Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rodičovská poradna Mgr. Markéty Klingerové

Poradna

(ilustrační snímek) - dítě, kniha, radost

Na otázky odpovídá

Mgr. Markéta Klingerová

Poraďte se s kvalifikovanou učitelkou prvního stupně Markétou Klingerovou. Lektoruje semináře pro rodiče a zabývá se efektivním učením a výchovou.

Nejvíce se ptáte

děti v rozvedené rodině|batolata|vztahy v rodině|čtenáři|večerní usínání|příchod do školky|jiný dotaz|období vzdoru|dospívající děti|žárlivost| pomočování| hranice a důslednost| dospělé děti| změna chování| předškoláci| neposlušnost| puberta| kakání| problémy s jídlem| agresivita| otázky dětí| problémový učitel| strach z odloučení| nástup do školy| vztek| dospělé děti se ptají| rozdilne nazory na vychovu| problémy s kamarády| úzkostlivost| nadané děti| strach| nízká sebedůvěra| plačtivost| děti s LMD| krádeže| lhaní| odlišnost| příchod sourozence| šikana| cucání palce| poruchy učení| noční děsy| malá sebejistota| ještě nemluví| nepořádnost| zlobení| u ničeho nevydrží| samostatnost| půjčování hraček| strach ze školy| Ježíšek| neprůbojnost| sexualita| sportování| vyžaduje pozornost| řeč| literatura o výchově| zuby| sdělování pocitů| smrt v rodině| adoptované děti| zapomíná, ztrácí věci| režim dítěte| kousání| bezpečnost| domácí úkoly| zkoumání| jak se bránit| televize| hyzdění nehtů| zanedbávané dítě| kouření| pitný režim| perfekcionismus| nemoc| strach z bolesti| jak ztišit děti| nesoustředěnost| hra| nechce zdravit| zlozvyky| nočník| změna prostředí| Domácí vzdělávání| konzultace| móda| dudlík| svoboda rozhodování| jak oznámit rozvod| projevy lásky| drogy| odpolední spánek| tvrdohlavost| mobil u dětí| nerozhodnost| mentální anorexie| nemluví s dospělými| autismus| archiv| bezplenková metoda| čtení| literatura o výchově - pro všechny| duchové| seminář| sebeovládání| afektivní záchvaty| univerzální odpověď| zákaz| psaní| fantazie| osamělost| Recept na výchovu :)| horoskop| zavržený rodič| sebetrestání| asistent| Výtvarno| psychosomatické potíže| plánování rodiny| brýle| škatulkování| dítě se obviňuje | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Povoleny jsou fotografie ve formátu JPG či PNG s maximální velikostí 6 MB.

Zasláním fotografie poskytuje jejich autor souhlas k použití fotky v poradně iDNES.cz. Odesílatel prohlašuje, že fotografie je jeho autorským dílem, není v rozporu se zákonem, ani dobrými mravy.

krádeže
Dobrý den,prosím o radu. Včera si mě skoro 5ti letá dcera zavolala na chodbu a ukázala mi,že má v kapse bundy řetízek z Takka s koníčkem. Už delší dobu ho moc chtěla,ale já jsem ji vždy řekla, že je drahý,ať ho vrátí. Nikdy by mě nenapadlo,že by ho vzala:-((S manželem jsme se jí snažili vysvětlit, že se to nedělá,co se stává lidem,co kradou a pak jsem ji řekla, že mě moc zklamala a ona odešla do vany a tam se rozplakala.... Nikdy před tím to neudělala a když mito říkala, tak bylo vidět,že jí to mrzí a že si s tím neví rady . Samozřejmě jsme ji řetízek vzali a nedáme jí ho. Tak nevím,co teď:-(((Zda postačí,že jsme ji vynadali,byla z toho špatná a nebo at ho jde sama vrátit?????jsme v koncích:-((((
Lenka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lenko, takhle malé děti ještě nedovedou pořádně rozlišovat, co je něčí vlastnictví a také ještě nemají dostatečně vyvinutou vůli si něco odepřít. Vaše dcerka to zkrátka v tu chvíli nezvládla, bylo to silnější než ona, ale pak se jí to doma rozleželo a věřila, že Vy jí pomůžete situaci dát do pořádku. Projevila velkou důvěru ve Vás, že jí pomůžete, že jste její opora. Vy jste ji zavrhla, řekla jste jí, že Vás zklamala - co si z toho odnese? 1) Že je špatná a 2) že už se Vám raději nebude s ničím svěřovat. Přečtěte si znova, co jste napsala: "Nikdy před tím to neudělala a když mito říkala, tak bylo vidět,že jí to mrzí a že si s tím neví rady." Bylo by jí moc pomohlo, kdybyste v klidu řekla, že vidíte, že ji to mrzí a zeptala se jí, co myslí, že by bylo teď nejlepší udělat, aby se to napravilo. Kdybyste jí dala najevo, že to, co udělala, nemá nic společného s její hodnotou, že se jen učí a Vy jí v tom ráda pomůžete. Zkuste to ještě napravit, zajděte za svou holčičkou, řekněte jí, že jste o tom přemýšlela a že je Vám líto, co jste jí řekla; že víte, že si sama uvědomila, že řetízek brát neměla a že věříte, že příště už nechá cizí věci tam, kde jsou. A pak spolu vymyslete společně (zkuste nechat ji, aby na něco přišla, když nebude vědět, lehce napomáhejte), jak to můžete napravit. Věřte ve svou dcerku, tím ji podpoříte v morálce, kterou jí chcete vštípit, odsuzováním ne. Držím palce, ať se podaří navázat vzájemnou důvěru tam, kde byla přerušena!
batolata
Dobrý den.
Už dlouho mám v sobě několik otázek. Dcera přes půl roku (nyní 2 roky a 4 měsíce) vidí ve všech sebe, mě a manžela. Ona ví, že to nejsme my, ale hraje si, že je to Eli, maminka, tatínek, jak sama říká. Občas přidá i babičku. Abyste mě pochopila, v knížce vidí tři káčátka a hned jim dá naše role. Nebo si přinese 3 zvířátka a opět je to Eli, maminka, tatínek. Nevíte, proč to dělá? Nedokážu si to nějak vysvětlit. A není problém v tom, že sebe dává do nejmenšího obrázku, zvířátka nebo plyšáka? Čekala bych, že jako batole bude sebe vidět jako největší hračku. Říkala jsem si, aby nás neměla jako moc velkou autoritu a nebrala nás jako něco víc než je ona.
V tomto věku má prožívat jakýsi vzor. Co si pod tím mám představit? Dcera se nevzteká. Občas zakňourá, když jí nemohu vyhovět, např vzít si v tomto počasí ven sukni. Ale nechá si vše vysvětlit nebo je svolná kompromisu a sukni se vezme, až přijdeme domů. Není špatně, že nevzdoruje jako ostatní děti? Ona je oproti jiným moc hodná.
Lucka
Mgr. Markéta Klingerová
...
batolata
Pokračuji.
A poslední otázka.
Je v něčem špatné vyhrožování? Večer dcera usíná s námi. Nám nevadí, že jí stále uspáváme. Před spaním jí střídavě čteme, povídáme si a běžně po zhasnutí usne do čtvrt hodiny. Občas ale i po zhasnutí chce dělat blbosti a tak jí řeknu, že pokud nepřestane, tak odejdeme. Zabírá to, ale není to špatná reakce? Neměla bych v takové situaci zareagovat jinak? Nerada bych jí tím nějak ubližovala.
Stejně tak, když od dcerky chci, aby mi dala pusu. Není to také špatně? Ona mi jí vždy dá, netváří se nuceně, ale přece jen, neměla bych čekat, až ona přijde sama?


Moc děkuji za odpověď.
Lucka.
Lucka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lucko,
řekla bych, že dcerčiny fantazie jsou zcela "normální" a to, že sebe dává do nejmenšího obrázku neznamená nic jiného než že vnímá, že jste vyšší než ona :). Zkuste tolik neanalyzovat její chování, přemýšlet, jak něco "má" být (např. "má prožívat vzdor"), jen se nalaďte na ni, abyste cítila, jestli je spokojená - pokud ano, nepotřebujete nic měnit. Je možné, že začne "vzdorovat" později, ale je také možné, že kombinace jejího založení a vašeho vedení je zkrátka vzájemně vyhovující a že se vždycky nějak domluvíte - což je ideální. Večer dcerce můžete říct, že jestli se jí ještě nechce spát, tak vy zatím půjdete něco dělat a když bude chtít už spát, tak že za ní zase přijdete, aby mohla usnout ve vaší přítomnosti. Pokud vám nevadí, že třeba bude za vámi chodit po bytě. Kdybyste to cítili tak, že má zůstat v posteli a opravdu už být v klidu, myslím, že je v pořádku jí říct to, co říkáte - jen snad by bylo lepší to formulovat obráceně - že jestli chce, abyste zůstali, tak aby byla v klidu, protože jinak neusne. Vyhrožování by podle mě bylo, kdybyste jí řekli, že ji nějak potrestáte. Pokud jde o pusu, můžete dát pusu vy jí nebo se jí zeptat "Dáš mi pusu?" a spokojit se s jakoukoli odpovědí. Přeji dny plné pohody!
problémový učitel
Dobrý den, mám syna v první třídě. Z počátku nám bylo umožněno vodit děti až do třídy. Musím říct, že scéna s filmu obecná škola je jen slabý odvar toho co se tam dělo ( a děje i nadále). Paní učitelka seděla za katedrou a situaci neřešila. Po incidentu, kdy mého syna o přestávce zbili a já si stěžovala písemně do komunikačního sešitku, zakázala rodičům prvňáčky doprovázet. Musím napsat, že to bylo docela choulostivé zranění hlavy a ucha a i přes mou intervenci se na něj následně ani nepodívala. Od té doby následovaly další úrazy. To již měl syn instrukce "žalovat" jej vždy odbyla se slovy, že ji to nezajímá. Brala bych to, kdyby syn nechodil s modřinama a boulema každý druhý den. Ve třídě je 17 chlapců a 5 děvčat. Paní učitelka tvrdí, že umravnit je, je prakticky nemožné. Nabyla jsem dojmu a ten se tím co Vám napíši dále jen upevnil, že paní učitelka nemá žádnou autoritu. - otázka upravena poradcem
Kateřina Tylečková
Mgr. Markéta Klingerová
...
problémový učitel
2. S přibývajícími nároky na soustředění ve vyučovacích hodinách se nám doma rozhořelo další téma... Syn si začal stěžovat, že někteří chlapci vyrušují v hodinách a to i ve chvílích, kdy mají zadanou práci. Syn si začal stěžovat, že on jako levák, který si kryje píšící rukou text zadání a musí si prakticky pamatovat co bude psát, se nemůže dostatečně koncentrovat na práci. Musím potvrdit, že doma mu to jde střízlivým odhadem o 30% lépe. Došlo to až tak daleko, že syn se snažil několikrát po sobě upozornit spolužáka za sebou, aby se zklidnil, až mu došla trpělivost a píchl ho tužkou. Jen pro zpestření, situace- výtvarná výchova, děti pracují s barvami. Jeden ze spolužáků vymačká tempery na stůl po kterém je rozetře a vyválí si v tom vlasy a tvář. Vždyť taková "operace" by i dospělému trvala tak 2minuty..... děti se v hodinách otáčejí a kreslí po pouzdrech spolužáků sedících za nimi- to taky není otázka sekundy. Novinkou je, že je při zadané práci- např.psaní nechává bez dozoru a - otázka upravena poradcem
Kateřina Tylečková
Mgr. Markéta Klingerová
...
problémový učitel
z hodiny odejde a ponechá tuhle bandu zlobíků svému osudu. Syn si stěžuje, že nemá klid na práci, kterou ona po svém návratu oznámkuje. Třídní schůzky proběhly v superlativech. Osobně jsem čekala, že se dovíme konkrétní problémy, jak kázeňské tak ostatní, ale ne.
Abych to shrnula děti ji neposlouchají, mydlí se a ona nám při osobních rozhovorech "lže"do očí.
Omlouvám se, že jsem to roztáhla do tří příspěvků. Děkuji Katka - otázka upravena poradcem
Kateřina Tylečková
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Katko, nenašla jsem, na co se ptáte. Máte možnost si domluvit s paní učitelkou konzultaci, pokud nenavážete spolupráci, obrátit se s žádostí o řešení situace na vedení školy a výchovného poradce školy, případně můžete požádat o přeložení syna do jiné třídy (pokud mají paralelní) nebo ho dát na jinou školu. Samozřejmě můžete mít pravdu, že paní učitelka třídu zanedbává nebo na její vedení nestačí. Jako učitelka ale mám i tu zkušenost, že klidně by některá maminka mého žáka z jedné problematické třídy, kterou jsem také učila, mohla napsat velmi podobný popis mé práce - totiž ne že by to tak bylo, ale z jejího pohledu se to tak mohlo jevit. Zkusila bych nejprve naladit se na paní učitelku a pokusit se s ní dát dohromady plán, jak Vašemu synovi pomoci. Pokud by to nezafungovalo, pokračovala bych podle výše uvedených možností. Přeji Vašemu synkovi, aby mohl být ve škole spokojený.
dospělé děti se ptají
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Je mi čerstvě 19 let a bydlím u rodičů. Matka mě psychicky i fyzicky napadá. Nejsem na nich nijak finančně závislá, vše mi platí moji milovaní prarodiče (rodiče matky). Vždy,když jsme uprostřed hádky,jako třeba teď, mám chuť se odstěhovat. Padají velmi sprostá slova. Vždy se do toho dá i mladší sestra,která je také proti mě. Otec je v pohodě,ale někdy je na mě dost brutální. Při prvním a zatím posledním pokusu o vystěhování mě matka chytla pod krkem a hodila se mnou na postel. Prarodiče o všem ví,ale mých rodičů se také bojí,díky konfliktu před 13-ti lety. Spíme v jedné místnosti a to je pro mě velmi nepříjemné z několika důvodů,které raději nebudu psát. Kdybych se odstěhovala,můžu bydlet u prarodičů. Ale nevím, jak to mám udělat,když mi potom hrozí fyzické napadení od rodičů. Jsem holka bez problému a tohle mi dělají. Prosím pomozte mi.
Tereza
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Terezo, poraďte se zde: http://www.linkabezpeci.cz/.
předškoláci
Dobrý den Markéto, možná směšná otázka,ale potřebuji ji prostě položit :( Mám 4 letou dcerku, je šikovná, vše k jejímu věku umí,je ohleduplná, spravedlivá, hodně citlivá...píšu vám proto, že i přesto, že je ráda mezi dětmi, vždy se chová ..správně...neřádí, nezlobí, když ostatní děti začnou lítat, ona prostě nelítá...Někdy mi přijde, že to v sobě buď dusí nebo se nedokáže uvolnit...Je možné, že je to prostě povahou, že bere vše vážně? Mám ještě 2 letou dcerku, ta v tomhle ohledu úplný opak. Když jsem jí řekla, jestli ví, že může s dětma prostě řádit, odpověděla mi, že to ví,ale že jí stačí jen jeden kamarád ve školce...Možná má svůj svět a já zasahuju do něčeho,do čeho nemám. Jen mě je prostě líto, když vidím, jak ostatní děti prostě řádí, pustí to a jedou a onase snaží prostě chovat správně....Děkuji vám. Lenka
Lenka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lenko, pokud dcerka ví, že může a že by to bylo také v pořádku, a přesto sama nechce, nechte ji. Je důležité, aby z vás necítila, že kvůli tomu není ve vašich očích v pořádku. A zkuste se podívat na svůj vlastní život - jste spontánní? Nekontrolujete se příliš? Nesnažíte se chovat vždy správně? Pokud tomu tak není, je všechno v pořádku a dcerka je prostě jen jiná a svá. Pokud si uvědomíte, že vy sama ve svém životě máte v tomto ohledu co dohánět, můžete na tom začít pracovat - pro prospěch svůj a následně i vaší dcerky, protože největší vliv na naše dítě má náš osobní příklad. Přeji hodně radosti s dcerkou!
rozdilne nazory na vychovu
Dobrý den,
dívám se na dotazy a Vaše odpovědi. Bohužel musím konstatovat, že otázky jsou někdy více než děsivé. Máme 15 měsíční holčičku a např. že chodí tam kam chce ona je snad v pořádku! Že stojí u jídla, protože jídlem zbytečně marní čas, prostě je akční a my jsme rádi, že je temperamentní. Když se začne vztekat, necháme ji a ona je za chvíli klidná. spousta lidí říká, že pořád chodí a posedí, jen když ji něco hodně zaujme nebo je unavená, to je snad normální. Známí mají děti spíše plaché a nedokáží se zatím moc prosazovat. Pro ně je naše malá divoká a hlasitá. Ale my jsme šťastní, že taková je a ona je spokojená a opravdu hodná holčička. Podle nás nezlobí, pouze je zvědavá a je sama sebou. Občas ji samozřejmě řekneme NE , dostala už i přes ručičku, ale to už byla opravdu hodně mezní situace. Proto, jestli můžu, chci apelovat na jiné maminky, mějte své dítě rády takové jaké je, jen milované a pochopené dítě bude šťastné a Vy také! Přeji všem hodně energie na jejich energické děti. - otázka upravena poradcem
Andrea
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Andreo, já bych ještě vynechala to přes ručičku :).
vztahy v rodině
Potřebovala bych se poradit,ale nechci aby z toho byli nějaké problémy .Je mi 16 let. Můj otčím mně už dvakrát vyhodil z bytu a sebral mi klíče tak jsem bydlela u svěho přítele však na mně pak zavolali policii a dali mě na sociálku ..neustále hraje automaty a dluží strašných peněz. několikrát mě i zbil tak že jsem měla od koženého pásku podlitiny po nohou a zádech nedávno mně zbil tak že jsem měla rozseklý ret, modřínu vedle oka,nekolik dni mě bolelo na spankách a rozthl bundu ..mam pritele kteremu je 22 Tak jsem u něj moc se milujem a já domů nechci kvůli otčímovi mám strach že se něco takového stane,ale mamka ho miluje,takže s tím nic neuděla..proto se chci zeptat zda je možné v této situaci bydlet u přítele. Děkuju za odpověď
Eliška
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Eliško, poraďte se zde: http://www.linkabezpeci.cz/.
batolata
Dobrý večer paní magistro,
předem chci poděkovat za báječnou poradnu, vaše odpovědi mi jsou velmi sympatické a často sem zajdu pro inspiraci. Na vaše doporučení jsem přečetla několik zde zmiňovaných knih o výchově a zase si tak rozšířila obzory v tomto nelehkém oboru :)
Máme téměř dva a půl roku starou holčičku, která je velice paličatá a už zhruba rok velmi intenzivně prožíváme její období vzdoru, což je velká lekce i pro mě. Mám bohužel problém v konkrétních situacích rozlišit, kdy jde o vzdor a kdy bych měla "povolit". Běžné situace jsou například tyto: na procházce se opozdí, čekám na ni, ale ona mě volá a chce abych se vrátila a vzala ji za ruku. Když odmítnu a vesele jí pobízím, aby mě dohonila, ztropí scénku. Odejít sama domů pochopitelně nemohu a schovávat se za rohem mi nepřijde jako adekvátní řešení. ...1. část - otázka upravena poradcem
Bára
Mgr. Markéta Klingerová
...
batolata
Problémy také často nastanou při oblékání - dcera je samostatná, v čemž ji podporuji, Ale někdy se zkrátka nedaří, např. jí nejdou nazout boty. Na můj dotaz, jestli chce pomoci, rezolutně křičí NE! Ale přitom se dál vzteká, hází s věcmi, brečí..nikam to nevede. Je schopná v takové patové situaci setrvat třeba půl hodiny, nakonec si přeci jen nechá pomoct. Přála bych si mít vždy dostatek času, abych mohla jednat bez stresu, naléhání, křiku nebo dokonce plácnutí, když už nevím jak dál. Bohužel jsem ale na výchovu po většinu času sama a mám na starosti také pejsky, kteří se musí několikrát denně venčit a potřebuji, aby dcerka alespoň v určitém časovém rámci spolupracovala. Vím, že žádná univerzální rada neexistuje, ale pokud pro mě máte nějaký postřeh, který by mi usnadnil to rozhodování -kdy už nekompromisně zakročit - budu vám velmi vděčná! 2.část
Bára
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Báro, minimalizovat výskyt takovýchto situací Vám umožní tento přístup: www.nevychova.cz. Jinak nejeefektivnější je vždycky směřovat k vyřešení situace přijatelnému pro obě strany, spíše než se snažit o tu "správnou výchovu". když se podaří rodiči s dítětem sladit se na spolupracující notu, nejeví se pak už výchova tak nelehkým oborem :). Problémem bývají ovšem negativní emoce, které dítě ještě ovládat neumí, a rodič je v sobě dusí, čímž se taky nic neulehčí; proto je dobře stále se vracet k otázce" "Co teď mohu udělat, aby nám oběma bylo dobře?" Držím palce!
problémy s kamarády
Dobrý den, mou sedmiletou dceru využívá ve třídě spolužačka Jitka. Když má svou nejlepší kamarádku, tak se mé dceři posmívají, urážejí ji a když pak Jitka nemá svou kamarádku, tak je jí moje dcera dobrá. Dcera si mi stěžovala, plakala. Snažila jsem se jí vše vysvětlit, navést jí, aby si našla jiné kamarády, že takto se dobrá kamarádka nechová a ať se radši od nich drží dále. Také jsem se jí snažila vysvětlit, že si od nich nemusí nechat nic nařizovat a nenechávat se využívat. Chtěla jsem dceři pomoci, mnohokrát jsme to probíraly. Zdálo se, že vše chápe. Bohužel výsledkem je to, že mi dcera lže. Když se jí ptám s kým dnes byla v družině, s kým seděla atd., vždy mi řekne jméno nějaké holčičky, ale dlouze u toho přemýšlí, poznám, že lže. Když jsem na ni uhodila, řekla mi, že s Jitkou a že za ní sama chodí, když Jitka nemá svou nej. kamarádku. Proč mi dcera lže? Snažila jsem se jí přece pomoci. Můžete mi, prosím, poradit, co s tím? Děkuji.
Petra
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Petro, všechno řešíte za svou dcerku, říkáte jí, co má a co nemá dělat, aniž by to třeba souznělo s tím, jak to cítí ona. Lépe je si s ní o věcech povídat způsobem, kdy se různě ptáme (tím nemyslím výslech, spíš třeba návodně "A kdybys udělala to a to, jak myslíš, že by ona reagovala? Myslíš, že by to nějak pomohlo?"), přizvukujeme tomu, co říká a necháváme dítě, aby si samo postupně našlo řešení situace, které bude pro něj nejlepší, protože si na ně přišlo samo a souzní s ním. Pak nebude mít dcerka potřebu Vám lhát. Přeji dcerce brzké zvládnutí situace!
Domácí vzdělávání
Dobrý den mám syna je mu 1 rok a mě už napadá spousta otázek.Nejvíce ale přemýšlím nad tím jestli syna dat do školky a potom so školy ...chtěla bych ho učit sama doma jde to ?
Anna
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Anno, ano, domácí vzdělávání je u nás povoleno (na 1. stupni). Pro syna se důležité, aby byl hodně s Vámi, s tatínkem, rodinou, a kolem třetího roku se začal více stýkat i s jinými dětmi, ale nemusí to být jen vrstevníci, děti se od sebe navzájem učí, jak vědí rodiče s více dětmi, a je to nejpřirozenější způsob. Jestli vnitřně cítíte, že chcete mít na syna větší vliv než dnešní společnost, dejte na svůj pocit. Držím palce!
dospívající děti
Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat, jaké má práva neplnoletý člověk, kterého vyhodí z domu. Děkuji.
Klǎra
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Kláro, na to se ptejte odborníka na právo - zdarma Vám poradí v občanské poradně, najděte si nejbližší Vašemu bydlišti a zavolejte tam - buď vám poradí rovnou do telefonu, nebo Vás pozvou na schůzku.
kakání
Kakání:
Dobrý večer, koukám, že je tady spousta dotazů ohledně kakání.
Víte, co zachránilo mojí dceru, která od miminkovského věku trpěla strašnou zácpou??
Obyčejná ovesná kaše. Lékaři doporučovali vše možné a nic nezabíralo. Nakonec mi mamka poradila, a´t jí každý den uvařím porci ovesné kaše. Nejlépe ráno. A dcera má od dvou let svatý pokoj a vyprazdňuje se bez problémů (Nyní jí je 12 let).
Můj recept: Ovesné vločky (Emco v papírovém "červeném" sáčku cca 10 min povařit v mléce. 2 min před dovařením je možné přidat ovoce - kaše lépe chutná (jahody, strouhaná jablka, meruňky...) Rozmixovat tyčovým mixérem. Úplně nakonec do kaše rozpustit kousek másla (kaši zjemní). Kaši podle chuti osladit, já sypu navrch granko popř. dozdobit ovocem. Nemá chybu. A hlavně zabírá téměř okamžitě. Jen kaši nedělejte moc řídkou, aby netekla. Prostě tak akorát :-) p.s. Ještě mě napadají žitné otruby, dají se sehnat ve Zdravé výživě... - otázka upravena poradcem
Aneta
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Aneto, děkujeme za tip!
dospívající děti
Dobrý večer Markétko,ráda byych se vas tímto chtěla zeptat co mám dělat,,synovi bude nyyní v listopadu 16 let a navštěvuje sou 1 ročníkem.Nechce mi do školy chodit ,vymlouvá se,je drzí,když má jít do školy prostě mě připraví na hotovou věc a řekne nikam nejdu.Já jsem už po psychické stránce vyřízená,,řekl mi že chodit nebude a raději půjde na úřad práce,Prosím poradte mi co s tím a co dělat v tomto případě,kdy se smí a od kolika na úp či jak se řeší takováto situace.Předem vám velice děkuji s pozdravem Hana

- otázka upravena poradcem
Hana Lišková
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Hano, bylo by dobré zjistit, co přesně synovi na chození do školy, případně do této konkrétní školy, vadí. když se to dozvíte, třeba to půjde nějak řešit. Pokud jde o úřad práce, nejlépe bude informovat se tam. Přistupujte k synovi jako k dospělému, věřte mu a snažte se mu pomoci najít svou cestu - ať už to bude vyřešení nějakého problému v této škole, nebo třeba změna oboru... Držím palce!
dospívající děti
Dobrý den. Moje dcera má 15 let a chtěla by je se svou kamarádkou na hory, ale bez nás. je to zodpovědná dívka a nejsou s ní žádné problémy, ale nevím jestli ji mám pustit nebo jí to mám zakázat. děkuji za odpověď.
Beatrix
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Beatrix, v tom Vám nemůže nikdo poradit, vy rodiče znáte své dítě nejlépe a víte, co zvládne a co ne. Pokud byste se rozhodla ji nechat jet, můžete s ní domluvit různá bezpečnostní opatření (že budete vědět přesně, kde je a s kým, bude se denně hlásit telefonem apod.). Pokud byste se rozhodla, že pro ni bude vezpečnější zůstat doma nebo jet s někým dospělým, je důležité, abyste jí to řekla jako dospělý dospělému - svěřte se jí se svými obavami, zdůrazněte, že to neznamená, že byste v ni neměla dostatek důvěry, vysvětlete po pravdě, kvůli čemu ji nedokážete samotnou pustit. Přeji oboustranné pochopení!
úzkostlivost
Dobrý den Markéto,
již jsem jednou psala, ale nevím, zda se můj dotaz někde neztratil, proto zasílám znovu.
Mám dceru necelé 2 roky, od mala bych řekla, že se dost bála, hlavně v rodině švagra, dědy, poté asi od 1,3 roku to začalo přecházet i na jiné lidi a děti, v současnosti toleruje pouze holčičky a ženy a i s tím je někdy problém, že se jí nelíbí. Jak uvidí malého chlapce, tak buď je hned řev, na hřišti když se objeví takový kluk za ní na nějaké atrakci, ihned z ní bezmyšlenkovitě skáče dolů, tedy musím být vždy připravena, jelikož je schopná skočit i z 1,5 metrů, nebo reaguje tak, že se mě stále drží a na nic nechce jít, dokud si nenajde nějakou kamarádku holčičku, co jsem si všimla, preferuje spíše děvčata starší než je sama, s malými si také hraje, ale málo. Také když někde jdeme a ona zjistí, že jde někdo za námi, tak se mě chytne za nohu a nechce dále jít, dokud nás lidé nepředejdou. Pokud jde o chlapce je někdy skutečně až hysterická a plná strachu. Nevím proč a jak řešit? - otázka upravena poradcem
Michaela T.
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Michaelo, jestli nejste proti alternativním postupům, mám pocit, že by mohla pomoci kineziologie.
nástup do školy
Dobrý den,
prosím o radu. Moje 11-ti letá dcera je drzá, když jí řeknu, aby se šla třeba učit, tak reaguje " jo, už jdu." Ale nejde. To je ten lepší případ. Někdy je to tak, že začne křičet, že toho má prostě moc. Je pravda, že od září nastoupila na osmileté gymnázium, ale ostatní spolužáci se chovají normálně. V matice má také samé 3 nebo 4. - otázka upravena poradcem
Linda
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lindo, v první řadě nemáte tušení, jak se doma chovají spolužáci Vaší dcerky, ale na tom celkem nezáleží, protože srovnávání s jinými lidmi ještě nikomu nepřineslo nic dobrého. Soustřeďte se na to, co Vám dcerka říká - že toho má moc, a je z toho přetažená. Zkuste spolu hledat cesty, jak si může po škole odpočinout a jaký způsob by jí nejvíc vyhovoval, a jak jí můžete pomoct, aby jí učení šlo a bavilo. Jak s dcerkou efektivně komunikovat se můžete dočíst třeba zde: https://www.kosmas.cz/knihy/176069/jak-mluvit-aby-nas-teenageri-poslouchali/. Přeji dcerce, aby školu zvládala v co největší pohodě!
žárlivost
Žiji s pžítele cca ve spol.domácnosti půl roku,mám 5 letou dceru,která žije s námi,přítele přijala hezky.Přítel má také dceru 5 let,ted konečně může s námi trávit čas,podotýam,že přtel jí moc miluje a mají krásný vztah jako já se svou dcerou.Čas trávíme u nás,obě holky jsou jedináčci a začínají se objevovat problémy ze strany mé dcery,žárlí,soupeří v činnostech a i o přítelovu přízen,nechce se dělit o své oblíbené hračky.Končí to většinou nějakou scénkou,pláčem,ze situace uteče a mluvíme o tom.Říká,že na to není zvyklá,že je to pro ní nové.Spol.se více vídáme tak měsíc.Dcera to vnímá tak,že jsem na ní zlá a že jí už nemám ráda.Př.je i kočka,kterou máme ,vadí jí,že na ní přítelova dcera sahá,nechá jí chvíli a pak už jí nech ,už se tě bojí atd.Snažím s k těmto situacím přistupovat spravedlivě,dělit je a podporovat dceru o sdílení svých věcí s respektem a opatrností...Zjistila,jsem ,že se dcera kouše i v momentech kdy zjištuje ,že přítelova dcera je v něčem lepší,přestane to dělat..
Hanka L.
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Hanko, dcerka vám to říká, stačí naslouchat... Není zvyklá se dělit, ani o věci, ani o Vás. Přijměte to jako fakt a na tomto základě k dcerce přistupujte - s pochopením a podporou. Před návštěvou druhé holčičky se s dcerkou domluvte, o co se podělí a o co ne (a to dejte někam z dosahu, aby to druhá holčička ani neviděla), respektujte, že dcerka nechá návštěvu hladit kočku chvíli a že pak už jí to vadí - respektujte to a nic jí nevyčítejte. Nevynucujte na ní "spravedlivé" dělení o cokoli. Snažte se s ní domluvit, k čemu je ochotná, dejte jí najevo, že ji nechcete "znásilňovat". Časem, až dcerka uvidí, že se ji nesnažíte o nic obrat ve prospěch té druhé, můžete s ní zkoušet si povídat o tom, jak by chtěla, aby se k ní chovala holčička, ke které by ona takto chodila na návštěvu. Možná si to už dovede představit, možná ještě ne, empatie se začíná rozvíjet právě až v tomto věku. Zkrátka - mějte pochopení pro obě děvčátka, ale hlavně pečujte o vztah se svou dcerkou, aby k Vám neztratila důvěru a neztratila jistotu, že ji milujete. Přeji všeobecnou harmonii!
jiný dotaz
Dobrý den, je mi 17 let a s mou matkou už nemůžu žít. Má matka má přítele který ji duševně deptá a ta si to pak kolikrát vylévá i na mě. Proto jsem se po domluvě s prarodiči domluvil, že bych nějaký čas byl u nich než dostuduji. Ale z důchodu prarodičů už nezbývá na některé věci. Proto se chci zeptat, jak tedy postupovat ve věcí financí a sociálních dávek, aby to šlo na mě nebo na babičku. Abych měl na cestu a tak + abych mohl přispívat babičce např. na jídlo, nebo na nájem atd. Předem děkuji za odpověď.
Jiří
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jiří, nejsem právník. Selský rozum mi říká, že buď to nejde, nebo leda za cenu nějakého soudu, ale nemám to ničím podloženo, zeptejte se odborníka.
vztek
Dobrý den, ráda bych se zeptala, co mám dělat , když moje 11-ti letá dcera je drzá, odmlouvá a vzteká se.
Děkuji předem za radu,Karolína:-) - otázka upravena poradcem
Karolína Mimerlová
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Karolíno, začněte svou dceru (její potřeby, pocity a názory) brát vážně, s respektem. Může vám k tomu pomoci třeba knížka https://www.kosmas.cz/knihy/187955/jak-mluvit-aby-nas-deti-poslouchaly/ nebo https://www.kosmas.cz/knihy/176069/jak-mluvit-aby-nas-teenageri-poslouchali/, případně tyto stránky: www.nevychova.cz. Přeji brzké nalezení spojení!
batolata
Dobrý den, podle odpovědí vidím, že jste spřízněná duše. Snažím se opravdu vyjít vstříc potřebám své 1,5 leté dcery. Nemyslím si, že děti by MĚLY jít spát v tolik a tolik.. Jenže už jsem unavená z nočního vstávání, většinou 4-5x. Kojím pořád skoro plně, nemá zájem o jinou tekutou potravu než o m.mléko. Myslím, že kdybych to nechala na ni, kojila bych ji tak do 5ti let. Je mi jedno, zda je to podle někoho dobře či špatně, ale prostě už mě to v noci, a někdy i přes den vyčerpává. A teď váhám, co dělat. Myslím totiž, že kdybych ji v noci prostě nedala napít, bude z toho hrozný řev. Už jsem to zkoušela a nevydržela jsem to, mám z toho breku pocit, že ji tím ubližuji.... Navíc bývá vzhůru dost dlouho večer, takže nám s mužem nezbývá téměř žádný čas na sebe... Prosím,jaký z toho máte Vy pocit? Moc si vážím Vašeho času na odpověď.
A prosím, zajímalo by mě, jaký máte názor na metodu pevného objetí? Lze ji použít v takových chvílích, kdy dcera ječí, že chce napít?
Děkuji. K. - otázka upravena poradcem
Kamínek
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Kamínku, sama jsem tento problém řešila tak, že jsem kojila kdykoli dle přání dítěte do necelých dvou let, kdy už jsem opravdu nemohla podobně jako Vy, a pak jsem přestala ze dne na den úplně. Neuměla jsem si představit, že bych dítěti někdy kojení odpírala a někdy ne. Takže kojila bych tak dlouho, dokud mám pochybnosti, jestli skončit nebo ne, a až si budu jistá, že už opravdu ne, mohu skončit a dítě to (do několika dnů) přijme, protože cítí můj jasný postoj. Žádné jiné mléko jsem po odstavení nedávala, jen denně jogurt Hollandia a lžičkou mléčnou kaši před spaním, k pití vodu. Myslím si, že když dítě chce kojit, žádné objímání ho v tu chvíli zajímat nebude. Jinak obecně jsem pro objímání, kdykoli o ně dítě stojí (tedy násilně bych já osobně neobjímala, ale je to jen můj názor).
večerní usínání
dobrý den.mám problém .dceři je 12,5let a nechce spát sama ve svém pokoji .a neumí vysvětlit proč.samotnou ji to trápí snaží se . před spaním je dost nervozní .sama se ptala na to jestli nepujdem k psychologovi.prosím poradte děkuji
andrea
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Andreo, pokud má dcerka sama zájem o to, aby jí psycholog pomohl, zkuste nějakého dobrého najít a jděte tam. Držím palce!
příchod do školky
Dobrý den,můj 3letý syn šel letos v září po prvé do školky.první den se těšil,neplakal nic,paní učitelky si ho chválili.Druhý den,už začal plakat že do školky nechce že bude hodný,i třetí a čtvrtý den se to opakovalo nemohla jsem ho ani převlíct.teď byl měsíc nemocný a do školky má jít v
listopadu.když mu říkám že si tam bude hrát s dětmi,malovat,chodit na procházky že si pak pro něj příjdu,říkmi že nechce že se mu tam nelíbí a málem z toho brečí.čekáme miminko a tak jsem se chtěla zeptat jestli ho mám nechat ještě rok doma a zkusit to později.nechci ho nutit tam chodit aby z toho neměl trauma.Mezi dětma by mu to prospělo,všichni na mě tlačí abych ho tam dávala i když řve ale nevím.prosím poraďte.Děkuji - otázka upravena poradcem
Barbora
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Barboro, vy cítíte, co je pro Vašeho synka dobré, ale tlak okolí Vás mate. Věřte svému instinktu. Mezi děti se jistě dostane i s Vámi. Užívejte se navzájem, dokud to jde!
dospívající děti
Dobrý den chtěla bych se zeptat zda bych mohla odejít z domu v 15 letech??... miluji strašně svého přítele se kterým se nesmím scházet ani nějak komunikovat je ode mě starší 18 let ,ale moc se milujeme a chceme spolu být oba prosila bych o radu co máme dělat chtěla bych k němu domů a on by si mě vzal k sobě,ale problém jsou zase rodiče moc prosím o radu
Veronika
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Veroniko, nepochopila jsem, jetli je Váš přítel starší o 18 let, nebo je mu 18 let. Pokud je to ten první případ, měl by být natolik rozumný, aby počkal, až budete plnoletá. Pokud je mu 18 let, není ještě sám natolik zralý, abyste mohli samostatně žít - on si vydělává? Dost na to, aby uživil vás oba? Nebo žije také u rodičů a předpokládáte, že vás budou živit oni? Rozumím tomu, že byste moc a moc chtěla být se svým milým stále, ale 15 let je opravdu málo na rozhodnutí, které může ovlivnit celý váš život, pokud by třeba došlo k otěhotnění. Už z tohoto pohledu je vhodné, abyste s případným stěhováním počkala na svou plnoletost. Máte spoustu času... Zkuste spíš svým zodpovědným chováním ukázat svým rodičům, že by mohli případně časem přehodnotit zákaz jakékoli komunikace, aniž by vás to nějak poškodilo (protože to je určitě důvod, proč to zakazují - obávají se, abyste si předčasně nezatížila svůj budoucí životní úděl). Soustřeďte se teď na to, abyste byla co nejvíce soběstačná a zodpovědná. Studujte, skládejte zkoušky, učte se různé práce, které budete potřebovat umět, až se osamostatníte. Když rodiče uvidí, že jste zodpovědná a rozumná, jejich obavy se zmenší a pak se s nimi můžete i na lecčems domluvit. Držím palce!
kakání
Dobrý den,

moje dcera 3,5 roku má problémy jít na velkou. Trošku pomohla laktuloza. Ale větší problém je, že nyní asi půl roku nechce kakat na záchodě. Vykaká se ve sprše, někdy zaleze do komory nebo jen prostě na zem v pokoji...Zkoušeli jsme domlouvat, důrazněji domlouvat, slibovat odměny, ale nic nepomáhá. Prosím můžete poradit ? - otázka upravena poradcem
Eva
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Evo,
na téma kakání nevymyslím nic jiného, než už jsem napsala - prosím vyhledejte si mé odpovědi na toto téma.
batolata
Dobrý den, máme 7,5 měsíčního chlapečka, který se pravidelně budí půl hod po usnutí a pláče, poté se situace opakuje ještě jednou. Někdy pomůže dudlík, jindy jej pochovám, chlácholím.
Pak již spinká delší časový úsek cca 1,5 hod pak kojení. Syna kojím dle jeho potřeby. Spinká s námi v posteli. Po usnutí zůstávám u něj. Přes den spinká jen v kočárku venku. Doma spí cca 40 min v kočárku i 1,5 hod. Co muže způsobovat probouzení po půl hodině? Potíže začaly zhruba v půl roce.
Děkuji za rady! - otázka upravena poradcem
Adéla
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Adélo, může to být buď nahromaděný vzduch v bříšku, nebo nějaké napětí nebo třeba špatné sny (je také v období strachu z odloučení, mohlo by to pramenit i z toho)... V každém případě to berte jako přechodnou etapu, takových různých ještě nastane... Děti se vyvíjejí a jejich projevy i případné potíže se mění souběžně s vývojem. Pokud chlapeček pak pokojně usne, netrápila bych se tím a přijala to jako dočasný stav. Přeji hodně radosti se synkem!
pomočování
Dobrý večer :) Malá bude mít za pár týdnů dva a půl roku. Od prvního září je ve školce, kde se zdá být spokojená (prozatím... počítám, že slzičky stesku časem přijdou), jeví se být soběstačná, poslušná, společenská... Zkrátka jak jsem ji vychovala (jak si tak tajně namlouvám :) ) Přesto řešíme ten problém, že se obvykle při odpoledním spánku počurá. Tedy, já to až tolik neřeším. Jednak si myslím, že hodně pije (cca 1,5 l denně), tedy chodí častěji, a jednak, jakkoli se tam těší, je to pro ni změna, což se může i v tomto ohledu odrazit, pokud se nemýlím.
Nic to ovšem nemění na faktu, že z celé situace mám trochu obavy. Nechci ji do ničeho tlačit, nechci ji stresovat, sama má teď jistě dost svých - v podstatě nesdělitelných - problémů, ale mám v sobě zkrátka pocit jisté nejistoty ( z různých důvodů).
Tak snad jen chci požádat o ujištění, že je tahle situace normální, že je časem srovnatelná a že, je-li dítě po stránce fyzické zdravé, je to vše pouze otázkou času...
Díky moc! K. - otázka upravena poradcem
Káče
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Katko, máte mé ujištění, a příště už se klidně spolehněte na svůj mateřský instinkt :).
čtenáři
Dobrý den, děkuji moc za odpověď (noční vztekání). Teď máme noci klidné. Zase občas bojujeme přes den, ale tomu se asi nevyhneme...:-) období vzdoru trvá jak dlouho ?:-)

Nevýchovu znám, prošla jsem internetovým rychlokurzem, ale manžela k tomu nepřesvědčím. (Cizí ženské přece nemůžou radit, když naše děti neznají...). Tak musím sama. Naštěstí manžel není beran (jako naše dcera :-) ) a diskutujeme...

Děkuji moc za tuto poradnu, v mnoha ohledech mě pomáhá přežívat mateřskou...:-) Eva - otázka upravena poradcem
eva
Mgr. Markéta Klingerová
Milá Evo, moc mě těší, že Vám moje odpovědi pomáhají. Děkuji za zpětnou vazbu. Průběh a délka období vzdoru je... individuální... :). K diskutujícímu manželovi gratuluji :).
nástup do školy
Dobry den,mam problem,dcera mi natoupila do 1.tridy a zjistili jsme i pani ucitelka rika ze je nesoustredena.Nejde nam cteni,odmita se ucit,procvicovat doma a uz opravdu nevime si rady,prosime o pomoc ci radu co delat nebo kam se obratit.dekuji vrele
Denisa
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Deniso, požádejte o vyšetření dcerky v pedagogicko-psychologické poradně; pokud není dcerka zralá na školu, může ještě do pololetí dostat dodatečný odlklad školní docházky. Pokud je zralá, může mít nějaký jiný problém, který by PPP měla odhalit a poradit paní učitelce i Vám, jak holčičce pomoci.
jiný dotaz
Dobry den.Syn nechce spát sám.Vynutil si každodenní spaní s babičkou a ta s ním chodí spát.Syn tvrdí,že slyší zvuky,vidí na zemi skvrny které ho nutí aby je vypil.Je to den ode dne horší.Muže se jednat o psychickou poruchu ?Synovi je 11 let.Děkuji za odpověd.Eva
Eva Kadlecova
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Evo, nejsem psychiatr, asi byste měli zajít k odborníkovi.
kakání
Dobrý den,
má 4,5 letá dcera už dva roky nekaká, špiní do kalhotek, bobek bez podání nálevu prostě sama neudělá. Máme za sebou všechna vyšetření, dítě je v pořádku. vyzkoušeli jsme spoustu potravinových doplňků, babských rad, bez výsledku. Podle doktorů ji mám nechat být, at' klidně nekaká dva měsíce. Přijde mi to padlé na hlavu. Jelikož to dítě se VŮBEC samo nevyprazdňuje. Děkuji za odpověd'. - otázka upravena poradcem
Jana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jano, dcerka má možná nějaký psychický blok. Nebyla nějaká změna před dvěma roky? Pokud lékaři nemají žádné řešení, dobrý dětský psycholog by možná časem pomohl. Také si ale pročtěte toto: http://maminator.cz/2012/11/04/kdyz-diteti-nefunguji-streva/. Přeji dcerce, aby se to brzy dalo do pořádku.
dospělé děti se ptají
Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat jak se jako dcera mám zachovat v této situaci: Je mi 20 let jsem se svým přítelem již 5 let ale bohužel bydlím u rodičů kteří mi také platí posledním rokem střední školu.Můj problém je bohužel ten, že mi určují kdy mám chodit domů a jestli vůbec mohu jít ven a také mi zakazují spát u svého přítele. Jejich jediná odpověď na jejich chování je : Dokavaď bydlíš pod touhle střechou budeš se chvat podle našich pravidel.Proto se ptám jak tuhle situaci změnit? Připomínám že momentálně nejsem schopna se odstěhovat a živit se sama..Prosím o radu.
Děkuji - otázka upravena poradcem
Karla
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Karlo, za daných okolností mám radu jedinou - vydržet poslední rok školy, kterou Vám rodiče štědře platí. Situaci můžete změnit jedině dohodou, a pokud k ní rodiče nemají chuť, máte jen dvě možnosti - odstěhovat se a převzít za sebe zodpovědnost, nebo se nechat živit a platit si školu, ale pak také respektovat pravidla svých rodičů.
pomočování
Dobrý den, snažíme se syna 3 roky 3 měsíce naučit zvládnout noční čůrání. Dodržujeme rady a budíme. Problém je že když ho vzbudím a odnesu ho na záchod aby se vyčůral (nočník odmítá) začne bulet že se mu nechce a že to nejde. Čekáme i třeba 5 minut, pouštíme vodu, ale nic. Tak ho vrátím do postýlky a on se během 1 nebo 1/2 hodiny ve spánku počůrá. Zkoukoušela jsem měnit časy buzení, ale bez úspěchu.
Tereza
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, rady, které popisujete, podle mých informací nefungují. Mému synovi pomohl enuretický alarm.
strach z odloučení
Dobry den, pani Klingerova, potrebovala bych radu ohledne nasi dcerky. Dcerce je 10 mesicu, je to obecne krasne a hodne dite. Ovsem mam pocit, ze uz v tomto veku jsme si ji cela rodina "rozmazlili". Uvedu priklad......jsme s malickou na prochazce, mala se zacne po chvili docela nudit, zacne natahovat na plac a dava najevo, ze chce do naruce. Ve chvili kdy ji vezmeme do naruce ve vterine plakat prestane. Takze ji nosime v naruci a kocarek vozime pred sebou. Kdyz uz si myslim, ze je fajn, ve chvili kdy ji priblizim ke kocarku tak abych ji tam znovu dala, zacne okamzite zase plakat.. K tomu malokdy se necha pochovat od nekoho jineho nez ode mne a od manzela. Kdyz ji dam do naruce nekomu jinemu za par vterin place a kdyz si ji vezme zase k sobe okamzite prestane. Priznam se, ze mam pocit, ze uz ted si placem vynucuje aby dosahla sveho, muze to tak byt? A jak vubec tady s timto bojovat? Mam strach, ze to bude jeste horsi jak bude rust. Muzete mi prosim poradit? Dekuji, Monika - otázka upravena poradcem
Monika
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Moniko, v tomto věku bych dcerce ještě dopřávala osobního kontaktu, kolik chce=potřebuje. Potřebuje pocit bezpečí, který má přirozeně u svých rodičů; proč by měla chtít být u cizích lidí? Zvláště v tomto věku dochází k tzv. "období strachu z odloučení", pokud byste dcerce blízkost odpírali, mohli byste ji hodně znejistit a dosáhnout opaku toho, co si přejete (tj. samostatnost). Pokud jde o kočárek, některé děti ho prostě nechtějí (např. obě mé děti), chtějí být u maminky a taky se rozhlížet po světě a ne ležet osamoceně v nějaké kobce... Ideální je nosit takové dítě v šátku - maminka má volné ruce, dítě vše, co potřebuje. Obecně nehledejte v dcerčině pláči nějakou vychytralost, spíše se snažte přijít na to, co jí vadí, a pomoci jí se s tím vypořádat - vždyť je úplně bezbranná. Samozřejmě, že pláč je jediná možnost, jak přivolat změnu - chcete to považovat za snahu vás ovládnout? Ona vám nemůže podrobně vysvětlit slovy, co jí je, jako byste nějakou svou nepohodu vysvětlila Vy svému manželovi nebo on Vám; ona může jen plakat. Důvěřuje vám, tak ji nezklamte a užívejte si její potřeby být ve Vaší náruči. Jednoho dne na to budete s láskou vzpomínat...
cucání palce
Dobrý den,
je mi 32 let a stále si cucám palec. Nevím čím je to možné ale strašně mě to uklidňuje. Pomáhá mi to při usínání ale občas i přes den, když odpočívám. Jako dítě jsem byla milována svými rodiči, takže si nemyslím, že bych si to kompenzovala nedostatkem lásky. Rodiče mě celé dětství zkoušeli odnaučit, máčeli prsty do pepře, zavazovali mi ho, ale nic nepomohlo. Díky svému cucání palce jsem si vybudovala celkem slušný předkus, ale ani to mě nezastavilo. Dokonce levý palce, který si cucám, je vycucanější a menší než ten pravý...:-) Slyšela jsem že je možné, že to dělají lidé, které často popírají své pocity, ale nemyslím si, že bych se k nim řadila. Každopádně bych byla moc ráda, kdybych se svého zlozvyku mohla zbavit. - otázka upravena poradcem
Palčačka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, z nějakého důvodu Vám zřejmě chyběl pocit bezpečí, kvůli kterému jste získala tento uklidňující zlozvyk. Můžete se ho vědomě zkusit zbavit, tzn. že si prostě přes den zakážete palec cucat (pokud se to stane ve spánku, to neovlivníte). Myslím si ale, že jen to nebude stačit, zřejmě jste toho pocitu bezpečí stále nenabyla, hledejte ho sama v sobě a ve spojení se svým moudrým já, se svou intuicí, s přírodou...
vztek
Prosím poraďte mi, co mám dělat se svými nepřiměřenými záchvaty vzteku. Dlouho se snažím být v klidu, neudělat žádnou chybu ve výchově. Ale ve slabé chvíli se neudržím a i kvůli hlouposti vybuchnu, začnu na děti křičet, případně jim dám výprask. Vím, že na tom má podíl únava. Ale neumím si čas lépe zorganizovat, abych byla máma v pohodě, která poskytuje bezpodmínečnou lásku. Pokaždé si slíbím, že už to neudělám, ale je to začarovaný kruh, neumím z něho vykročit.
magda
Mgr. Markéta Klingerová
...
vztek
- promiňte, zapomněla jsem napsat věk dětí - syn 4 roky, dcera 2,5 roku.
děkuji předem za odpověď - otázka upravena poradcem
magda
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Magdo, nejprve poskytněte bezpodmínečnou lásku sama sobě. Neudělat žádnou chybu ve výchově je požadavek hodně přísný a nesplnitelný. Neklaďte sama na sebe tolik nároků, dovolte si chybovat a nezvládat. Oceňte sama sebe po každé situaci, kterou jste zvládla, pohlaďte se po každé situaci, kterou jste nezvládla -  tehdy to potřebujete nejvíc. Hledejte cesty, jak být se svými dětmi a zároveň sama se sebou - tedy aby vám bylo všem dobře, abyste se i vy cítila dobře. Dělejte vědomě příjemné věci sama pro sebe (pokud máte možnost, domluvte si pravidelné hlídání nebo spolupracujte s partnerem), abyste mohla být v pohodě. Vztah s druhými začíná u vztahu k sobě. Mějte se ráda a pak budete moci dávat lásku i svým dětem. Moc Vám v tom držím palce!
nástup do školy
Dobrý den. Potřebovala bych radu, ohledně syna. Je mu čerstvě 6 let (1.8.) a vzhledem k tomu, že perfektně čte, píše a počítá, jsme ho poslali do školy. A tady asi začíná můj problém
(Syn se narodil ještě o měsíc dříve, byl často nemocný, je to jedináček..)
Je to (až) moc hodný kluk, asi ani moc nezlobí...Je na nás fixovaný. Do školky chodil od začátku rád, plakal maximálně, že nechce domů, že si nestihl pohrát..
První týden ve škole vše v pořádku, poslední dva týdny jsou ale utrpením, pro nás oba. Vždy se ráno před školou rozloučíme, syn jde do šatny, a za pár vteřin za mnou vyběhne zpět a brečí, že chce být semnou. Zkoušela jsem i s ním do šatny jít (přestože se to nesmí) ale i tak dnes zase plakal..Paní učitelka tvrdí, že pak hned to je dobré, že si povídá a hezky se učí, každý den se tam těší...Fakt, že je ve škole, nezměním, prosím ale o radu, jak se vyvarovat ranním vzlykům, co udělat pro to, aby ráno syn nebrečel..Děkuji za radu, Petra - otázka upravena poradcem
P.N.
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Petro, nesnažte se dosáhnout toho, aby syn nebrečel. Dovolte mu projevit emoce, které cítí, a prostě ho jen krátce obejměte, řekněte "Já vím, radši bys teď byl se mnou, viď... Odpoledne si pro tebe zase přijdu. Papa," usmějte se na něj a odejděte. Jestliže ale toto začalo až ve druhém týdnu, bude to mít možná ještě jinou příčinu než že chce být s vámi. Např. jestli umí číst, psát a počítat, musí se ve škole neskutečně nudit. Na to bych se asi paní učitelky zeptala, jestli se chlapec nenudí a pokud ano, jak to změnit. Přeji synkovi radost z učení!
strach z odloučení
Dobrý den, chtěla bych se poradit, zda jsem udělala dobře. Dceři bude 6 let a do této doby spala ve společné místnosti se mnou. Nyní jsme ji zřídili pokojík (tam kde spala) a my jsme se odstěhovali. Dcerka to kupodivu bere dobře - večer čteme pohádky - ležíme spolu. Poprosí ještě abych tam spala, ale když jí řeknu, že tam budu než usne - v klidu usíná. V noci se nebudí, ani jsem nezaznamenala žádné negativní změny. Mně jako matce je ale úzko, jako kdybych to dělat ještě neměla. Rozum mi ale říká, že byl nejvyšší čas, protože příští rok bude změn až dost - půjde do školy. Malá taky nechce moc chodit do školky. Při loučení nejsou žádné slzy, scény apod.(vodí ji moji rodiče), ale nechodí tam ráda. Má tam ráda pár dětí - děvčata i chlapce, hodné paní učitelky, ale nejraději jde po obědě nebo vůbec nechce. Doma ji hlídají moji rodiče, protože mi to zaměstnání neumožňuje ji tak brzo vyzvedávat. Co mám dělat? Děkuji za odpověď. Hanka
Hanka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Hanko, když je dcerka se samostatným spaním spokojená, buďte i Vy (Vaše úzkost by mohla znamenat, že jste na dcerce závislá). Pokud jde o školku, asi nemáte jinou volbu než chodit do zaměstnání, tím pádem ani jinou možnost než dcerku do školky dávat, i když se jí to moc nelíbí. Když tam ale netrpí, má tam někoho, koho má ráda, a za rok už jde do školy, nezdá se, že by Vaše nejistota byla opodstatněná. Děti toho zvládnou víc, než si myslíme; strach z odloučení v nadpisu tohoto dotazu je Váš, ne Vaší dcerky; kdyby ji to negativně poznamenávalo, poznala byste to. Přeji Vám sílu k postupnému uvolňování silné vazby na svou dcerku!
příchod do školky
Dobry de, moc prosím o radu. Mám předškolní holčičku (bude ji 6). Od tři let chodí do školky. Rok chodila do soukromé kde se jí docela líbilo.( Do státní ji nevzali - hodně dětí a ja musela nastoupit do práce) pak začala chodit do státní. Celý rok problém. Nechtěla tam chodit brečela. Měla tam problém i s jedním chlapečkem který jí stále postuchoval. To jsme společně s jeho tatínkem vyřešili. Byla to normální klukovina kdy na sebe chtěl jen chlapeček upozornit. Další rok začala chodit do jiné školky. Museli jsme se přestěhovat. A zase problém. Do školky se těšila je ve třídě s bratrancem s kterým je od malička v částem kontaktu ale ani to nepomáhá. Pořád pláče. Ve školce se jí nic zlého neděje. Učitelka je prý také hodná. Říká že se jí po mě stýská a pořád se ujišťuje jestli pro ní přijdu. Nutno říct že jsem na ní sama. Tatínek ode mě odešel. (Našel si jinou a půl roku pendloval mezi náma, pak hádky, fyzické napadání, soud o dceru) Dcerka se na mě hodně upnula. Možná má strach že ji také opustim. Pořád vysvětluju že jí miluju, neopustila bych jí. Zkouším do přes dárečky když je hodná, i přes snahu jí vysvětlit že musím do práce a nic. Do školky vlastně od začátku nechodí ráda. A já už si nevím rady. Bojím se aby se jí děti neposmivali že furt pláče. Přitom je to bezproblémové dítě. Příští rok půjde do školy a tam taky bude muset, ale učení jí baví. Její otec se mnou vůbec nekomunikuje sem tam jí má vyzvednout ze skolky a stále se bojí že pro ní nepřijde. Prostě vždycky si najde nějakou výmluvu na to když se jí ptám proč pláče. Třetí rok už je dlouhá doba na to aby si zvykla i když bohužel střídala školky. Už nevím jak jí motivovat. Do té školky jsem chodila taky, vyprávím jí jak sem tam ráda chodila vždy poslouchá, chce to slyšet znovu. Ale jinak se nic nemění. Můžete mi prosím poradit jak ji motivovat? Děkuji moc.
Machule
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, některé děti zkrátka nejsou stavěné na "masovou výchovu". Vaše dcerka má navíc pádné důvody k nejistotě, střídání školek tomu také nepřidalo. Zkuste zavést nějaké rituály před školkou a hlavně po ní, které by jí dodávaly aspoň malý pocit jistoty, můžete zvážit, zda nenechat u paní učitelky mobil, kterým by vás dcerka mohla zavolat, kdyby si pro ni ve stanovenou hodinu nikdo nepřicházel (jde o to, aby dcerka věděla, že i kdyby nikdo nepřicházel, bude mít spojení a ujištění, že nezůstane bezprizorní) - to by ji mohlo dost uklidnit. No a dočkejte toho příštího roku - věřte, že ve škole to bude jiné: jiná organizace času, učení, které ji baví, zase o rok vyzrálejší... Věřte, že bude lépe, přeji hodně trpělivosti do té doby, než to nastane!
večerní usínání
1) Dobrý den, nevím zda tato poradna ještě funguje, ale zkusím to :-) Máme 2,5 letou dceru a pravděpodobně jsme v období vzdoru. Přes den to zvládáme, není to tak extrémní, holka je šikulka a snažím se s ní ve všem domluvit. Nejsem typ na tělesné tresty a přísnost a vyplácí se mi to. Funguje lépe klidná domluva a vysvětlení, než křik. V čem je problem, jsou noci. Jsme měsíc přestěhovaní v novém dome a novém městě. Dcera má svůj pokojíček, který drive neměla. V tom je asi problem, že byla zvyklá spat s námi a teď má spinkat sama. Nenutíme ji tam spat a spí s námi, předpokládám, že časem se třeba od nás odpoutá. Co ale se teď děje, je hrůza. I když je s námi, v noci se probudí, pláče, buď se pohlazením a pod. uklidní, nebo se pak probudí, chce něco (např. na nočník, obout ponožky, napít mléka) a když to není přesně tak jak chce (nočník na jiném místě, jiné ponožky, začně strašně křičet, schválně ječet, kopat, bouchat nás, nedá se uklidnit. Ve dne takové scény neznáme...
eva
Mgr. Markéta Klingerová
...
rozdilne nazory na vychovu
2) Nevím, jak máme na ni reagovat, jak ji vůbec uklidnit. V tom nejhorším amoku nás bije, když ji chceme obejmout, je strašně agresivní. Moc děkujem za radu, Eva
eva
Mgr. Markéta Klingerová
...
rozdilne nazory na vychovu
3) ještě chci dodat, že s manželem máme rozdílné názory na řešení těchto nočních vzdorů. Jý chci všechno řešit v klidu, dceři vyhovím (dám nočník kam chce...), manžel tvrdí, že když ji budem ve všem ustupovat, bude si pak dovolovat a umiňovat všechno. Říká jí, že když bude křičet, tak bude sama spat v pokoji, což si myslím že ji ještě víc upíná k nám. Manžel byl take vychováván zákazy a fyzickými tresty a I dle tchyně je dcera rozmazlená a nejsem na ni přísná. Ale snad když s ní sama přes den vycházím v klidu, proč bych měla výchovu měnit, pokud je před manželem nebo babičkou nějaká scéna? Snad to vnímám správně. Ale odůvodnit manželovi to jde špatně...
eva
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Evo, dcerka nejspíš reaguje na změnu způsobenou přestěhováním (možná i "hrozbou" samostatného spaní, na které ještě není připravena), poskytujte jí dál to, co jí poskytujete, zkuste její noční pláče a vzteky nebrat jako hrůzu (i když znám z vlastní zkušenosti, jak těžké to je, zvlášť když člověk by se sám potřeboval vyspat a může mít na dítě svým způsobem i vztek, zároveň je mu ho líto...), prostě jí dál dopřávejte pocit bezpečí, výpady proti vám si neberte osobně, věnujte všechnu pozornost tomu, aby dcerce bylo dobře a zase usnula - časem to přejde samo. Pokud jde o názory prarodičů, nejsou relevantní; horší je, že ani tatínek nevěří v respektující výchovu (pokud by byl ochoten, podívejte se spolu na stránky www.nevychova.cz, třeba si dá od někoho cizího víc říct :). V každém případě se nenechte zviklat, vy sama víte a každý den si potvrzujete, že váš přístup je v pořádku.  Přeji co nejvíce klidných nocí!
jiný dotaz
Dobrý den,
je možné, aby dítě ráno mateřská škola nepřijala s argumentem, že rodiče zapomněli předchozí den přihlásit jídlo?
v naší MŠ se praktikuje trošku zvláštní způsob stravování - jídlo musíme dětem přihlašovat společně s docházkou a uvedením, jestli ve školce budou na celý den anebo jen na půl dne do oběda. Děti tedy nejsou celoročně přihlášeny k stravování, i když jsme všichni podepsali formulář přihlášení dítěte ke stravování, tohle přihlášení musíme ještě potvrzovat minimálně jeden den dopředu, maximálně však jeden měsíc dopředu. problém nastává při dlouhodobé nepřítomnosti z jakého koli důvodu a nebo prostého nepřipravení nové tabulky na nástěnce.
chci MŠ požádat o změnu systému a chci si být jistá, jestli je můj požadavek na běžný systém odhlašování stravování oprávněný. Se stížnostmi na úřadech zatím chci vyčkat a bez podání stížnosti mi nikdo moc nechce poradit, jak vyložit v tomto ohledu vyhlášky a zákon.

děkuji


Jana
Jana - otázka upravena poradcem
Jana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jano, nejsem právník, nevím, na co má školka právo, zkuste se podívat do školského zákona, jestli tam je něco v tomto ohledu vymezeno.
bezpečnost
Chci se zeptat zda je standartní a běžné,že matky nechají doma 7 leté a 2 leté dítě a odejdou na 10-20 minut si jen zakouřit nebo něco dokoupit do obchodu.
michal
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Michale, nemám k dispozici statistiky, ale tuším, že to běžné nebude, pokud jde o to dvouleté dítě. Sedmileté už na dvacet i více minut nechat samotné lze, pokud není nějakým způsobem "nestandardní".
batolata
Dobry den,chtela bych se zeptat,zda lze u dvouleteho ditete diagnostikovat hyperaktivitu. Syn je velice zivy, neposedi ani chvilku, pokud ho zrovna nedrzim za ruku,utika stale a vsude...jsem uz se silami u konce. Poradte mi prosim nejaky vhodny doplnek stravy,ktery by ho alespon trochu zklidnil. Navic ma vzdorovite obdobi ,ktere spolu s jeho neskutecnou aktivitou jsou pro me velmi vycerpavajici.
Pavla
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Pavlo, nelze. A i kdyby ano, k čemu by to bylo dobré? Stejně potřebujete najít způsob, jak synkovu aktivitu přežít :). 1) Berte jako klad, že když synka držíte za ruku, nevytrhává se a neutíká (i tací jsou). 2) přijměte fakt, že máte živé dítě a že to neznamená, že je "porouchané". 3) Snažte se uzpůsobit denní režim a prostředí tak, aby syn měl co nejvíc příležitostí běhat jak se mu zachce. 4) Z jeho stravy vynechte nadbytečný cukr, barviva a jiná škodlivá "éčka", podrobně zde http://www.trade4u-pocitace.cz/kniha-varime-malym-neposedum-zdrava-strava-pro-neklidne-a-hyperaktivni-deti_d99600.aspx. 5) Pokuste se domluvit s někým z rodiny (tatínek, babička), kdo by se o synka ideálně každý den na nějakou chvíli postaral a Vy si odpočiňte. Přeji brzké zlepšení situace!
samostatnost
Dobrý den, dceři je 7 let. Je poprvé na letním táboře. Nikdy neměla problém s odloučením, je velmi společenská, je mezi známými lidmi (dospělí i děti), ale přesto se jí strašně stýská a chce domů. Brečí víc a víc. Říká, že jí to na táboře nebaví. Nechci ji tam za každou cenu nechávat, ale z druhé strany si myslím, aby to nebylo účelové a myslela si, že když začne brečet, hned všichni začnou podle ní....nevím, děkuji
Lenka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lenko, pokud myslíte, že dcerka na táboře netrpí, dopřejte jí zážitek z překonání nepohody - tj. až se z tábora vrátí, bude mít zkušenost, že dokáže strávit čas i bez vaší blízkosti a že dokáže překonat určité nepohodlí - dodá jí to do budoucna sílu. Když ji odvezete, bude mít zkušenost, že když bude dostatečně intenzivně brečet, někdo jiný odstraní překážky za ni. Samozřejmě pokud by byl důvod se domnívat, že je dcerka skutečně ohrožena (např. šikana), pak by bylo na místě zjistit bližší informace o skutečnosti, a podle toho se pak zařídit. Přeji radostné shledání!





mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.