Michaela Marksová-Tominová

Michaela Marksová-Tominová | foto: David Votruba, iDNES.cz

Porno dětem aneb sexuální výchova

  • 44
"Mamííííííí, co to je?" táže se moje pětiletá dcera a ukazuje na různé druhy prezervativů, které jsou umístěny u pokladny hned nad kindervajíčky. Odpovídám "bonbony" a modlím se, aby je náhodou nechtěla ochutnat.

Prodavač se tomu tiše usmívá a já mám chuť ho zabít, protože to je nejspíš on, kdo naskládal erotické pomůcky hned vedle sladkostí pro děti. A to jsem ještě měla štěstí: míst, kde má vaše dítě přesně v úrovni svých zkoumavých oček rovnou pornočasopisy, je v naší zemi nepočítaně.

Například moje kamarádka Kateřina si chodí s dcerou pro pohádky do videopůjčovny v Libni. Hned vedle pokladny - aby je žádný platící návštěvník včetně dětí nemohl minout bez povšimnutí - tam vystavují pornokazety. Čtyřleté Terezce naštěstí připadala obálka strašně legrační. "Jé, to je ale velký pindík! A patří tomu pánovi nebo ho má ta paní?" smála se. Zřejmě si myslela, že se jedná o nějaký mimořádně povedený komiks. Nic proti sexuální osvětě. Ale proč máme být nuceny objasňovat nejintimnější taje lidské erotiky při čerpání benzinu nebo půjčování Dobrodružství medvídka Pú?

Pravda, romantická představa rodičů, jak si jednoho dne (nejlépe když na to zrovna budou mít sami náladu) posadí dítě na koleno a moudrými slovy mu objasní záhadu lidského rozmnožování, stejně bere zasvé. Je vysoce pravděpodobné, že vás dítě předběhne a intimní dotaz položí jako první. Ještě pravděpodobnější je, že se tak stane na místě obklopeném davy lidí. Když jsem čekala dceru č. 2, položila mi ta starší hlasitou a zřetelně formulovanou otázku: "Maminko, jak se ti vlastně ségra dostala do bříška?" hádejte kde - v narvané tramvaji! A jestli vás to zajímá, ano, zachovala jsem se zbaběle a řekla, že si to vysvětlíme doma. Pokud budete mít štěstí a dotaz tohoto druhu nepadne ještě v předškolním věku, neotálejte už se svým vlastním objasňováním ani den. Vsadím se, že jakmile se dítě naučí jen trochu číst, najde někde náhodně pohozený časopis typu Bravo a samo si ho pečlivě prostuduje. Následné dotazy budou zajisté mimořádně podrobné.

Existuje vůbec nějaké řešení? Mě jich napadá hned několik. Nejvíce by se mi líbilo uzákonit přemístění těchto dílek na "top shelves" neboli vrchní poličky tak, jak je tomu v řadě civilizovaných zemí na západ od našich hranic. Jenomže zkuste si u nás představit debatu nad takovým návrhem. V parlamentu či jinde by se zajisté našla řada politiků hřímajících, že tento zákaz by narušil svobodné demokratické prostředí, neboť každý včetně nezletilců musí mít přece právo si kdykoli "popařit" na pornografii. Nakonec já to chápu. Přes svobodu jednotlivce přece nejede vlak.

Další variantou je zapojit naše přední sexuoložky. Dostaly by - nejlépe od ministerstva školství - za úkol vypracovat osvětovou brožurku. Ta by pak byla povinně k dispozici všude, kde se vyskytují erotické pomůcky a pornografické materiály. Náklady na autorské honoráře, tisk a distribuci by ovšem nešly z kapes daňových poplatníků. Zacálovali by je kapitáni českého pornoprůmyslu. Publikace by vyšla hned v několika různých variantách, aby si každý postižený rodič mohl vybrat podle míry své prudérnosti. Mutace pro velmi stydlivé by se zabývala výhradně motýly. Hmyz zcela náhodně podobný motýlu Emanuelovi by si oblékl pláštěnku a v textu by stálo něco jako: Takhle se obléká tatínek motýlek, když nechce mít malé housenky.

Brožura pro příznivce otevřené skandinávské výchovy by pro změnu obsahovala realistické fotografie "jak navlékat prezervativ - krok za krokem" a několik základních poloh Kámasútry jako bonus. Nebo že by bylo lepší natočit osvětový film "pornohvězdy našim dětem"?


MICHAELA MARKSOVÁ-TOMINOVÁ

se dlouhodobě zabývá postavením žen a mužů ve společnosti, otázkami ženských práv a rodinnou politikou. Na tato témata přednáší, publikuje články, vystupuje v médiích. Nyní je na rodičovské s druhou dcerou.