř optimální množství světla, díky čemuž se mohou na sítnici vytvářet co nejjasnější obrazy. V šeru se oční zornice rozšiřuje, aby se na světle naopak zúžila.
S přechodem ze světla do tmy se oči vyrovnávají několik minut, proto nejdříve nic nevidíme. Oči musí projít procesem zvaným adaptace na tmu a teprve poté opět vidí zřetelně. Podobně se oči adaptují i při přechodu ze tmy na světlo, ale tento proces je mnohem rychlejší.
Oči se zároveň neustále pohybují, dokonce i ve spánku. V době bdělosti jimi hýbáme mimoděk, tak jak sledujeme okolí. Protože pohyby očí jsou velmi malé, musí být činnost okohybných svalů velmi dobře vyladěná. Jejich pohyb řídí elektrické impulzy vycházející ze spodní strany mozku.
Oko v průměru měří dvacet pět milimetrů a obsahuje šest gramů vody a jeden a půl gramu buněčné tkáně.
Víte, že...
• fungování oka lze připodobnit ke klasickému fotoaparátu, čočka v oku rovněž láme světlené paprsky, odražené ze všech předmětů v okolí
• paprsky procházejí rohovkou a čočkou, aby se zobrazily na sítnici
• také v oku se vše zobrazuje obráceně, obraz se znovu správně převrací až v mozku
• na sítnici je více než 126 milionů nervových buněk, které přeměňují světlo na nervové impulzy
• oko obklopuje šest důležitých svalů, které ho otáčejí
• základní ochranou očí jsou oční víčka, další ochranu zajišťují slzy, které vymývají špínu z oka, mrkání je několikrát za minutu roztírá po celém povrchu oka
• dva lidé nemohou vidět jeden předmět úplně stejně, protože každý ho vidí z jiného úhlu
• oči všech lidí se liší, a dokonce ani oči jednoho člověka nejsou stejné, tyto znaky lze proto používat pro rozlišování totožnosti podobně jako otisky prstů
ČTĚTE TAKÉ:
Očím hrozí nebezpečí i při zcela běžných činnostech
