Poruchám paměti můžete předejít sportem v pubertě

Fyzická aktivita je velmi důležitá nejen pro zdravé tělo, ale rovněž pro čilou mysl. Známé rčení "ve zdravém těle zdravý duch" bylo navíc vědecky ověřeno studií kanadských lékařů, kteří zjistili, že pro mozek je nejdůležitější pravidelný pohyb v pubertě.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Studie prověřovala data více než 9 tisíc žen ve věku 65 let a výše, kterých se odborníci ptali na jejich fyzickou aktivitu v období puberty a ve věku 30, 50 a více let.

Odborně otestovány byly rovněž kognitivní funkce zkoumaných žen. V dospívání bylo neaktivních 15,5% žen, kolem třicítky 29,7% dotázaných, okolo padesátky 28,1% a v pozdějším věku 21,1%.

Zvýšené riziko kognitivní poruchy pro pohybově neaktivní ženy bylo mezi 50 až 100% v každém období.

Sportujte v dospívání

Z výsledků kanadské studie vyplývá, že fyzicky aktivní ženy v jakékoli části života mají později ve svém životě nižší pravděpodobnost výskytu nějaké kognitivní poruchy než ženy, které se pohybu vyhýbají.

Kognitivní funkce

Poznávací procesy a operace, např. úroveň koncentrace pozornosti, paměti, myšlení

Hlavním zjištěním tohoto výzkumu však je, že nejdůležitějším faktorem pro ochranu kognitivních funkcí je fyzická aktivita v období dospívání.

Až dosud se lékařští odborníci domnívali, že fyzicky aktivní lidé ve středním a starším věku jsou v menším ohrožení demence a jiných mírných forem kognitivních poruch ve stáří. Jak důležitý je pohyb v raném mládí ukázala teprve výše zmíněná kanadská studie.

"Naše studie ukazuje, že ženy, které jsou pravidelně fyzicky aktivní v jakémkoli věku, mají nižší riziko kognitivní poruchy než ty neaktivní, ale být fyzicky aktivní v dospívání je nejdůležitější v prevenci kognitivní poruchy," vyjádřila se vedoucí autorka studie profesorka Laura Middletonová ze Sunnybrook Health Science Centre v Kanadě.

Kognitivní systém zahrnuje:

- Paměť
- Pozornost a koncentrace
- Rychlost zpracování informací
- Plánování, organizování a řešení problémů
- Prostorová orientace a vnímání

"Lidé často oddělují tělo a mysl a zapomínají, že fyzická aktivita je vlastně řízena mozkem," řekla Middletonová a dodala: "Velká část mozku je vyhrazena pro koordinaci a řízení pohybu."

Není nikdy pozdě

Pokud jste v dospívání pravidelně nesportovali, není třeba zoufat. Studie profesorky Middletonové rovněž zjistila, že ženy, které v pubertě nesportovaly, ale začaly se pohybu věnovat až později ve věku 30 a 50 let, měly značně sníženou pravděpodobnost rizika kognitivních poruch v porovnání s těmi, co zůstaly neaktivní.

Profesorka Middletonová tedy apeluje, že nikdy není pozdě začít se sportem, nicméně je vhodné vést své potomky k nějakému pohybu: "Pro minimalizování rizika demence by fyzická aktivita měla být podporována již od raného života."

"Nízká fyzická aktivita u dnešních dospívajících může znamenat větší výskyt demence v budoucnu. Programy na prevence demence a jiné zdravotní preventivní programy podporující fyzickou aktivitu by se měly zaměřit na lidi ve velmi mladém věku, nejen ve středním a starším životě," dodala Middletonová.