Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OnaDnes.cz

  • Pátek 29. května 2015. Maxmilián, Maxim

Rodičovská poradna Mgr. Markéty Klingerové

Poradna

(ilustrační snímek) - dítě, kniha, radost

Na otázky odpovídá

Mgr. Markéta Klingerová

Poraďte se s kvalifikovanou učitelkou prvního stupně Markétou Klingerovou. Lektoruje semináře pro rodiče a zabývá se efektivním učením a výchovou.

Nejvíce se ptáte

batolata|děti v rozvedené rodině|vztahy v rodině|čtenáři|večerní usínání|příchod do školky|jiný dotaz|dospívající děti|období vzdoru|žárlivost| pomočování| změna chování| předškoláci| hranice a důslednost| dospělé děti| puberta| neposlušnost| problémy s jídlem| kakání| problémový učitel| agresivita| strach z odloučení| otázky dětí| nástup do školy| rozdilne nazory na vychovu| dospělé děti se ptají| vztek| problémy s kamarády| nízká sebedůvěra| úzkostlivost| nadané děti| strach| plačtivost| krádeže| děti s LMD| odlišnost| příchod sourozence| poruchy učení| šikana| lhaní| cucání palce| noční děsy| malá sebejistota| ještě nemluví| nepořádnost| zlobení| u ničeho nevydrží| samostatnost| sexualita| neprůbojnost| půjčování hraček| strach ze školy| Ježíšek| sportování| vyžaduje pozornost| sdělování pocitů| řeč| literatura o výchově| kouření| zuby| smrt v rodině| adoptované děti| zapomíná, ztrácí věci| zkoumání| režim dítěte| zlozvyky| kousání| bezpečnost| domácí úkoly| jak se bránit| televize| hyzdění nehtů| zanedbávané dítě| pitný režim| perfekcionismus| strach z bolesti| nemoc| svoboda rozhodování| sebeovládání| jak ztišit děti| nesoustředěnost| hra| konzultace| nechce zdravit| nočník| Domácí vzdělávání| změna prostředí| móda| dudlík| projevy lásky| jak oznámit rozvod| odpolední spánek| drogy| mobil u dětí| tvrdohlavost| nemluví s dospělými| nerozhodnost| mentální anorexie| autismus| archiv| bezplenková metoda| čtení| literatura o výchově - pro všechny| osamělost| duchové| seminář| afektivní záchvaty| univerzální odpověď| zákaz| psaní| fantazie| psychosomatické potíže| Výtvarno| asistent| sebetrestání| Recept na výchovu :)| horoskop| zavržený rodič| plánování rodiny| brýle| škatulkování| dítě se obviňuje | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Povoleny jsou fotografie ve formátu JPG či PNG s maximální velikostí 6 MB.

Zasláním fotografie poskytuje jejich autor souhlas k použití fotky v poradně iDNES.cz. Odesílatel prohlašuje, že fotografie je jeho autorským dílem, není v rozporu se zákonem, ani dobrými mravy.

nízká sebedůvěra
Dobrý den, má dcera (11) má velmi často deprese. Kvůli jeji první dvojce mlátila hlavou do zdi a dvě hodiny probrečela...Myslí si o sobě že je tlustá apod. Co mám dělat???
Keteřina
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, vezměte dcerku k dobrému psychologovi.
žárlivost
Dobrý den, paní magistro, už jsem se Vás tady na něco kdysi ptala a moc dobře jste mi poradila. Mám však ještě jeden problém, který se týká vztahu mně a mé sestry. Jsme už dávno dospělé, jenže od dětství je zde něco, co mně velmi trápí a já se s tím prostě nedokážu dodnes smířit. Naši rodiče sestru vždy protěžovali, mně týrali. Otec mě pravidelně mlátil, sestru ne. Je fakt, že v důsledku toho jsem měla horší výsledky ve škole, ale zažila jsem si toho opravdu dost. Vše vyvrcholilo tím, že sestra dostala od prarodičů (kteří ji protěžovali zase z důvodu lepších školních výsledků) vilu. Já jsem nedostala nikdy nic, přestože naše rodina disponuje několika nemovitostmi. Když se o některé z nich rodiče nechtěli starat, jednoduše je prodali. Je to už mnoho let a já jsem se dnes přistihla, že procházím katastr nemovitostí a závidím lidem, kteří něco vlastní. Já nemám nic. Mám tři děti, které nebudou mít v budoucnu kde bydlet. Někdy kvůli tomu všemu brečím. Jak se vyrovnat s nespravedlností?
Pavlína
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Pavlíno, pocházím ze čtyř dětí, které ani jedno od rodičů nic nedostalo, a věřte, že pod mostem nebydlí žádný z nás. Vaše děti se o sebe postarají samy, nepotřebují od Vás hmotné statky, mnohem důležitější je vybavit je vnitřně, aby dokázaly být v životě spokojené a věřily samy sobě i v hojnost všehomíra. Nejlepší je osobní příklad. Chcete-li tedy pro své děti to nejlepší, zkuste se Vy sama začít dívat na celou věc jinak. Nepochybně se Vám v dětství děla příkoří. To špatné, co z nich plynulo, už máte tisíckrát připomenuté a znovuprožité; zkuste se teď zaměřit na to, co Vám tato příkoří přinesla do života dobrého - přestože se Vám to zezačátku bude zdát jako hloupost, když budete chtít, zjistíte, že byste třeba nepoznala to a to, nebo byste nedokázala to a to, nebo byste si neuvědomovala to a to... Zkuste vzít jako standard, že rodiče svým dětem nic hmotného do dospělého života nedávají (že pokud ano, je to nadstandard), a zkuste si uvědomit, co (dobrého) Vám do života přináší fakt, že jste nic nedostala. Zkuste uvěřit tomu (já tomu věřím), že každý dostáváme do života to, co potřebujeme, abychom se posunuli tam, kam potřebujeme. Já jsem třeba vždycky byla nešťastná, že mám křivé zuby a nevalné vlasy, připadalo mi velmi nespravedlivé, že moje sestra má vlasy krásné a zuby rovné, říkala jsem si, oč by můj život byl jednodušší a šťastnější, kdybych neměla tyhle handicapy... A dnes (trvalo to :) ) už mám pocit, že vím, proč to tak mám - kdybych byla krásnější, byl by se můj život vyvíjel úplně jinak, všímala bych si úplně jiných věcí a dávala se dohromady s úplně jinými lidmi, a určitě bych byla dnes úplně jinde, než jsem - jenže by to vůbec nemuselo být lepší, spíš naopak, jsem dnes velmi spokojená a neměnila bych. Prosím rozumějte - nezměnila se moje vizáž, ale moje vnímání. Může Vám připadat, že Váš případ je něco jiného, ale zkuste uvěřit, že není - všechno je jen v našich hlavách. Nemusíte se trápit tím, že nic nevlastníte (můžete na tom dokonce najít klady, budete-li chtít), nemusíte se obávat o osud svých dětí, nemusíte se cítit nedostatečnou, protože dětem nic nedarujete. Je to jen v hlavě. Můžete mít dobrý pocit, že vše, co máte, jste získala sama, že nikomu nic nedlužíte, že jste nezávislá na něčích darech - budete-li chtít. Můžete mít dobrý pocit, že nemáte o co přijít, že se můžete kdykoli přestěhovat kamkoli budete chtít, atd. atd. Jak se vyrovnat s nespravedlností - především ji přestat vnímat jako nespravedlnost (jakkoli se vám děly věci, které Vám ubližovaly, dnes máte volbu se jimi dál trápit, nebo je propustit a věnovat se tomu, co má smysl), oprostit se od různých přesvědčení (jako např. že rodiče by dětem měli zajistit bydlení), zaměřit svou pozornost na to, co můžu dělat, abych se cítila lépe, a úplně nejhlavněji CHTÍT. Možná to bude dlouhá cesta, ale moc Vám přeju, aby Vám na ní svítilo slunce!
čtenáři
Myslím si, že už se našim školákům ulevuje až dost. Na psaní používají tablety a za chvíli nebudou potřebovat prvňačci už ani písanky. Pracuji ve školství 8 let , ale co se teď děje je nepopsatelné. Tento modul bez známkování prožil můj syn ( dnes je mu 34 let ). Neměl žádnou motivaci a myslím si, že vysvědčení se známkami bylo vždy. Ovšem tento modul v roce 1988 byl opět zrušen a opět se vrátilo ke klasickému známkování. Za chvíli žáci nebudou muset dělat vůbec nic. Bože kam to spěje.
Ivana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Ivano, není mi jasné, k čemu se přesně vyjadřujete. Záměr dát prvňáčkům tablety vidím jako absolutní neznalost vývoje dítěte  a pevně doufám, že se neujme. Známkování bohužel probíhá stále, děti jen sbírají známky a učení jako takové nenávidí. Považujete-li známkování nebo vůbec vnější motivaci za vhodnou, pak se naše názory rozcházejí. S tím, že by žáci nic nedělali, však podle mě ne/známkování vůbec nesouvisí, pokud učitel vede třídu dobře, děti pracují a rády. S Vaší poslední větou souhlasím úplně, naše školství bohužel spěje stále do bahnitějších a bahnitějších vod.
večerní usínání
dobry den,mela bych dotaz,je to jiz mesic,ale porad stejne,spis horsi.Syn 2,5 let zacal pred mesicem fungovat bez dudlika,teda on ho mel jen na usinani.Tyden plakal,ale dobry.Dalsi tyden nechtel spat ani ve dne ani v noci,plakal az do zachvatu. Pak mel anginu,40horecky,nespal ve dne ani v noci.Po tydnu leceni anginy vse zacalo nanovo,plac do vzteku,ve dne,v noci, nespici..S manzelem uz si nevime rady.
kamila
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Kamilo, zjistěte, co malému chybí, aby mohl spát, a dejte mu to. Jestli je to Vaše náruč, Vaše pozornost, nebo dudlík, můžete posoudit jen vy sami. Držím palce.
problémy s jídlem
Dobrý den, náš čtyřletý vnuk špatně jí, respektive jí velmi omezený okruh potravin - rohlíky,knedlíky,těstoviny(někdy),z omáček jen svíčkovou nebo rajskou, maso vůbec, slané krekery. To je tak vše. Pije mléko. Ve školce většinou nepozře vůbec nic. Nevypadá podvyživeně ale všechny nás tím trápí. Co byste nám poradila? Děkuji.
Jana Lešková
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, přečtěte si prosím mé odpovědi na toto téma, nic dalšího už nevymyslím.
batolata
Dobrý den, máme 2,5 letého chlapce. Je šikovný, pěkně mluví, období vzdoru neprobíhá nijak bouřlivě. Od malička se vůči okolí projevuje spíš plaše a stydlivě, doma se chová uvolněně a sebejistě. Navštěvujeme spolu mateřské centrum, chodíme na hřiště a občas se navštěvujeme s přáteli a jejich dětmi. Chci tím říct, že ačkoliv je převážně se mnou a manželem, snažím se ho neizolovat a umožnit mu kontakt s okolím. Nikdy nebyl z těchto kontaktů vyloženě nadšený, ale v poslední době (cca 2 měsíce) návštěvy vyloženě protrpí. Když se zmíním, že někdo přijde, pláče a křičí, že nechce. Během návštěvy je úplně paralizovaný, někdy i zavírá oči. Snažím se ho do zábavy nebo povídání taky zapojit, dát mu najevo, že tam jsem a že se nemusí bát, ale je to marné. Uvolní se, až když všichni odejdou. Všimla jsem si, že hůř reaguje na muže obecně. S otcem má vztah pěkný, manžel je citlivý a se synem to umí. Taky babičku má moc rád, občasné hlídání zvládá naprosto bez obtíží. Při mém odchodu se nekonají žádné scény.
Zajímavé je, když naopak jdeme někam my. Zajímá se o hračky a nějak lépe situaci, kde se setkává s cizími lidmi i dětmi zvládne.
Vzpomínám si, že kolem 18 měsíců, když už byl jistý v chůzi a běhání děti naopak vyhledával, běhal za nimi a zajímaly ho. Stejně tak i návštěvy, nejdříve se styděl a potom se začal předvádět a byla legrace. Nejsem si vědoma žádného špatného zážitku či zkušenosti, která by ho takto ovlivnila.
Momentálně nedokážu objektivě posoudit, zda je jedná o vývojovou fázi či o patologii, zda bych měla dát synkovi čas a být trpělivá nebo navštívit odborníka.
Vím, že děti mají různé charaktery, nechci svého syna nějak měnit k obrazu svému, jen mě toto chování znepokojuje. Chtěla bych synkovi pomoc, ale jsem bezradná.
Děkuji za názor.
Klára
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Kláro, vyčkala bych. Synek je ještě malý, může mít teď pocit, že návštěvy narušují jeho bezpečí domova, může to být jen období, když píšete, že dřív bylo vše ok. Zkuste se neznepokojovat a v klidu počkat tak půl roku, jak se to bude vyvíjet. Hodně pohody!
předškoláci
Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o radu. Syn 5 let navštěvuje již druhým rokem mateřskou školu. Paní učitelka se mnou již několikrát mluvila, že se syn nechce ve školce zúčastňovat aktivit. Spíš tedy že přechody mezi různými aktivitami jsou pro něj problém. Třeba přejít ze hry na poslouchání co paní učitelka vypráví nebo společně tvoří. Dál si třeba hraje nebo si povídá s kamarádem. Cituji paní učitelku " všechno umí, hodně ví, jen kdyby se mu chtělo".Syn je ale jinak velmi chytrý ( i dle paní učitelky). Umí třeba od třech let celou abecedu, umí sčítat dvojcifefná čísla, ví hodně věcí na svůj věk. Nejedná se snad ani podle nás o poruchu pozornosti. Když si sním doma hrajeme, povídáme, čteme, pěkně poslouchá. Dle paní učitelky by mohl mít jednou problém se soustředěním ve škole. Ještě tedy není ani předškolák. Paní učitelka nám doporučuje vést ho více k samostatnosti.Je pravda že je v některých věcech trochu" voděn za ručičku". Když si třeba hraje a poté jdeme ven musím několikrát opakovat, že se má jít oblékat. Tak pak jdu a obléknu ho sama. Ví že některé věci někdo udělá za něj. Jak mám tedy postupovat a motivovat ho? Ještě zmínka, syn je navíc velmi citlivý. Děkuji za případnou odpověď. - otázka upravena poradcem
Nikola
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Nikolo, vodit ho za ručičku nemusíte, jistě zvládne spoustu věcí sám, když mu to dovolíte. Přechod ze spontánní hry na dospělým řízenou činnost je třeba dítěti ohlašovat nějakou dobu předem a dovolit mu hru dokončit. Pokud Váš syn už umí tolik věcí, nejspíš se při činnostech ve školce nudí, a bude tomu tak zřejmě i ve škole, pokud nebude mít osvícenou paní učitelku. "Jen kdyby se mu chtělo" je klíčová věta - naše školství nedbá na to, co a kdy chtějí děti, ale nutí je dělat to, co nechtějí, nebo by i chtěly, ale jindy. Takže 1) nedělejte za něj nic, co nemusíte (ale vyjímečně, když třeba potřebujete nutně něco stihnout nebo vidíte, že je opravdu unavený, samozřejmě můžete) 2) rozvažte, jak naložit s jeho budoucím vzděláváním (aby se nenudil, rozvíjel a byl spokojený). Držím palce!
sebeovládání
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o Váš názor. Velice mne trápí můj vztah k synovi (nyní má 2 roky a 3 měs.). Je to normální kluk, který se občas vzteká, vymýšlí si,"zlobí" - jen já ty jeho výstupy nějak nedokážu v klidu zvládat. Uvědomuju si, že to co občas dělá, je normální, a jinak je vlastně zlatý, ale tolik mi chybí to pochopení a trpělivost...Většinou mám problém, když jsem s ním sama, a to bývá dosti často. Hodně křičím, občas řeknu něco fakt ošklivého a často to skončí naplácáním na zadek. Vždycky mě to pak hrozně mrzí, mám strašné výčitky svědomí, ale už to nejde vrátit. Často se mu za to omlouvám, ale nevím, jestli to dokáže pochopit a bojím se, že to na něm či na našem vztahu do budoucna nechá následky. Vždycky si umíním, že příště už se nenechám vytočit, ale nedaří se mi to. Mám načteno ledacos - RaBR, absolvovala jsem kurz efektivního rodičovství, teoreticky to všechno znám. Ale když přijde na praxi, dopadá to takhle... - otázka upravena poradcem
Magdalena
Mgr. Markéta Klingerová
...
sebeovládání
pokračování: ...Ráda bych znala váš názor. Napadlo mě, že by mi možná mohla pomoci návštěva u psychologa, ale zatím se tam nějak zdráhám jít. Nebo jsem prostě jenom normální nedokonalá matka? Navíc se nám brzy narodí další dítě a mám trochu strach, jak to syn zvládne (a já taky;-) Předem moc děkuji.
Magdalena
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Magdaleno, myslím, že byste potřebovala trochu se svými emocemi pracovat. Pokud byste měla důvěru ke mně a jste v dosahu Prahy nebo Plzně, můžete se ozvat na můj email m.klingerova zavináč hra-skolou cz. Máte v sobě hodně emocí potlačených a uložených, a v různých situacích se znovu dostávají ven, Váš syn není jejich příčinou, ale jen situace podobná některé z Vaší minulosti ve Vás znovu vyvolává prožité negativní emoce. Bylo by dobré se jich zbavit, uleví se Vám, Vašemu synkovi i dalšímu děťátku. A dokonalá matka, nebo vůbec cokoli dokonalého, neexistuje, nebo z jiného pohledu - vše je dokonalé takové, jaké to je :).
dospělé děti
Dobrý den,můj dvacetiletý syn chodí s patnáctiletou dívkou,která je nyní v 9.třídě ZŠ.Rodiče rozvedeni,maminka znovu vdaná a má malé dítě.Tato dívka školou povinná chodí každý den za synem do zaměstnání a čeká tam na něho až do 22.hodin.Poté jedou k mamince,která je nechá spát spolu,dívka pije,kouří a mamince je to jedno.Jak já tomu mohu zamezit nebo koho mohu požádat o pomoc.Děkuji za odpověď.
Iva
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Ivo, myslím že nemůžete. Váš syn je plnoletý, dívka už není "pod zákonem". Můžete se jen synovi svěřit se svými obavami a případně nabídnout nějakou pomoc, kdyby chtěl, další už je na něm.
kouření
Dobrý den,je mi 15 a mé kamarádce 10,má ještě jednu 12ti letou kámošku a začala od ní kouřit skoro krabičku,já vím,co to s člověkem dělá,proto jí to furt vysvětluju,ale ona je na mě paličatá a já nechci,aby na to doplatila..Jak jí to mám vysvětlit?
Lucy
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lucy, můžete jí zkusit ukázat obrázky plic kuřáků a popisy chorob, které kouření může způsobit. Také by o tom měli vědět její rodiče. Můžeš zkusit, co je v tvých silách, ale když ničeho nedosáhneš, nic si nevyčítej, protože ty nejsi zodpovědná za její činy. Jsi fajn kamarádka, třeba si z tebe vezme příklad...
noční děsy
Dobrý den,mám 10ti letou dcerku,a v noci se budí celá zpocená a s hrozným křikem,když sme se jí zeptali,co se jí vlastně zdá,řekla že neví,ale že něco vidí v rohu a na zemi,řekla,že v rohu vidí nějakou paní a na zemi mrtvolu,potom mi řekla,že se jí zdálo,jakože leží a otevře oči,na zemi je totéž,ale začne se to po ní sápat,že to po ní pak skočí.Byli sme i na psychiatrii a nic..:/ Prosím poraďte
Mirka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Mirko, proveďte s dcerkou obřad, který místnost vyčistí od všeho zlého - kupte šalvěj, na misce jí trochu zapalte a vykuřte celou místnost. Vysvětlete jí, že to tak funguje a udělejte to spolu, aby viděla, že je vyčištěno. Pak jí ještě můžete poradit, že kdyby se jí přesto něco zdálo, ať si představí, že je obklopená bílým světlem - tím bude úplně chráněná. Držím palce, aby to zabralo.
svoboda rozhodování
Dobrý den, paní Klingerová, synovi bude 12 let. Je chytrý, ale škola ho zajímá méně než bych si představovala já. Jak mu mám vysvětlit, že příprava do školy je vlastně taková příprava na život. Jeho heslo No stress, případně Be happy, je fajn, ale přeci jen...Mám nechat vše na něm nebo nějak stanovovat limity, za které již není možné chodi? Děkuji, Daniela
Daniela
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Danielo, je to na Vás. Hesla Vašeho synka jsou velmi moudrá :) a pokud je chytrý, věřte, že až jednoho dne bude vědět, co chce, udělá vše potřebné, aby toho dosáhl (i když je možné, že to bude něco úplně jiného, než byste si pro něj představovala). Pokud velmi silně cítíte, že svou nečinností byste nesplnila svou mateřskou roli, zkuste se s ním domluvit na nějakých základních pravidlech, ale společně, nikoli ve stylu "Pojďme se domluvit, že..." :). Přeji Vám no stress :).
změna chování
Dobrý den pani Klingerova,chcela by som sa poradit ohladne sposobu ako pomoct mojmu 6 rocnemu synovi predskolakovi, ktory ako sa zda s niecim bojuje, dva tyzdne trvaju u neho tiky, mrkanie ocami, co prisudzujem niecomu co syn preziva. Je velmi hodny, citlivy chlapec, ale po narodeni surodenca pred 2 rokmi doslo k zmene chovania. Je neklidny, nesustredeny, pomaly v cinnostiach, menej sebaisty, ma potrebu sa predvadzat a upozornovat na seba nevhodne, ale ked je motivovany tak je velmi sikovny a hodny. V skolke ma dobre aj zle dni, socialne niekedy strada ,lebo jeho najmilsich kamaratov vramci prerozdelovania do tried priradili do inej triedy, odvtedy do skolky moc nechce. Vramci predskols. programu sme navstevovali stimul. edukat. skupinky, pretoze grafomotoricky na tom nebol moc dobre. Mrkanie zacalo asi tak pred tyzdnom a s manzelom sa snazime hladat chybu v sebe, ci ho nas tlak na ukoly do skupinek, logopedicke ukoly, mladsi brat, zmena v skolke, kritika to nespusobilo.Dekuji moc
Monika 38
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Moniko, jdete na to dobře, vy rodiče jste pro odhalení příčin kompetentnější než já, která s vámi nežiji - prohlédněte si svůj společný život a jak může na synka působit, a co se Vám bude zdát hodné změny, změňte. Hlavně mějte stále na paměti, co chcete pro svého syna - spokojenost se sebou a se svým životem, ať bude jakýkoli, nebo neustálou snahu být lepším a ještě lepším (i když to myslíte dobře, chcete mu pomoci dosahovat v budoucnu ve škole úspěchu, ale vidíte, co to s ním dělá), protože jinak (a tedy vlastně nikdy) není dost dobrý. Držím palce, aby se synkovi brzy ulevilo!
batolata
Dobrý den,paní Klingerová,
přes asociaci Capard jsem se dostala na Vaši poradnu. (A doufám, že je stále aktuální...?)
Chtěla bych znát Váš názor ohledně mé situace. Mám 15 měsíční dcerku. Je v pohodě, hodná, ale noci jsou pro mě celkem nevyspané. Chodí spát o půl 8. Ve 23 hod. se vzbudí poprvé a pak se budí skoro každou hodinu. Spíme spolu v posteli. Pláč končí spolu s kojením.
Kojení mi nevadí, ale myslím si, že musí být za tu noc "přecpaná" a že si žaludek neodpočine. Zkoušela jsem kojení vynechat, ale nechce se mi trápit dcerku hodinovým pláčem (což mi radí i pediatr). Přijde mi to takové zlomení dětské dušičky, což je v rozporu s Vašimi slovy o vlídnosti a vstřícnosti směrem k dítěti. Čajíčky odmítá. Dudlík používáme.
(Během dne spí dcera 2x po hodině, venku v kočárku. Doma neusne.)
Děkuji Vám za odpověď! - otázka upravena poradcem
Zuzka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Zuzko, jestli Vám noční kojení nevadí a dcerka je díky tomu v pohodě, není žádný důvod ho rušit. Věřím tomu, že děťátko samo ví, co mu dělá dobře a co ne. Myslím, že mateřské mléko je lehce stravitelné. (Svoje děti jsem kojila do necelých dvou let a obě jsem musela odstavit, protože ony by pokračovaly dál, ale já už jsem toho právě kvůli těm nocím měla dost - ale protože jsem k tomu byla vnitřně rozhodnutá, že to tak bude lepší, přijaly to do dvou dnů úplně v pohodě.) Dokud to cítíte takto, kojte a na rozumové obavy zapomeňte. Dušička je stejně důležitá jako žaludek :).  Dejte na svůj instinkt!
žárlivost
Dobrý den, chtěla bych se poradit ohledně mého tříletého syna. Syn je velice bystrý a zvídavý, pozná všechny pásmenka, číslice i barvy, je také obratný a dost aktivní. Období vzdoru u něj začalo někdy před druhým rokem, pak byl chvilku klid a s narozením brášky v jeho dvou a půl letech začalo vše nanovo a s ještě větší intenzitou. Po čase jsme vše nějak zvládli, ale nedávno byl nemocný a od té doby jsme zase na začátku. Největší problém mám s tím, že už vůbec nevím, jak na něj. Na všechno co mu řeknu, odpoví pravý opak. Já řeknu jdeme jíst, on odpoví ne nejdeme, tak říkám, když nemáš hlad, tak já to odnesu, on řekne, tak to odnes a ve chvíli, kdy to odnáším, tak začne řvát, že bude papat. A tak je to prakticky se vším. Druhý problém je, že začal hrozně řvát, kdykoli není něco po jeho nebo bráška začne plakat, tak začne hrozně řvát a já prostě nevím, jak reagovat. Vím, že to je i tím, že nakonec neudržím nervy na uzdě a zakřičím na něj, ale už mi vážně dochází síly. Děkuji za radu.
Katka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Katko, neříkejte "Jdeme jíst", ale zeptejte se, jestli už má hlad, že vy ano a jdete se najíst. Buď se k Vám připojí, nebo řekne, že nemá hlad a připojí se později. Zkrátka nepřikazujte mu, ale berte ho jako bytost s potřebami a přáními rovnocennými těm Vašim. Mějte pořád na paměti, že když po něm něco chcete, je to Vaše potřeba, ne jeho, a tudíž po něm chcete, aby se Vám přizpůsobil a mluvte s ním tedy ne z pozice "já mám právo požadovat", ale "potřebovala bych, abys... jak bychom se mohli domluvit?". Na mladšího sourozence přirozeně žárlí, chápejte ho a rozdělte se s manželem o péči o děti tak, abyste se i staršímu mohla věnovat (jakkoli vím, že je to obtížné a únavné - ale zase když bude klidnější atmosféra, nebude vše taková dřina) s plnou pozorností. A hlavu vzhůru - za nějaký čas si budou spolu hrát a i když se někdy budou pošťuchovat, budete mít pak čím dál více času pro sebe a vše bude klidnější, věřte tomu! :)
dospívající děti
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli je možné v 17 letech odstěhovat se pryč z domova, mám vlastní příjmy a jsou plně legální, a než to oznámím rodičům tak se raději poradím jestli to je z právního hlediska možné abych se vyhnul problémům s nimi. Předem děkuji za odpověď.
Vašek
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Vašku, nejsem právník, ale odpověď máte zde: http://www.aperio.cz/poradna/33610.
puberta
Dobrý den, mám jednoduchou otázku, a na tom to asi všechno visí. Mám syna 12,5roku, ale jako nedůsledná matka jsem neurčila včas hranice a nyní mi přerůstá přes hlavu. Navíc nastupující puberta ještě umocňuje jeho pocit, že on je king a kdo je víc. Odmlouvá a vysmívá se mi a to mě vadí. Mám šance dát to ještě do pořádku nebo je pozdě? Díky Renča
Renáta
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Renáto, zkuste si přečíst tuto knížku: http://knihy.cpress.cz/jak-mluvit-aby-nas-teenageri-poslouchali-jak-poslouchat-aby-nam-teenageri-duv.html.
poruchy učení



Dobrý den paní Klingerová,
potřebuji radu ohledně syna. Vchodí do první třídy a na začátku druhého pololetí začali psát v ČJ diktáty slov. A začínám pozorovat, že to synovi dělá velké problémy. Když má napsat třeba voda, tak napíše vod místo Slávek napíše Sávek prostě mu vypadávají písmenka. Od začátku školy jsem s ním vše procvičovala..napřed písmenka pak slabiky. Vše pěkně uměl a stíhal a řekla, bych, že ani čtení mu nedělá problémy a přesto nám teď psaní slov nejde.
Dostává teď z diktátů většinou trojku a někdy je dokonce jediný ze třídy. Začínám se děsit..za chvíli mají začít psát celé věty. Paní učitelka mu dala dokonce i razítko šneka, že má přidat a zopakovat si všechna písmena, ale v tom to není, písmena zná dobře, když je píše je to bez chyb i slabiky. Každý den píšeme na procvičení diktáty doma, ale evidentně to nepomáhá..nevím jak mu pomoci, aby se zlepšil.
Moc děkuji za radu Petra

Petra
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Petro, navštivte se synkem pedagogicko-psychologickou poradnu. Pokud zjistí nějakou poruchu učení, měla by pak paní učitelka na to brát ohled jak při práci s takovým žákem, tak s hodnocením (je možné i zažádat o slovní hodnocení). Pokud se nejedná o poruchu, i tak by Vám v poradně měli poradit, jak synkovi pomoci. Držím palce!
batolata
Předem se omlouvám za minulou neúplnost. Mám pocit, že to je na malého moc brzo(spát s bratrancem). Tchýně tam má druhého vnuka už od roka proto chce i našeho syna jenže mě příjde zbytečné aby tam přespával. Říká aby jsme si odpočinuly ale já si syna spíš uživám nepotřebuji ho dávat na noc jinam.
Šárka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Šárko, pořád mi nedochází, v čem je potíž. Syn může u babičky spát sám (psala jste v minulém dotazu, že tam jednou za měsíc spí), ale kdyby v místnosti spal i jeho bratranec, tak Vám to vadí? Tomu nerozumím. Pokud nechcete, aby syn u babičky přespával, tak ho tam přespávat nenechávejte.
batolata
Mám dvou a pul letého syna. Jednou za měsíc ho dáváme k babičce(asi půl roku). Jenže ona se rozhodla, že na tu noc kdy tam spí syn si vezme i druhého vnuka od švagra. Je o rok starší. Nemám z toho dobrý pocit. Doma spí sám v pokoji a tam by spal s babičkou a bratrancem v jedné ložnici. Je to jen můj pocit?
Šárka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Šárko, není mi moc jasné, co přesně za Vaším nedobrým pocitem je, k tomu jste neuvedla žádné bližší informace.
dospívající děti
Doby den, je mi 16 a posledni dobou mam mivam divne myslenky typu co jednou budu delat a pred tim sem je nikdy nemel , dekuji
Tomáš
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Tomáši, to je zcela přirozené ve Vašem věku - začínáte hledat svou cestu. Nebojte se hledat sám v sobě, co by Vás opravdu bavilo a naplňovalo, a nebojte se za tím jít, i kdyby to nebylo úplně jednoduché a i kdyby Vás od toho někdo zrazoval. Věřte si nejen v tom, co děláte, ale věřte i svojí intuici, která Vám říká, co je pro Vás správné - když jí budete naslouchat, povede Vás životem ke spokojenosti. Držím palce!
problémy s jídlem
Dobrý den,

Je mi 15 let a nedokážu jíst nic namazaného a chleba, už jsem to několikrát zkoušel, ale od školky co se mi stala menší nehoda to nedokážu dát do úst, nic jako: paštiky, máslo, šunka .. atd. Prostě mám reflex, že to okamžitě vyvrhnu zpět. Dá se uživit i bez toho ? Ostatní říkají, že pro dospívajícího může, je to docela problém.

Děkuji a krásný den.
Lukáš
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lukáši, já v tom problém nevidím, když se informujete o zdravé výživě, zcela se bez uvedeného obejdete. Jiná věc je, že máte nějaký nevyřešený problém, s tím by pomohl dobrý terapeut. Pokud by se ten problém ze školky vyčistil, už by Vám mazání nevadilo.
neprůbojnost
Dobrý den. Naší dceři je 8 let, chodí do druhé třídy. Problém je, že když má říci před třídou básničku nebo zazpívat, neřekne ani slovo a někdy začne brečet. Paní učitelka s ní má trpělivost, ale bohužel už jí dochází. Doma je vše v pořádku, básničku umí, zpíváme si... Existuje nějaké řešení, jak bychom ji mohli "nakoupnout", aby s tím ve škole už neměla problém? Děkuji za radu.. - otázka upravena poradcem
Zuzana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Zuzano, paní učitelka nemusí dcerku zkoušet před celou třídou, může ji nechat říct to jenom jí. Až to dívka dokáže, potom se s ní paní učitelka může domluvit, že to zkusí před nějakou menší skupinou (chápavých) dětí, a až jí ani to nebude dělat problém, teprve pak může předstoupit před celou třídu. Jiné řešení mě nenapadá.
kouření
Dobrý den je mi 12 a zacala jsem od kamarada kourit je to spatne?
emily
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Emily, zeptej se sama sebe, jestli je to pro tebe dobré. Myslím si, že kdybys byla přesvědčená, že ano, neptala by ses mě. Určitě víš, co to může v dlouhodobém výhledu udělat s tvým zdravím, a také je spousta lidí, kteří se s kuřáky nechtějí dávat dohromady (pochopitelně, protože jim je kouření nepříjemné, ale také proto, že kuřáci působí jako slaboši, kteří mají cigaretu jako náhražku za něco, co by ve svém životě chtěli mít, ale nejdou za tím a místo toho raději kouří). Kdybys v tom pokračovala, mělo by to špatný dopad na tvé zdraví, na tvé vztahy s lidmi, a také to stojí spoustu peněz, které by se daly využít na věci, které tě baví, zajímají a naplňují. Je mnohem snadnější nezačít kouřit vůbec nebo přestat hned v začátku, než se to snažit odnaučit, když už člověk kouří delší dobu - to pak stojí mnoho vůle a někteří lidé ji v sobě těžko hledají. Rozhodni se sama, jak chceš žít svůj život. Přeju ti, abys se svou volbou byla spokojená i za několik let.
rozdilne nazory na vychovu
Dobrý den, můžu prosím znát Váš názor na můj dotaz, ikdyž jsi nejsem úplně jistá, zda-li je vhodný pro tuto poradnu. Mám dceru a dvouletého vnuka. Matka mého zetě, tedy "druhá" babička nerespektuje pravidla, která se moje dcera snaží při výchově syna dodržovat. Tchyni prosí např. aby nedávala vnoučkovi sladkosti a když tak, aby to byla kvalitní čokoláda, aby mu nedávala mléko, protože kašle a je zahleněný, uzeniny a pod. Tchyně ji vždy vyslechne, ale stejně mu to dá. Dcera nechce vyhledávat rozbroje, ale jak tchyni říci, aby ji alespoň trošku respektovala. Já se do toho nechci moc mluvit, abych zbytečně nepřilévala olej do ohně, ale vím, že se tím dcera hodně trápí. Zkoušela to přes manžela, ať své matce domluví,ale ten řekne, že oni na té stravě také vyrostli a přežili to. Poradíte ? - otázka upravena poradcem
Jana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jano, z vlastní zkušenosti vím, že nic jiného než vysvětlit a požádat o dodržení nelze a v některých případech to zkrátka vyslyšeno nebude (zvlášť když manžel ji v tomto nepodporuje). Změnit lze jen to, že se dcera kvůli tomu nebude trápit a uvědomí si, že dítě není u tchýně zase tak často, aby ho občasná taková strava mohla poškodit - já ji chápu, ale pokud něco změnit nelze, pomůže nám jen uvolnit se a nebrat všechno jako tragédii, trochu slevit ze svých nároků na sebe sama coby matku (nemůžeme prostě mít pod kontrolou celé své okolí), a pokud jsou děti někdy opravdu zahleněné a chce zabránit zhoršení, ke tchýni je v tu dobu prostě nedávat - to je jediné, co může ovlivnit. Přeji všem hodně radosti!
problémový učitel
Dobrý den paní magistro, ráda bych znala váš názor na tuto situaci. ZŠ, 4.třída, 17 dětí, hodina TV. Učitel říká: Na konci hodiny, pokud budete hodní, si zahrajeme nějakou hru. Děti zlobí. Na konci hodiny je učitel posadí zády ke stěně a povídá jim. Mohli bychom hrát takovou hru-já se budu do vás trefovat balónem. Pokud trefím do těla budu mít 30 bodů, do hlavy 50 bodů a pokud poteče červená budu mít 100 bodů. Při tomhle slovním popisu hry, hází dětem nad hlavy do stěny balónem. Do dětí se nestrefí. Žádala jsem od učitele nějaké vysvětlení a bylo mi řečeno: hru nehráli (do dětí neházel) a byla to jen legrace, myslí si, že to není nijak za hranicí normálu. Jak to vidíte vy? Já to cítím jako zastrašování a to jsem mu také řekla. Řešila byste tuto situaci třeba i s ředitelem školy?
Markéta
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Markéto, můj názor je ten, že by se to dalo jako pouhou neškodnou legraci chápat tehdy, pokud by všichni žáci byli na takové úrovni vývoje, že by chápali, že to učitel v žádném případě nemyslí vážně - což ve čtvrté třídě není splněno ani náhodou. Chápu, že z pohledu učitele to v tu chvíli nebylo za hranicí normálu, ale ve chvíli, kdy jste mu o tom řekla (pokud dobře rozumím, řeklo Vám to Vaše dítě a zřejmě si tím, že to byla jen legrace, jisté nebylo, jinak by mu to nejspíš neutkvělo natolik, aby se Vám o tom zmiňovalo), měl zpozornět a propříště se podobných legrací vyvarovat. Je možné, že si pro sebe toto ponaučení vzal, aniž by Vám o tom řekl (aby se "neshodil"), je možné i to, že se bude dál chovat stejně. Já osobně bych, pokud by moje dítě z toho nemělo přímo trauma, řešila s ředitelem až případný další exces. Je to ale pouhý můj názor.
vztahy v rodině
Dobry den.Mam na Vas dotaz.S byvalou pritelkyni, ktera jiz ma noveho pritele neziju ale mame 1,5 rocni dcerku, kterou nadevse miluji.S kontaktem neni problem i kdyz 2x mesicne je pro mne malo...Dotaz spociva v tom, ze kdyz jsem s ni rikam ji, ze jsem Tata a byvala pritelkyne s tim nesouhlasi se slovy, at si mala vybere kto bude jeji tata.Co si o tom myslite?Mala mi rika pán a mne to strasne zranuje...Dekuji za nazor.Peter
Peter
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Petře, Vaše bývalá přítelkyně se zřejmě domnívá, že bude pro dcerku lepší, když bude mít "tatínka" doma, tedy ten muž, který je s ní nejvíce, aby byl pro ni tátou. Je jasné, že v 1,5 roce si dítě nic samo nevybere, ale bude opakovat to, co mu bude říkat maminka. Protože existujete a máte o dcerku zájem, bylo by pro ni v dalekém výhledu lepší, kdyby věděla od začátku, jak se věci mají, tedy Vy byste pro ni měl být táta, přítele Vaší maminky by mohla oslovovat jménem (ono není nikde dáno, že tento přítel s nimi už bude napořád, a holčička by měla ve všem jen guláš). Základem je ale, abyste se dokázali spolu domluvit vy rodiče, co je pro vaši dcerku nejlepší (nemíchejte do toho své, i když pochopitelné, pocity, ty pro Vaši bývalou přítelkyni směrodatné nebudou a nebude Vám pak věřit, že Vám jde o blaho dcerky). Držím palce, abyste to společně dokázali.
batolata
Dobrý den, syn bude mít v červnu 3 roky a od dvou let chodí do jesliček. Myslím, že vše proběhlo v normálu. Ze začátku (nebo po nemoci) se mu tam nechtělo, pak už bez problému. Odpoledne se mu nechce zase domů. Včera mi "teta" v jesličkách řekla, že syn je velice šikovný, hezky spinká, jí, je strašně upovídaný, ale moc nechce mezi ostatní děti. Když si jdou hrát, on raději povídá s tetama, "vaří" jim kafíčko atd. Je to jedináček, chodíme ven, věnujeme se mu, jednou týdně chodíme do MC na cvičení. Dětem se nevyhýbá, nevadí mu, ale sám je nevyhledává. Je to normální a zlepší se to? Máte nějakou radu, aby se víc "odvázal" mezi dětmi. Děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem
Iva
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Ivo, syn je ještě malý (teprve od tří let si děti začínají hrát spolu a ne jen vedle sebe), každý jsme jiný, stačí, že chodí mezi děti, zbytek přijde časem.
krádeže
Dobrý deň,

asi 2 týždne nám naša 4 ročná dcérka nosila zo škôlky gumičky a sponky do vlasov, ktoré jej podľa jej slov, kamarátky dali. Vždy iba jednu. Vôbec mi to nebolo podozrivé, pretože má v škôlke 4 dobré kamarátky a dať si malý darček, mi naopak prišlo milé. No minulý piatok za mnou prišla a začala sa ma pýtať, či je zlé ak niekto niečo ukradne... Po asi pól hodinovom rozhovore o tom, prečo sa to nemá a aké následky to môže mať mi povedala, že si z obchodu z ktorého sme sa práve vrátili zobrala jednu hračku v ktorej sa skrývala lízanka. Aj keď ma to veľmi prekvapilo, slušme som sa jej snažila vysvetliť že v obchode sa tovar predáva a ak tam niekto niečo zoberie, pani predavačky to musia zaplatiť a potom nemajú korunky aby niečo kúpili svojim detičkám. Povedala, že ju to mrzí a sľúbila mi, že sa to už nikdy nebude opakovať. V to isté popoludnie sme išli na detskú oslavu, odkiaľ si vo vrecku priniesla malú hračku. Znova sme mali rozhovor. Hračku som vrátila, na ďalší deň sme išli spolu do toho obchodu kúpiť rožky a popri tom som nám do košíka vložila aj tu ukradnutú hračku, ktorú sme neskôr zaplatili. Povedala som jej aké mi je to nepríjemné a čo by sa stalo, keby tie predavačky vedeli, čo urobila. Opäť prisľúbila, že sa to už nestane. Ale včera opäť priniesla zo škôlky sponku. Asi jej nedokážem správne vysvetliť vážnosť situácie a bojím sa, že sa ak s tým neprestane, všetci si ju zapamätajú ako zlodejku,príde o kamarátky a neskôr sa dostane od oveľa väčších problémov. Mohli by ste mi poradiť prosím? Môže byť problém aj to, že je jedináčik a má toho viac ako potrebuje?
Ďakujem za odpoveď... Jana
Jana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jano, mohlo by Vám pomoci přečíst si tento článek: http://www.portal.cz/_nesmis-krast_/51284/. Může v tom být podvědomá příčina - a pokud Vás něco napadá (myslím Vás samotnou, ne jako přebraný názor někoho z okolí), určitě pomůže s tím něco udělat. Přestaňte se o dcerku bát, buď se Vaše obavy nevyplní, nebo budou dceři k dobru - když uvidí, že ji kradení vzdaluje kamarádkám apod., spíš pochopí, že to asi nebude nejlepší chování a začne se chovat jinak. Přeji hodně radosti s dcerkou!
zkoumání
Dobrý den,mé dcerce je 4,5 roku a už cca od jejích 2 let u ní pozoruji zvýšené pozorování lidí, které se mi zdá,že se s přibývajícím věkem stupňuje.Např.ve školce v šatně místo toho,aby se dcera oblékala,stále sleduje okolí a děti jak se převlékají,nebo jejich rodiče co říkají atd.Také na ulici se často otáčí po lidech, anebo pokud někoho míjíme,tak si ho velmi dlouho prohlíží,úplně zblízka a to i lidi,které vůbec nezná.Přitom bydlíme ve městě,tak je na lidi zvyklá.Jinak je to chytré dítě,učitelky v MŠ ji chválí.Je toto chování normální?Jak toto "zevlování" na lidi dceru odnaučit?Předem děkuji za odpověď.Marcela-Pelhřimov - otázka upravena poradcem
Marcela
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Marcelo, a ptala jste se dcerky, na co přesně se dívá? Třeba vidí věci, které zůstávají většině lidí skryté... Máte nějaký vážný důvod, proč se snažit ji to odnaučovat? Zkuste to brát s pochopením a nepovažovat ji kvůli tomu za nenormální; potom jí můžete jemně vysvětlovat, proč už je třeba se obléknout, případně jak by si mohli někteří lidé vykládat, kdyby se na ně příliš dlouho dívala. Časem se jistě nějak přizpůsobí, ale myslím si, že je důležité, abyste jí teď nevnukla pocit, že je divná. Přeji hodně radosti s dcerkou!
šikana
Dobrý den, prosím o radu, mám starost o 17-ti letou dceru, nevím jak postupovat dál. V 6 tř. ZŠ prožila šikanu, která se táhla několik měsíců, než se vše vyřešilo, a dceru asi fatálně poznamenala. Od té doby je uzavřená, komunikuje jen se mnou, na ZŠ poté odmítala chodit, vyhrožovali mě dokonce sociálkou, měla velkou absenci. Zkrátka pociťovala k děckám nepřekonatelný odpor. Na SŠ dochází individ. formou, učí se dobře, ale sociální fobie trvá, nedokáže si nic zařídit, zkoušky probíhají jen za mé přítomnosti. Několik let jsme docházely k dětskému psychiatrovi, ale to již odmítá, prý jí vůbec nepomohl. Mám obavy o její budoucnost. Děkuji za jakoukoliv radu.
Simona B
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Simono, spíše než psychiatra potřebuje dcera dobrého terapeuta. Pokud mi napíšete na mail, odkud jste, mohu se podívat, jestli nevím o někom, kdo by jí mohl pomoci.
batolata
Dobrý den,děkuji za odpověď, ale spíše šlo o to poradit nám ohledně psychologického vyšetření u takto malého dítěte , kterému jsou teprve 2 roky a zda je možno toto naše tvrzení nějak skrze chování vnuka ,otci dokázat.Právník neví, v psychologii se nevyzná a pracovnice OSPODu tvrdí, že s tím nejde nic dělat. Na internetu čtu, že je ještě příliš malý na nějaké takovéto vyšetření. Je mi vnuka líto, vidím na něm ,že má v hlavě guláš A také kdy by bylo možno dle jeho věku navštívit psychologa. Děkuji Dana P.
Dana Paulová
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Dano, pochybuji, že by se dalo dvouleté dítě psychologicky vyšetřit v tom smyslu, který uvádíte. Tzv. psychologické vyšetření u takto malých dětí spočívá pouze v diagnostice rozvoje různých schopností, dovedností a návyků, nejde o rozbor osobnosti nebo vztahů. Pokud vůbec existuje metoda, jak toto zjišťovat i u takto malých dětí, nebude v žádném případě neomylná a já bych se výsledky takového vyšetření zdráhala považovat za určující. Upřímně řečeno jsou často pomýlené i u vyšetření mnohem starších dětí... Pokud jde o návštěvu psychologa, záleží na tom, za jakým účelem. Na internetu u jednotlivých psychologů můžete vyčíst, kým a čím se hlavně zabývají. V ped.-psych. poradnách se zabývají předškoláky 3-6 let.

sexualita
Dobrý den. Mám veliký problém s teprve 12letou dcerou.Veškeré chování je v pořádku,nic se jí nedá vytknout.Všimla jsem si ale,že si hodně píše i volá na soc.sítích.Volá i v noci.Bála jsem se aby něco nevyvedla a nakoukla jsem na její stránky.Byl to pro mě šok.Píše si s mladíkem,naštěstí z jiného konce republiky a velmi často rozepisují jak se navzájem uspokojují,posílají si i hlasové zprávy.Nerada bych jí řekla,že jsem ji na stránky vlezla a že vím jak si s chlapcem píše, aby mi nepřestala věřit.Nejsem prudérní,mám již dvě děti dospělé, ale to co si píší, je vážně již pro starší.Nevím si rady, jak mám postupovat dále,abych ji neublížila.Chovám se jek bych o ničem nevěděla.Chci mít její důvěru jak u starších dětí, ale u nich jsem toto řešit nemusela.Nevím jestli jste schopna mi poradit. Aspoň prosím o radu, na koho se obrátit.Děkuji a přeji pěkný den
Míla
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Mílo, děláte dobře, že dceři zamlčujete Váš vpád do jejího soukromí (i když ho plně chápu a můžete jí takto pomoci), aby k Vám neztratila důvěru. Myslím, že bude potřeba s dcerkou mluvit o internetu, sociálních sítích a jejich výhodách a nevýhodách až nebezpečích obecně, případně na příkladech ze života jiných lidí, aby dcerka pochopila, že to není všechno tak bezpečné a nevinné a případně sama vyvodila pro sebe důsledky (ten "chlapec" např. už nemusí být zdaleka žádný chlapec...). Zkuste se nejprve blíže informovat třeba zde http://www.prevence-praha.cz/odkazy/68-bezpecnost-na-internetu. Pokud máte pocit, že je dcerka podivně napřed pokud jde o sexualitu, můžete se poradit se sexuologem. Přeji Vám, abyste brzy mohla být klidná.
poruchy učení
Dobrý den,
jsem ve druháku na střední zemědělské škole. Moje učitelka mě poslala za speciálním pedagogem, protože si nestíhám psát poznámky a mám pocit, že se mi špatně uči, když se něco naučím, zapomenu to. Mohla by to byt nějaká porucha učeni?
Zuzana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Zuzano, mohla by být, a pokud by byla, poradili by Vám i učitelům, jak Vám pomoci, abyste školu lépe zvládala. Tak ať se to podaří!
batolata
dobry den dcera bude mit zitra 17mesicu,je hodne fixovana na me .Stava se za kdyz nedostane co chce zacne hodne brecet .otec a jeho rodina mi rikaji at ji necham a nevsimam si ji al me to trha srdce kdyz vudim jak na me kouka a kouli se ji slzy a dokonce mi rekli zebby ji dali studenou sprchu.
Eva
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Evo, řiďte se svým citem, vaše dcerka potřebuje pochopení a zastání. Dělejte to, co cítíte jako správné. Přeji hodně radosti s dcerkou!
jiný dotaz
Chtěla jsem jen vědět, co můžu dělat jestli on mi ten styk s dítětem může bránit nebo ne? A taky jestli syn bude v 15 jiná práva než teď když mu ještě 15 není.
Lenka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lenko, na toto se prosím zeptejte právníka.
děti v rozvedené rodině
Dobrý večer, mám na vás dotaz, zda jde nějakým způsobem dokázat, že je dvouleté dítě ovlivňováno otcem, který ho má v péči, proti své matce a babičce.Dcera má určený styk se synem a v té době ho vídám i já jeho babička. Donedávna k matce i mě chodil rád a nerad se vracel k otci a jeho přítelkyni .Pomalu ze dne na den se situace změnila a on se při předávání chová k nám dvěma odmítavě. Víme a to i pracovnice OSPODu, že otec učí dítě říkat mami své přítelkyni a nemíní s tím přestat, dělá tak dítěti v hlavě guláš a to si s tím neví rady.Při styku s matkou a se mnou je k nám najednou zlý a odmítavý.Učili jsme ho říkat dceři ,,mamí,, a mne,,babí,,a on to říkal a rád. ,Najednou změnil a jsme máma a bába .Byl s námi hodně komunikativní a najednou je zakřiknutý a zamlklý.Nevíme co mu otec s přítelkyní o nás říkají, ale otec dává jasně najevo , že z tohoto má radost a ještě nás obviňuje, že bůh ví co malému neděláme , že k nám nechce.Už jednou prohlásil, že udělá vše ,
Dana P.
Mgr. Markéta Klingerová
...
děti v rozvedené rodině
pokračování....,abychom malého my a celá naše rodina nevídali, soud byl, ale jiného názoru a to se otci nelíbilo, což dal u soudu jasně najevo. Napadá mne tudíž jediná věc, dítě je ovlivňováno negativně proti matce a naší rodině , aby mohl říci, že je z nás frustrovaný a tudíž bude apelovat na soud, aby byl styk zakázán.Otec si neustále vymýšlí nové a nové nepodložené pomluvy, aby nás všechny poškodil.a když s tím neobstojí u soudu a OSPODu, tak to zkouší tímto způsobem.Nikdy jsme malému ničím neublížili, jenom dcera byla psych. nemocná nezvládala péči , tak ho soud určil do péče otce a ona má soudně určený normální styk , kterému se otec snaží všemožně zabránit .Prosím poraďte co můžeme udělat , aby toto nemohl dělat. Děkuji Dana P.
Dana P.
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Dano, obraťte se s tímto dotazem na sociální pracovnici nebo právníka, já se v těchto věcech nevyznám.
batolata
dobrý den,
mame ročního kloučka.Nevim jak ho naucit aby mě "neignoroval",slyší dobře akorat když ho zavolam jmenem tak nereaguje,jen když se jemu chce.
Děkuji za Vaší odpověd - otázka upravena poradcem
vicka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Váš klouček není robot ani loutka - reaguje jen když chce prostě proto, že jinak je zaujatý něčím jiným, z jeho hlediska v té chvíli mnohem zajímavějším a důležitějším :). Když chcete, aby Vás vzal na vědomí, jděte až k němu, dřepněte si na jeho úroveň a pak teprve k němu mluvte (a nečekejte, že bude poslušný, roční dítě chce hlavně objevovat a zkoumat okolní svět, a je na nás, abychom mu to v maximální možné míře umožnili). Přeji hodně radosti se synkem!
puberta
Dobry vecer,chtela bych poradit mam 14 dceru,zustava casto doma. Nechce chodit do skoly vymlouva se ze ji neni dobre a nebo ze je nemocna. Treba jde 2 dny v tydnu do skoly a pak odmita jit. Nevim si sni uz rady. Chtela bych poradit co mam udelat. Dekuji
Romana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Romano, zjistěte, proč do té školy nechce chodit. Jestli kvůli učení (které třeba nezvládá), nebo vztahům - se spolužáky, učiteli... Jestli není šikanovaná, jestli není takových  "nechodičů" více atd. Zkuste se na to zeptat jí (v dobrém, ne inkvizitorsky), a také se poradit s jejími učiteli. Podle příčiny pak zjistíte, co je třeba dělat, aby se situace změnila. Přeji, aby se to podařilo.
plačtivost
p.doktorko moje pravnučka 6 měs.když brečíani nevíme něky proč tak se při tom hrozně třepe hlavně ruce,mám obavy o její psychiku,co stím? děkuji
Hana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Hano, hlavně je dobré pláči u miminka předcházet. Některá miminka prostě potřebují být stále u maminky, jinak se necítí bezpečně - takže i když se zdá, že jim nic nechybí, je to právě maminka, kterou potřebují (je možné např. nosit v šátku). Pokud máte podezření na nějakou odchylku, upozorněte pediatra.
dospívající děti
Dobrý den, je mi 17 a chtěla bych se zeptat moje rodiče jsou na mě příšerně upnutí až je to moc, maji problém me pustit například v 6 večer ven, nemohla jsem být s přítelem na silvestra, trestají mě za špatnou známku, kterou dostanu tak jednou za dva měsíce a berou mi za to telefon, pořád mají s něčím problém, řídí mi život do kolika s nimi mám bydlet, že půjdu na vysokou školu a ze se nesmím odstěhovat dříve než tu vysokou dodělam, prosím poraďte mi co mám dělat.
Klára
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Kláro, doporučuji Vám odstěhovat se až ve chvíli, kdy budete mít vlastní příjem - tak to také nejspíš Vaši rodiče myslí, nechtějí, abyste se ocitla v situaci, že nebudete mít kde bydlet a jak se uživit, což jim jistě nemůžete zazlívat, jde jim o Vaše dobro, i když Vám to tak v tuto chvíli nepřipadá. Pokud se v 18 letech dokážete sama uživit (včetně bydlení), pak Vás samozřejmě těžko mohou přivázat k nábytku a nepustit Vás. Kdybyste plánovala odstěhovat se k příteli a být na něm po dobu studií závislá, pak je to hodně odvážný krok a k příteli poněkud nefér. Řekla bych tedy, že pokud při vysoké nebudete mít dostatečně výdělečné zaměstnání, buďte ráda, že Vás rodiče chtějí na škole podporovat. Když se budete chovat dospěle (= zrale), jistě nebudou mít nic proti Vašemu osobnímu životu. Přeji hodně radosti!
děti v rozvedené rodině
Dobry den,rozchazime se s pritelem,mame triletou dceru..Poradte prosim jak ji mam ci nemam zdelit ze bude zit jen semnou a v jinem byte. Pro mne samotnou je to velmi tezka situace. Chtela bych aby se ji to dotklo co nejmene. Dekuji
D.M.
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, nevymýšlejte si nepravdy, pravdu se snažte formulovat tak, aby co nejméně ranila, pokud se přítel s dcerou chce vídat, ujistěte ji, že ji oba milujete pořád stejně a že vás ani jednoho neztratí. Ubezpečte ji také, že rozchod není v žádném případě její vina, že to vůbec není kvůli ní. Přeji všem co nejhladší průběh.
dospívající děti
Dobrý den. Je mi 16 let a chodím na UMPRUM SOŠ. Známky nemám nejlepší a vztah s rodiči je na bodu mrazu. Stále mě peskují za to, že se neučím a dělám si co chci. Stále se s nimy hádám a konec těchto problémů je v nedohlednu. Bohužel mě škola nebaví a to je možná jedna z příčin hádek. Chtěl bych si jít po svém a dokázat rodičům, že to zvládnu. Chovají se ke mně, jako by mi bylo 10 a to mne obtěžuje. Když se jim snažím vysvětlit, že je mi 16 a že by neuškodilo, kdyby ke mně změnily přístup, tak sem pro ně, s prominutím, debil.Nesnáším je a nejradši bych si klidně teď zabalil věci a odešel. Moje sestřenice je výchovná poradkyně v oblasti adopce, atd. Avšak mě moc nepomohla. Prosím Vás o radu. Předem mnohokrát děkuji.
Martin
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Martine, ujasněte si, co vám na škole vadí, proč jste se tam ocitl, jestli nestojí za to se trochu zasnažit, abyste školu dokončil, nebo jestli máte jasnou představu, na jakou jinou školu byste šel a co by Vám dala do života. Ujasněte si, čeho byste dosáhl tím, že byste si zabalil věci a odešel - a kam a za co. Dále zkuste změnit nejprve Vy (protože Vy jste ten, kdo stojí o změnu, a nemůžeme měnit druhé, jen sami sebe) svůj přístup k rodičům, svůj způsob komunikace s nimi - když uvidí, že nejste vzdorovitý teenager, ale rozumný dospívající, který si jich a jejich názoru váží, ale rád by přispěl i svým vlastním názorem, pak Vám mohou začít naslouchat. Hádavým tónem se nikdy nedomluvíte. Držím palce, abyste našel svou cestu k rodičům i v životě!
batolata
Dobry Den, sleduji Vasi rubriku skoro kazdy den a velice se mi libi Vase odpovedi a rady. Prosim o radu ohledne me 2 a 3 mesicni dcerky. Je to zlate dite, velice stastna, hrava a vesmes hodna. pred asi mesicem nam zacalo obdobi vzdoru a tak jsme doma nastolili "cas v koute" ktery pouzivame kdyz neposloucha nebo zlobi. musi tam premyslet o svem chovani a pak se omluvit. funguje to s ni krasne jenze dneska rano jsem zjistila ze taky ve skolce (zijeme v Jizni Africe a mala chodi do montesori skolky) se toto obdobi vzdoru projevuje. pani ucitelka mi dnes rekla ze Thalia zducha ostatni deti kdyz uz si s nimi nechce hrat nebo maji hracku co chce ona. a ze taky obcas jim placne. ve skolce s ni o tom taky mluvi a disciplinujou ji ale jak to mam resit? je neco co muzu udelat doma aby tohle uz nedelala? - otázka upravena poradcem
Pavli
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Pavli, řešte chování, jehož jste svědkem, dělá to i když je s vámi mezi jinými dětmi? Chování ve školce by měly zvládnout paní učitelky. Jinak dvouleté dítě a čas v koutě... inu když vám to funguje a jste s tím obě spokojené...:) Jen jestli se neomlouvá proto, že už má kouta dost, tak abyste jí s tím už dala pokoj...:) Přeji hodně radosti s dcerkou!
dospívající děti
Dobrý den p.Klingerová,chtěla bych pomoci jak na dceru která má v létě 15 let.Problémy se s ní táhnou min. 2 roky.Už jsem zkusila tři psychology a všechny odmítla s tím že ona žádný problém nemá.Přitom se ke mě a ke svým bratrům chová celkem nepatřičně,permanentně všem lže,ve škole není schopná se učit a výběr školy,oboru taky neřeší.Jsem už z toho vyřízená ;o( Dokonce jsem hledala pomoc i přes sociální úřad.Nevím jak dál a hlavně bych chtěla zase žít v klidu i s klukama a né snášet to co doteď.Aby něco udělala doma to je jen zázrakem a myslí si že ji vše projde a ze všeho se vylže a všichni ji to budou věřit a já donekonečna snášet.Změna psychologa už nepomůže jelikož nechce ani spolupracovat a nutit ji nemůžu. Už jsem zoufalá z toho že nestojí o změnu ani rady,neposlouchá a jen dělá neplechu,špínu.....Za jakoukoli radu děkuji. Monika
Monika
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Moniko, i Vám doporučím tuto knihu http://knihy.cpress.cz/jak-mluvit-aby-nas-teenageri-poslouchali.html a hlavně zkuste v sobě najít (i když to může být těžké vzhledem k tomu, co mezi vámi už delší dobu probíhá) čistou lásku ke své dceři a přistoupit k situaci nikoli způsobem "jak na dceru", ale "jak s dcerou, co pro ni mohu udělat, co mohu já změnit". Nacházíte se v začarovaném kruhu a je třeba z něj vystoupit a zkusit něco jinak - ale změnit můžete jen svůj přístup. Zkuste si nemyslet, že vám ubližuje schválně, ale že je to od ní zoufalé volání o pomoc, které nedokáže formulovat slovně. Je to opravdu těžké tohle si v sobě "přehodit", ale není jiná cesta - jinak budete spolu pořád jen na válečné stezce a vše se bude jen zhoršovat. Přeji, abyste k sobě dokázaly najít cestu!
změna chování
Dobrý den,mám v péči svého bratra,před čtyřmi lety nám zemřela maminka a před rokem a půl i taťka,je mu jedenáct a lže mi,převážně co se týká školy,lže i paní učitelce,zapírá úkoly,pomůcky atd.Nevím si rady
lucie
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lucie, Váš bratr zřejmě těžce nese ztrátu rodičů a změna chování je toho následkem. Chtělo by to navštívit někoho, kdo zjistí, v čem přesně chlapec potřebuje pomoct (jestli už se se ztrátou nějak vyrovnal nebo je třeba mu terapeuticky pomoci, jestli má nějaké problémy ve škole, které by se daly řešit atd.) - buď ped.-psych. poradnu, máte-li tam dobrého psychologa, nebo jiného dobrého dětského psychologa. Dále by Vám mohlo pomoci dozvědět se něco o vhodném způsobu komunikace s dítětem - např. http://knihy.cpress.cz/jak-mluvit-aby-nas-teenageri-poslouchali.html nebo www.nevychova.cz. Držím palce, aby se vám všem společně lépe žilo!
batolata
Dobrý den. Učím svého syna 2 roky, že si bez svolení kamaráda nemůže brát kamarádovy hračky - zeptej se a uvidíš. Ale - situace - jeden chlapeček přinesl na plavání autíčka. Můj syn sel (s mojí asistencí) a kluka poprosil, jestli si může s autíčky hrát - NE. Tak jsem synovi vysvětlila, že to musí přijmout. Byl smutný, ale v pohodě. Vteřinu na to si autíčka bez ptaní vzal jiný chlapeček a prostě si s nimi hrál. Jeho matka tomu pouze přihlížel a nechala ho. Tak nevím, jestli mám svého syna tak "buzerovat", nebo ho prostě nechat. Bylo mi ho lito. - otázka upravena poradcem
tatana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, obdivuji Vašeho chlapečka, že je ve dvou letech schopný toto přijmout. Myslím, že bych ani nezazlívala mamince toho chlapečka, který se nezeptal a rovnou si hrál, že nezasahovala - pokud to tomu vlastníkovi autíček nevadilo (to by se asi byl ohradil). Možná byste mohla zatím nechat synka vykomunikovat si to po svém, a teprve kdyby šlo do tuhého (tj. hračky by si půjčil a majitel by se začal silně ohrazovat), do věci se vložit. Majitel mohl svým NE reagovat třeba i na vaši asistenci, nebo by tak odpověděl každému, kdo by se zeptal (ale když si to někdo jen tak vezme, nijak mu to v daný okamžik nevadí, protože se zabývá zrovna něčím jiným). Takže můj názor - "nebuzerovat", jen učit komunikovat, když dojde ke kolizi. Přeji radost se synkem!
odlišnost
Dobrý den. Máme vnuka 4,5 roku a máme obavy.od mala špatně spí, malo ji, malo mluví . nechce chovat, vzít za ruku je taky problém. Nepodíval se do oči, diva se jakoby za vas. O nic si neřekne. U her nevydrží, jakoby u toho přestane přemýšlet. Dcera za nej vše dělá.podává mu piti. Podává mu hračky, když to neudělá vnuk jenom pláče. Když mu s něčím poradime, tak to nikdy neudela. Nevíme jestli je to rozmazlenost, nebo nějaká porucha. Dekuji
marie
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Marie, já to také nevím. To by musel posoudit dětský psycholog, který by měl možnost dítě pozorovat a podrobně mluvit s jeho rodiči.





mobilní verze
© Copyright 1999–2015 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.