Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
problémy v komunikaci
1) část. Dobrý den paní doktorko, Vaši poradnu sleduju už mnoho let a několikrát jste mi pomohla. V současné době mám dva roky přítele. Je skvělý, když ho srovnám s jakýmkoli jiným mužem, je prostě bezkonkurenční, ale trápí mě naše komunikace ve sporech. Myslím si, že velký podíl na tom mám já, protože jsem výbušná, ale na druhou stranu jsem na sobě dost zapracovala. Každopádně v poslední době to vypadá tak, že i když se snažíme bavit bez emocí, stejně to po nějaké době skončí tak, že se nebavíme na dané téma, ale vyčítáme si, kdo jak zvýšil hlas a jak kdo co řekl. Bohužel začínám mít pocity, že už se mi s ním ani nechce nic řešit, protože přesně vím, jak to skončí, dokonce co mi řekne a už prostě nevím, jak s ním mluvit. Na jednu stranu mi vyčítá, že ho pořád kvůli něčemu "prudim" a proč mu to nemůžu říct normálně (v klidu). To je často pravda, takže jsem se naučila mu věci, které bych si přála změnit, říkat nevyčítavě a v klidu. - otázka upravena poradcem
Táňa
problémy v komunikaci
Dobrý den. Můj dotaz se týká me a komunikace s mým manželem. Uvedu příklad: syn zapomněl ve škole mobil. Jeho reakce začala slovy: " No to asi nějaký blbec...", Je mu devět. ještě než jsem mu stihla vysvětlit, ze za jeho zapomenuty mobil kamarádi nemůžou, ze to byla nepozornost a proto tam telefon nechal, vyskočil manžel a kriknul: " ty jsi blbec, nevymlouvej se na ostatní" . Me tento výrok velmi pobouřil, myslím si, ze dávat nálepky není správně. Řekla jsem manželovi, ze tahle reakce se mi nelibi, a proč, načež jeho reakce byla, ze se přece nemůže vymlouvat na ostatní , a ze to je důsledek "te výchovy". Míněno me vychovy, což připustil, ze to bylo rypnuti do me. Misto manželovy reakce, kterou jsem chtěla řešit, se řešily synovy vymluvy a výchova. Syn ma aspergeruv syndrom, což vyžaduje hodně vysvětlování. Jak jsem mela situaci zvládnout lépe? Další věc. Sotva uvedu tři věty a nedokoncim ani myslenku,už mi manžel skáče do řeči s tím, ze si pak nepamatuje co jsem rekla, tak ted nebo nic - otázka upravena poradcem
silvie
problémy v komunikaci
Dobrý den,mám problém manžela přimět, aby doma začal něco dělat. Jsme spolu skoro sedm let, z toho rok a půl manželé, před nedávnem se nám narodilo miminko. Dříve jsme bydleli v nájmu a manžel tvrdil, že nebude nic dělat v bytě, kde mu nic nepatří. Nic se ale nezměnilo ani nyní, když jsme si pořídili vlastní byt. Když je doma, tak je buď na počítači nebo kouká do telefonu, nikdy nevstane z postele před obědem a to ho ještě musím jít požádat, jestli by už mohl vstávat. Když chci aby něco udělal, je nepříjemný a vzteklý. A to po něm chci opravdu jen ty nejnutnější věci, které je potřeba v bytě dodělat. Jeho rodiče ho měli hodně pozdě a je jedináček, vždy za něj vše zařídili a vlastně v tom pokračují i nadále.Dá se s tím ještě vůbec něco dělat? On mi tvrdí, že je to všechno moje vina, že ho to doma nebaví...chovám se prý strašně,pořád ho "buzeruju". Už jsem se dostala do takové fáze, že po něm raději nic nechci, jen aby byl doma klid.Jednou za čas ale vybouchnu. Komunikace s ním nula. - otázka upravena poradcem
Adriana
problémy v komunikaci
Dobrý den, paní Doktorko. Mam dotaz jak řešit problémy při komunikaci s partnerem. Zjednodušeně řečeno, mam pocit, že kdykoliv se hádáme, tak jednak jsou to zbytečnosti a druhak není nikdy východisko. Přítel nikdy neuzná vinu a navíc mívá tendence vmanipulovat mne jako viníka všeho. Naše dohady jsou například ohledně praní prádla. Podle něj peru zbytečne. Bud málo prádla nebo špatně pověsim vyprané nebo peru to co není potřeba. Vím, vypadá to jako nesmysl ale celkem to ničí mou psychiku. Připadám si jako nemožna žena ktera ani vyprat neumí. vadi mi ze neumí slevit ze svého perfekcionalismu. Přijde mi že na mne stále hledá chyby, jako např. s prádlem. Mne kritika samozřejmě vadi. Myslím pak na to, že asi musí mit jinou představu o partnerce a ja nejsem rozhodne jeho feme fatal. Což, jelikož jsem taky perfekcionalista, bych chtěla mit alespoň trochu pocit uznávané partnerky. Děkuji předem za Vasi radu. Sama to neumím vyresi.
Kyka
problémy v komunikaci
Dobrý den, prosím o radu.Manžel si přinesl z původní rodiny model: problémy se neřeší, problémy se zametají pod koberec,nemluví se o nich a jen upozornit na cokoli je vlastně útok-protože on se přece snaží, dře, maká, tak co bych ještě chtěla?
Jakýkoli rozhovor blokuje absurdními vytáčkami, obviněními a změnou tématu, všechno převede na otázku svého ega a všechno je útok! Skutečně se chová, jako by mu šlo snad o život a je nepochopitelně sprostý a podlý,navíc vykládá šílené nesmysly. Popře úplně všechno a pak mě nějak absurdně obviní.
Je jedno, jak mu to podáte, z mé strany jde o drzost a napadení, protože jsem něco řekla otevřeně, to on nesnáší.A agresi nesnese už vůbec, sám je agresívní tak, že rýpá, shazuje, škodí a trucuje, hlavně aby to nebylo poznat..
Usmíření si muž představuje tak, že„ už o tom, jak jsem ho zas napadla a byla nespokojená“ nemluví, chová se ke mně vlídně „ ale nezapomněl!“ a je velice rozzlobený a vyděšený, že já s tím ale srovnaná nejsem. Protože on je ochoten to smazat. Navíc ho překvapuje, že ho odmítám, že mě sex s ním dávno nebaví, že s ním už ani nechci trávit čas( ne, že by mi nějaký nabízel- sedí u počítače), jsem prostě divná a nemám ho asi ráda a měla bych se nad sebou zamyslet.
Nějaké chválení a podstrojování ovšem taky nezabírá, protože to je přece jasné, že on dělá všechno bez chyby a není tu důvod, aby on byl kritizován, to jen já zas mám nějaké své problémy, které chci na někoho hodit. Takže rozhovor blokuje a nevyřešíte nic.
Ale on naopak je povinen mě kritizovat, protože mu jde o mé dobro a zlepšení.
Prostě za všech okolností nesmí být chyba na jeho straně, dokonce by prý ani nebyl pro rozvod, ale z mé viny, aby bylo jasné, kdo má za tento marast zodpovědnost. Jde s tím vůbec něco dělat?Ale už si ho pro tuto jeho křivost nevážím a mít s ním sex je pro mě nemožné, zřejmě je pozdě. Poradnu odmítá, on problémy nemá.
- otázka upravena poradcem
Andrea
problémy v komunikaci
Pak se ale z mé strany začalo vracet vše do starých kolejí. Opět jsem začala být zamlklá. Celou dobu jsem také měla pocit, že jsem nedoceněná, že mi chybí více projevování citů ze strany manžela. A také se dostavil pocit zoufalství ze stereotipu a z toho, že už mě v životě vlastně nic jiného nečeká. Manžel mi dal šanci jak být zase spolu, dal mi šanci začít znovu a já ji nevyužila. Místo toho jsem podala žádost o rozvod. Jsme tři měsíce po rozvodu, manžel si opradvdu našel přítelkyni a je zamilovaný. Já jsem si teprve teď uvědomila, že jsem udělala největší chybu svého života a že ho přes všechno co bylo nesmírně miluji. Poprvé v životě jsem "mluvila" a řekla co nyní cítím, zkrátka všechny moje pocity. Odpověděl, že znovu to nechce a slepovaná kaše nikdy nedrží. Tím, že jsme se rozvedli jsme překročili určitou hranici a on na další šanci nevěří. Strašně ráda bych to vrátila, ale mám strach, abych nenadělala víc škody, než užitku. Má tohle řešení? Moc bych to chtěla napravit. - otázka upravena poradcem
Andrea
problémy v komunikaci
Dobrý den, po dvaceti letech jsem podala žádost o rozvod, který proběhl velmi rychle z důvodů majetkové dohody a dospělosti dětí. Vím, že to bylo způsobeno mou nekomunikací. Neuměla jsem pojmenovat svá trápení, svou nespokojenost a tak jsem mlčela. Hromadilo se ve mně plno křivd, ať už oprávněných, či nikoliv. Nakonec to došlo tak daleko, že jsem začala manžela zcela ignorovat. Navzájem jsme kolem sebe začali jen chodit a v podstatě se z nás stali spolubydlící. Za celé roky společného soužití jsme se nikdy nepohádali, což jsme si evidentně mylně vykládali jako naši přednost. Rok před rozvodem jsem manželovi řekla, že bych raději žila sama. Nejdříve řekl, že on sám žít určitě nebude a s odstěhováním nesouhlasí. A pokud to tak chci, tak že se rozvedeme a on si najde někoho, s kým bude žít. Rozvod mne do té doby nikdy nenapadl. Nakonec mi nabídl, že spolu zajdeme do manželské poradny. Tam jsme rok chodili. Vypadalo to, že mě terapeutka rozmluvila a já jsem začala své pocity pojmenovávat.
Andrea
problémy v komunikaci
dobry den pani doktorko,
chtel bych vas poprosit o radu a mozna jsem to mel udelat uz i drive. S pritelkyni jseme jiz vice jak rok ale mame problem s komunikaci (nemuzeme stale najit temata o kterych se bavit) a problemy neresime postupne ale nechame je nahromadit a pak je to pomalu az na rozchod. Jinak je nam spolu krasne.
Dekuji za odpoved - otázka upravena poradcem
xxx
problémy v komunikaci
Dobrý den,
mám přítelkyni, Mně je 22 a přítelkyni 20. Jsme spolu skoro 6 let a už delší dobou máme problémy.
I když vím, že mě přítelkyně miluje a nesmírně si mě váží, poslední dobrou mě neustále mě za něco okřikuje, napomíná, poučuje. Když jí řeknu, že se mi to nelíbí, tak jí naopak přijde normální, co mi řekla nebo k tomu má vždycky nějaké vysvětlení. Nikdy prostě neřekne promiň. Říká, že se chová normálně. Nevím, jestli jsem nějaká přecitlivělá nebo se ona ke mne nechová dobře. Např."Prosimtě, děláš to blbě", "Ježiši, proč si to udělala takhle" atd.
Není to třeba úplně ošklivé, ale mne se tohle chování nelíbí. Prosimtě, ježiši, zežišmarja,panebože..tyhle slova prostě nemám ráda a nechci aby se mnou takhle mluvila.
Nevím, jak to mám řešit. O všem mluvíme a snažíme se, ale nikdy se nedobereme výsledku. Nevím, jak z téhle situace ven. Každá to vidíme jinak, já, že se ke mne nechová hezky a ona že nic nedělá nebo že to mělo důvod. Děkuji za radu, jak z toho ven, děkuji. - otázka upravena poradcem
Lucie
problémy v komunikaci
Dobrý den, mám/měla jsem dvouletý vztah. Nevím přesně, jestli je to definitiví konec, nebo pauza v pravém slova znění. S přítelem probíhaly celkem nepříjemné hádky - on nikdy nic nechtěl řešit a já naopak vždy chtěla řešit vše. Pokaždé jsme se ale k sobě po potyčce vrátili (díky jeho zájmu).
Teď naposledy jsme vyjeli pod stany s přáteli, kde proběhl další ostrý konflikt a všichni nám poradili, ať se na to my dva vyflákneme, že prý to nemá smysl. Celý den se se mnou nebavil a až pozdě večer mi řekl, že chce měsíční pauzu, aby si urovnal hodnoty. Reagovala jsem vznětlivě, že bude lepší si dát pauzu napořád.
Při loučení jsem mu podala ruku a on se rozbrečel. Já zůstala v klidu a "vypustila" to až doma.Nemůžu zapomenout. Vím, že se k sobě nehodíme, ale bez něj mi nic nedává smysl. Je lepší to v tomto případě pustit? Znamená pauza v tomto případě definitivní konec?
Diky Aneta - otázka upravena poradcem
Aneta
problémy v komunikaci
Po 9 letech a v 29 - už začínám mít obavy, abych nedopadla jako 35 svobodná, bezdětná - já vím, že ho chci za životního. On mi však přijde, že po 9 letech vztahu a společného bydlení i ve svých skoro 45 letech - si není jistý ani tím jestli budeme mít/se snažit třeba v příštích 5 letech o miminko. Já ho ještě zatím nechci, ale cítím, že za cca 2-3 roky již bude z hlediska ženství pravý čas. Mluví o tom, že nás potřebuje zajistit než budeme mít děti, ale to přeci nebrání založení rodiny - tj. manželství.... Děti chce, ženit se chce taky, ale zatím je pro něj zajištění na 1. místě což je v pořádku... ale můj věk mě už trošičku začíná štvát - přeci jenom 29 už není 20 a bojím se, že když to špatně pochopím - tak, že si nakonec budu hledat partnera třeba v 33 - což bych považovala za absolutní prohru.Partner mě ujištujě, že mě neopustí, ale oficálně rodina nejsme. Miluju ho, ale bojím se živnotní chyby - vidíte v našem vztahu budoucnost?
Sindy část 2
problémy v komunikaci
Dobrý den, ráda bych se zeptala na Váš názor-žijeme spolu 9 let, stále oba svobodní (29 a 44 let), oba bezdětní a věřím tomu, že i oba věrní.Oba ŽL-často pracujeme spolu.Partner mi říká mám tě rád v hloubi srdce,ale když je zrovna nedobře a hádáme se-říká mi, že mě nenávidí-i když v srdci mě má prý rád.Současně se mi svěřil, že mě asi miluje, ale také s tím, že mě nikdy nemiloval jako slečny přede mnou.Jsem z toho celá zmatená-říká,že si mě jednou vezmě-ale ještě jsme se ani nezasnoubili-jednou jsme se byli podívat na prstýnek a domluvili se, že se do roka zasnoubíme.Partner však říká,že si mě chce vzít a když se hádáme tak,že neví jestli s někým takovým (hádavým/paličatým/nemocným hádavostí apod.) může žít,že ho to ničí.Neshody vyvolává-prac.otázkami co jsem třeba neudělala a proč...,odpověď jsou pro něj vždy jen výmluvy a když nereaguji a radši mlčím je to ještě horší-říká tomu čumět a dělat éé.Má náš vztah budoucnost? Nechci se rozcházet mám ho ráda, ale taky chci mít někdy rodinu..
Sindy část 1
problémy v komunikaci
Dobrý den, jsem s partnerem 2 roky a čekáme přírůstek.S partnerem bydlíme v domě kde jsme zjistili že musíme opravit novou střechu protože ji špatně udělali a bude to stát hodně peněz.S tchýní jsem neměla žádný problém do doby než začala s tím, že by chtěla dostavět chatu, že je to její sen, ale přitom na to nemá fin.prostředky což znamená že by jsme to hradili my. Musím dodat že tchán před půl rokem umřel a nikdy ji v ničem nepodpořil - žili si vlastní životy...ale partner vždy hodí do placu poznámku že když je ted sama tak......Samozřejmě, že se mi to nelíbí bo máme co dělal s vlastním domem a ji chata stači v tom stavu jaký je...Už jsem se ji snažila vysvětlit že na to nemáme že se musíme nejdřív postarat o náš dům, a že budeme mít dítě ale vždy když tam jede partner sám tak dojede domů s tím, že máma by to chtěla a že je to její sen atd.Už opravdu nevím jak mám tchýni vysvětlit, že sami potřebujeme na opravu našeho bydlení,aby měl prcek střechu nad hlavou. Děkuji
DT
problémy v komunikaci
Dobrý den paní doktorko, ráda bych Vás poprosila o radu. Jsme s přítelem 3 roky, máme před svatbou, ale nevyřešili jsme jeden velký problém, kterým je bydlení. Bydlíme od sebe cca 90 km a nemůžeme se shodnout na místě pro společné bydlení. Už i cítím, že máme oba problém se o tomto tématu jen bavit, protože nás to oba vždy jen rozesmutní nebo se pohádáme - cítím, že v této věci jsme spíš protivníci než partneři, kteří se snaží najít společné řešení. Nemáte prosím paní doktorko radu nebo zkušenost, jak takovou situaci rozlousknout, nebo jak se úspěšně o ní začít alespoň bavit tak, abychom problém řešili jako "tým"? Velmi mě celá situace stresuje a trápí a cítím, že přítele také, ale také vím, že spolu být chceme a chceme ten problém vyřešit ke spokojenosti nás obou, jen jsme ještě nepřišli na to jak. Je zde samozřejmě i otázka omezených financí, nicméně budu ráda, pokud se o tom začneme spolu alespoň vážně bavit a zkusit hledat řešení.
Moc Vám děkuji za odpověď a také za Vaši poradnu! - otázka upravena poradcem
Meg
problémy v komunikaci
Dobry den pani Douchova,
uz si moc nevim rady a tak se zkusim zeptat. Ziju uz skoro rok v Nemecku a tady jsem ostatne poznala i sveho pritele, bude to ted 9 mesicu co budeme spolu. Musim ale bohuzel konstatovat, ze se po kratke dobe - v poznavaci fazi - hodne zmenil Nebo spise mozna jen zacal projevovat. Dokaze mi rict, ze me miluje, rad me objima apod. jen komunikace je zla. Neni moc komunikativni, co se partnerske stranky tyce, ale na druhou stranu je schopny si s kamarady ci sousedy hodiny povidat. To me samozrejme mrzi, ale uz jsem si prakticky i zvykla..
Na co se bohuzel zvyknout neda jsou nekonecne hadky, ktere nikam nevedou jen vse nici. On je velky provokater a dela mu radost si z druhych utahovat a pak to vrcholi v hadky, ktere nikdy nemohu vyhrat, protoze on ma pravdu.

Jsem o 13 let mladsi, takze mi rad argumentuje tim, ze jsem si toho tolik jeste neprozila. Nejvic se ale hadky toci okolo toho, ze jsem neco neudelala, spatne uklidila apod. Je vecne nespokojeny. Co mam delat? - otázka upravena poradcem
Michaela
problémy v komunikaci
Dobrý den, měla bych dotaz týkající se vztahu s mými rodiči. Ve dvaceti letech jsem se přestěhovala se svým přítelem do starého domu po mé babičce, který mi následně můj táta daroval. Důvodem přestěhování bylo to, že přítele rodiče se rozvedli a odstěhovali pryč a on chtěl zůstat v místě bydliště, proto jsme se dohodli s mými rodiči, že začneme bydlet takto. Moji rodiče jsou moc hodní a starostliví, možná až moc. Přítel s mým taťkou starý dům trochu opravili, abychom mohli bydlet. Mamka snášela můj odchod ze společného bydlení těžko, tak se nám aspoň snažila pomáhat. Naučila se chodit k nám a prala nám a uklízela, v té době mi to nepřipadalo divné, ale mýmu příteli to asi nebylo příjemné, i když to nikdy neřekl. Rodiče dříve bydleli v rodinném domě, nyní žijí v bytě. Protože dům byl po taťkových rodičích, chodil si sem do garáže kutit a chodil také venčit našeho psa, aby nemusel být celý den sám doma, než jsem přišla ze školy. Po šesti letech jsme se s přítelem rozešli. Byla jsem v domě asi rok sama, tak mi táta pomáhal s topením atd.. Nyní mám přítele skoro pět let, bydlí tu se mnou, ale nemá tu všechny věci, něco má pořád u svých rodičů. Mamka k nám chodila a zase nám pomáhala, když jsme nebyli doma. Něco nám vyprala atd.. Když příteli začlo vadit,že musí večer hledat pyžamo, protože ho mamka dala jinam než bylo atd., tak jsem jí naznačila, že to příteli není příjemné, tak jsem tímto způsobem přestala chodit, občas někdy odpoledne přijde, ale taky začne např. mýt nádobí a něco rovnat, vysype koš nebo když nejsem doma, tak něco vypere. Mě to začíná poslední dobou vadit, říkám si, že by se měla chovat jako na návštěvě, i když vím, že mi chce jenom pomoci a ona o tom tímhle způsobem nepřemýšlí. Mamka i taťka jsou teď čerstvě v důchodu a mají hodně volného času. Taťka sem k nám zase chodí, sice se pohybuje jenom na zahradě a v garáži, dovnitř nechodí, připravuje dřevo na zimu nebo si něco kutí v garáži a je na zahradě s naším pejskem. Přijde mu to normální, ale příteli to poslední dobou vadí a já jsem tátu zezačátku bránila a s přítelem jsem se pohádala, ale poslední dobou si říkám, že bychom možná potřebovali trochu víc soukromí, i když mi taťka na zahradě nevadí a chápu, že se v paneláku nudí, ale na druhou stranu začínám chápat přítele. Ráda tátu vidím, ale někdy, když jdu z práce, tak si říkám, že by bylo fajn, kdyby u nás nikdo nebyl. Promiňte, že jsem se takto rozepsala, jen jsem chtěla více nastínit problém. Potřebovala bych prosím nezávislý názor na tento problém, pokud se tato situace dá nazývat problémem. Jak mám tátovi naznačit, že bychom potřebovali být některé dny sami tak, aby to přijal a neublížila jsem mu? Myslíte, že mám právo ho žádat, aby nás nechával více o samotě? Na druhou stranu mi ho je líto, protože vím, že se v bytě nudí a mamka ho potřebuje vždy na chvíli někam poslat, aby si mohla udělat své věci, uklidit atd.. Prosím o radu. Omlouvám se za tak dlouhý dopis. Lucie
Lucie
problémy v komunikaci
V poslední době přítel není schopen po výměně názorů projevovat jakékoli náklosti a fyzický kontakt.Já beru konflikty jako pročištění napětí mezi náma, vyříkáme si to a i když se neshodneme beru to, že jedeme dál a víme o sobě více.Přítel mne ale odmítá, moje pusy na přivítanou a odchodnou i přitulení a sex...říká...ale Lucinko..po tom všem cos mi řekla...já takhle nemůžu..Když jsme měli po konfliktu sex, byl z toho celý špatný, jako by si to vyčítal..Podotýkám, že přítel není zrovna nekonfliktní člověk, známe se dva roky, odvedl mne od manžela a dřív se takhle nechoval.Já si myslím, že už mne prostě nemiluje, proto není schopen nastartovat po hádce běh vztahu znova.Vyjádřil se také vážně, že si myslí, že by bylo lepší jít si každý svou cestou.Ovšem pak se znova nastěhoval a od té doby jsme bezkontaktní, jen spíme vedle sebe,jíme a bavíme se.Tvrdí, že jinak nemůže.Kdysi po hádkách za mnou byl schopen lézt i oknem a dožadovat se projevů náklonnosti.Co se to děje, a jak se zachovat??
Lucie
problémy v komunikaci
Přeji hezký den..
Má přítelkyně považuje hádky za něco normálního v partnerském vztahu. Jednou dvakrát za měsíc..budiž. Ale skoro obden? Je mi 39, jí skoro taktéž. Jsme spolu třičtvrtě roku, právě se rozvádí s manželem, který se odstěhoval od ní teprve před čtyřmi měsíci. Prý přestal komunikovat.. Upřímně mě její časté bušení do mne nutí k tomtéž.. Já žil 10let po rozvodu sám, sem tam nějaký vztah.. Z hádek mám husí kůži skrze hádky mých rodičů a proto se snažím klidně debatovat a nebojím se říci, co mám na srdci a upřimně. Mou paní bohužel naštve skoro cokoli. Z upřimně mnou klidně vyloženého názoru, nebo návrhu, jež se týká i jí, resp. z možností jak si to vyložit(od pozivních, až po negativních) si vždy vybere tu nejnegativnější a s tím do mne hned vyrývat a bušit zvýšeným hlasem, že z ní dělám debila, že ji svým názorem na věc urážím, že jsem ji tento návrh už několikrát předložil, ona vždycky odmítla a tím páden tedy nerespektuji její ne a snažím se jí manipulovat... - otázka upravena poradcem
Vladislav..
problémy v komunikaci
Dobrý den, prosím o radu.
Mám problém s manželem,nelze se s ním na ničem domluvit, nic vyřešit. Všechno jsou moje vrtochy, kterýma ho obtěžuju, on dělá všechno dobře, takže tu NENÍ nic co by mi mohlo vadit, všechno si jen vymýšlím, abych ho očernila! Když se rozčílím, otevře okna, aby si prý sousedi užili, že jsem nemožná, ale dál provokuje. Dřív mě i uhodil- prý mě rodiče nevychovali, ale vrátila jsem mu to. Když mu řeknu, že jsem z rněj zoufalá, odbyde mě, že jsem stále z něčeho zoufalá, tak co.. Nechce slyšet o sobě nic negativního,ale když se nedám, tak fňuká, nebo dokonce hysterčí, lituje se...ale neudělá nic, nic si nepřizná. Rád manipuluje, přestože mu to se mnou nevychází, ale postavit se něčemu negativnímu čelem nechce. To obviní celý svět, změní téma hovoru, vykrucuje se, začně fňukat a ničeho se nedoberete. Jak puberťák. ani po dobrém, ani po zlém. Už mě unavuje,že je slaboch,ale i hlupák, protože mu nedochází, že nečestnost a zbabělost nesnáším.Lze ještě něco dělat? Díky. - otázka upravena poradcem
Andrea
problémy v komunikaci
Dobrý den. Můj problém se týká komunikace v manželství. Vzali jsme se a narodilo se nám dítě. Už během těhotenství jsem měla nedostatek pocitu sounáležitosti se svým manželem v tom, že když jsem se cítila osamocená a řekla jsem, at´ se přitulí, nešel. Vždy odpověděl, že až potom. Když jsem ho obejmula, vzápětí řekl dobrý a odtáhl se, že má jiné věci na práci a ne takové hlouposti. Teď, když se narodilo mimino a my jsme spolu v maželství už necelý rok, nemůžu se smířit s nedostatkem obětí. Když k němu nepřijdu, on za ten rok tak třikrát, tak mne pevně neobejme. Když spolu ležíme, přitulit se musím já. Vymlouvá se jak je unaven. Když tenhle problém chci řešit - neustále odvádí pozornost ( že mám studené nohy, že až si vezmu ponožky, nebo podívej se, co jsi udělala, až se tak nebudeš chovat, dostaneš pusu až ráno ). Že si nevystačím s málem. Ani poprosit ho už k ničemu nevede. Dělá, že neslyší ikdyž mu to třikrát zopakuji. Pak už se hroutím a nevím, zda to má všecko smysl. Prý mě má rád.
Alena
problémy v komunikaci
2) protože jsme byli domluveni na večeři. Pri přivítaní už byl chladný, ptala jsem se co a jak jestli mam neco koupit..proste jsem si myslela, ze je včerejší neshoda zapomenuta. Jenže přišla vlna výčitek o tom, že partnerka od jeho kamarada není taková, že jednou narazím, že nemame spolu díte tak proč jsem řešila peníze... a že teda dnesek nechame tak jak je. Tak mi prosím poradte... dělám chybu já? protože dává mi pocit, že at už udelam cokoliv vždy je vše spatne.... Děkuji.
P.J.
problémy v komunikaci
1)Dobrý večer,
měla bych takový dotaz, abych pochopila na čí straně je problém. Mám velice dobrého přítele, ale došlo a dochází k menším hádkám. Konkrétní případ: vždy si říkáme vše s nadšením a s dychtivostí si říkáme veškeré denní čínnosti, strasti, radosti, prostě se vším se spolu dělíme. Při telefonátu, kdy mi sdělil, že se možná pustí do podnikání jsem se ho zeptala od kdy to ví, protože mně překvapilo, že se nepodělil s touhle informací již dříve, nastala výměna názorů. O tom jak vyčítám co dělá, že se mu starám do financí, protože jsem se ptala kde na to veme, když mi sám řek, že ted je na tom špatně. Byla jsem za nánu, která se stará do jeho věcí. Ukončil telefonát a že mu nemám odepisovat a že je to celé šílené. Pak mi to, ale nedalo se kvůli takovým hloupostem hádat, tak jsem mu přeci jen napsala, že at neblneme, že to je hloupost a že ho mám rada a samozřejme držím palečky, aby mu to vše vyšlo.... Jenže žádná odezva. Druhý den odpoledne jsem mu volala, - otázka upravena poradcem
P.J.
problémy v komunikaci
Dobrý den paní doktorko, s manželem jsme 28 let, bude nám oběma 50. Nevím jak s mužem komunikovat.
Je dost kritický, urážlivý, bere si vše osobně. Pokud něco udělám, tak podle něho je to špatně, protože on by to udělal jinak. Já s tím nesouhlasím, po těch letech jsem již na tyto jeho narážky doslova alergická. Snažím se zachovat klid, ale občas vybuchnu, on se urazí a nemluví. A nemluví třeba i několik dní. Vždycky jsem to potom já, kdo musí prolomit ticho. Muž je ješitný, chce slyšet hodně chválu. Pokud má nějaký problém, zavírá se do sebe a nekomunikuje, takže těžko z něho tahám co se stalo. Většinou je naštvaný a odpoví, že nic.
Další věcí je, že tráví každou volnou chvíli před televizí s ovladačem v ruce a to už vůbec nekomunikuje.
Prostě pokud má nějaký problém tak manžel přestane mluvit a je uražený několik dní a mě už unavuje ho z těchto stavů dostávat, protože on se z nich sám nedostane, klidně nebude komunikovat třeba týden nebo 14 dní. Toto se bohužel děje dost často a mě to již silně unavuje. Manžel se mnou mluví v podstatě jen když něco nutné potřebuje nebo pokud se mu něco povede v práci. Když je opravdu v "náladě", tak mne i slovně sráží a ponižuje.
Nevím už jak na něj, možná je chyba z mé strany, ale já se nechci ustrkovat a ponižovat a dolézat. - otázka upravena poradcem
Andrea
problémy v komunikaci
Dobrý den.V posledních letech prožívám následující.16-ti letá dcera,nechce pomáhat s dom.pracemi,ve škole propadá,toulá se po nocích,je sobecká,nepřizpůsobivá..sprostě mi nadává(krav a sviní-manžel prohlásil,ať si to s ní řeším sama),rozběhne se mi dát pár facek, i mě popadla a vyhodila z pokoje,když jí vadilo,že žvýkám (manžel mi před ní řekl:"Když jí vadí Tvé žvýkání-nežvýkej a ona Tě z pokoje nevyhodí).Manžel,kromě občas vyluxování,doma nic nedělá,ani žádné chlapské práce;ráno chodí co nejpozději do práce a co nejpozději z ní-pak noviny,televize odpočinek,je obyčejný referentík-s nízkým platem;veškerý čas věnuje sobě-vše mu moc dlouho trvá-ráno se vypravuje do práce 2,5hodiny;Já vařím,peču,peru,žehlím,nakupuju,chodím do práce.Máme malý dvoupokojový byt.Dcera a manžel chtějí větší-že prý se vztahy zlepší.Já už nechci větší byt-chci aby dcera v 18 odešla bydlet sama nebo z takového prostředí odejít.Prosím o Váš názor.Děkuji
Diana
problémy v komunikaci
Dobrý den, jsem s manželkou 10 let a poslední 2 roky se neustále hádáme. Máme syna 4,5 roku. Manželka je doma a si stěžuje že se jí nevěnuju. Má asi pravdu. Když přijdu z práce tak se věnuju synovi, protože z jistých důvodů vyžaduje docela velkou pozornost a péči. Manželka mou snahu jí pomáhat oceňuje jen velmi málo a v podstatě mně denně kritizuje že jsem naprosto neschopný chlap. Vadí ji jakákoliv drobná chyba a nesnese, když přeslechnu co mi říká a třeba na něco zapomenu. Stěžuje si, že nemáme spolu sex. Ona si mně ale úplně přestala vážit. Nevím, jak bych se měl změnit, aby se to změnilo. Do poradny se mnou nikam nechce, ani nechce abych tam šel já. Mám jí mít více rád. Nevím, o čem si mám si s ní povídat. Mluvíme spolu jenom o tom co je třeba praktického udělat, ale neumím s ní prožívat pohodu. Stojím o změnu, ale nevím co s tím. Ona je nešťastná a já taky. Jak mám své manželce projevovat lásku? Asi neumím komunikovat. Nevím co bych dále řekl, když tak se zeptejte. Děkuji.
- otázka upravena poradcem
Vašek
problémy v komunikaci
Zdravím paní doktorko, ráda bych znala Váš názor na můj problém. Je mi 46 let, dlouho rozv., mám dospělou dceru, vlastní domek a 5 let se scházím s přítelem. Dohodli jsme se, že se k němu letos přestěhuji, domek nechám dceři, která chce také žít se svým partnerem. Můj přítel má velký dům a žije i s dospělým synem. Problém vidím v tom, že přítel sice čeká, že se budu podílet na péči o jeho dům, zřejmě i finančně přispívat a přitom nepadlo ani slovo o tom, že by mě nějak zabezpečil v případě jeho úmrtí. Reálně to sice nehrozí, je mu 51 let a je zdravý, ale člověk nikdy neví, nikdo z nás nemládne a mě se navíc nechce investovat do cizího majetku. Ani peníze, ani energii. Je mi trapné ho upozornit, čekám na návrh z jeho strany, ale marně. Myslíte, že bych mu měla něco v tom směru navrhnout? Několikrát se zmínil, že dům bude patřit synovi, já proti němu nic nemám, je to milý kluk , ikdyž dost nesamostatný, ale i tak...dobré účty dělají dobré přátele. Jakou strategii byste doporučovala?
Blanka Vlasáková
problémy v komunikaci
Dobry večer pani doktorko mam zavažny problem možna jsem na vine ja nebo manzel , potrebovala bych poradit s manzelem jsem již 30 let je hodny laskavy ,ale jedno mi vadi dost lpi na sve rodine resp na bratrovi bratr je mladsi o dva roky manzelovi je 55 let a porad si mysli , ze musi bratrovi delat ochrance bratr je dvajrat rozvedeny bratr manžela bydli v Praze a my mame domek za prahou kdyz chce bratr slavit narozeniny ,tak se zepta manzela jestli je muze u nas oslavit a manzel samozrejme souhlasi prinese si trocu jidla pozve si jeste sestru svagra a podotykam ,ze jsou u Nas od soboty do nedele treba do 16-ti hod a vecer v sobotu jsou vzhuru do 5 hod do rana takze rano se staram o hosti a vecer to jidlo co prinese na oslavu nestaci takze narozeniny pripravujeme ze svych surovin protoze navsteva ,kterou si pozval ma hlad tak se musim postarat manzelovi to nevadi rika ,ze jsem lakoma ja mu rikam ,ze když si u nas chce oslavit svoje narozeniny a pozve si hosty ,tak si musi prinest dostatek pohosteni ,ze ja mu nebudu strojit jeho narozeniny jine je kdyz si pozvu navstevu ,tak je pohostime my púani doktorko chtela bych vedet jestli mam pravdu nebo manzel dekuji Vam
magdalena
problémy v komunikaci
Dobrý den, máme s přítelem 4 a půl letý vztah. oběma nám je 23. Cítím, že máme problém v komunikaci. nebydlíme spolu ale často bývá u mě. Před pár dny jsme měli romantický večer v centru města u stromku a pak jsme jeli ke mě a on měl najednou špatnou náladu ale říkal, že je v pohodě. když jsem šla venčit psa, tak beze slova odešel a vypnul si mobil... jela jsem ho hledat a našla jsem ho u něj v bytě, kde mi řekl, že potřebuje někam odjet. každopádně o mě neprojevoval vůbec zájem a bylo mu jedno, že mi to ublížilo. podobný negativní vzorec psychické manipulace měl i můj otec. dnes přijel ke mě a stále je naštvaný, ale nechce se o ničem bavit... není to poprvé, co se "v tichosti" hádáme, protože on se hádat "nechce" a já se dusím, protože si chci vyjasnit neshody a jít dál... je to ubíjející... udělat to někdo jiný, tak s takovým člověkem již nekomunikuji, ale na něj jsem citově navázaná... jinak si velmi rozumíme a souzníme spolu... vybíjí si na mě svoji frustraci. jak to řešit?děkuji
Zoufalá
problémy v komunikaci
Dobrý den,

mám nejspíš zvláštní dotaz. Chtěla bych se zeptat, jak nejvhodněji začít jedno téma, tedy že si chci o něm s partnerem promluvit. Chodíme spolu měsíc a já bych nerada překazila to krásné mezi námi. Není mi jedno otázka pohlavně přenosných nemocí. Jen vím, z minulého vztahu, že se o tom těžko mluví, že to jaksi narušilo krásný okamžik, bývalý partner se tvářil, jakože mu nevěřím, že je zdravý... Moc Vám děkuji Vlaďka - otázka upravena poradcem
Vlaďka
problémy v komunikaci
Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně intimního života. S přítelem (nežijeme spolu) si velmi dobře rozumíme, milujeme se, máme fantastický sexuální život - ale nelíbáme se. Přestali jsme cca před 2 lety, už ani nevím proč, když to zkoušíme řešit (problém začal u přítele), říká, že neví, v čem je problém, že mu to prostě nejde, a já už mám po těch letech samozřejmě také blok, když se náhodou někdy zkoušíme líbat, úplně ztuhnu a zkoprním strachy, abych něco neudělala špatně a pak to samozřejmě skončí fiaskem.... Existuje nějaká rada, nějaký postup, jak se po krůčkách a postupně zase začít líbat? Abych přítele neodstrašila a zároveň sama byla v pohodě? Je mi jasné, že ze dne na den se to nevyřeší... Jak obnovit intimitu po takové době?
Předem Vám moc děkuji za odpověď.. - otázka upravena poradcem
Majka
problémy v komunikaci
pokračování: snahu z jeho strany, protože nechci, aby všechno bylo ok jen za předpokladu, že já už nebudu nikdy nic řešit a on se bude dál chovat tak, jak mě to občas zamrzí.
Připadám si jako ve slepé uličce, v současné době už se ani moc nebavíme, ale přece by to nemělo takhle skončit, vím, že nám oběma na tom vztahu záleží, jen asi nevíme, jak ven..moc děkuji za radu - otázka upravena poradcem
Elis
problémy v komunikaci
Přeji hezký den, s přítelem jsme spolu rok. Začátky nebyly moc jednoduché hlavně kvůli problémům z jeho strany, ale to jsme překonali a já se těšila na trochu toho "bezstarostného" zamilovaného období, bohužel docela brzo začaly drobné hádky, hlavně co se týče společného soužití (začali jsme spolu bydlet tak po půl roce). Největším kamenem úrazu je to, že já jsem až moc velký řešitel, ke všemu bych si nejraději společně sedla a probrala to až do vyřešení, zatímco on by nejradši nic neřešil a mojí snahu o promluvení si bere jako rejpání a napadání z mé strany. Já jsem z toho pak smutná a lítostivá a on si opět myslí, že pořád něco řeším,takže takový začarovaný kruh. V současné době k sobě nějak nemůžeme najít cestu, chvíli je to fajn, pak něco řeknu já nebo on, špatně se pochopíme a jsme znova tam,kde jsme byli. Je to hodný člověk, bohužel v tomhle je tvrdohlavý jako mezek a přiznejme si, že já asi taky. Nedělá mi problém udělat kompromis, když ale uvidím i snahu z jeho strany
Elis
problémy v komunikaci
Dobrý den, potřebuji poradit jak mám mluvit se svým partnerem. Nemám dostatek argumentů. Jsme spolu více jak 12 let,ale je to teprve 14 měsíců co bydlíme ve vlastním domě. A od začátku neslyším nic jiného než že musíme šetřit. Od doby co se nám narodil syn je to ještě horší. Mluví o tom každý den. Voda,elektřina,plyn,......a na mě je naštvaný,že jsem k této otázce flegmatická,ale to není pravda! Jen mě už nebaví na toto téma každý den konverzovat a to kdybych mu řekla,byl by oheň na střeše. Podotýkám, že finančně na tom nejhůře nejsme, ale je pravda,že moc neušetříme. V případě nouze je,ale kam sáhnout. Kupujeme jen to nejnutnější (jídlo,oprava auta, sem tam nějaké oblečení), ale mě vyčítá i zatopení. I když argument,že byla opravdu zima a kvůli dítěti zatím zabírá. Mám strach aby jsme nepřestali úplně komunikovat. Momentálně spolu nemluvíme o ničem:-( Doufám,že mi trochu poradíte. Děkuji
Alena
problémy v komunikaci
Pro Desku (problémy v komunikaci): Ahoj Desko, tento problém jsem měla kdysi také, a paradoxně mi pomohl studijní pobyt v U.S.A. Podle mého pozorování si tamnější studenti až tak moc nelámou hlavu tím, co si o nich ostatní myslí - co se týká verbálního projevu - takže jsou více bezprostřední a často plácají, co se jim honí hlavou. Díky tomu pak rozhodně konverzace nikdy nevázne, a navozuje to i lepší atmosféru všeobecně.
Pokud pokládáš otázky a druhá osoba odpovídá - zkus přerušit kladení otázek komentářem odpovědi - stačí něco banálního. A co se týká faktu, že si názor na určité téma hovoru utvoříš až později - nevadí, prostě řekni, co ti běží hlavou, např. něco ve smyslu.: "To je zajímavý fakt, nikdy jsem o něm takhle nepřemýšlela takže zatím nevím, jaký na něj mám názor. Co si myslíš ty? - A proč si to myslíš?" - dál už to půjde samo :-) - otázka upravena poradcem
Placka
problémy v komunikaci
Dobrý den, mám problém s navázáním komunikace, nevím o čem bych se měla bavit s lidmi většinou je to tak že já dávám otázky a ta druhá odpovídá není to takový ten pokec... Dále mi vadí že se neumím projevit, nedokážu říct svůj názor hned ale poté přemýšlím nad danou situací a mám názor.... Nedokážu se bránit pořád mě někdo uzemnuje ... Navíc jsem strasně vztahovačná a depresivní. Nikdo se se mnou nechce bavit a já nevím co mám dělat porad sem doma a brecím lituju se a neumim žít . Děkuji
Deska
problémy v komunikaci
dobrý den, prosím o radu, jak zvládat přítelovy periody. Mívá občas záchvaty vzteku, kdy na mně strašně křičí, vylévá si vztek na všechny okolo i děti, Když se ho zeptám na důvod, odpoví, že ho všichni štvou - zákazníci, lidi, já i děti. nejhorší, že mi ve vzteku řekne tak strašné věci, které se mně hodně dotýkají, potom o tom pořád přemýšlím, pláču, mrzí mně to. Asi po dvou dnech dělá jakoby nic ani se neomluví a když na to navážu, co mi řekl, nechce o tom hovořit, já jsem ale hodně citlivá a opravdu mně zraňuje tím ,co v hádkách mi řekne. Poraďte mi prosím, jak tohle zvládat. Naposled mi řekl, že jsem neschopná a naznačil, že jsem příživnice - on platí hypotéku, já nás živím. On má 2 děti, které jsou tu pořád a já 2 - spolu nemáme žádné a ani nechceme. Navíc on bere skoro 30 tisíc a já 10 tisíc, připadám si jak socka po jeho slovech, je mi fakt těžko, nevím jak dál....děkuji
Mirka
problémy v komunikaci
1. Dobrý den paní doktorko, prosím o radu ohledně mého manželství, z manželova chování jsem už tak psychicky vyčerpaná, že zvažuji rozvod. Je to u nás jak na houpačce, manžel se dokáže ke mně chovat velmi mile, hlavně když jsme na dovolené nebo někde posedíme s přáteli. Všední život je však už o dost horší. Přijde z práce a prakticky se se mnou nebaví. Na otázku, jak bylo v práci už je přímo alergický, nikdy mi nic neřekne. Jak jsem se měla já se taky nezeptá nebo jen tak, že vím, že ho to stejně nezajímá. Nejvíce mně však vadí jeho výbuchy vzteku a kritika vůči mně. Týká se to většinou, když udělám něco "špatně", například nenakoupím a on je zrovna hladový. Pak dokáže být na mě velmi protivný, zvyšuje hlas, řve. Podle mě dělá dusno kvůli každé maličkosti. Mnohokrát jsem se snažila s ním o tom mluvit, bez výsledku. Žádnou chybu nepřizná, za vše můžu já. Neumí se omluvit.
Katka
problémy v komunikaci
Dobry den, chtela jsem se s Vami poradit o problemu s kolektivem ktery me velice trapi....Delam uz v te spolecnosti skoro 5 let...a vzdy jsem vyborne vychazela s lidmi.....je nas tam hodne zen pohromade....jedne kolegini jsem se dost sverovala a myslela si ze je ma kamaradka....ale potom jsem se dozvedela ze to vse eirila dal a pomlouvala me.....ted jsem na smene s takovym mesim gengem ktery je proti me...utoci na me hroznymi pohledy a pomluvy...porad se mi chychotaji a me to zacina strasne nicit....mam deprese a uz den pred praci mam stahly zaludek a je mi strane....nevim si rady...jsem nestastna...muzete mi prosim poradit?
Misa
problémy v komunikaci
Dobry den,bydlim s pritelem v dome jeho matky,ktera nam proste neda pokoj.Spritelem jsme spolu zacali chodit pred tremi lety a necele dva roky bydlime v dome u jeho matky.Asi tri mesice po nastehovani si nas pritele matka zavolala,ze s nami chce mluvit.Sedla si k nam zady a zacala mluvit:rekla mi ze me nema rada,ze vysavam ve spatnou hodinu,ze mam nevychovane deti a ze delaji hluk,ze kdyz rano volame na psa a jdeme ho vyvencit,tak z toho ma pak skazeny cely den.V klidu sme to probrali a vyresili to,aspon sem si myslela.Urciou dobu to bylo temer dobre,nez se pak zniceho nic prestala bavit s pritelem a me na nej chodila rikat spinu ktera pravda nebyla a snim pak delala seme sceny.porad sme se snazili se sni nedohadovat ve vire ze bude klid.Opak byl pravdou.Chtela se porad hadat,ze pry se bez hadani nic neviresi.Rekla sem ji ze uz to poslouchat nechci,ze mi z toho pak je zle.Tak a ted se navazi do me ponizu je me a oba nas pomlouva jak u rodiny tak po vesnici.Sme psychycky uplne na dne.
zaneta
problémy v komunikaci
Dobry den, jsme s pritelem 2 roky a prijde mi ze je hrozne nevrovnany. Je mu 22 a vsechny svoje problem resi tak ze je zavre do sebe a pak kope kolem sebe. je na vsechny hnusný i když vím že nechce. A bohužel je hnusný i na mě. Pak už je jen otazkou chvilky kdy začnu byt hnusna taky protože to nedokažu snašet dlouho. Jsme oba hrozne tvrdohlavy ale pri tom vim ze se strasne milujem. Prekonali sme ve vztahu mnoho veci a už jen proto mi prijde smutný rozchazet se. Jenže hadame se skoro každy den a ja už na to jaksi nemám silu a ublizuje mi to (verim ze i jemu). Jenže pokažde když se hadame resime kazdou kravinu, prijde mi ze dulezite veci asi nidky takhle nevyresie. Me už to vecne hadani nebavi ale už si neumim zivot bez nej predstavit. Pritel hlavne pokažde celu vinnu svaly na me a tim je to pro nej vyreseny. Hrozne se nastve rekne mi ad vypadnu klidne i 1 v noci a posle me ven. a prijde mi ze kdybych mu nezavolala ze se chci vyspat ani se i neozve ..Už nevim jak si poradit. Dekuju Ani
Anitta
problémy v komunikaci
Dobrý den,je mi 22 let, s přítelem chodím 4 a půl roku. Loni v srpnu jsem se s ním rozešla...Důvodem rozchodu bylo to, zesi nedokázal o problémech ve vztahu promluvit, řešil to tím, že se mi třeba týden neozval a když jsem se mu mezitím ozvala já, ještě dělal uraženýho a všechna vina padla od něho na mě. A tak to šlo pořád dokola. Rozešla jsem se s ním, jenže po 2 měsících jsem si znovu začali psát a vrátili se k sobě. Já se k němu vrátila proto,že ho pořád miluji a slíbil mi určitý věci...první měsíce to bylo všechno krásný, jenže teď se to zase vše vrací do starých kolejí. Minulý týden se se mnou pohádal a od té doby se mi neozval, jednou jsem mu volala, zeptala se ho, teda jestli jsme ještě vůbec spolu, ale nedostala jsem žádnou odpověď. Takže pořád nevím na čem jsem.. Nejhorší je,že se hrozně trápím, pořád na něho musím myslet, koukat se mu na fb atd. A přesto všechno co mi teď opět udělal, ho pořád miluji i když asi vím,že to nemá žádnou budoucnost... :((
Bára
problémy v komunikaci
Vážená paní Douchová,ráda bych vás poprosila o radu.S manželem se známe 8 let,máme tříletého syna.Hodně věcí se změnilo po narození syna.Máme rozdílné názory na to,jak jako rodina fungovat. Ať už jde o starost o domácnost anebo na výchovu.Snažila jsem se nevyčítat,v klidu si popovídat a domluvit se.Ale bezvýsledně.Manžel má jasnou představu o tom,jak co má být, vše si dokáže zdůvodnit,jiný názor ani kompromis nepřipustí.Největší problém vidím v péči o syna.Když s ním je,buď mu pouští tv nebo něco na počítači.Venkovní aktivity odmítá-nebaví ho to,bere syna leda tak do obchodního centra.Mně se to nelíbí,ale prý do toho nemám mluvit.Navrhovala jsem výlet,zoo,děts.hřiště,ale on buď řekne, že mám jít sama anebo má výmluvu, že musí pracovat, že je unavený.Nejradši by byl jen doma a to já nechci.Mrzí mě to,protože většinu času trávíme se synem odděleně.Víkendy jsou pro mě stres,často se pohádáme místo,abychom si společná čas užili.Díky za radu.
Jitka
problémy v komunikaci
Dobrý den,s partnerem jsem téměř 9 let a nyní 7 měsíců neplánovaně těhotná.Přítel dítě díky naši špatné ekonomické situace nechtěl,plánoval začít ponikání a užívání si života po letech strádání.Po celou dobu těhotenství se ke mě chová zle,vyčítá,obviňuje.Celou moji rodinu nenávidí (rodiče mu zpočátku svým chováním ublížili,já stála za nimi, místo za ním..),nicméně jsou to moji rodiče a já je nechci odepsat.Přítel by byl nejraději,kdybych je zavrhla a oni by mu vyplatili peníze za roky,které na mě přispíval při studiích.Chápu i rodiče i přítele,ale již jsem se vymezila na jeho stranu,leč pozdě.Nyní je situace taková,že se mi přítel svými slovy zhnusil jako člověk,stále se hádáme,on jen vyčítá,jak jsem byla blbá,naivní a nevyzralá a já se mu jen a jen omlouvám.Není mi vůbec oporou.Poslední 3 roky již vydělávám,hodně peněz jsem mu vrátila,ale na úkor společného volného času.Stále je zasekaný v minulosti a já řeším,co dál,když čekáme dítě.Odejít nebo zůstat?Děkuji za podněty.
Lenka
problémy v komunikaci
u hadky vrecim a vzdy zduraznim, ze se nechci hadat, ale on to potrebuje ze sebe dostat ven. Hadky jsou u nas na tydenim poradku. V domacnosti taky nepomuze, krom elektrickych praci a drobnych oprav, nepracuje, vetsinu casu posedava u pocitace. Jen slibuje jak zaridi to a ono, ale vzdy jen zustane u reci.Ja si nasla pred tydnem praci. Bohuzel mne jeho chovani po citove strance strasne ochuzuje, zkratka nemuzu se na neho spolehnout a ted kdyz uz prakticky nemam ani na zaplaceni seku, nevidim o nej zadnou snahu, i kdyz jsem uz zminila, vzdy mi neco naslibuje, ale jen zustane u reci. Jak ho mam respektovat, kdyz se nedokaze ani postarat o zakladni veci? Vim, ze vina je i na me strane, protoze jakmile se pohadame, neco se ve me zablokuje a nejsem schopna jakekoli komunikace (mozna kvuli byvalemu pritely, ktery mel agresivni chovani) Proto uvazuji o rozchodu, on o tom ale nechce ani slyset a stale tvrdi, ze mne miluje. Ja si tim ale bohuzel nejsem jista. Co mam delat?
Tamara
problémy v komunikaci
Dobry den, potrebovala bych poradit. S pritelem chodime 4 mesice, kdy jsme se po mesici k sobe nastehovaly. Ja prijela z UK po 6 letech v lete tohoto roku a tak jsem si napar mesicu chtela dat pracovni oddech. On po mesici naseho vztahu ztratil praci a potreboval si dat oddech po psychicke strance. I tak jsme sly do spolecneho bydleni, kdy jsme si navzajem rekly, ze to financne zvladneme. Bohuzel, vse je jen na me. Skoro 2 mesice mi nedal ani korunu na chod domacnosti (byt je muj) a ikdyz trvdi ze penize ma, tak jen oddaluje jejich predani ci mi rekne nejaky duvod proc se tak nestalo. Bohuzel, byl to ten prvni duvod, kvuli kteremu jsme se zacaly hadat. Pritel je bohuzel cholerickeho typu, kdy na me krici a nechybi i sprosta slova. Naposled to vyvrcholilo tak, ze si potreboval ulevil a prastil do zdi, ve ktere udelal pesti diru (sadrokarton) a pak jen vse svede na me, ze jsem ho k tomu dohnala ja. Ja naopak u hadky brecim...
Tamara
problémy v komunikaci
Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o radu. S přítelem žijeme 4roky v jedné domácnosti. Už od počátku byl u nás problém se společně na něčem v klidu domluvit (začalo to spol.financemi). Přítel je hrozně výbušný, na vše bohužel reaguje křikem a týdny nebavením se spolu. Při našem rozhovoru se nejsem schopná vůbec dostat k jádru věci, který jsem(jsme) chtěla řešit. Vždy hned odvede řeč k tomu, jak jsem neschopná, že za vše můžu já, a že se o ničem nehodlá bavit. Někdy z něj mívám pocit, jako kdyby vůbec nerozuměl, o čem se zrovna bavíme, protože odpovídá úplně na něco jiného. Máme spoustu věcí, které tak zůstaly nedořešené a já vím, že bez toho dál jít nemůžeme. Nevím, jak k němu přistoupit, aby se se mnou o věcech začal bavit a neodváděl řeč jinam. Moc ráda bych ty věci vyřešila, ale mám hrozný strach, že to dopadne zase stejně. Děkuji.
Radka
problémy v komunikaci
Dobry den. Prosim o radu. S pritelem jsme spolu 2 roky, z toho 3 mesice spolu bydlime. Od zacatku spolu hodne "bojujeme". Uz dvakrat jsem se s nim rozesla, protoze uz proste nevim, jak dal. Hodne se hadame. Jsme oba palicati, ale rekla bych, ze ja hodne ustupuji. Prijde mi, ze se k sobe nehodime, ze se nikdy nemuzeme domluvit, casto ty hadky (i ten vztah) posledni dobou vzdavam. Ja vim, ze jsem obcas panovacna po tatinkovi a ze se rychle nastvu a mrzi me to. Prijde mi, ze je hodne sobecky. Obvinil me treba, ze jsem mu vzala penize. I kdyz se to pak vysvetlilo, omluvit se mi nehodla, protoze se "nebude omlouvat za svoje myslenky". Je tam vic podobnych neuzavrenych veci, co ve mne vre jeste ted. On se rad hada. Ja uz jsem z toho na nervy a jsem nepříčetná. V predchozim vztahu jsem takhle nikdy nejecela. Mluvili jsme o tom vsem tisickrat, ale on je strasne vymluvny a umi me proste prechytracit. Miluju ho, ale ty hadky me nici. Nevim, jak dal. Dekuji
Kata
problémy v komunikaci
Dobrý den. S přítelem jsme spolu přes rok. Zpočátku bylo vše krásné, ale poslední 4 měsíce jsme se začali hádat. Jsou to hádky kvůli zbytečnostem a kravinám, ale vyústí z toho velká hádka. Několikrát se už chtěl se mnou rozejít, druhý den pak říkal, že to bylo jen v té chvíli, co je naštvaný a hádáme se. Nebyl by týden, kdy by jsme se alespoň jednou nepohádali. Jsme stejné povahy, tvrdohlaví a nenecháme si jen tak něco líbil. Myslíte si, že se s tím dá ještě něco dělat? Miluji ho a chci být s ním, ale občas si řikám, jestli je vůbec možné, abychom se my dva nehádali. Děkuji moc za radu
Anet
problémy v komunikaci
dobrý večer,jsem vdaná ani ne rok,před tím dva roky vztahu,ale od počátku spolu žijeme,podnikáme..24hod denně.první rok se muž stále balil a odcházel a já ho zdržovala,neustálé rozchody a problémy s komunikací,já mluvím,muž mlčí.nesnáší řešení a je bez práce již dlouho,podnikání nás neuživilo.vše jsem táhla sama a chtěla jsem pomoct.pokud jsme se nehádali bylo to krásné,neustále se mě dotýkal a 3 roky jsme usínali v objetí,ale dalo se vypozorovat pravidelné intervaly hádek.sex ho také nebavil.za dobu vztahu jsem ho já vyhodila 3x z našeho bytu,vím,je to špatné,ale ani nespočítám kolikrát odešel on.nyní je odstěhovaný 17dní a nechce se vrátit.čím dál víc tomu nerozumím,nejdříve vyhlásil pauzu,nechal si klíče od bytu a rozvádět se nechce,ale každý týden je to jinak.on nekomunikuje,tvrdí,že se mu nestýská,hledá si byt i práci,do poradny nechce.když mě vidí má sice radost,ale nesmím se ho dotknout a naposledy řekl,že to není pauza,když se vidíme a píšeme si.tak nepíšu a nevolám,ale nevím
jitka
problémy v komunikaci
Dobrý den paní doktorko, prosím o radu. Mám problémy komunikovat s partnerem. Vztah pro mě většinou skončí tím, že nejsem schopna se otevřít a mluvit. Myslím si, že mám v sobě nějaký blok a nevím jestli by mi pomohla návštěva psychologa. Když jsem s partnerem a on mluví nebo se mě na něco zeptá, chci mu odpovědět a reagovat, ale jak jsem již zmínila, něco se ve mě blokne a já nejsem schopna vydat slovo. Teď mám nového partnera, na kterém mi moc záleží a vím, že ho to trápí a chce se mnou mluvit a vědět co se děje, jenže já mu nejsem schopná ani vysvětlit jaký problém mám. Chtěla bych s tím něco dělat. Je mi 30 let a hodně mě to trápí.
Inka