Celá rodina byla proti mému rozvodu, protože můj bývalý manžel byl slušný člověk a dobře vydělával. O dceru i rodinu se staral dobře. Ale postavila jsem si hlavu, že se nebudu celý zbytek života přeci trápit s mužem, se kterým nejsem šťastná.
Moji rodiče Lukáše nesnášeli. Vzali jsme se a narodil se nám syn. Všechno bylo skvělé. Děti rostly a Lukáš se stával stále agresivnější. Kvůli každé maličkosti na mě vyjel, později začaly létat facky. Nejsem žádná ušlápnutá chuděra, nenechala jsem si to líbit, ale manžel vždy po chvilce přišel s omluvou, přinesl květiny, moc ho to mrzelo jednou po větší scéně, když jsem řekla, že s ním končím, zaplatil drahou dovolenou a celý týden jsme strávili jako v líbánkách.
Dcera z prvního manželství k Lukášovi nikdy nepřilnula a když se narodil syn, manžel o ni ztratil úplně zájem.
Jednou mi kamarádka řekla, že moje dcera vykládá mezi dětmi ve škole, že ji můj manžel mlátí. Přišlo mi to absurdní, ptala jsem se manžela a ten to kategoricky popřel. Dcera si ráda vymýšlela a přibarvovala, tak jsem to nechala být. Roky plynuly, občas jsem slízla nějakou facku, ale manžel mě vždycky dokázal přesvědčit, že jsem si to vlastně zasloužila a že to nic nebylo.
Syn přišel do puberty a nezvladatelné návaly vzteku mého manžela vzrostly. Začal se obracet i proti synovi. Svěřila jsem se nejlepší přítelkyni a ta mi zařídila sezení u psychologa. Přesvědčila mě, že se manžel musí léčit.
Lukáš k mému údivu neprotestoval, uznal, že nějaké problémy máme, a slíbil psychologa navštívit. Celé tři týdny před plánovanou návštěvou byly zase jako dříve. Všechno klapalo. Když jsme seděli v čekárně, manžel do mě začal hustit, že my si přeci svoje problémy vyřešíme sami, k tomu nepotřebujeme, aby se nám někdo cizí rýpal v životě, že mě miluje, že si všechno uvědomuje a slibuje, že už na mě ruku nevztáhne. Tak jsme odešli.
Za dva měsíce to začalo znovu. Nevím, co mám dělat. Manžela miluju a jsem na něm ekonomicky závislá. Facky nejsou nijak hrozné, dá se to vydržet. Po návalu vzteku následuje vždy období klidu. Syna přestal bít, dcera se odstěhovala. Vím, že to není v pořádku, a bojím se, že se bude násilí stupňovat. Co mám dělat?
1. Mám manžela přesvědčit, abychom znovu zašli k psychologovi?
2. Mám vyhledat jinou odbornou pomoc?
3. Mám manžela opustit, a upadnout tak do finančních potíží?
4. Mám se vrátit k bývalému manželovi, kterého nemiluji?
5. Mám to vydržel a být ráda, že ekonomicky nestrádám?
