Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
paní doktorko. Táhne mi na 30 a s o 8 let starším přítelem jsme přes dva roky. Je milý a hodný, ale postupně vidím, že jsme vlastně docela odlišní a jsem na vážkách, co s tím. Partner nemá ambice a drive. Zjevně nechce v životě žádné změny (odstěhovat se z domu rodičů nebo změnit zaměstnání, když nevychází finančně) atd. To jsou věci, které tak nějak chápu a vím, že jsem taky paličatá, ale nechci ho nutit. Posledních několik měsíců ale najednou začal opožděně odepisovat na zprávy, přestože jemu dříve vadilo, že já nejsem pořád u mobilu a tak jsem to změnila. Přestal se o mě zajímat. Neptá se mě. Např. když jsem měla větší novinku ze své práce, řekl akorát aha, žádný dotaz na detaily. Nezeptá se jak jsem se měla, když byl několik dní pryč, atd. Když nevedu hovor já, chvíli mluví o sobě a pak mlčíme. Vysává to ze mě energii a je pro mě čím dál obtížnější snažit se a svěřovat se mu. Už jsme o tom i v klidu mluvili, i mě povzbudil, ať o tom mluvím, ale po měsících žádná změna.
Karolína
nevyrovnaný vztah
ho oslovit jménem,ne? Jenže ona je taky otázka, jestli ji vůbec miluje, když se k ní chová, jak k nějaké hej, počkej. Přítelkyně se snad prezentuje v tom nejlepším světle a ne, jako blbka, která neumí vyluštit křížovku, která zabloudí na zřícenině a na kterou prostřednictvím videa shodím slovy, že by něco nezvládla. Prý to není shazování, ale škádlení. nevím, mně to tak nepřipadá, protože u něj opravdu nikdo neví, kdy mluví vážně a kdy si dělá srandu. Nebaví mě neustále se s ním bavit buď ve srandě nebo ironii, ale s ním to jinak nejde. Jednou si vyjel na svoji sestru a ona na něj: " A já nemám jméno nebo co?" Ne, jméno má pouze jeho pes, toho jediného umí pojmenovat, hlavně, že všichni musí oslovovat jeho. Před pár dny mi poslal zprávu a ani v ní nenapsal ahoj. Nemám na to sílu mu psát, že nějaký pozdrav by to chtělo, že jsem se narodila s jménem, protože nejsem žádná vychovatelka ani jeho máma. Nikdy takový nebyl. Mohly jeho chování ovlivnit opravdu soc. sítě? - otázka upravena poradcem
Dagmar 2 .část
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, jeden můj kamarád si vypěstoval silnou závislost na soc. sítích. Celé dny nedělá nic jiného, než, že neustále něco sdílí na svém Fb nebo instagramu. Kdyby nebylo těch jeho videí, tak ani nevíme, jak žije. Že neustále něco točí, když je sám by mělo odůvodnění. Dělá to proto, aby se zabavil. Proč je ale na mobilu i ve chvílích, které tráví se svou přítelkyní nikdo nechápe. Nehledě na fakt, že spolu nejsou denně, tak místo, aby si užíval toho, že je s ní, musí točit všechno kolem. Kde spolu byli a co tam dělali. Na té jeho závislosti se odráží i jeho chování vůči všem a především to, že neumí nikoho oslovit jménem, ani tu svoji přítelkyni. Tuhle jsem se ho v souvislosti s ní na něco ptala a bylo to jen samé Ona to a tamto. Chtěla jsem mu položit otázku: Ta tvoje přítelkyně nemá jméno?, ale kamarádka mi řekla, že by to bral, jako, že na ni útočím. Ale to přece není útok na jeho přítelkyni, ale upozornění na to, jak se k ní chová. Přece, když někoho miluju, neměl by být problém
Dagmar
nevyrovnaný vztah
Když některé z nás už dojde trpělivost, otočí se to všechno proti ní, protože on vždycky ze všeho musí vyjít, jako vítěz. Podváděl svoji bývalou přítelkyni a když mu řekla, že už to nebude dál tolerovat, vypěnil a místo s milenkou to ukončil s ní. milenka mu byla milejší, než ona. Jeho současná přítelkyně má nejlepší kamarádku, s kterou se schází víc, než je zdrávo. Dokonce se říká, že spolu mají poměr, ale on to není schopen ani potvrdit, ani vyvrátit. Místo toho za ní velmi často jezdí a myslí si, kdoví, jak je nenápadný. Všechny jenom využívá, ale kdy se to konečně obrátí proti němu? Když má jít se svou holkou na nějakou akci ( např. na koncert), zásadně mě nezve, protože nechce, aby jsme my dvě spolu přišly do styku. Když mě ale na tu akci pozve někdo jiný, hned jde za ní a řekne jí, že na veřejnosti bude dělat, že není jeho holka a vyhýbat se mi. Přitom, copak se pozabíjíme navzájem, když se uvidíme nebo co? Jsme obě dospělé a je mezi námi rozdíl 10 let. Mám si s ním promluvit?
Monika 2.část
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
mému kamarádovi bude letos už 34 let. Našel si přítelkyni, které je teprve 18 a chová se vedle ní dětinsky. Všichni se mu smějí, že se s ní vrací do puberty a ten vztah nechápou, protože ti dva se vůbec nechovají, jako dva zamilovaní lidé, ale spíš jako lidé, co se odcizili. Jedou spolu v autobuse, on tam hraje divadlo celému autobusu a natáčí ji na mobil. Ona si připadá trapně, tak mu řekne, ať se nepředvádí a on ji okřikne: " Nech, toho!" Neustále ji natáčí na mobil a už jí to vůbec není příjemné. Pak jdou spolu po ulici a místo, aby se drželi za ruku, ona valí pořádný kus před ním a on za ní a kouká do mobilu. Kdyby ji někdo přepadl, tak to snad ani nezaregistruje. Přijde s ní někam do místnosti, sedí spolu sice u jednoho stolu, ale ona je, jak páté kolo u vozu, protože ho zajímají všichni kolem nebo mobil. Já a moje kamarádky jsme nucení toto všechno trpět, protože nás tím vším neustále zatěžuje. Každý, kdo s ním má nějaký vztah, je nucený, něco trpět a poslouchat. - otázka upravena poradcem
Monika 1.část
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, partner nevydrží doma. Nudí se a pořád by někam jezdil, za rodiči, prarodiči, na cígo za kamarádama nebo jen tak, protože dívat na televizi ho nebaví. Mě ale nebaví zase jen tak plencat za benzín. Jinak se ho zabavit nedaří, co s tím?
Já mám ráda tu domácí pohodu u televize, on taky, ale jen večer. Přes den by pořád někam jezdil, ale doma nic užitečného, to se mu dělat nechce, ale přeci mu nemohu říct "ne, budeš doma se mnou" - otázka upravena poradcem
Ilonka
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, jsem 17 let vdaná,39 let, děti 5 a 11let, manžel 45let,trápí mě delší dobu nespolehlivost manžela.Pracuji na 1ě hod směny,takže děti po dobu práce nmusí pohlídat muž, nic,méně má spoustu koníčků, v kterých se nemíní omezit,děti buď nechá samy doma ev. dá k babičce,na domluvenou hodinu si pro ně dojde málokdy, nyní se stalo, že měl ,,akci,,po sportu a do ráno nedošel domů, já musela zajišťovat hlídání u rodičů...telefon nezvedal, na sms bereagoval,dorazil až pozdě večer s tím, že to jaksi nezvládl./alkohol/..snažím se být tolerantní, brala jsem si ho jako aktivního sporovce a společenského člověka, nicméně v tomto věku by měl již mít nějakou zodpovědnost..bohužel je z nefunkční rodiny,od 15 let úplný sirotek,moc pěkného nezažil..já jsem z harmonické rodiny,mám trochu jiné představy o fungování otce než on(nikdy žádného nepoznal), krizi jsem chtěla řešit s odborníkem, toto kategoricky odmítá...prosím, jak tuto situaci řešit, rozvod beru jako poslední štaci, děkuji Veronika
Veronika
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, prosím o poradu, možná si zbytečně nabíhám. Když jsem byla na MD, veškerá práce kolem dětí a domácnosti ležela jen na mně (manžel začal podnikat a když jsem chtěla jít jednou týdně na angličtinu, tak jsem od něj slyšela, že ten, kdo vydělává, má právo, kdo je doma, má povinnosti, pak třeba odjel na tři dny pryč, jako že musí, bohužel ho v tom podporovali i jeho rodiče). Tak jsem si zvykla a těšila se do práce. V hledání mě podporoval, protože jsme neměli peníze, ale pak záhy přišel na to, že ho to vlastně omezuje. A zase tlak - domácnosti a děti jsou doménou ženy. A výčitky, když jsem musela pryč. A všem okolo sděloval, jak je chudák, že se zase musí starat o děti a já odjíždím. A někdy žárlil. Pro klid jsem se naučila nic neříkat a v případě vícedenních služebek říkat, že jsem šla spát. Našla jsem si systém organizace práce doma, abych, když kvečeru přijedu, byla do půl hodiny večeře (mockrát se stalo, že přijel domů dřív a bylo dusno, kdy bude večeře). Jenže tento systém z důvodů časových obnáší mít doma i větší zásoby (trvanlivých potravin, ale i jogurtů apod.). Někdy zmizí jogurty za dva dny, někdy v lednici zůstanou, to se prostě nedá odhadnout, kolik ich děti sní. takže se občas něco zkazí, podobně třeba zelenina, když je v létě z obchoďáků přemrzlá. A je zase dusno - proč toho tolik kupuju. No protože bych jinak musela denně do obchodu, což je hodina ztráty času navíc, přijedu domů ještě později, výčitky, kde jsem, co večeře... Zkoušela jsem na manžela přehodit nakupování, ale vydrželo to týden - přinesl polovinu věcí anebo přijel pozdě, takže jsem kvůli večeři stejně musela jít znovu nakoupit. Jsme na malém městě, musím do obchodu jezdit jinam. jak to udělat, aby byl klid? Co dělám špatně? Děkuji.
Jana
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, ráda bych Vás požádala o Váš názor. Po nehezkém rozvodu (manželství trvalo skoro 25 let) jsem poznala přes internet muže ve stejném věku - avšak svobodného, bez dětí, který bydlí v části domku s rodiči. Člověk vzdělaný, ve vedoucí pozici, sociálně plachý, s komunikačními problémy, po krátkých vztazích a s neuspořádaným životním stylem zejména ve stravování. Docela si rozumíme, spolu sportujeme, jezdíme na výlety, avšak bydlíme každý zvášť (já s dětmi, nechci jim do domu brát cizího muže), on prý bydlí tak, že mě tam nemůže vzít (?). Snažila jsem mu dodat sebevědomí různými příležitostmi " se ukázat", což mu asi docela pomohlo, na oplátku on zase pomohl mně s krizovou situací spjatou s bydlením (stěhování, opravy). Co mi začíná chybět je společnost (s ním se dostávám do určité samoty, on se lidí spíš straní) a začínám narážet na jeho názory - on všechno ví dobře a já špatně (i když se ukáže třeba za chvíli, že je to jinak). Další věc - jsme na výletě a já kupuju dětem drobné dárky a jemu říkám - kup t Vašim (myšleno bratrově rodině) - ačkoliv jsou v dobrém vztahu, dost nepříjemně mě okřokl, že mu nebudu říkat, co on má dělat. A ještě jedna věc, která mě zarazila. On se stará jen o sebe a svoji domácnost, případně zahradu, já pořád ještě o děti, dům, práci, stěhování, opravy - chystali jsme se na zahraniční cestu a půl roku dopředu jsem mu posílala odkazy a pořídila průvodce s tím, ať vymyslí itinerář. Nevymyslel. Musela jsem řešit až na místě, což nebylo úplně jednoduché. A když jsem se ho ptala, jakou má představu, kam chce, řekl, že je mu to jedno. Přitom jsme do té části světa jeli na jeho popud. A byl depresivní. V poslední době se navíc ty jeho depresivní stavy přelévají na mě a já se v jeho přítomnosti cítím vyhořelá, prázdná, rostě mě zcela opustí ta činorodost, které jsem vždycky měla nadbytek. Sociálně plaché lidi mám v rodině, tudíž s nimi umím jednat, ale tady je to asi nad moji sílu, nějak mi chybí větší jeho zaujetí, víc být ve společném aktivní a být méně asketický (na dovolené prosazoval zcela iracionálně, že budeme celý den na rohlíkách a vodě - v rámci šetření, přitom peněz jsme s sebou měli dost a detsinace dovolené byla velice levná). Prosím, poraďte, něco dělám špatně. - otázka upravena poradcem
Lucie
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko, jsem vdova po 27 letém manželství. Navázala jsem vztah s mužem 2x rozvedeným, kde není kontakt s jeho dětmi a špatný vztah s matkou a rodinou všeobecně. Bohužel neustále mluví o předchozích partnerkách, milenkách, manželkách a to donekonečna i když spolu bydlíme sedm měsíců, tak má jejich fotografie atd.dokonce tu která mu zemřela po velmi krátké známosti visí jako obraz na zdi chodby. Když jsem se dožadovala, aby jí sundal z důvodu, že mi je nepříjemné kolem ní chodit , tak to bylo jako, kdyby šlo doslova o mohylu, čili jí nesundal a je tam stále.Fotografie jeho vlastních dětí nejsou k vidění nikde! Já mám ve svém domě fotografie zesnulého manžela, ale je to otec mých dětí a muž se kterým jsem byla 27 let(čili nejednalo se o milence). Je někdy velmi náladový(62 let) jsem mladší a myslím,že velmi pohledná žena naprosto samostatná a podnikající.Nechápu toto chování z jeho strany, mám občas pocit jako by mne trestal za to co prožil.Už zvažuji odchod...
Helena
nevyrovnaný vztah
Další den telefonát, že kdybychom se k sobě vrátili, chtěl by trochu volnější vztah, chtěl by žít sám a jen se navštěvovat, že mě má ale rád, dále sděloval, že odmítl dvě ženy, které s ním chtěly něco mít atd. Další den milostná schůzka a po jejím skončení jeho rozzlobení, že chci vztah, což přeci vím, že on nechce. Když jsem ho upozornila na to, co říkal den předtím, opět reakce, že jsem u něj naposledy atd., viz shora. Přes víkend pauza, tedy 2 dny, a v neděli večer telefonát, že si chce popovídat. Prosím, co si o tom myslíte? Já ho ráda mám, ale je velice náročné v tomto žít, protože nikdy nevím, co bude a ani nevím, co on vlastně chce. Děkuji za Váš čas a názor. P.S. Jen pro doplnění uvádím, že já se mu první nikdy neozývám.
Nikča3
nevyrovnaný vztah
Několikrát proběhlo něco, čemu by se dalo říct pouze sex, pak jsme spolu strávili víkend v hotelu, kde se ke mně choval tak, jako nikdy v průběhu našeho vztahu, tedy vodění za ruku, objímání a líbaní na veřejnosti, neustále tulení a mazlení. Říkal, že je mu krásně, ptal se, jestli někoho nemám, že on taky nikoho nemá. Večer po návratu volal a zlobil se, že chci vztah, že to on nechce, že si mě maže z telefonu a v životě se již neozve a já se taktéž nemám ozývat. Byla jsem překvapena, na nic v jím naznačeném směru jsem ani nepomyslela. Další večer jako by nic volal, že mě chce slyšet, jak se mám, vyprávěl mi, co dělá, což opět v době našeho vztahu odmítal, jestli může zavolat další den atd. V dalších dnech se to opakovalo, večeře s držením za ruku, procházka v objetí, nutil mi fotografie, které udělal, na fotkách ukazoval kamarády, co jsem nikdy v době vztahu neznala atd.
Nikča2
nevyrovnaný vztah
Vážená paní doktorko,
ráda bych Vás tímto požádala o odborný vhled do problému. V listopadu se se mnou doslova z hodiny na hodinu rozešel přítel vlastně bez vysvětlení a odstěhoval se ode mě, pravděpodobně i na základě tlaku rodičů, kterým dlužil peníze, bydlí nyní v bytě, který patří jim a mají ho tzv. na špagátě, neustále, denně je jim k ruce a pomáhá jim. Matka mu pere, vaří, žehlí, on tvrdí, že takto si nyní připadá samostatný a soběstačný. Je mu 27 let a já jsem výrazně starší než on. Každý z nás má dítě z předchozího vztahu. Nejdelší doba, co vydržel bez kontaktu, byla cca týden. V závěru roku začal naznačovat, že by chtěl sexuální vztah, požadoval erotické fotografie atd. Pak se ozýval s tím, že má pro mě a mé dítě dárky k vánocům, chtěl se sejít, což se i stalo. Bavili jsme se normálně přátelsky. Po několika dnech psal, že by chtěl sex, že nikoho nemá a neměl, že nikoho ani nehledá atd. Vzhledem k tomu, že já jej mám stále ráda, čehož on je si vědom, jsem na to kývla.
Nikča1
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, manžel se zřejmě v dětství naučil, že si všechno vykřičí. Na počátku našeho vztahu jsem nechápala, proč (tehdy ještě ne) tchýně říká - Honza nám pomohl namontovat kuchyň a ani nekřičel. čtyři roky jsem ho neslyšela křičet, až pak na MD měl snad pocit, že ho omezuji, křičel a odjel, nechal mě s ročním a měsíčním dítětem samotnou. Vzpamatovala jsem se a pak se asi chovala vždy "poslušně", takže neměl důvod. Jsem hodně tolerantní a chápu, že v určitých fázích života se člověk prostě musí uskrovnit. Ale u něj se to asi zhoršuje - i rodiče mu nedávko říkali - Honzo, ty nás vždycky seřveš a odjedeš. Ale stjeně se pak zachovají "poslušně", protože on by pak nepřijel. Máme děti školního věku a on na ně začíná občas křičet - známky, pořádek, názor. Já se snažím couvnout a vyřešit to, ale děti někdy nechtějí ustoupit, trvají si na svém (volný čas, koníčky, názory na život, nějakou událost). Je to nepříjemné a starší dítě z toho začíná mít psychické problémy. Asi jsem udělala na začátku chybu, že jsem vpodstatě podpořila tu jeho zkušenost, že křikem si vynutí to svoje. Paní doktorko, dá se ještě něco dělat? Děkuji - otázka upravena poradcem
Lucie
nevyrovnaný vztah
Vazena pani doktorko, prosim o Vas erudovany nazor. Jsem 15 let vdana, 40 let, 2 deti 10 a 8 let, rekonstrujeme jiz nekolik let dum a v posledni dobe zaciname s manzele, 45, bojovat.Oba dva jsme prvorozeni a zvykli velet, zaciname na sebe tzv. narazet, na nicem se nemuzeme shodnout, mame odlisne nazory na vse, nevim kde se stala chyba a nevim, co delat.Ty vecne boje jsou unavne a ja zacinam premyslet, jestli to mam ve svem veku zapotrebi a co zmenit.:-(
Radka
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, chtěla jsem se poradit. Já 25 let přítel 27, máme 2 letý vztah. Po roce jsem se k němu nastěhovala. Řešili společné bydlení, problémy, všude kde jsem se ohlédla jsem videla problémy a hádky se jen stupňovali. Když byli dva dny klidu tak jsme si opravdu vědeli parádně užít, objímat se milovat říct si to a v tý lásce procitnout. Balancovala jsem nad možností rozchodu a nakonec mě napadlo, že se odstěhuju a my budem pokračovat dál, každý ve svém prostoru. Naše 6 mesíční krize pořád přetrvává, párovou terapii odmítl. Potřebuji od něho ale vím, že se oba milujeme. Chci mu proto navrhnout, aby jsme ve vztahu pokračovali i když se odstěhuju a dali tomu šanci. Když mě však odmítne budu muset přijmout konec a to se mi moc nechce. Bydlení už mám zamluvené a on o tom ví. Jen ešte nebyla šance na ten rozhovor. Mám z toho trochu obavy proože už se jednou výjádřil že když odejdu tak ten vztah pro něj končí. Ale nemusí to tak být. jsou lidi kteří to takhle mají taky.
Klára
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, potřebovala bych poradit, nevím, co dělat. Jsem s partnerem 5,5 roku a máme spolu 2 děti (3 roky a 1,5 roku). Nevím, kde začít, myslím, je toho bohužel hodně, co mě trápí. Partner už cca 10 let nechodí do práce (to mne trápí nejvíce). Na začátku vztahu jsem netušila, že už je to tak dlouho, byl bez práce a říkala jsem si, že se to na chvilku může stát každému. První 2 roky byly úžasné a v průběhu jsem viděla snahu v hledání práce. Nyní jsem na rodičovské a přijde mi, že o práci nemá zájem. Navíc se začínají stupňovat hádky u nás doma, nejspíš už je to na denní bázi a bere mi to hodně energie na děti. Přijde mi, že se hádá kvůli malichernostem. Pořád mne osočuje/obviňuje, že nic nedělám, že jsem blbá apod. a je toho víc. On chodí často za kamarády (ti také nepracují) a pak spí dlouho přes den. Děti ho mají rády, ale přemýšlím od něj odejít, nevím, jestli to finančně zvládnu. On ještě nějaké prostředky zatím má (z dědictví). Už nedokážeme spolu normálně komunikovat, oba máme na cokoliv jiný názor.
Petra Westfalová
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. Odstěhovala jsem se za přítelem do zahraničí, po roce, co jsme spolu byli v Česku, on se vrátil domů a já si v jeho zemi našla půlroční stáž. První týden bylo vše OK, pomáhal mi vyřídit veškeré formality, čekal na mne po práci, vymýšlel program, druhý týden mi však při hádce bolestivě zkroutil ruku a poté blokoval východ z místnosti, dokud mu neodpovím, co potřebuje. Pak se to ještě opakovalo, 2x za tu dobu , co tu jsem. Strašně to mnou otřáslo. Omlouval se mi a brečel. Já se ho ale od té doby bojím. Bojím se říct svůj názor, když je jiný, než jeho, necítím se s ním v bytě komfortně. Myslím, že má psychický problém, protože reaguje přehnaně a připadá si bezcenný (nedaří se mu narozdíl ode mě najít práci dle jeho představ, nedodělal VŠ) K rodičům domů se vrátit nemůžu, natož jim cokoli říct panikařili by a ve 25 letech mě považují za samostatnou jednotku, která se má o sebe postarat a konečně se usadit. Navíc nemám v Česku práci. Můžete mi, prosím, poradit?Díky
Anet
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, potřebovala by jsem radu. S přítelem jsme spolu 7 měsíců. Od prvního týdne vztahu spolu žijeme. Po měsíci vztahu mě ukázal své přátele. Od té doby mám pocit, že jsou kamarádi na 1. místě a pak někde v dálce já. Když navrhnu třeba hory - okamžitě řekne že by jsme mohly jet s kamarády. Skoro každý týden u nás někdo je.. Jsou to 6ti hodinové návštěvy spojené s alkoholem a tím , že já stojím u plotny a varím jim. Přítel řekl že jsou zvyklí že jeho přátele u něj ní.. Ale teď je rozdíl U NĚJ TEĎ UŽ JE PŘECE U NÁS A já nesouhlasím abych každej týden posluovala a někoho živila.Za 7 mesíců nás ani jeden kamarád nepozval k sobě třeba na blbý kafe.Vždy se opijí a doma mám pak epořádek kterej sklízím opět já. Teď jsem šla třeba s přítelem do sauny a nečekaně nás doprovázel jeho kamarád.
Přítel se se mnou hádá a vyčítá mi že je nemám ráda, ale jak můžu mít ráda někoho kdo se staví do našeho vztahu.Nechci aby se kamarádů vzdal ale aby si uvědomil s kým chce vůbec žít.
Už jsem zoufalá.
Klára
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko,
s přítelem jsem 8,5 roku a bydlíme společně zhruba 3 roky. Už tak půl roku cítím, že ho nemiluji a neumím si s ním představit celý svůj život... před třemi měsíci mě před rodinou požádal o ruku a já řekla ano, i když v tu chvíli jsem myslela jen na to, že si ho nechci vzít, ale jsme spolu tak dlouho a má mě rád .... tak si přece nezkazím můj velký den ....
No jsou to již 4 měsíce a já si tím stejně nejsem jistá, všechno mu říkám a on stále jen opakuje, že mě miluje a že jsem jeho život atd... jenže to je možná ten největší problém, můj partner od života chce být jen se mnou a nic jiného(chodí do práce, ale nechce v ní nic dosáhnout, nesportuje a nic nedotáhne do konce, ve škole se jen vyučil, ...) Já vstávám ráno v pět, abych si zacvičila, vystudovala jsem vš a teď se snažím první rok budovat kariéru... vadí mi, že ničeho nechce dosáhnout a občas se za něj stydím.... na druhou stranu jsme spolu něco prožili a vím, že mě miluje. Co si o nás myslíte? Děkuji.
Romana, 26 let
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, z manželství mám sedmiletou dceru. Důvodem rozvodu byla přemíra alkoholu a psychické
násilí ze strany manžela. Dcera s otcem vychází dobře, stýkají se několikrát týdně, mají se rádi. Dva roky po rozvodu jsem se seznámila s novým mužem. Má stejně starou dceru ve své péči. Po roce jsme společně začali žít v domě jeho rodičů. Až následně jsem zjistila, že přítel je mamánek, dosud mu žehlila, přála, vařila mamka. Muž v podstatě celý den sedí u mobilu či TV. Z počátku se choval jinak. Zkrátka naše představy o společném životě jsou jiné, životní styl odlišný. Bohužel zjištěno pozdě. Zkrátka jako bezdětná bych vztah ukončila. V současné situaci mám však obavu, jak další stěhování a vůbec změnu zvládne dcera. Přemýšlím, že vztah udržím, dokud nebude dcera dospělá, ale popravdě nevím, jestli takto dokáži dlouhodobě fungovat. Na druhou stranu mi je jasné, že bych měla dcerce vytvořit pevné zázemí a ne stále měnit bydliště a vlastně i partnery. Co by bylo pro dceru lepší?
Olga
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko,

z partnera se plíživě pomalu vykrystalizoval člověk, který slabší ženu ponižuje, neváží si jí a dává jí pocítít moc, se silnější soupeří - když ji porazí, chová se k ní jako ke slabší a v tom ponížení je najednou "hodný", protože asi uspokojený, když prohrává, je vzteklý a vzápětí se mstí (skrytě či otevřeně). Navenek je "skvělý" člověk, zábavný, společenský, který "dělá" hodně pro rodinu, doma pak jsou polohy výše popsané. Já jsem ta silnější osobnost, která se ve slabší změní ve chvíli, kdy on útočí na děti (slabší). Co dělat? Mám s ním děti, majetek, není zas tak jednoduché odejít. Ještě dodám, že má další podobu - je depresivní, "chudák" , obrazně řečeno vzpíná ruce k ostatním pro svoji záchranu, je občas schopen i připustit, co zlého dělá - to je ale jen chvilkové. Jak ale dosáhne svého, zase přepne do - boje se silnějším anebo devalvací toho slabšího. Co s tím? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Lucie
nevyrovnaný vztah
protože má náročnou práci. A o víkendu, když někam jedeme, tak se cítím dobře, když má dobrou náladu, ale když jsme doma, tak ho vůbec nezajímám a zase jen sedí u toho pc a čte si zprávy anebo se dívá na fotbal. Čím dál víc mám potřebu to řešit a on už je z toho na prášky. Co mám dělat?
Kristýna3
nevyrovnaný vztah
ale to se mu většinou nelíbilo a odstrkoval mě. Byla jsem z toho nešťastná a pohádali jsme se kvůli tomu. Poslední dobou se o to ani nepokouším, abych nevyvolávala hádky. Ale strašně mi to chybí. Vždycky mi řekne, že on nic měnit nebude a ani se jinak nezačne chovat, že se raději rozejde. Zkrátka mi nedává na výběr. Buť se mám se vším smířit nebo jít svou cestou. Já pochopitelně nechci, ale ani nevím co s tím mám dělat. Jak mu to mám vysvětlit, že potřebuji víc fyzického kontaktu? A že když sedí doma u počítače a třeba někdy uvaří nebo mi udělá snídani, že to není to, co mě naplňuje. Podle něho semnou tráví čas pořád. Podle mě je to zas málo, a bude to asi tím, že já se cítím sama ikdyž v týdnu večer přijede, protože si jen popovídáme co bylo v práci a jinak se věnuje pc. Trávíme spolu 3 večery v týdnu a víkendy. A nejraději by byl třeba i týden sám, aby se na mě zas pak těšil. V týdnu dojede pozdě večer, navečeří se, zapne si pc a u toho většinou usne a já to mám chápat,
Kristýna2
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, mám přítele a je mezi námi 15ti letý rozdíl. Já 28, on 43. Měl někdy ve 20ti vážný vztah a poté už žádný vážný neměl. Až teď se mnou. Jsme spolu 3 roky, ale jsou to roky hádek, kromě prvního roku asi. Neustále se mu snažím vysvětlit co potřebuji, abych byla šťastná a v pohodě a nehádali jsme se, ale nechápe to asi. Vždy když mluvím na tohle téma, tak se pohádáme, on je naštvaný a já brečím. Říká, že já nemůžu být chvilu v klidu, že mám neustálou potřebu se s někým hádat a vynucovat si pozornost. Přitom to tak vůbec není. Já nesnáším hádky, vždycky z toho začnu brečet a trápím se. On potřebuje mít klid a já mu ho prý nedávám. Já se snažím všechno přejít a nic neřešit, ale vydrží mi to max týden a pak o tom zase začnu mluvit, protože mě trápí, že mě nepohladí, nedá mi pusu, neobejme mě. Když někam jdeme, tak mě ani za ruku nevezme. Vypadáme jak kamarádi mi přijde. Když mi ten kontakt hrozně chyběl, tak jsem za ním šla a dala mu pusu na tvář,
Kristýna 1
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. Trápí mě pritelovi dluhy . Má exekuce a nechce je řešit a to jsem ještě přišla na to že jsou tam každoročně úroky. Jiz 2x jsem ho vyhodila a on slíbil, že to řešit bude . Uplynul dalsi rok a nic se nedeje. Láska u mě také už pominula a navíc teď čekáme miminko. Chci aby se v lednu odstěhoval, když to nechce řešit, ale mám tam toho prcka. Ale myslím si , že pokud to neudělám a nevyhodim ho , tak on se nezmění a už mě nebaví dělat jeho matku. Změní se vůbec takový člověk? Začne být vůbec někdy zodpovědný? Prosím o radu jestli vydržet a doufat že to kvůli pecková začne řešit nebo si nebrat servítky a vyhodit ho. Bere mi to hodne energie.Mnohokrát děkuji a přeji krásné vánoční svátky
Michaela
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
ráda bych znala Váš názor na mou situaci. Mám přítele 4 roky, se kterým jsme se dohodli, že u mne bude polovinu měsíce (dvakrát,občas 3x v týdnu) a že bude na nájem přispívat 2500,-. Žiji v nově zrekonstruovaném domě, nejsou potřebné žádné investice, pokud něco zhodnocuji(obložení schodiště kobercem, vybavení druhé koupelny) vždy ze svých peněz. Mám dvě děti pět a sedm let. Připadalo mi vhodné, aby partner přispíval na nájem,však to taky, byť půlku měsíce užívá. V tom je i spotřeba energií,peru taky povlečení a ručníky a ponožky, které u mne zanechá. Partner má ale s touto částkou a občasným nákupem pečiva, problém. Začaly tím neskutečné dohady. Má pocit, že po něm chci hodně. Ale on si ke mne jezdí luxovat své auto, uskladnil v garáži své kolo. Nevím co dělat. Podotýkám, že má ještě svůj byt,kde platí pronájem má 2 velké děti z manželství, ale nyní si koupil nové auto za 500tis. Nevím jak dál. Nevidím budoucnost. Co se týká koníčků, velmi si rozumíme....Ale....
Jana S.
nevyrovnaný vztah
Nechci už o nich všech ani slyšet, jsou mi uplně ukradený. Chci se věnovat svým dětem, a svým, vnoučatům.
Poraďte mi, jak to zařídit, abych pořád dokola nemusela vymýšlet intriky a úhybné manévry a aby si mě konečně přestali všímat?
S přítelem je to jinak dobré, ale on si je nechce rozházet a bojí se jim cokoliv říct a nastavit nějaké normální pravidla se mu nepovedlo, nechtěl nic slyšet a tohle je výsledek. Podvědomě chápe, že se jeho děti chovat neumějí, ale není schopen to s nimi řešit.Děkuju za Vaši odpověď předem.
Martina 4.část
nevyrovnaný vztah
Vyhýbám se stykům s jeho rodinou, říkám mu, ať si za nima chodí sám, že já si také půjdu za svými. Jenže ty jeho děti se stále ještě občas dobývají na mě a já je musím pořád odpalovat. Kdysi dávno v minulosti pro mě měli udělat jednu drobnou maličkost a byla z jejich strany scéna. A poté jim nepřijde divné, že pořád něco chtějí. Takže když přijdou mlčím nebo se slovy: jé ty sis pozval návštěvu odcházím. Jsou to ty typy, že když jim podáte prst, schramstnou celou ruku a nic Vám za to nevrátí. Jenom berou. A celé to berou samozřejmě beze slov prosím a děkuji. Přítel nechce o ničem hovořit, dělá že žádný problém neexistuje. Pokusů o hovor bylo mnoho.
Martina 3. část
nevyrovnaný vztah
To jsem si natlačit nenechala. Párkrát jsem udělala přítelovi scénu, po dobrém nic slyšet nechtěl, kyselý ksicht. Oni z mé odmítavé pochopili, že budu dělat jen to, co chci já. Ostatně oni mi také nikdy s ničím nepomohli. Když přicházejí upozorňuji na neohlášenou návštěvu, já odcházím ven. Přítelovi jsem řekla, ať už mě neříká, co se u nich děje, že mám svůj život a svojí rodinu a nenechám si nafukovat hlavu cizími. Můj přítel se mnou novou rodinu utvořit nechtěl, o moje děti se také starat nechtěl, peníze sype jen do svých dětí, ale chtěl a oni také, abych kolem nich tancovala a věnovala se jejich dětem a jejich problémům. Takže tomu jsem učinila konec a dnes, když o něco jde, nahlas říkám, že cizí problémy mě nezajímají, mám svoje, které také nikdo neřeší, tak ať mi nikdo ty svoje nevalí do hlavy.
Martina 2.část
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko, prosím o Váš názor. Žiju s přítelem v jeho domě, oba máme dospělé a samostatné děti. Když byl můj syn mladší, přítel se nijak nehodlal podílet na jeho výchově a trávení společného času bylo minimální. Co se peněz týká, zajímaly ho pouze jeho děti, které v té době byli již dospělí. Po mě ale chtěl, abych se stýkala s jeho rodinou a řešila jejich problémy. Počase jsem to odmítla, že to považuji za nevyvážené. Z počátku mě jeho postoj vůči mému synovi mrzel. Ale stalo se. Dnes je to tak, že jeho rodina na mě celá průběžně tlačila, aby docházelo ke stykům a chtěli na mě hodit starost o své děti, jeho vnoučata. Bez zdvořilosti, prostě nátlakem a direktivou.To jsem si natlačit nenechala. Párkrát jsem udělala přítelovi scénu, po dobrém nic slyšet nechtěl, kyselý ksicht. Oni z mé odmítavé pochopili, že budu dělat jen to, co chci já. Ostatně oni mi také nikdy s ničím nepomohli. Když přicházejí upozorňuji na neohlášenou návštěvu, já odcházím ven. Přítelovi jsem řekla, ať už mě neříká, co se u nich děje, že mám svůj život a svojí rodinu a nenechám si nafukovat hlavu cizími.
Martina 1 část
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,

mám přítele asi rok a půl. On žil s bývalou manželkou deset let, pak byl dva roky sám a teď jsem spolu. Upřímně je to vztah nevztah.a dostala jsem od něj zprávu, že potřebuje víc klidu a životní singl život. Napsal mi, že to neznamená, že mě nemá rád a napsal mi, že toužím po rodině a on, že ji měl a že zklamal a že má uzkostné stavy že se bojí znovu fungovat, Cítí to jako náročný úkol.že je to šílené. Když jsem mu navrhovala navštívit psychologa, strikně to odmítá!!! Nevím, zda se dá s tím ještě něco dělat a dá se mu pomoci nebo mám opravdu raději vše ukončit. Děkuji za odpověď Martina
Martina
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. Mám přítele (17) a já (15). Před ním jsem měla vztah skoro půl roku. Jenže jsem se s ním rozešla, protože mi ubližoval psychicky a byl na mě strašně úchylný. V den rozchodu jsem se dala dohromady s tím, se kterým jsem teď. 2-3 měsíce to byl krásný a lásky plný vztah. Jenže teď..budeme spolu za pár dní 5 měsíců a já k němu necítím to, co kdysi. Beru Antidepresiva a ty mě změnili. Ale ten hlavní problém je ten, že nevím zda mám být s přítelem nadále... Miluji ho, nemůžu být bez něho ale zároveň cítím, že by jsme spolu být neměli... Už jsem mu párkrát dala konec a zase se k němu vrátila. Ale máme strašný nespory a pořád jsou jenom hádky...
A ještě ke všemu mě sexuálně nepřitahuje:/
Potřebuji poradit co a jak dál... Mám s ním být nebo nemám? Proč tohle všechno cítím?
Áďa
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, možná prkotina, ale už mě to nebaví a nevím, jak to vyřešit. Manžel stojí/sedí a upadne mu kus jídla, vybryndá tekutinu či jogurt (či cokoliv jiného - rozsype kafe...) na zem. On o tom ví, ale nereaguje. Odejde. Takže to leží na zemi a někdo to musí zvednout, uklidit, umýt, aby se to nerozneslo, někdo po tom neuklouzl a tak podobně. Dělám to já, bohužel. Když ho přistihnu, je protivný, že jsem šaratice, že to uklidí - když odejdu, zůstane to tam, když jsem přítomna, trvá to třeba 10 minut než to udělá (mezitím udělá mnoho jiných věcí - telefonuje, kouká na TV, udělá si kafe...). Když ho nepřistihnu, tak to uklidím, ale když vím, že to musel udělat on, protože byl v kuchyni sám, tak mu to jdu říct a akorát schytám to, že všechny tyto věci se u nás v rodině svalují na něj. A zase to musím uklidit já. Co s tím??? děkuji.
Zuzana
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
asi budu jediná která má tento problém,ale už si nevím rady a mě docházejí síly a trpělivost.
Žiji s přítelem,jsme již dávno v důchodu. On nerad chodí k lékařům a je to asi dva roky co jsem mu poprvé volala rychlou záchr. službu. Zjistili mu cukrovku kterou on zanedbal. Nohy ho bolí, má na nich boláky které někdy příšerně smrdí a nyní je vlastně on sám sobě lékařem. Veškeré domluvy aby šel k lékaři,je zbytečné,on ví všechno nejlépe. Nejhorší na tom je ,že jeho hygiena je nulová.Nerad se myje, převléká, doma chodí stále v jednom ve kterém dělá zahradě,pak opravuje auto atd. a takto několik měsíců se dokáže nemýt. Když mu věci vyperu je zle,prý je přírodní člověk a nesnáší chemikálie. Za ním se táhne nelibá vůně a žádný můj protest nepomáhá.
Předem děkuji za Vaší radu. Jana
janna
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko. Mám opačný problém, než spousta ostatních :). Před 8 lety jsme spolu začali chodit, bylo mi 21, jemu 26. Po roce to něco to krachlo, pak jsme po nějaké době spolu půl roku byli znova... V tom druhém kole - bez růžových brýlí - už bylo hodně znát, že máme velice málo společného. Zase rozchod, pauza.... no a po hodně dlouhé době to ožilo znovu, tentokrát stylem na dálku, vztah nevztah, nekonečný příběh. Nikdy jsme si neublížili, ani se nehádáme, ale vlastně si už teď rozumíme jen v posteli. Můžeme se měsíce nevidět a pak se spolu vyspíme na potkání, ale být spolu víc nejde, nemáme nic společného. Nikdy si nebudeme rozumět, chápat se, mít si dvakrát moc co říct. Problém je, že jsme se dosud nedokázali rozejít, ale ani spolu normálně být. Trávit spolu víc času je o ničem, na zbláznění... Co Vy na to? :)
Iva
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, mám přítele půl roku, je mu 51 let, mně 42. On má dospělou dceru, já devítiletou. Žijeme od sebe cca 130 km, jezdím většinou za ním, protože má dům, lepší zázemí atd. Z chování a indicií vím, že netouží posunout náš vztah dál, protože nechce vychovávat cizí dítě. Žije úplně odlišně, je zajištěný, ale já se stále častěji zamýšlím nad perspektivou tohoto vztahu. Nedávno mi to řekl i po pár sklenkách. Kdybych byla sama, žili bychom spolu. S mou dcerou se seznámit ani nechce. Řeším v sobě dilema. Snažím se zvládat vše - domácnost, péči o dceru, zaměstnání, studium i vztah. Ale dlouhodobě dojíždět za někým, kdo je svým způsobem sobec, na druhou stranu alepoň neslibuje a nelže, což jsou také plusové body. Já po dalším dítěti netoužím a přítel také ne. Nejraději by si užíval života i se mnou -ale já nejsem úpně volná a pár let ještě nebudu. Vím, že nelze po muži chtít, aby miloval a vychovával cizí dítě - je to proti přírodě. Ale co je vlastně správné? Děkuji za Váš názor. Linda
Linda
nevyrovnaný vztah
Jen mě mrzí, že paradoxně ve svém bytě (ziskaném za svobodna)
se musím ohledně zařizování takto dohadovat (zatvrzelost, neústupnost) a to nemluvím o placení.
Snad jsem odpověděla detailněji a vy mi poradíte, jak byste jednala v mé situaci…
Děkuji a přeji hezké dny...
Marco - 4 část




Marco - část 4
nevyrovnaný vztah
Nehledě na to, že mě rozčiluje denno-denní vrčení ventilátoru note-booku a já při tom usínám…Na nový prý nemá…Manžel pomůže s nákupem, uvaří, k dceři super. Do divadel, na společenské události chodímsama. On je nejraději doma. Občas jedeme na 2-3 dny někam, ale jinak ne…Prý na to nemá.
Já jezdím do lázní, rehabilituji, chodím tančit, čtu si, mám ráda společnost lidí. Vlastně žádný vážný
důvod pro rozvod nemám. Vidím však nudu, stereotyp, věčné dohady s tvrdohlavým člověkem.
Už jsem však za léta vyčerpaná a nemám sílu na boje, ani je nechci vést. Ano, dcera drží basu s manželem. Nicméně její věci už nedělám –nežehlím ji a též prádlo nechávám až roztřídí ona..
Jinak, ohledně zařízení. Manžel vymyslel kompromis, stolek udělá menší a tím mě vyjde prostor z druhé strany postele na křeslo. Křeslo jsem chtěla mít spíše v jeho „koutku“ je tam více světla. Nicméně i tato varianta je schůdná. Marco 3 část
Marco - část 3
nevyrovnaný vztah
. 4. Místo na notebook. Ano, mohl
by ho mít i na stole, jenže na nynějším stole má ještě monitor od PC, kde sleduje např. něco jiného
než já na sluchátka nebo mu to umožňuje koukat déle na TV, když já chci spát. Nehledě na to, že mě
rozčiluje denno-denní vrčení ventilátoru note-booku a já při tom usínám…Na nový prý nemá…
Manžel pomůže s nákupem, uvaří, k dceři super. Do divadel, na společenské události chodím
sama. On je nejraději doma. Občas jedeme na 2-3 dny někam, ale jinak ne…Prý na to nemá.
Já jezdím do lázní, rehabilituji, chodím tančit, čtu si, mám ráda společnost lidí. Vlastně žádný vážný
důvod pro rozvod nemám. Vidím však nudu, stereotyp, věčné dohady s tvrdohlavým člověkem.
Už jsem však za léta vyčerpaná a nemám sílu na boje, ani je nechci vést. Ano, dcera drží basu s manželem. Manžel vymyslel kompromis, stolek udělá menší a tím mě vyjde prostor z druhé strany postele na křeslo. Marco - část 2
Marco - část 2
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
děkuji za Vám za odpověď. Zodpovím nyní Vaše dotazy. 1.Proč rekonstrukce:
Obývací pokoj je bez křesla – stůl, židle a rozkládací postel (dvě zdravotní matrace).
Dříve jedna matrace byla půlená a postel se skládala. Nyní již má i manžel zdravotní matraci
a tudíž postel nelze zaslat. Složité to popisovat.. ano můžeme, ale jedna matrace bude „trčet“ a pořádně se neopřete. Nehledě o estetické stránce věci. Takže já sedím na rozložené posteli,
opřená zády o pelest. Důvodem změny je mít i já pohodlné sezení – dříve se skládala postel.
2. Dále jste se ptala na financování – byt je v mém soukromém vlastnictví, jsme manželé, nicméně
Když chci něco nového , manžel řekne, že mu stávající stačí a je na mě zda to chci a zaplatím, jemu prý stačí co máme. Jak to potom řešit když chci změnu?Stejné příjmy a já více platím? Mám občas
odměny a část. inv. důchod. Z něho si platím léčení – rehabilitace. Marco - část 1
Marco - část 1
nevyrovnaný vztah
Dobry den,byla bych moc vdecna za pomoc!.Jsem vdana 28 let.Mame spolecne 3 deti...dve jsou jiz dospele,tretimu je 14let.Manzelstvi bylo vzdy spokojene,stastne.Na zacatku naseho vztahu jsme se dohodli ze ja se budu starat o rodinu a manzel o vse ostatni.Fungovalo to dobre ale posledni roky mne manzel stale casteji verbalne napada..proste si vymysli nejakou nesmyslnou zaminku a zautoci (neni vulgarni)Nelibi se mu ton jakym s nim mluvim,nelibi se mu moje argumenty kdyz se o necem dohadujeme,jaky koliv jiny nazor nez jeho bere jako kritiku jeho osoby.Je strasne vztahovacny.Stale casteji slycham ze on se cely zivot staral a pro mne to neni nikdy dost.Proc mi zacina podsouvat neco,co neni pravda.? Uz jsem ze vseho unavena a nevim jak dal..Nejsem vubec financne sobestacna,celych 25 let jsem doma ale zacinam si uvedomovat ze takhle to dal nepujde..Existuje nejake reseni ?Dekuji!
Gabriela
nevyrovnaný vztah
Nakoniec to vyzeralo tak ze ja som sa snazil v klude rozpravat a priatelka zvysovala hlas. Na koniec z nej vyslo to co v nedelu a ze chce pauzu. Ze si mozem byt v byte sam s TV a gaucom. Ze nemam potom vypravat, ze mi vadi, ze robi nocne ked si aj tak pri nu nelahnem alebo ze som si nesiel v sobotu lahnut do postele. Nechapem, ved ked som chcel byt snou tak, ze ju budim. Vo vsetkom sa podporujeme a chapeme sa. Neviem co sa deje. Od Stredy sme sa nevideli a neviem ani kde je. Ze to nie je dolezite kde je. Pisala mi ze potrebujeme kazdy cas na spamatanie, uvedomenie si co s nasimi zivotmi. Mame rovnake nazory na buducnost. Planujeme rodinu a zrazu sa stane takato vec. Buducu Stredu ide naspat do skoly takze pride domov. Ze sa mozme porozpravat ze ma pocka doma. Mame spolocne zaujmi. Ked sa da tak ideme do mesta, na stanovacku, do sportoveho centra. Prepacte ze to je tak rozpisane. Vopred vam dakujem za vas cas.
Patrik Pekar
nevyrovnaný vztah
Potom sa zobrala a odisla prec. Cely den ziadny kontakt. K veceru som sa snazil volat,poslal som par sms. Ziadna odpoved a prisla domov az v pondelok par hodin pred jej nocnov zmenov. Prehodili sme par slov a dohodli sme sa ze sa porozpravame ked pridem v Utorok z prace. Ja som sa chcel najprv najest a priatelka varila este obed na dalsi den. Tak som si sadol do gaucu. To priatelku velmi nahnevalo. Len som sa chcel najest,zatial co by dovarila obed a mohli sme sa v klude porozpravat. Nakoniec to vyzeralo tak ze ja som sa snazil v klude rozpravat a priatelka zvysovala hlas. Na koniec z nej vyslo to co v nedelu a ze chce pauzu. Ze si mozem byt v byte sam s TV a gaucom. Ze nemam potom vypravat, ze mi vadi, ze robi nocne ked si aj tak pri nu nelahnem alebo ze som si nesiel v sobotu lahnut do postele. Nechapem, ved ked som chcel byt snou tak, ze ju budim. Vo vsetkom sa podporujeme a chapeme sa. Neviem co sa deje. Od Stredy sme sa nevideli a neviem ani kde je. Ze to nie je dolezite kde je.
Patrik Pekar
nevyrovnaný vztah
Ale jej reakcia bola ze ju budim. A to bolo skoro stale. Pred 10 mesiacmi som si nasiel hobby(sport). Takze sportujem zhruba 2 az 3 krat do tyzdna. Po treningu mam cas este prist domov a byt aspon chvilu s priatelkou. A ked nemam trening tak som doma. Bohuzial sa mi stane ze po praci si dam veceru, zaspim na guaci a zobudim sa az ked priatelka odchadza do prace a niekedy az v noci. Minuly vikend sme mali ist spolu na narodeninovu oslavu mojho kamarata. Cize si priatelka zobrala dovolenku na Piatok. Nakoniec ani so mnou nechcela ist. Tak som isiel sam. Oslava sa konala v restauracii takze som bol doma po pol noci. Ked som prisiel domov tak som si isiel lahnut do postele. V sobotu sme pred obedom vstali a bola to prijemna sobota. Vecer asi po 9 sa priatelka rozhodla ist spat. Ja som si chcel este pozriet TV a potom ist tiez spat. Podarilo sa mi zaspat na gauci. Rano som sa zobudil na to ako sa priatelka velmi hneva, ze mi je prednejsia TV a gauc. Nechapal som.
Patrik Pekar
nevyrovnaný vztah
Dobry den

S priatelkou sme spolu 5 a pol roka. Vek ja 27, priatelka 31. Pred vztahom sme boli kamarati asi 2 roky. Po necelom pol roku sme zacali spolu zit. Vztah sa vyvijal prijemne. Sem tam nejaka vymena nazorov, ticha domacnost tak 1 den max 2 dni.Inak vsetko bolo super. Zoznamenie z rodicmi, pribuznimi a kamaratmi. Ja som v maji dostudoval vysoku ale popri tom som vzdy mal pracu.Priatelka zacala studovat zhruba pred 3 rokmi. Koli studijam musela pracovat na poobedne zmeni. Ja som studoval a pracoval cely cas pocas dna takze som bol vecer vzdy doma.Priatelka zmenila pracu pred rokom. Bohuzial na nocne zmeni. Navrhol som ze moze len studovat a ja sa postaram o domacnost financne. Ma posledny rok studii a sme malo spolu.Ze ak chce si najst iba polovicny uvazok niekde.Priatelka na to ze to nie je dobry napad.Takze sme sa videli rano a chvilu vecer.Vacsinou ked som prisiel domov po celom dni tak priatelka spala este.Ja som sa dal vzdy na poriadok a chcel som stravit troska casu s nou.
Patrik Pekar
nevyrovnaný vztah
Hezký den. Už nějakou dobu žiji s mužem, jehož kamarádi mají toxické vztahy, ke svým partnerkám se chovají špatně a pořádají jakési swingers. Partner se v nich vzhlédl a než byl se mnou, tyto věci vydatně podporoval. Problém je, že se s těmito lidmi nechci stýkat, protože mi přijde, že mě "kazí", ale já na rozdíl od partnera jsem natolik vyzrálá, že si to uvědomuji. Dělají ze mě horšího člověka a z partnera též. Partner s nimi nechce přerušit styky, myslí si, že sex je zábava a vůbec si neuvědomuje následky. Jak mu mám pomoci? Takhle nemůže mít hezký vztah, když se stýká s těmito lidmi. - otázka upravena poradcem
Karla
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, chtěla jsem se Vás zeptat, jak to řešit. Jsem vdaná, máme dvě děti. Manžel podniká. Dřív jsme jednou ročně jeli na dovolenou - zařizovala jsem já. Pak jsme k tomu přidali hory se skupinou známých z manželovy strany. V té skupině je jeden organizátor, který má jedno dítě a plánoval cca 2-3 akce tatínků s dětmi. Trochu ala S tebou mě baví svět. To je všechno v pohodě, kdyby nebylo čím dál těžší pro mě organizovat dovolené jen pro naši rodinu - manžel hledá důvody, proč nechce jet. A já s nimi jet nemůžu, protože je to pánská jízda. Starší dítě už se na těch akcích necítí a nechce jezdit. Takže když jel zase manžel jen s tím mladším (syn), vyrazila jsem s dcerou sama. Navenek se "chlubil", ale doma to rozpoutalo "souboj", kdy on, aniž by mi řekl, začal se synem jezdit sám ještě víckrát. A poslední společné dovolené (samozřejmě s těmi známými) dopadly tak, že on lyžuje s těmi chlapy a já s dcerou sotva stíháme, případně s nás nevšímá, večer v restauraci mu bylo jedno, kde sedíme, hodila jsem se mu jen tehdy, když se na sjezdovkách ztratil anebo mu bylo špatně, protože se večer opil.Když mu řeknu, že mi to vadí, bere to jako výčitku a ty on nesnáší. Mám dojem, že se spíš spustila nějaká vna soutěžení anebo že to pojal, jako že si bude dělat, co chce anebo to dělá naschvál, aby mi ukázal, což není zrovna něco, co bych chtěla - soupeření doma. Mockrát v jiné spuvislosti jsem mu řekla, že nechci soutěžit, ale asi je to v něm. Letos už je to za námi, ale jak to líp udělat pro příští rok? Plánování společných dovolených mě stojí dost sil a i peněz - rptoože ty celé musím zaplatit jen já. On si pak platí ty "svoje" - prostředky má mnohem větší než já. Děkuji za Vaši radu. - otázka upravena poradcem
Dita
nevyrovnaný vztah
Dobrý den mám problém s přítelem je mi 22 a němu 29 pořád říká že když budu mít firmu a něco dokážu že semnou bude ale on nic nedokázal pořád mě poučuje protože on dodělal školu a já ne bo jsem otěhotněla... ( jinak mám dítě s někým jiným a on je můj druhý partner) a nedodělala školu ale vyčítá mi chyby z minulosti a nevím proč já mu nic nevyčítam bydlí u mě atd ale jde a mě psychycky co mám dělat nelíbí se mu nic snažím se co můžů ale pro něho je to málo tak co mám dělat mam to vzdát nebo bojovat
iva
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko, prosila bych Vás, jestli byste mi neporadila. Snažím se manžela chválit, ale on přijde a křičí na nás - kvůli hračkám, kvůli botám - prostě si něco najde. Už pak nemám chuť se nějak snažit. Nebo se jindy zeptám, co nového, co ve firmě - odpoví, že nic, proč to chci vědět, v poslední době, že mě to nemusí zajímat. Jindy umyje nádobí (hrozně, všude teče voda, nadává, že jsou hrnce, že vařím, proč tolik nádobí, snažím se mu vzít nádobí, co se dá dát do myčky, on mi to sebere, že prý bude plná myčka, že to umyje (a na co myčku pak máme???) a pak nadává, že je moc nádobí... nedodělá to, přesto mu poděkuji. On se zatváří jako že nó dobrý a má naštvaný výraz. Tuhle si koupil nové auto, dávala jsem mu 300 tis Kč na akontaci, měla jsem ušetřené, protože auto strašně chtěl (pak jsem zjistila, že kamarádi taky mají), a on přijel a prý - děti poj´dte, přece nebudete jezdit s takovou šunkou jako maminka, mrzelo mě to, děti vzal a odjel - nepochválila jsem ho, že má pěkné auto. To je jen několik případů. Fakt se snažím, ale když mě naštve nebo urazí, tak to prostě nejde. jsem splachovací, ale má to své hranice. Pora´dte, co dělám špatně. Děkuji.
Lucka