Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rodičovská poradna Mgr. Markéty Klingerové

Poradna ukončena

(ilustrační snímek) - dítě, kniha, radost

Na otázky odpovídá

Mgr. Markéta Klingerová

Poradna je ukončena. Odpovídala kvalifikovaná učitelka prvního stupně Markétou Klingerovou, která lektoruje semináře pro rodiče a zabývá se efektivním učením a výchovou.

Nejvíce se ptáte

batolata|děti v rozvedené rodině|vztahy v rodině|čtenáři|večerní usínání|příchod do školky|jiný dotaz|dospívající děti|období vzdoru|předškoláci| pomočování| žárlivost| dospělé děti| změna chování| neposlušnost| puberta| hranice a důslednost| problémy s jídlem| problémový učitel| kakání| dospělé děti se ptají| strach z odloučení| agresivita| nástup do školy| rozdilne nazory na vychovu| otázky dětí| vztek| problémy s kamarády| úzkostlivost| nadané děti| strach| nízká sebedůvěra| plačtivost| příchod sourozence| krádeže| děti s ADHD| šikana| poruchy učení| odlišnost| lhaní| cucání palce| noční děsy| malá sebejistota| ještě nemluví| sdělování pocitů| sportování| neprůbojnost| sexualita| půjčování hraček| kousání| samostatnost| u ničeho nevydrží| vyžaduje pozornost| nepořádnost| zlobení| řeč| literatura o výchově| kouření| zuby| zapomíná, ztrácí věci| strach ze školy| Ježíšek| režim dítěte| zkoumání| adoptované děti| smrt v rodině| televize| jak se bránit| hyzdění nehtů| zanedbávané dítě| bezpečnost| nechce zdravit| domácí úkoly| zlozvyky| nočník| svoboda rozhodování| sebeovládání| jak ztišit děti| nesoustředěnost| hra| konzultace| pitný režim| strach z bolesti| nemoc| perfekcionismus| drogy| mobil u dětí| autismus| tvrdohlavost| projevy lásky| jak oznámit rozvod| odpolední spánek| nemluví s dospělými| nerozhodnost| móda| dudlík| Domácí vzdělávání| změna prostředí| psychosomatické potíže| Výtvarno| asistent| sebetrestání| Recept na výchovu :)| horoskop| zavržený rodič| plánování rodiny| brýle| škatulkování| dítě se obviňuje| duchové| seminář| afektivní záchvaty| univerzální odpověď| zákaz| psaní| fantazie| mentální anorexie| bezplenková metoda| čtení| Rozloučení| literatura o výchově - pro všechny| osamělost| archiv | všechny dotazy
Rozloučení
MILÉ ČTENÁŘKY, MILÍ ČTENÁŘI!
VELMI SI VÁŽÍM DŮVĚRY, SE KTEROU JSTE SE NA MĚ NĚKOLIK LET OBRACELI, PŘÍPADNĚ SE NECHALI INSPIROVAT RADAMI TĚM, KTEŘÍ SE ZEPTALI. VZHLEDEM K NEDOSTATKU ČASU S PORADNOU KONČÍM, NADÁLE JIŽ POMÁHÁM POUZE FORMOU OSOBNÍCH KONZULTACÍ V PLZNI NEBO PRAZE, VYJÍMEČNĚ I JINDE (NAPŘ. 20.11. V HRADCI KRÁLOVÉ). MŮŽETE SE NA MĚ OBRÁTIT NA M.KLINGEROVA@HRA-SKOLOU.CZ. PŘEJI VÁM RADOST ZE ŽIVOTA!
Markéta Klingerová
Mgr. Markéta Klingerová
.
problémový učitel
Dobrý den, paní magistro,
prosím o radu, jak dál postupovat:
dcera chodí do 2. třídy ZŠ, v 1. třídě měla pana učitele, nebyly žádné problémy, nyní sloučili dvě první třídy a učí je paní učitelka, která dříve učila druhou první třídu,
Nic se paní učitelce na dceři nelíbí, všechno ji škrtá, stačí jen malá chybička - nějaká čárka navíc - nedostane sluníčko, ale dává ji véčko. Nyní probírali jak se píší básničky. Ve škole jim dala za úkol opsat básničku. Vnučka však básničku napsala na celý řádek, nikoliv každý rým na zvláštní řádek. Paní učitelka se podívala jak to píše, okamžitě ji to škrtla a dala jí pětku. Dceru spletla z předešlého dne poznámka paní učitelky, že má dopisovat řádky do konce.
Šla jsem ráno za paní učielkou, abych jí vysvětlila, že ji spletla ta poznámka z předešlého dne, aby psala do konce řádku.
Na to paní učitelka uvedla, že všichni dostali jedničky, byly jen 3 pětky.
Po mém odchodu ze třídy paní učitelka dceři řekla, že jestli si bude stěžovat, že dostane na zadek.
Mám situaci řešit s p. uč., zástupkyní nebo s ředitelem, nebo si toho nevšímat?
Děkuji za odpověď.
Marie
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Marie,
rozhodně si toho všímejte. Obávám se, že u této paní učitelky ale Vaší dcerce už dobře nebude, i kdyby nějakým způsobem zasáhlo vedení školy. V každém případě zkuste navštívit výchovného poradce na této škole a s jeho/její pomocí zkuste situaci řešit. Přeji dcerce, aby mohla být ve škole spokojená.
dospívající děti
Mám 21 letého syna, chodí do práce, přispívá na domácnost, a dál nic. Hraje pc hry, chodí pouze do lednice a do koupelny, jinak je zavřený v pokoji. Na zemi v jeho pokoji je vrstva prádla, čistého i špinavého, ručníky, talíře od jídel na stoje. Uklidí tím způsobem že naháže vše do koupelny čisté, špinavé..pouze v případě, že má dorazit jeho přítelkyně. S pracemi kolem domu nepomáhá, nebo jen velmi málo, vymlouvá se, že nebyl včas informován a pod. a odchází za kamarády. Vůbec se neohlíží na to, že práce není hotová. Snažili jsme se domluvit na pravidlech, za který bude naše soužití pro obě strany přijatelné, několikrát jsem ho žádala, aby si našel nějaké vlastní bydlení, aby si zkusil žít sám, že se lednice sama nenaplní, prádlo nevypere, sprchový šampon nedoteče sám do láhve, mokré ručníky zmuchlané na zemi shnijí... No a dnes to vypadá, že si našel konečně nějaké bydlení, zlobí se na mě,protože jsem ho o to naposledy dost důrazně požádala.. cítím se vina, že vyhazuji vlastního syna. Ale vím, že jinak se budeme trápit navzájem dál. Promluvit jsme se spolu snažili, ale vydrží dodržovat nějaká pravidla jen velmi krátce. Myslím, že osamostatnění mu rozhodně neublíží, jen se bojím, že to finančně nezvládne. Tak si říkám, jestli mu nemám říct, aby to stěhování odložil.Co myslíte? Je jasné, že situace je daleko složitější, nejde to sem vlastně ani všechno napsat. takhle to vypadá, že je to vlastně docela hodný syn.
Jitka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jitko,
kdybyste nyní couvla, neuděláte pro syna moc dobře - nebude už se v budoucnu vůbec snažit se osamostatnit. Pokud má trvalé zaměstnání, není důvod, proč by neměl ufinancovat vlastní bydlení (podnájem). Potřebuje se naučit starat se sám o sebe. Zkuste mu dát najevo, že si ceníte toho, že udělal ten krok k osamostatnění, vyjádřete důvěru, že to zvládne a radost z toho, že bude mít možnost stát se opravdu dospělým. Přeji brzké oboustranné potěšení z nové situace.
předškoláci
1/2 Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu s naší čtyřletou dcerou - v poslední době hodně vzdoruje a diskuse vypadají jako by se jednalo o dítě v pubertě. Mám podezření, že hodně napětí prožívá Není ojedinělé, že ztropí scénu a křičí na mě, že jsem vše pokazila, že za všechno můžu já. Někdy mám pocit, že slyším vypjaté dialogy z pohádek typu Rebelka, Ledové království...Dříve bych měla tendence takovéto výlevy ihned brzdit a hrát přesilovku, ale po přečtení knihy AHA!Rodičovství trochu otáčím a snažím se dát jejím emocím volný průběh. Pokud se ale toto seběhne na veřejnosti, přijde mi to dost silné, je mi trapně a váhám, jestli nedělám chybu, vychovat z ní sobeckého bezohledného tvora bych také nechtěla. V řadě situací se proto cítím nejistá, jak reagovat. Navíc manželovi volnější přístup příliš nevyhovuje a spíše na dceru startuje. Já sama jsem měla v dětství despotickou výchovu a některé věci bych opravdu ráda zkusila jinak. Prosím, poradíte mi? Děkuji.
Marie
Mgr. Markéta Klingerová
...
předškoláci
2/2 Pro úplnost bych ještě dodala, že alternativu hledám proto, že mám pocit, že silový přístup dcera nezvládá. I tak je velmi citlivá, od neskutečného neštěstí a zvolání, že "je na nic a nikdo jí nemá rád" přechází k otrávenosti ze všeho a znuzení a jindy zase přeskakuje do euforickému nadšení. Je plačtivější, neurotičtější, citlivější. Myslím, že jsme úplně nezvládli v jejích dvou letech příchod mladšího sourozence a nedokázali jí zajistit dostatek pozornosti. Silou - čímž mám na mysli hartusením, přísností, jí ale spíše vynervuji, rozpláču a učím se tedy "být tím klidným dospělým", ač ne vždy se daří. Musím to dělat jinak, jen zatím tápu jak. Manžel má strach, že nás ale citově vydírá (například pláč ve chvíli, kdy je celkem zbytečný) a brzy nám takto přeroste přes hlavu. A já si jistá nejsem. Říkám si, že jí je 4,5 roku a má nárok se chovat nedospěle. Jenže kde je ta hranice? Nechci na sebe nechat křičet, když se zlobí, že jsem něco nedovolila - což někdy opravdu nelze. - otázka upravena poradcem
Marie
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Marie,
zkuste se podívat na nevychova.cz, přečtěte si tento článek http://terezakramerova.cz/respekt-az-za-hrob/ a dejte na své niterné pocity - ty Vás povedou. Přeji pěkný vztah s dcerkou!
dospělé děti
Dobrý den, prosím o radu. Jako rozvedená jsem vychovala 2 syny, oba jsou už dospělí. S mladším žádné potíže nejsou. Starší syn byl více fixován na otce a jeho odchod nesl hůře. Spřestupem na SŠ sílila touha mě ovládat, rozumné domluvě nebyl moc přístupný, tak jsme spolu občas bojovali (slovně). Ještě v době, kdy se mnou a mým partnerem bydlel, měl občas pocit, že bude vše řídit. To jsem nechtěla akceptovat. Před 2 lety se odstěhoval a nyní má téměř roční dcerku. Tu však vídám ji jen občas, a to i přesto, že jsem kontakty nikdy nepřerušila. Ať udělám nebo něco řeknu, tak či tak je to vždy špatně. Se snachou je domluva takké složitá, se mnou se tváří, že je vše v pohodě, a pak se od syna zase dozvím něco, co jsem říkala nebo jak jsem se tvářila atd. Ráda bych vídala vnučku častěji, syn však není přístupný rozumné domluvě. Pro klid v rodině jsem se už i několikrát omluvila i za to, co jsem ani neuděla. Pokud se omluvím za něco, v čem jsem opravdu přestřelila, syn to nepřijme. Děkuji.
Katka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Katko,
jak píšete, se synem jste "bojovali", nemáte mezi sebou nastavený rovnocenný vzájemně respektující vztah, proto se k Vám syn chová tímto způsobem. Možná, že to, co jste vnímala jako synkovu touhu Vás ovládat, byla spíš touha moci převzít za sebe zodpovědnost a rozhodovat o sobě (což jde středoškolákovi do určité míry dát, zbytek je dobré zvládat efektivní komunikací, vždy na základě přístupu rovného k rovnému). Pravděpodobně je syn ve vztahu k Vám dosud ve vzdoru. Zkuste si třeba přečíst knížku https://www.megaknihy.cz/psychologie/245577-nenasilna-komunikace.html?utm_si=RFlidjRTZUc2TWpRMU5UYzNNVGt4TGpneE9ERTRNQT09&matchtype=&network=g&device=c&creative=63152076610&keyword=&placement, a pak zkusit přistupovat k synovi jinak. Až se změní vaše vzájemné nastavení, jistě nebude problém, abyste viděla vnučku častěji, časem možná budou mladí rádi, když s ní budete a oni budou mít nějaký čas pro sebe. Přeji vám, abyste k sobě nalezli cestu.
jiný dotaz
Dobrý den, odjíždím s manželem na dovolenou. Mámě 15 letého syna. Můžeme ho nechat samotného nebo měli by udělat plnou moc na někoho s dospělých, aby mohl zastupovat ho, kdyby náhodou něco se stalo? V případě plnou moci co by měla obsahovat a muže být existuji vzor?
Dagmar
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Dagmar, toto je dotaz pro právníka nebo sociálního pracovníka.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den,otázka jen pro informaci. Zda smí rodič,který nemá ve výhradní pěči dítě, lustrovat jeho mobil. Děkuji
Ivana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Ivano, myslím, že je to otázka obecně toho, jestli člověk má právo komukoli lustrovat mobil. Ospravedlnila bych si to v případě, že by mému dítěti mohlo hrozit nebezpečí a na základě nahlédnutí do soukromí bych ho mohla ochránit. Pokud je člověk jen zvědavý, nezáleží myslím na tom, jestli je dítě v jeho péči nebo ne... Pokud Vám jde o právní stránku věci, můžete se informovat u právníka.
problémy s jídlem
Dobrý den je mi 14 let a chci se zepat proč nejím a proč mi nechutna žádne jídlo .
Jsem po operaci slepého střeva a nevím jestly je to kvuli toho nebo nečeho jineho.
Pořad jsem unavený.
Jím jenom 1 deně a málo hodně málo :( mužete mi poradit . Děkuji moc
Honza
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Honzo, na to se zeptejte odborníka - nejspíš lékaře.
příchod do školky
Dobrý den, syn začne od září chodit do školky.. je ve státní školce možné, abych si ho vyzvedla už po dvou hodinách? Nebo tam musí být až do dvanácti?
Jarmila
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jarmilo, ptejte se v konkrétní školce, mohou si nastavit vlastní pravidla.
rozdilne nazory na vychovu
Dobry den mam otazku,pritel mi rek ze neni normalni pred detmi ve veku 7,14 let chodit uplne naha.Ja je porodila a neni mi to neprijemne.Beru to jako normalni vec,on ma vsak jiny nazor a uz byli i dohady z hlediska vychovi a moralky.
Martina
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Martino, pokud by mě dítě tohoto věku zahlédlo nahou, nijak by mě to nerozrušilo, nechci, aby měly pocit, že naše tělo je něco špatného, ale chodit před nimi běžně nahá mi také přijde ne úplně vhodné vzhledem k tomu, že kdyby chodily nahé na veřejnosti, mohly by kvůli tomu mít problémy, a největší vliv na dítě má osobní příklad rodičů. Takže na tom, co Vám říká přítel, podle mě něco je.
dospívající děti
Dobrý den,
mám takový problém, je mi 16, žiju v rodinném domě s vlastní matkou a nevlastním otcem a jednou vlastní sestrou a dvouma nevlastními sestrami. Žiju s nimi asi již 6 let , teďka po té době mě chtějí vyhodit z domu, protože nemáme moc dobré vztahy (hlavně s nevlastním otcem). Tak bych se chtěl zeptat kam mám jít když mě vyhodí. (jestli na sociálku nebo nevím kam)
osoba
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, informujte se již teď zde: http://www.ditekrize.cz/linka-duvery/2/mas-starosti - mohou Vám pomoci situaci řešit ještě dříve, než se vyhrotí. Držím palce.
pomočování
Dobrý den mam prozbu mam dceru 14ti letou a pomočovává se kdyz se směje čím by to mohlo být?
Krystína
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Krystíno, může mít nějaký problém s močovými cestami - navštivte s ní lékaře.
sportování
Dcera má 9 let. Dlouho jí trvalo, než začala chodit do nějakého kroužku. Vždy bojovala s tím, že zůstane sama v neznámém prostředí. Nenutili jsme ji a nechali jsme jí její čas. Až v 6 letech se zamilovala do cvičení a začala dobrovolně chodit do hodin baletu. Loni si strašně přála začít ještě gymnastiku. Nastoupila do přípravky moderní gymnastiky. Byla tam spokojená. Po čase se ukázalo, že je nadanější než ostatní a hlavní trenérka nás požádala, abychom zauvažovali o přechodu do nadanější skupiny. Dcera to zkusila jednou a odmítla dál chodit. Udělala po čase druhý pokus, ale od té doby zarytě bojuje s tím, že do pokročilých nechce. V přípravce je obdivovaná. Ve starších se bojí konkurence a taky řeší, že tam nemá kamarádky. Přijde nám velká škoda, že by na sobě nepracovala. Zkouším s ní o tom mluvit, ale zarytě si stojí na svém. Ne a ne, to raději nebude chodit vůbec.Trenérka nám navrhla v létě soustředění. Už jsem uvažovala, že pojedu s ní, aby se tam necítila sama. Bez úspěchu!
Broňa Všetýčková
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Broňo, rozumím, že Vás trápí dceřiny možná zmařené šance, ale z toho, jak situaci popisujete, mi vychází, že bude lépe nechat dceru, aby si sama vybrala, co jí dělá dobře. Třeba jednoho dne sama bude chtít přestoupit. A když ne, tak zřejmě není psychicky vybavená na sportovně soutěživé prostředí, a může prostě dál "jen" prožívat radost z pohybu, což nakonec nemusí být horší prožitek než vyhraná soutěž...
dospívající děti
Dobrý den, synovi bude v říjnu 18 let. Chodí na SŠ druhým ročníkem. Práve teď v pololetí propadl. Neumí nebo ani nemá zájem se moc učit. Nemá moc žádné kamarády.Avšak jakmile ho někdo někam pozve, třeba 3 dny na chatu nebo po ránu chodit ke slečně do bytu, když její rodiče odejdou do práce,chce abychom mu vše povolili. Když dáme najevo se nám to nelíbí začne na mě i manžela křičet, že už mu bude 18, že nemáme právo ho držet doma. že nás nenávidí, mě nemá rád, že ho týráme, že nás udá na sociálce a na policii. Když s ním si chci promluvit vyhazuje mě z pokoje se slovy vypadni a nebo zase volá "pocem, chci s tebou mluvit". A co nás nemá rád? Prý za to, že ho máme moc rádi, že se o něj moc staráme a nechceme mu povolovat co chce on. Víte, ono když se s ním domluvíme že přijde domů v nějakou hodinu, slovo nedodrží, kouří, někdy i trávu. K narozeninám, svátku, ke dni matek nepopřeje. Poděkovat , ani omluvit se neumí, natož zpytovat svědomí. Co s ním máme dělat? Děkuji za pomoc. - otázka upravena poradcem
jana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jano, v tomto věku už nemůžete dělat nic jiného než domluvit podmínky, za kterých budete syna i nadále podporovat (např. může u vás bydlet), a při jejich nedodržení musíte ale být připraveni dodržet důsledky. Zkuste ale k synovi nejprve přistoupit s pochopením a nabídkou pomocné ruky při uspořádávání jeho života - jestli např. je SŠ nad jeho síly, nebylo by mu milejší přestoupit na nějaký učební obor, který by ho bavil a získal by pocit, že něco umí? Dejte mu najevo, že nechcete jeho život kontrolovat, ale chcete mu pomoci, aby nad ním mohl přejmout zodpovědnost sám. Když bude zodpovědně přistupovat ke své profesní přípravě, může zodpovídat i za trávení svého volného času (bez vašeho zasahování). Potřebuje získat sebedůvěru - zatím je to tak, že mu nejde škola a rodiče mu (z jeho pohledu) nedůvěřují, že ví, co je pro něj dobré. Zkuste mu pomoci vzít život do vlastních rukou - s právy i povinnostmi z toho plynoucími. Držím palce, aby se to podařilo.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat zda by jste mi poradili.Žiju s přítelem, který má 4-letého chlapečka s Polkou a dítě žije s mámou v Polsku. Přítel /otec/ si ho bere max 3x do roka kvůli vzdálenosti...dítě je ze začátku hodně ubrečené, vzpurné...a mluví čím dál tím méně česky a převážně už jen polsky. Chci se zeptat zda je pro dítě lepší vyrůstat raději v Polsku a nejezdit 3x do roka k otci nebo mu to nemůže nijak ublížit....děkuji za odpověd
Zuzana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Zuzano, nepíšete, na jakou dobu si otec dítě bere. Pokud ho má otec rád, myslím si, že je pro dítě dobré, když se s ním stýká (i kvůli tomu, aby mu nechyběly kořeny a nemělo pocit, že ho otec zavrhnul), i když bych asi frekvenci setkání zvýšila. Že mluví polsky je přirozené, když v tom vyrůstá; nemělo by to ale nějak zásadně ovlivňovat jeho vztah s otcem.
příchod sourozence
Dobrý den, máme skoro 4 letou dceru. Začínám mít obavy z jejího chování. Vždy jsme spolu měly moc hezký vztah, i když je od malinka trochu tvrdohlavá, ale vždy jsme si nějak poradily a snažily se věci řešit v klidu. Nevím co se v ní odehrává, ale uplně se zmněnila. Možná je to i tím, že za dva měsíce přijde na svět její sestřička. Začalo to tím, že jsme jely s příbuznými a dalšími dětmi na dovolenou pod stan. Z klidné dovolené se stala dovolená plná stresu. Dcera vše bojkotovala, nic se jí nelíbilo, já jsme byla hrozná a hnusná, všechno bylo špatně. Nedalo se ní nikam jít, aby se to neobešlo bez scén a řevu. když něco nebylo po jejím, nebo jsme něco od ní chtěly my, tak se s ní nedalo vůbec domluvit. V několika situacích se tak vztekala, že po nás plivala. Odjížděla jsem domů uplně zničená a v depresi.Říkala jsem si, jestli to není tím, že najednou neměla mojí plnou pozornost. Bohužel to nadále pokračuje i doma. Je hrozně zlá, vůbec jí takovou neznám. Začínám mít výčitky co děláme špatně.
Věrka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Věrko, myslím, že příčiny vidíte správně. Je třeba se vyzbrojit trpělivostí a láskou, nebrat si dceřiny útoky osobně, stále mít na paměti, z čeho pramení. Snažit se s ní jednat nikoli z pozice moci, ale rovnocenně, přitom ale dospělý zkrátka je ten, kdo je zralý a "měl by" se vypořádat s dětskými emocemi v klidu (sama vím, jak je to těžké - člověk není stroj, navíc dítě potřebuje i zažít emoce u jiných lidí, ovšem i to, jak je zpracují - ale hodně pomáhá postup popsaný v knížce https://www.kosmas.cz/knihy/152706/vychovavame-deti-a-rosteme-s-nimi/). Zkuste dcerčino chování brát jako přechodné, soustřeďte se na lásku k ní i k příchozímu děťátku, nechte si pomáhat od ostatních členů rodiny, abyste mohla i odpočívat; přeji harmonickou rodinku!
strach
Dobrý den, je mi 16 let a máme se stěhovat už tohle léto,bydlím jenom s mamkou..Máme se stěhovat dal než kde bydlíme a mám tu svou rodinu,přátele,tatku prostě všechny....nevím co mám dělat nechci je všechny opustit mám strach že si tam nenajdu kamarady,nezapadnu v nové škole do spolku...bojím se že se mi život otočí vzhuru nohama ...moje mamka je štastná že se tam stěhuje ale já vubeec ne chci zustat tady.. :( prosím o pomoc
Lucie
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lucie, jediná možnost je sednout si s maminkou a všechno jí říct, všechny Vaše obavy. Taky si nechat od maminky vysvětlit, jaké důvody má k přestěhování, co si od nového života slibuje a jak bude vypadat Váš život. Také si vyjasnit, jak často a jakým způsobem se budete moci vídat s tátou, rodinou a přáteli. Pokud buderte mít možnost se s nimi vídat, nemusí přestěhování znamenat nic špatného, je to sice krok do neznáma, který člověka často děsí, ale může tam také čekat něco, co ho mile překvapí a přinese mu do života nové věci, s jakými by se v dřívějším životě nesetkal a které ho významně posunou. Přeji šťastnou budoucnost!
sdělování pocitů
Dobrý den,
chtěla bych poradit, jak docílit aby byli mé děti samostatnější. Hodně mě svým chováním vyčerpávají a z toho pak vzniká celková nepohoda celé me rodiny. Mám 2 syny 10 a skoro 8letého. Jsou zdraví, chytří, fyzicky velmi aktivní ( sportují pravidelně), velmi zvídaví.Stále potřebují mojí zpětnou vazbu na vše co řeknou. To je co mě vyčerpává, nerespektují mě, když jim řeknu, že ted potřebuji odpočívat, ať na mě prostě aspoň 10 minut nemluví . Mluvím s manželem , kluci na půl poslouchají a stejně se zeptají : mami co jsi říkala taťkovi?... Mluvím s jedním ze synů a druhý se zeptá : mami co jsi říkala bráchovi?....Jeden ze synů něco vykládá mě a ten druhý se zeptá : mami co Ti říkal brácha? ono je hezké ze se mnou stále chtějí mluvit a stále se mě ptají i na otázky různého tipu. Mě neskutečně unavuje , že je to v podstatě nonstop. Poslední dobou to pro mě vygradovalo tím, nevím jak to přesně pojmenovat...
Lýdie
Mgr. Markéta Klingerová
...
sdělování pocitů
ještě doplnění: př.: pracuji na počítači a syn ke mě přijde a hned chce on mě něco ukazovat na webu strká mi ruky do klávesnice..ja mu odpovím, že teď ne že později a že je neslušné mi mačkat klávesnici , později mu dám prostor aby mi ukázal co chtěl...druhý den se situace opakuje.. Měmu manželovi nic z toho co jsem uvedla nedělají.
Lýdie
Mgr. Markéta Klingerová
...
sdělování pocitů
...třeba jsem se dívala na nějakou věc a on se mě zeptal: mami kam se díváš, já mu odpověděla a on proč se na to díváš. Také mi stále říkají co mám dělat: mami nech tam to rádio, mami nech tam tu písničku, mami pojď sem, mami jeď tudy. Stále chtějí abych komentovala i třeba jen oznamovací větu: mami mě se toto líbí. Cítím se, že mě nenechají dýchat a nevím jak to změnit. Mám je moc ráda, jsem na ně pyšná, poslední dobou jsem z nich vysátá. Mockrát děkuji za radu.
Lýdie
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lýdie, až budete zrovna v pohodě, sedněte si s chlapci a popište jim svoje pocity, jako jste to udělala ve svém dotazu. Řekněte jim, že byste s nimi ráda vymyslela nějaký dorizumívací systém, který Vás nebude vyčerpávat, a oni budou přitom vědět, že si jich všímáte. Napadá mě možnost nějakých gest: určité gesto pro reakci na oznamovací větu, určité gesto, když někdo vyzvídá, co kdo komu řekl (není třeba jim vše opakovat, co říkáte jednomu, není určeno pro uši druhého, pokud to chce přesto vědět, ať se zeptá jeho, ne Vás) atd. - stačí 2-3 gesta a objem mluveného slova se významně sníží. Zkuste způsob nonverbální domluvy vymyslet společně s kluky, ať to nevnímají jako něco od Vás přikázaného, ale jako vaše společné dílo. Přeji více klidu a radosti se synky!
vztahy v rodině
Dobrý den, můžete mi prosím poradit co mám dělat v případě, že naše 12-tiletá dcera s námi odmítá odjet na dovolenou, z důvodu, že ji vybraná lokalita nezajímá, že jedeme s lidmi, kde nemá kamarády a že chce raději zůstat doma, dokonce plánuje že bude radši nemocná, než by s námi odjela. Je dobré ji nutit, nebo ji nechat raději s babičkou, nebylo to ještě příliš brzy, aby nám určovala kam a ským pojede? Nevím co je v tomt případě správné a jak se zachovat. Děkuji za radu.
Pavlína
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Pavlíno, jestli dcera neměla možnost se vyjádřit k zamýšlené podobě dovolené předem a je to skutečně tak, že by trávila čas s cizími dospělými na místě, které ji nezaujme, je v jejím věku pochopitelné, že tou vyhlídkou není nadšená. Možnost zůstat s babičkou je pro ni zřejmě mnohem lákavější. Může mít i pocit, že vám na ní nezáleží, když jste na ni při plánování dovolené nemysleli. Jestli jí vyhovět nebo ne záleží na vás (myslím, že je důležité i to, z jakých důvodů dceru s sebou chcete vzít - ona to vycítí). Zkuste si jen odpovědět na otázku, čím to, že je samozřejmé, že vy určujete dceři kam a s kým pojede, zatímco z její strany je to nevhodné? Myslím, že v budoucnu by se dalo této situaci předejít tím, že byste způsob trávení dovolené vybírali společně. Přeji příjemnou dovolenou pro všechny zúčastněné!
kousání
Dobry den, mam 14 mesicniho syna skrabe, kouse, taha me za vlasy. Neustale rikam "au boli" nepomaha. Kdyz me skrabnul do krv,e neudrzela jsem se a placla ho radne po rucicce. Vim, ze je to spatne, zpetne jsem si to uvedomila. Spise hned. Syn se rozplakal a ja ho zacala utesovat. Pri kousani narika, ale dal me kouse, jeste pri tom rika au jako ze me to boli. Pri tahani za vlasy obcas staci rict vlasky a pusti, ale jestlize je v razi musim mu ruce vzit a otevrit. Co mam delat? Je mi lito ze to dela. Jemu asi taky, protoze se mi omlouva obcas. - otázka upravena poradcem
Klára
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Kláro, zabraňujte předem kousání atd., nabídněte něco jiného ke kousání, chytejte ručičky, které by škrábaly nebo které tahají za vlasy a vždy vysvětlete, že si nepřejete, aby Vám působil bolest. Kdyby to nepomáhalo, můžete i odejít z místnosti s tím, že s ním budete ráda zase, až Vás nebude kousat. Berte to jako určité období (zná leckterá maminka) a věřte, že toto období časem pomine. Přeji pohodu se synkem!
vztek
Hezký večer, ráda bych se Vás zeptala, jak reagovat na vstek dítěte. Je mu 20 měsíců. Ještě pořádně nedokáže říci, proč se vsteká..Někdy mi přijde, že moje jinak fajn mamka jeho vztek zhorší, protože ho vnímá jinak než já a můj muž. Neci být na mamku nepříjemná...Vjetšinou mi pomůže, když ho dám na nějakou dobu vyvstekat do postýlky. Ale mám pořád pocit, že občas nevyhrávám,,Půžete mi prosím poradit, aby se to nezhoršovalo? děkuji moc
Markéta Kratinová
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Markéto, dítě se nevzteká bezdůvodně a "nechat ho vyvztekat" mu v řešení nepohody moc nepomůže. Asi nejde o to "vyhrát", ale spíš si uvědomit, co dítěti vadí, a v mezích možností mu vyhovět (tím myslím hned na začátku, ne po vztekání, kterým by si změnu vydobylo). V knížce http://www.kosmas.cz/knihy/198213/co-rikaji-deti-nez-se-nauci-mluvit/?utm_term=198213&utm_content=knihy&utm_medium=product&utm_source=heureka.cz&utm_campaign=mergado najdete vy i Vaše maminka odpovědi na vaše otázky a pomoc změnit přístup k dítěti. Přeji hodně radosti se synkem!
večerní usínání
Dobrý den, chtěla bych poprosit o Váš nápad na to, jak řešit naše rodinné klima. Snažím se ke svým dětem, chlapec 3 roky, děvčátko 8 let, přistupovat spíše smířlivě a bez nátlaku. Někdy trávíme celé volné dny zábavou, třeba v bazénu, v zábavním parku, na kolech. Řekla bych příjemně. Poslední dobou se ale poměrně pravidelně stává, že když pak večer děti uložíme a jsme už s manželem hodně unavení, dcera začne z pokoje "courat". Prvních třeba pět až osm příchodů řešíme uklidněním, pusou a odvedením zpět do postele, přikrytím. Ona ale někdy neustane a chodí takto až do půlnoci a každý další příchod je hysteričtější. Už pak pláče nebo nemůže popadnout dech. Ruší tím i brášku. Většinou poslední argument je, že se bojí, že když usne, tak se nám něco špatného přihodí. Pak tedy jsou dva scénáře - manžel nebo já vybuchneme a je dusno, nebo ji vezmeme k sobě do postele, což je nepohodlné a jeden z manželů pak jde spát do obýváku. Ráno po takové noci jsme všichni unavení a protivní. Děkuji,H - otázka upravena poradcem
Hanina
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Hanino, s osmiletým dítětem se už dá o lecčem mluvit - zkuste si s ní někdy během dne, když jste v pohodě, sednout a v klidu se zeptat, jak byste jí mohli pomoct, aby večer zůstala ve své posteli a spala. Popište jí vaše pocity, když znavení po celém dnu nemůžete spát, ujistěte ji, že byste rádi našli společné řešení, které by vyhovovalo vám všem. Můžete společně vymyslet plán. A buďte připraveni na to, že dcerčiny pocity budou večer silnější než její dobrá vůle plán dodržet - pak je třeba jí pomoci se k plánu vrátit. Důležité je, aby dcera neměla pocit, že ji odvrhujete, že jste na ni v tu chvíli zlí. Musí ale také vědět, že nejste roboti a potřebujete si také odpočinout. Uklidněte ji, že když spí, neděláte nic, při čem by se vám mohlo něco stát - jen sedíte nebo také spíte. Moment, který by měl situaci časem uklidnit, je ten, že vymýšlíte řešení společně s dcerou, že jde o spokojenost všech, i její, a že ona sama má na to vliv. Držím palce, aby současný stav brzy přešel.
předškoláci
Dobrý den, mám pětiletého synka, který projevil přání, učit se hrát na klavír. Já sice nejsem velký hudební expert, ale není moc těžké si všimnout, že synek moc hudební sluch nemá, nedrží vůbec rytmus. Kdyby si vybral třeba flétnu, klidně bych ho nechala to zkusit, ale klavír doma nemáme a ta investice není zanedbatelná na to, aby mi za rok řekl, že už to dělat nebude. Na druhou stranu ho nechci o hudební vzdělání ochudit, když o něj má zájem. Virtuóz z něj asi nebude, ale zase by to byla taková dobrá "terapie". Lépe se propojí hemisféry v mozku a tak... On je synek spíše takový malý intelektuál, od čtyř čte, píše a počítá a já tedy nyní řeším, zda volnočasové aktivity směřovat směrem k rozvíjení toho v čem vyniká, nebo naopak toho, v čem má mezery. Jinými slovy, přihlásit ho do kroužku typu "věda je hra" nebo spíše třeba ten klavír, plavání... Děkuji - otázka upravena poradcem
Šárka
Mgr. Markéta Klingerová
...
předškoláci
Syn-klavír-doplnění: Dobrý den, upřesním situaci. Bydlím ve velkém městě, možností kroužků je zde přehršel, nicméně mám tři malé děti (5,3,1) a do toho dodělávám VŠ a tatínek je část týdne mimo. Takže se synkem chodím pouze 1x týdně na AJ. Tu bude mít příští rok ve školce jako předškolák. Můžeme spolu tedy vybrat jeden nový kroužek, který spolu budeme navštěvovat. V rámci školky pak jako předškolák bude mít možnost vybrat si ještě plavání, keramiku, či flétnu. Pokud by se dal zlákat na školkovou flétnu, měli bychom stále možnost toho společného kroužku. Pokud padne volba na klavír a ten ho přestane bavit třeba proto, že zjistí, že mu to moc nejde, pak prostě není v mých silách s ním kromě klavíru chodit ještě jinam, kde by ho to třeba bavilo více... S klavírem pak máme možnost volby buď ZUŠku nebo Salesiány. Bojím se, že když zjistí, že mu to nejde (talent fakt nemá), tak ho to přestane bavit a budeme se trápit. Ale kdyby ho to bavilo, byl by to pěkný obohacující koníček.
Šárka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Šárko, mohla byste synkovi nabídnout nejprve hru na klávesy, ty se nějaké menší dají koupit (třeba i v bazaru) ne příliš draze a i kdyby synka přestala hra bavit, mladší děti budou jistě nadšené :). Když synka hra opravdu chytne a vydrží, pak můžete uvažovat o koupi piana. Třeba ve vašem městě najdete podobný kroužek jako např. tento: http://www.skolicka-mh.cz/hra-na-klavir/. Přeji celé rodince radost z hudby!
pomočování
Dobry den mam dtaz moje 11ti leta dcera se zacala pres den pocuravat nevim si rady dekuji za odpoved
Petra Kyselova
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Petro, nejprve je třeba dceru vyšetřit lékařem, aby se zjistilo, zda nejde o nemoc ledvin a močových cest. Zkuste si také uvědomit nebo zjistit, jestli v dceřině životě nedochází k nějakému většímu stresu, a jestli má dostatek vaší (kladné) pozornosti. Pokud by se ukázalo, že je zdravá a počůrávání nepřestalo, bylo by vhodné navštívit dětského psychologa. V každém případě se na dceru za to nezlobte, nejspíš je kvůli tomu dost nešťastná i tak. Přeji brzký návrat k normálnímu fungování.
problémový učitel
pani Marketo děkuji za odpověd zkusim to řešit s vychovnou pracovnici ale asi mate pravdu moc nevěřim že změni chovani naposledy mi řekla že za třicet let neměla takovou žakyni jak je vnučka to si myslim že přehani problem je akorat že vnučka nevydrži chvili sedět ale už jsme objednany u ppp
Ludmila
Mgr. Markéta Klingerová
Držím palce, aby se vše vyřešilo k prospěchu vnučky.
plačtivost
Dobrý den,mám dotaz...Mám 9 letou,do nedávna bezproblémová a ted poslední dobou kvuli všemu brečí...Např.říkám jí,aby se před snídaní nejprve převlékla a pak se nasnídá a ona,že se chce nejdřve nasnídat a pak převléknout a když to nebylo podle ní,tak asi půl hodiny brečela,brečí po každé,když jí něco nedovolím...Dřív tohle nedělala.Nevíte čím to může být?Děkuji za radu.
Andrea
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Andreo, možná dcera potřebuje více možností řídit si svůj život sama. Zkuste si s ní o tom popovídat, třeba si dokážete dohodnout způsob komunikace, který vám bude oběma vyhovovat.
problémy s jídlem
dekuji za castecnou odpověď.to ze jsem psala ze by jedl po kilech sladkosti to jsem myslela obrazne,dostava jen po jidle susenku.problém je v tom ze nic nechce ochutnat co nezna,hned rekne ze je to osklive a chce sus.mleko do flasky.proto jsem se ptala jak ho premluvit aby to ochutnal.a jestli je to v poradku ze vyžaduje mleko.
martina
Mgr. Markéta Klingerová
Jestli je v pořádku, že chce sušené mléko, nebo ne, by Vám asi různí lidé odpověděli různě. V každém případě když sušené mléko doma nebude, nemůže ho dostat.A se sušenkou lze naložit podle mého návrhu v minulé odpovědi. Ještě si můžete přečíst moje odpovědi v této sekci, třeba tam najdete nějakou inspiraci, víc už nevymyslím. Některé děti zkrátka nechtějí jíst buď některé potzraviny, nebo skoro žádné. Může to být reakce na nějakou potíž ve vztahu s rodiči, nebo reakce na sourozence, nebo čistě vlastní přesvědčení o tom, co je pro něj dobré. Rodič jen může zkoušet a zkoušet různými způsoby dosáhnout toho, co on považuje pro dítě za dobré. Držím palce, ať se to časem povede.
kousání
Dobrý den,
Já mám trošičku jiný problém, naše Adélka (24m) kouše sama sebe do ručiček, když se jí něco nelíbí. Snažím se jí to důsledně vymlouvat, ale když jí tu ručičku seberu, nebo jí po ní jemně plácnu se slovy, že se to nedělá, tak se bije do hlavičky. Jinak je veselá, společenská, hravá, upovídaná, jen tohle nám dělá trošku starosti, mysleli jsme si, že touhle dobou už ji to přejde.
Děkuji za odpověď.
Katka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Katko, zkuste dcerce nedomlouvat, neplácat ji přes ručičku, neříkat, že se to nedělá. Zkuste jí ručičku třeba začít hladit a zároveň s ní mluvit o tom, co se jí nelíbí a jestli byste nenašly nějaký způsob, jak věc vyřešit ke spokojenosti obou.
puberta
Dobrý den,dneska mi volaly ze školy,že moje 14letá holka se svěřila p.učitelceU nich ve třídě vidí za sklem nějaké děvče,pojmenovala jí Lucka,povídá si s ní o přestávce a děcka ve třídě se jí smějí.Nevím,co mám dělat,nikdy jsem tohle nezažila.Je teda v hrozný pubertě,já jsem pro ní nic......Prosím o radu
Zuzka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Zuzko, takto se nedá poznat, jestli jde o něco vážného nebo vůbec. Zkuste s dcerou zajít za dobrým psychologem, ten by měl zjistit, jak se věci mají a doporučit další postup.
čtenáři
Dobrý den, velmi se mě líbila Vaše odpověď panu Lubošovi, řídím se Vašimi radami a takto přistupuji k dceři (6let) a musím říct, že to funguje, když jsem se nechala loni o dovolené na chvilku strhnout (rodiče co byli s námi se k dětem chovali jako k nesvéprávným, neustále je v podstatě řídili, následně okřikovali) tak to fungovat přestalo, dcera zkrátka čekala na povel a když přišel tak to provedla po svém, rychle mě to vyléčilo. Děkuji za vaši poradnu, kdybych jí pravidelně nečetla, naše soužití „velký s malým“ by šlo daleko víc ztuha. Ještě jednou děkuji.
Jana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jano, moc děkuji za zpětnou vazbu, vždycky mám velikou radost, když se dozvím, že poradna pomáhá.
rozdilne nazory na vychovu
Dobrý den, mám 11cti letého syna a skoro každý večer vyžaduje at ležím s ním než usne, přítelovi to vadí děkuji za odpověd
Bohdana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Bohdano, záleží na tom, jak to vnímáte Vy. Jestli to Vám nevadí, jestli máte se synem večerní chvíle pro popovídání a rozvíjení vztahu, vysvětlete to příteli a měl by Vás nechat dělat, jak to cítíte. Pokud to vadí i Vám, bude třeba promluvit se synem a domluvit se na nějakém pro obě strany schůdném řešení.
úzkostlivost
Dobry den, prosim poradte mi jak mam pripravit skoro za mesic ctyrleteho syna na to, ze pujde na operaci. Je dost bojacny, uzkostlivy, knoura kvuli kazde malickosti. Mam mu rict pravdu, nebo raději neco zamlcet? V nemocnici s nim samozrejme budu, ale chtela bych ho na to nejak pripravit. Dekuji
Ewa
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Evo, nic nezamlčujte, ale mluvte se synem o operaci až jeden nebo dva dny před ní. Předložte mu pouze fakta a ujištění, že budete s ním. Naplánujte si něco pěkného na dobu po návratu z operace.
dospělé děti se ptají
Dobrý den,je mi 21,studuji VŠ pedagog.směru,můj problém je,že se mi nechce při studiu pracovat.Nějaké zkušenosti jsem posbírala,ale málo.Každá práce krom škol a letních táborů mi časem přijde ubíjející.Cítím to doma na rozpočtu,máma mě za to,že přispívám málo či vůbec netrestá,ve studiu mě podporuje,ale z její výplaty se žije těžko.Otec se nezajímá.Dostávám prospěchové stipendium,jiný příjem nemám.Kamarádi mi ve snaze pomoct něco poradí,já je vyslechnu,moje odhodlání napsat,zavolat vyprchá rychle,myslí si o mně,že jsem flákač.Z brigád jsem si odnesla negativní věci,špatně jsem se vyrovnávala s problémy,nečekanými situacemi,namátkovými kontrolami atd.Zažívala jsem fyz.úzkost,bušení srdce,pocit že se dusím,„tunelové vnímání“,následoval strach se do práce vracet,nesoustředěnost a chyby,po nichž jsem většinou odešla.Tyto stavy se mi nyní vracejí před každým telefonátem,pohovorem...Co se sebou dělat? Reagovat takto na tak obyčejnou a samozřejmou věc mi přijde absurdní.Děkuji za odpověď
Kristýna
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Kristýno, zkuste hledat práci v oboru, který Vám je vlastní.
dospělé děti
Dobrý den, mám také problém s dospělou dcerou. Je jí 23 let a studuje psychologii, bydlí v bytě se spolubydlícími - nájem každý měsíc hradím já a také jí poukazuji pravidelně měsíčně určitou částku na účet. Vadí mi však dceřina z mého pohledu nezodpovědnost. Mezi svátky si našla brigádu, ale peníze si nevyzvedla, jelikož na to zapomněla. A tato situace není ojedinělá-v parku jí ukradli kabelku s penězi a všemi doklady-jelikož si ji položila na lavičku, v suterénu domu jí ukradli kolo, v tramvaji zapomněla drahý spacák.A tyto situace se stále v různých variantách opakují.Použila bych výraz,že se chová zmateně.Velmi mě to mrzí, jelikož nás její studium stojí velké finanční odříkání a už nevím,co udělat, aby se dcera konečně vzpamatovala. Manžel říká,že jediný možný způsob je,přestat se o ni starat úplně.Poukázat peníze,upozornit ji,že je to pouze dočasné,tj do konce jejího studia a poté přestat posílat peníze. Bez kompromisů. Ale mě přesto tato situace velmi trápí a už nevím, jak dál.
Jana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jano, dejte na manžela :).
strach z odloučení
Dobrý den,chtěla bych se poradit,zda nutit předškolní děti,aby se zúčastnily školky v přírodě? Synovi je 4,5,od září navštěvuje novou školku (státní). Minulý rok navštěvoval soukromou školku (méně dětí). Obecně je na nás více fixovaný,dáno již jeho povahou(citlivý, apod.)I v současné chvilí se stává,že někdy po ránu zaplače,že do školky nechce, apod.(že paní učitelky pořád křičí..),přesto kamarády ve školce má a vypráví o nich s úsměvem. Mimo domov přes noc již byl (u babičky-nejvíce 5 dní),není z toho nadšený,ale zvládne to.V létě mají jet na 5dní na školku v přírodě. Vždy když na to zavedu řeč, že tam pojedou jeho kamarádi,rozbrečí se a tvrdí, že tam nechce a ujišťuje se,že ho tam nedáme.Vzhledem k tomu, že i já vnímám přístup paní učitelek ve školce za ne moc vydařelý,nechce se mi ho tam nutit.Paní učitelky ještě přišly s nápadem,že děti přespí na zkoušku jednu noc teď ve školce,což si samozřejmě také nedokážu představit. Ale nevím,zda ho nemám přinutit alespoň toto zkusit.Děkuji
Pavlína
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Pavlíno, nutit ne. Snažit se, aby jednu noc ve školce zkusil, by bylo dobré, ale v tomto věku bych to ještě nelámala přes koleno, kdyby se prostě nedal přesvědčit.
vztahy v rodině
Dobrý den,jsem rozvedená,mám2 děti dospělé a dva kluky 13 a 7 roků.Půl roku mám přítele,je vdovec,má dceru a syna-vysokoškoláky.Bydlí 25 km daleko na vesnici,kde má dům,ve kterém bydlí v přízemí babička,které je 92 a přítelův nevlastní otec.Já s dětmi bydlím v bytě v menším městě.Zpočátku kluci jezdili k přítelovi rádi,nyní začal starší syn dělat problémy,nechce tam,začalo to tím,že nechce pomáhat na zahradě,pak že si tam nemůže vzít s sebou morče,které má doma a tak nějak necítí se tam jako doma.Přítel hodně moc chce,abychom se co nejdřív-nejlépe v létě o prázdninách k němu přestěhovali,děti to nevědí,nevím jestli o tom mám začít sama,když se k tomu přítel nemá a spíš myslí,že do 18 musí kluci poslouchat.Hodně moc se obávám změny školy,protože oba kluci jsou uzavření,starší je hodně citlivý,bojácný,stydlivý a má problémy i tady v kolektivu,ve kterém je od 1.třídy.I já tu mám práci,za kterou jsem ráda.Přítele miluju a nechci o něj přijít,ale nevím,zda je moudré spěchat se stěhováním
Iva - 1. část
Mgr. Markéta Klingerová
...
vztahy v rodině
Ve vztahu přítele ke klukům není problém,snad jen v tom,že čímdál víc se snaží i mě učit vychovávat.Uznávám,že jsem s klukama dlouho sama,otec starších 3 dětí rozvodem děti odepsal a téměř se s dětmi nestýká a nejmladší syn svého otce nikdy neviděl,opustil nás ještě v těhotenství a o syna nejeví zájem.Vzhledem k tomu mám za sebou několik hodně náročných let a jsem na děti až moc hodná,nejsem důsledná a i mám o kluky přehnaný strach a kluci toho využívají,což se právě přítel snaží změnit.Na jednu stranu staršímu synovi dost dovolím,na druhou jsem ráda,když ohlídá mladšího třeba o prázdninách nebo když musím zůstat dýl v práci nebo si potřebuji něco zařídit.Nikoho jiného nemám-rodiče ani sourozence.Nevím tedy jak moc spěchat se stěhováním-já osobně bych tolik nespěchala-vídáme se několikrát v týdnu a i celé víkendy,navíc nechci klukům"ublížit"a násilím je odstěhovat,změnit školu,budou muset dojíždět.Prosím o Váš názor či radu.Je mi nepříjemné,že mi přítel říká,jak mám vychovávat.Děkuji
- otázka upravena poradcem
Iva - 2. část
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Ivo, víte to sama: "já osobně bych tolik nespěchala-vídáme se několikrát v týdnu a i celé víkendy,navíc nechci klukům"ublížit"a násilím je odstěhovat,změnit školu,budou muset dojíždět.Prosím o Váš názor či radu.Je mi nepříjemné,že mi přítel říká,jak mám vychovávat." Půl roku je myslím dost málo na to, aby člověk mohl s klidem přistoupit k takovému kroku jako je spálení mostů za dosavadním fungujícím způsobem života. Varovně mi zní i to, že má syn pracovat na zahradě (ne že by bylo špatné, aby pomohl když je třeba, ale z Vašeho psaní mám pocit, že je mu to předkládáno jako povinnost) a že si nesmí s sebou brát morče - proč? Sama také cítíte, že není v pořádku, aby Vám přítel zasahoval do výchovy. On může být Vašim synům k dispozici, ale výchova je na Vás. Myslím, že by bylo dobré nejprve dovést Váš vztah s přítelem do stavu, se kterým budete spokojena (tedy nebude Vás do ničeho tlačit a bude důvěřovat ve Vaše schopnosti, bude brát ohled na pocity Vašich dětí), a teprve pak plánovat sestěhování. Dejte na svou intuici, napsala jste mi jen proto, abych Vám potvrdila, že to cítíte správně - věřte si, nikdo Vaši situaci nemůže posoudit lépe než Vy!
problémy s jídlem
dobry den. můžete mi poradit jak donutit mého syna 2.5 roku ochutnat jidlo vůbec nic nechce ochutnat co nezna.je to nejedlik jsem rada ze sni aspoň polevky par lzic občas chleba s maslem nic jiného ale sladke by jedl po kilech nechce ani palačinky ovoc. knedliky omacky.taky porad vyžaduje mleko umele je to normalni.přitom prospiva je cily ale nechce jist.diky za odpověď
martina
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Martino, sladké by jedl po kilech? Kde se k němu dostane? Zkuste mu vysvětlit, že cukr odčerpává z těla vitamíny a jiné látky důležité pro růst a pro zdraví, a vy jako jeho maminka musíte dbát na to, aby byl zdravý, takže musíte dávat pozor, aby nesnědl víc sladkého než jiného jídla. Můžet mu dát vybrat, jestli sní po polévce ještě něco, aby mohl dostat i sladkost, nebo raději bude bez sladkosti. Ne jako trest, tak to nesmí vyznít, ale jako vyvážení toho, že do těla nedostane potřebné množství živin, které sladkost zase odčerpává (což je pravda). Přeji spokojeného strávníka.
příchod sourozence
Dobrý den, máme 2 dcery 4 roky a 1 rok. Se starší máme od malinka problémy. Jakmile je sebemenší změna v zaběhnutém režimu/co by si ona představovala, začne se vztekat, házet věcmi a brečet. Např. mladší dcera se vzbudí dřív, já k ní musím vstát a starší se vzteká, že mě chtěla vzbudit ona. Udělám ji půlku hrníčku kakaa k snídani, protože celé nikdy nevypije a nechci ho vylévat - scéna, že potřebuje plný hrnek, že má hroznou žízeň, ale přitom se ani nenapije a odchází do školky bez snídaně. Odpoledne nejdeme na nákup, protože jsem už byla dopoledne - řev. Všichni chceme jít ven a ona nechce - scéna.
Vždy se snažím zůstat v klidu, vysvětlit jí proč to tak je. Řeknu ok, když to vypiješ, udělám ti další. Zítra můžeme jít na nákup společně, ale dnes už ne. Včera jsme byly doma a kreslily si spolu, ale dnes půjdeme na procházku (ona je ráda doma a já ráda chodím ven). Nikdy si nic nevyvztekala, trvám na pravidlech, případně zakážu sladkosti. Ale už nevím co mám dělat, její vztekání se stupňuje.
Žaneta
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Žaneto, dcera potřebuje cítit, že má vliv na svůj život, že není o ní stále rozhodováno někým jiným. Pravidla, o kterých píšete, mi nezní jako oboustranně domluvená, ale vámi bez diskuze předložená. Další věc je, že dcerka zřejmě trpí ztrátou výlučné pozornosti s narozením sestřičky (navíc stejné pohlaví je vnímáno ještě více jako rival v lásce - "nestačila jsem jim já, nejsem jim dost dobrá, pořídili si jinou"). Je třeba si toto uvědomovat a přistupovat k dcerce s láskou a pochopením více, než se zákazy. Přeji Vám pěkný vztah s dcerkou!
dospívající děti
Dobrý den
Chtěla bych se zeptat pustily byste vy jako rodice svou 16 letou dceru na dovolenou na 3 tydny s kamaradkou a jejimi rodici??
PS:Dcera je zodpovědná a bezproblemova rodice te kamaradky znam osobne uz par let.A dcera je zna asi taky cca5 let a kamaradku 9 let.
Michaela
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Michaelo, pokud je vše, jak píšete, a rodiče i jejich dceru znáte též jako zodpovědné a bezproblémové, nevidím důvod, proč ne. Vždy ale záleží na konkrétních osobách, některé dítě lze pustit bez obav, jiné ve stejném věku nikoli, stejně tak záleží na tom, s kým a také kam (např. v tuzemsku klidně, do Ameriky možná ne).
problémový učitel
dobry den mam otazku vnučka chodi do prvni třidy je trochu vic živějši pani učitelka je na ni zla nikdy ji nepochvali řeši problemy před dětmi tudiš ve třidě nema kamarady děti ji ubližujou když jsem to začla řešt s pani učitelko u řekla mi že vnučka zlobi proto se k ni děti tak chovaji ja si myslim že už to hraniči se šikanou několikrat mi vnučka řekla že to udělal spolužak ale pani učitelka ji nevěři je sice malinko živějši ale neni zla nikomu neubližuje akorat vyžaduje pozornost prosim poradte co mam dělat jsem z toho dost neštastna vychovavam ji protože maminka ji zemřela a otec o ni nejevi zajem
ludmila
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Ludmilo, můžete si jako první krok promluvit s výchovným poradcem a vedením školy, ale je možné, že přístup paní učitelky se příliš nezmění, i kdyby k tomu dostala pokyn, protože toho nejspíš není schopná. Pokud není s paní učitelkou možné se domluvit, je v podobných případech bohužel jediným řešením změna paní učitelky - tedy alespoň třídy nebo i školy, pokud přístup paní učitelky je v dané škole běžný. Přeji vnučce, aby mohla ráda chodit do školy.
čtenáři
Dobrý den,
jestli můžu přispět svou zkušeností, před 3 lety jsme řešili naprosto totéž u syna, sport dělal od 1. třídy s obrovským nadšením, v těch 13ti se nadšení postupně vytrácelo a váhal, zda pokračovat. V rozhodování nám pomohlo představit si život za 3 nebo 5 let pokud vydrží-přestane. Rozhodl se pokračovat, teď je mu 16, je na SŠ, zatím zvládá školu i sport.
Katka-vzkaz pro Hanku
Mgr. Markéta Klingerová
...
dospívající děti
dobrý den chtěla bych se zeptat bude mi 17 a jsem tehotna kdyz se to narodi muzou mi male sebrat bez meho souhlasu? a nebo mne poslat na potrat bez meho souhlasu?? dekuji za odpovede
adela
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Adélo, podívejte se sem: http://www.azrodina.cz/4455-porod-pred-18rokem.
sportování
Dobrý den,
chtěla bych požádat o radu, zdali má smysl téměř 14-letého syna přemlouvat v pokračování ve sportu, ze kterého byl 2 roky nadšený a byl v něm šikovný. Najednou se zaseknul a nechce v něm pokračovat. Tento sport si před dvěma lety vybral sám, nikdo ho do něj nenutil a nikdo po něm nechce zázračné výsledky. Zkoušela jsem si se synem několikrát promluvit, vysvětlit, že by to byla škoda, ale nemůžu se s ním ani na tohle téma začít bavit, myslím, že to má v sobě již jako uzavřenou kapitolu. Důvodů může mít více (náročnější tréninky, přestup dosavadních kamarádů do staršího oddílu), ale i přesto si myslím, že je škoda házet flintu do žita a obávám se, že toho v budoucnu bude litovat. Ale nevím si rady jak se mu to snažit podat tak, aby to viděl i z trochu jiného pohledu.

Prosím o radu.
Děkuji
Hanka
Hanka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Hanko, v tomto věku mnoho dětí sportu zanechává. Přemlouvání asi bude spíš kontraproduktivní, můžete zkusit synovi jen naposledy říct, že už na něj nechcete naléhat, že rozhodnutí už ponecháte na něm, že věříte, že zvážil všechna pro a proti a že mu přejete, aby ho v budoucnosti jeho rozhodnutí nemrzelo. Pak už bude na něm, jestli si to rozmyslí, nebo ne. Vy už byste ale neměla nějak naléhat, když jste řekla, že jeho rozhodnutí respektujete. Ani v případě, že si to nerozmyslí. Sice nebude pokračovat ve sportu, ale stoupne jeho důvěra ve Vás a Vaši důvěru k němu, a to má také svou cenu, zvlášť v tomto věku. Přeji pěkný vztah se synem!
batolata
Dobrý den, syn 1, 5roku je na mně hodně závislý. V podstatě se nesmím nikam hnout , potom pláče u manžela, babičky, dědy. Pravdou je , že jsme často pouze spolu. Velký problém nastává ve společnosti jinych lidi i deti. Když se ke mne nekdo jiny priblizi nebo k nemu, tak hned pláče nebo je nesvuj. Od mala navstevujeme detske cviceni, plavani, chodime do koutku aj.aktivity, ale je to stejne, snad horší. Jsem z toho smutna a nevim kudy kam. Najde se pro nas nejaka rada? Děkuji moc za odpověď
Jana Vyskočilova
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jano, a proč jste z toho smutná? Možná by chlapci prospělo, kdybyste přijala jako fakt, že Vás zatím potřebuje, a nevystavovala ho zbytečné nepohodě. V 1,5 roce má rozhodně právo nechtít komunikovat s jinými lidmi, hlavní jste Vy a tatínek (kterého ale pokud málo vidí, přirozeně nepokládá za tak blízkého). Dopřejte mu bezpečí své blízkosti, nedávejte mu najevo, že je závislák, ani si to o něm nemyslete. Jednoho dne se osamostatní, ale kdy to bude, nechte na něm. Přeji spokojenou rodinku!
předškoláci
Část I.
Dobrý den paní magistro. Chtěla bych znát váš názor na zájmové kroužky u malých dětí. Vidím v okolí, jak tříleté děti navštěvují třeba 2-3 kroužky a já si to u své dcery (čerstvě tříleté) jaksi neumím představit. Reaguje občas nevyzpytatelně, takže i takové akce jako karneval jsou občas náročné. Obecně vidím, že by se strašně ráda zapojila do určitých aktivit, ale brání jí v tom ostych nebo strach...Uvedu pár příkladů- Na Mikulášské nadílce jí trvalo nějakou dobu, než se přidala k ostatním dětem a zapojila se do tance. Poprvé v divadle se po pár vteřinách rozplakala-vyloženě bylo vidět, jak je jí nepříjemné, když postavy začaly hrát, přišlo mi, že si myslela že mluví jen k ní :-) Nemá ráda když někdo přeje druhému k narozeninám, sama také nechce gratulovat. Při procházce na jízdárnu jsme strávily skoro hodinu postáváním u koní, protože se bála si je jen pohladit, ale zase jsem viděla, jak se to v ní pere a moc by chtěla. (a to nemluvím o tom, že původně chtěla i jezdit).
Věra
Mgr. Markéta Klingerová
...





mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.