Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
nenaplněná láska
Dobrý den,
mám problém již 5 let s nešťastnou a neopětovanou láskou. Kdysi jsem se zamilovala do kluka, bylo to ještě v dětských letech taková ta první láska. Vidíme se do teď i s ostatními přáteli, jenže láska k dotyčnému mě i za těch 5 let neodpustila. Když dotyčného nevidím dá se vše snést a přemýšlet normálně o životě. Ale jakmile se vidíme jsem z toho opět v depresi pár dní. Problém v dotyčném je, že on vztah nechce, v podstatě si jen užívá. Je to dost nepříjemné myslet na někoho každý den, ještě když se Vám o něj zdají i sny. Je to pro mě hrozná bolest, vždy když jsem s jiným mužem stejně myslím na něj. Nemůžu zapomenout. Tento kluk, je přesně ten vysněný, nikoho jsem tak skvělého nikdy nepotkala a to si právě pořád vyčítám jestli ještě někoho tak skvělého vůbec potkám. Je to přesně můj typ s kterým bych si dokázala představit sdílet svůj život. Ani kamarádky mi už nejsou schopny poradit, neví si se mnou rady. Už vážně nevím co s tím.
Prosím o radu, děkuji.
Gabrielaa
nenaplněná láska
Dobrý večer,
je mi skoro 20 let. Nikdy jsem s nikým nechodila, mám totiž špatné zkušenosti s mým otcem. Ale zamilovala jsem se před 2 roky do kluka,který je o 4 roky starší a chodí na vedlejší fakultu. Byli jsme spolu několikrát venku, ale skončilo to větou : promin, ale klíč k tvému zámku má někdo jiný. Ted už je tomu rok a půl a já ho stále miluji, ale přitom vím, že je to láska pouze z mé strany, ale když se náhodou potkáme, kouká na mě jako na svatý obrázek. Každý den cítím naprostou samotu až tíseň, co s ní? Ani nevím, proč ho miluji a jiné odmítám. Děkuji za jakoukoliv odpověd.
Celie
nenaplněná láska
Děkuji za vaši odpověď, podanou s lidským pochopením a úžasným způsobem :):)
Sofie V.
nenaplněná láska
2. část - Myslela bych si, že potřebuje někoho, aby se měl komu svěřit ale asi ani to ne. O sobě a svém soukromí nechtěl skoro vůbec mluvit a o věcech, o kterých si psal se mnou, by si mohl psát na internetu s kýmkoli. Často jsem měla pocit, že mě v těchto věcech mátl a odpověděl jen vyhýbavě nebo vůbec, nebo tak, že to mohla a nemusela být pravda. No někdy to vypadalo být i upřímné. Určitě si píše s více ženami a snad se na nich podle všeho i baví. Se mnou se více setkat nechtěl. Napsal mi, že se velmi zklamal a že by mi akorát tak ublížil „svou zlobou“. Já vím, že to jsou jen výmluvy a z jeho strany je to jasný nezájem.
Mám to nechat tak? Jaký je váš názor na takovou situaci? Proč mně vlastne vyhledal? Dá se nějak pomoct? Je mi to líto, že jsme se potkali po letech jenom pro tohle .....
Sofie V.
nenaplněná láska
1. část -Po letech mně vyhledala maja bývalá láska, tehdy spíše oboustranná platonická a znovu se mi vrátily krásné vzpomínky. Protože jsme byli od sebe dost vzdálený, pouze jsme si po tomto setkání delší dobu psali. Já jsem to však musela ukončit. Ubližovalo mi to, protože jsem cítila k němu něco víc, jen nevím co to je. Nevím to totiž pojmenovat?! Napsala jsem mu o tom, ale on nechce po nevydařeném manželství už vážný vztah. Manželka ho podvedla a on preferuje po tom zklamáni krátkodobé nezávazné vztahy a rovnou mi řekl, že se mnou chce být pouze kamarád. Mám 44 let a jsem delší dobu sama. Toto jsem už nečakala. Teď je odmlka, no já stále na něj myslím i když se snažím zaměstnat něčím jiným.
Sofie V.
nenaplněná láska
Dobrý den. Ráda bych se s Vámi poradila o mém vztahu. Před téměr dvěma roky jsem se zamilovala do svého kamaráda, oboum z nás se klepaly kolena a bylo to opravdu intenzivní. Pak ale odjel na studiní cestu a když se vrátil, řekl že ty pocity z něj vyprchaly, ani neví kam. Od té doby se stýkáme na kamarádské úrovni, ale pořád je mezi námi přitažlivost. Z mojí strany je to hodně intenzivní, kolena se mi z něj klepou pořád, ale on říká, že to teď takhle necítí, nicméně že možnost že budeme spolu nezavrhuje. Seznámila sem se mezitím s novým mužem, máme mezi sebou hezký vztah, ale je založen spíše na přátelství, zamilovanost k němu necítím. Nevím, jestli má smysl čekat na mého milovaného a nebo tento vztah radikálně ukončit, aby moje srdce netrpělo pokaždé, když jsem s ním. Děkuji Jana
Jana
nenaplněná láska
Přeji dobrý den, nevím si rady, proto moc prosím o pomoc. Je mi 23 let a po krásných pěti letech lásky a přátelství jsem si vzala muže svých snů. V manželství jsme půl roku a jsme šťastní. Problém je v tom, že jsem se zamilovala do manželova nejlepšího přítele, se kterým strávíme poměrně dost času. Moje náklonost byla postupná (4 roky),nyní je však intenzivnější, velmi mě přitahuje, moje myšlenky směřují k němu, vím jistě, že kdybych nebyla vdaná, ucházela bych se o něj. O mých citech nikdo neví. Z jeho strany také cítím jistou náklonost, ale jistá si nejsem. Jsem v úzkých, manžela bezprostředně miluji. Mám se s těmito pocity svěřit manželovi nebo jeho příteli?Nechci nic pokazit ani nikoho zranit. Děkuji za odpověď.
Loty
nenaplněná láska
Dobrý den, vážená paní doktorko, prosím o váš nadhled. Vztah, který mě čas od času trápí,začal asi před 15-ti lety. Vezmu to stručně: Kamarád mého manžela, tehdy on ženatý (ne příliš šťastně), já vdaná. On snažil se o vztah se mnou, nicméně já ho dlouho odmítala (jelikož se to mezi kamarády nedělá, ale fyzicky mě přitahoval), nakonec jiskra přeskočila - já se zamilovala, on vztah ukončil. Já byla zhrzená, ale …obnovil se můj manželský vztah, přišlo druhé dítě a jsme spolu dosud. Změna nastala v chování mého dobyvatele. Po mém otěhotnění mi dával všemožně najevo jak svoji (dnes už bývalou ženu) miluje – zahraniční cesty, drahé dárky, také druhé dítě… Dnes (dceři je 10) už k němu necítím ani lásku ani nenávist, ale uznávám ho profesně a obdivuji jeho kariéru. Bohužel on mě dodnes nemůže asi ani vystát, zřejmě jsem ranila jeho ješitnost. Je to už mnoho let a je nám přes 40 a mě je dodnes líto, že se nedokáže s jeho inteligencí přes to přenést. Děkuji Andrea
Andrea
nenaplněná láska
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na radu. Mám přítelkyni chodíme spolu 9 měsíců. Vše ve vztahu je jak má. Před ní jsem měl kratší vztah s jednou slečnou- pár měsíců- do které jsem se hodně zamiloval ale z její strany to holt opětované nebylo takže to skončilo- nicméně jsme spolu byli pořád v kontaktu a vídali se. Vždycky to mezi námi tak nějak jiskřilo a před rokem o Vánocích dokonce došlo i k něčemu víc. Ona měla mezitím docela dost jiných
já ne. Pochopil jsem že jsem pro ni tak trochu ten kdo ji vždycky zachrání a pak mu dá sbohem. Vzdal jsem to že by jsme spolu mohli někdy mít normální vztah. Nicméně mě trápí proč na ní ještě teď když jsem se svou novou přítelkyní, myslím a to občas dost intenzivně i když vím že zahazovat současný vztah by kvůli ní byla hloupost. Něco mi ale říká že by třeba to tentokrát vyšlo...Co myslíte přejde to samo? Nebo z toho budu muset vybruslit nějak jinak? Už jsou to tři roky co jsem s ní chodil..teď jsem kontakty s ní už radši úplně přerušil. J.
Jan
nenaplněná láska
jsem rok zamilavaná do člověka,který x let žil se slečnou. Sliboval mi budoucnost,říkal že mě miluje a když jí opustil,poslal mě do háje a hned druhý den mi psal,že chce přiject. Ať se zeptám na cokoliv,jeho odpověď je pokaždé jednoznačně nevím,teď Ti nic nepovím apod. Nevím jak se chovat,ale jedno vím. A to je sdílet život s ním!
xxx
nenaplněná láska
Měla jsem od té doby jeden méně vážný vztah, dá se říci pana náplast a také jeden vážný, kdy partner uvažoval o založení rodiny. Ale nakonec jsme se rozešli. Ted jsem sama. Za ty 3 roky jsem ještě párkrát zkusila poslat mail, nechat vzkaz. Vždy jen v tom smyslu, že chci vědět co se stalo. Vím, že mě miloval, vím, že mu se mnou bylo dobře, představil mi rodinu, přátele. Volal mi k narozeninám a dlouho jsme mluvili. A o 5 dní později vše skončil bez vysvětlení. Možná ho urazilo, že jsem neodpověděla hned, nevim. Moc bych chtěla vědět co se vlastně stalo. Ale vím, že donutit ho ke komunikaci se mnou nemůžu. Jsem z toho nestastná, nemůžu se posunout dál, ve všech mužích hledám jeho. Myslela jsem, že čas to vyléčí ale i po tak dlouhé době city nemizí. Byl to muž jaké si představuji vedle sebe. Nejradši bych za ním odjela a osobně se zeptala...Poradte prosím co delat? Jak zapomenout? Jak jít dál? Jak se dozvedet co se stalo? V dobe našeho vztahu mi bylo 24, jemu 32. Děkuji mockrát!!!! 2/2
Tamara
nenaplněná láska
Zdravím!Potkala jsem muze, kt. velmi obdivuji, kt. me velmi inspiruje a zamilovala se.Nebyl to klasicky vztah, pracovali jsme spolu v tymu a chodili na party, schazeli se po vecerech (novodoby friends with benefits),chteli jsme to tak od zacatku,jelikoz jsme kazdy z jine zeme.Po 2mesicich to mezi nama nasupene ukoncil, protoze nekde slysel,ze jsem mela rande s nekym jinym,zarlili jsme na sebe navzajem.. nejhorsi je,ze ani jeden nikoho jineho nemel,malo jsme komunikovali.Dalsi 2mesice jsem byla zoufala, nezdravili jsme se a nebyl schopny se mi podvat do oci.Namalovala jsem mu obraz a donesla mu ho, ze bych se s nim chtela alespon pratelit, nejdriv byl rad, ale pak nevim,co to do nej vjelo a strasne mi vynadal, ze jsem prisla necekane a ze se se mnou bavit nechce,skoro jsem brecela.Nikdy jsem mu nerekla,ze ho mam rada do oci nebo ze ho chci jako partnera, nikdy nemluvil, ze by chtel vztah.Po dalsich 8mesicich me vyhledal jako nahodou,nakonec jsme jen pratele, nechapu ho,miluju ho..
Terezie
nenaplněná láska
On je první člověk, do kterého jsem se zamilovala, cit se nezměnil ani po roce a půl, moje myšlenky patří jemu po celé dny. Bojím se o tom s ním promluvit otevřeně, nebyla by cesta zpátky a zničila bych dvě manželství, kde, alespoň v tom mém, fungujeme jako přátelé s úctou, což také není vůbec špatné. Nadruhou stranu mě stále hlodá to, že on je můj osudový. Jak často se stává, že jsou dva lidé spolu šťastni na úkor dvou manželství? Děkuji
Nancy2/2
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorko,
potkala jsem osudového muže, homme fatale :-). Vídám se s ním v práci. Vzájemná chemie působí už déle než rok, okamžitě od prvního setkání, aniž by se nějakým způsobem oslabila intenzita citu. Potíž je ale v tom, že jsme oba zadaní, proto nikdo z nás nevyslovil narovinu, co se děje - a to, že jsme se do sebe zamilovali a to vlastně na první pohled - z mé strany jistě. Vzhledem k tomu, že na rozdíl ode mě má děti, nenabídla jsem mu tykání, abych udržela alespoň nějaký odstup. Cit je oboustranně hluboký, jsme si nesmírně podobní, pouto, které se mezi námi utvořilo je neuvěžitelné . I přes jeho nesmělé návrhy jsme se nikdy nesešly mimo práci a i přesto na sebe víme velmi citlivé intimnosti, se kterými se vzájemně svěřujeme, ačkoliv jsem oba na lidi více než opatrní a velcí introverti. Paní doktorko, je nějaká naděje, že to odezní?
Nancy1/2
nenaplněná láska
Dobrý den p. Douchová, prosím o Váš názor. Přes dva roky se stýkám, teď už s kamarádkou (30). Bylo to s ní, jako na horské dráze. 3x jsme se pokoušeli o vztah, 3x vždy když jsem si myslel, že to bude v pořádku, si to rozmyslela a opět ji pak přepadla ta její nálada. Je to introvertní typ, melancholická, jednou má náladu, že je naprosto skvěla a za pár dnů se změní v člověka, který absolutně nekomunikuje, uráží, shazuje a pořád jako-by testuje mou trpělivost. Měla smůlu na vztahy, z jednoho se vyklubal gambler a další byl ženatý muž, který ji dodnes kontaktuje (několikrát se k němu vrátila). Momentálně spolu sem-tam spíme a nebo vyrazíme na pivo, kde poslouchám, jak je nešťasná a že už chce mít rodinu. Přiznám se, že i když je taková-jaká je, mám ji rád :) asi jsem masochista. Vím, že z toho do budoucna vztah nebude, po tolika pokusech. Jde mi spíš o to, pochopit o co jí jde? Která ženská dělá takové věci a pak se po čase ozve, dělá jako by nic a ještě semnou skončí v posteli. 32 let.
Tom
nenaplněná láska
Vzkaz pro paní alenu v rubrice - nenaplněná láska -. Jsem v podobné situaci, ženatý přítel se se mnou na nátlak manželky přes rokem rozešel, ale vůbec mi odpoutání od něj neusnadňuje, stále mi píše, brečí, že je nešťastný, ale neudělá nic. Já ho pořád miluju, nemůžu zapomenout, byla to pro mne nejsilnější láska v mém životě, takže asi trochu vím, jak Vám je.Nechci Vám mluvit do života, jen se ptám-když jsou všichni spokojení, jak píšete, ale VY nejste, jaký to má smysl? Na Vašem místě bych asi své rozhodnutí opustit člověka, kterého miluju, znovu přehodnotila, ale vím, že je to celé složitější a vůbec ne jednoduché.Ze mě mluví můj smutek a touha po něm.Hodně štěstí Vám přeju.
Lenka
nenaplněná láska
Dobrý den,chtěla bych se taky zeptat,tapu pořád ve svých myšlenkách,jsem v daná,mám dvě malí děti s manželem předěláváme baráček,ale já jsem se seznámila jedním klukem,je mi příjemný,ale moc se neznáme jenom si spolu píšeme a voláme,ale já mám myšlenky pořád u něj,on mi říká,že se do něj zamilovat nemůžu když ho neznám,ale já ten pocit nemám,těd si už nepíšem,neřek mi důvod,ale stále na něj myslím a ne ho dostat z hlavy,doma na mě čeká manžel,a děti a naco já se zmužu jsou myšlenky na něj,už nevám jak dál abych trochu žila vyrovnaná,vím že rozbitý už neslepím,ale manžel můj otom neví a nerada bych mu ublížila ale jistě vím,že už ho nemuluji,a nevím jak dál.Děkuji za odpověd.
jana
nenaplněná láska
Jsem vdaná 30 let, máme dvě děti a teď už jsem i babičkou. Před několika lety jsme s manželem prodělali krizi, která vyvrcholila tím, že jsem si našla přítele. Vztah vydržel asi tři roky a pociťovala jsem ho jako velmi silný. Protože jsem ale rodinný typ, východisko jsem nenašla a nakonec jsem zůstala s rodinou. Funguju dál, doma se uvolnilo napětí, všechno se uklidnilo. myslím, že jsem udělala dobře, protože všichni jsou teď spokojeni. Někdy se ale v noci budím s pláčem a přestože jsem se rozešla s přítelem před dvěma lety a nevídáme se, jedině výjimečně,náhodou, stále cítím velký stesk a pocit určité nudy a beznaděje v manželství.Dá se s tím žít
ale připadám si najednou beznadějně stará.Nevím, jak na přítele zapomenout a už se k němu v myšlenkách nevracet.
alena
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorko, 2roky jsem se nezávazně vídala s mužem, který nechtěl vážný vztah. Zpočátku to bylo moc fajn, pak se začal ozývat méně, já čekala jak na smilování, až se ozve..zjistila jsem také, že se vídá i s jinými. I přesto jsem se s ním scházela dál-já se do něj strašně zamilovala. I přes jeho chyby - umí mě rozesmát a byla jsem s ním ráda. Doufala jsem, že se časem něco změní. Když se mi stalo, že se odmlčel na 2 měsíce a pak se z ničeho nic ozval, jestli bych za ním přijela, ukončia jsem to. Napsal mi, že mě má rád- jako člověka, jako kamarádku...Už se 3/4 roku nevídáme.Já na něj stále myslím a stýská se mi po něm. Před pár dny se ozval. Zajímal se, zda mám přítele. Chtěl poslat moje fotky..že mě dlouho neviděl. Měl narážky-přišlo mi, že by se chtěl sejít, ale netroufl si to navrhnout. Nevím, co mám dělat. Miluji ho, ale vím, že to setkání by asi nikam nevedlo a byla bych jen zklama, ale přesto mě to láká a mám pocit, že umřu, když ho neuvidím...Co si o tom myslíte?díky
Magda (24 let)
nenaplněná láska
Dobrý den ,je mi 17 let a už jsem tak zoufalá že hledám pomoc pomocí psychologických poraden.Můj problém je ale na delší vyprávění,nedá se popsat pár slovy. Jedná se o nádhernej vztah s člověkem,který mě milovala udělal mě štastnou a ten vztah z ničeho noc skončil,protože to v něm prý upadlo.Měl ale hodně problémů které sme zvládali,ale ke konci už sme to dávali z posledních sil. Tohle je hodne zkrácená verze,a nevejde se mi sem popsat celý můj problém.Proto bych vás ráda poprosila o e-mailovou adresu ,kde se vám budu moci více světřit ... hledám pomoc všude kde se dá,ale bohužel stále nenacházím to,co potřebuje moje duše slyšet. Děkuju za pomoc ,prosím ozvěte si mi na memoriesss@seznam.cz ...
Tereza
nenaplněná láska
Dobrý den,mám dlouholetého kamaráda,poslední dobou - asi 7 mesicu,se vídáme častěji,dříve za pracovním účelem a dnes za účelem zábavy, popovídání si.Nic víc ve vztahu není.Dokážeme povídat dlouhé hodiny.Dokáže mi napsat, že jsem skvělá žena, že si mě moc váží. Bohužel je ale zadaný a ve vztahu není spokojený. Jeho vztah trvá skoro 7 let.Dokonce se mu o mně zdá. Je moc hodný, když něco potřebuju, ochotně se nabízí, že mi pomůže, každou chvíli mě někam zve, třeba za sportem nebo za oběděm či večeří nebo jen na popovídání. Také mí říká, že mi to sluší a co by za takovou ženu dali muži. Dokonce mě i dokáže překvapit s bonbonierou. A také mi řekl, že mě vezme představit kamarádům. Mně se samozřejmě líbí, ale je zadaný,takže proto se držím zpátky. Zajímal by mě Váš názor,jak bere on mě,jestli jenom jako kamarádku,nebo by chtěl víc?Nedávno totiž říkal, že by se chtěl rozejít s přítelkyní, protože je už toho na něj moc.Nechce jí zranit.Prý že by bylo lepší, kdyby se rozešla ona s ním.Děkuji.
Denisa
nenaplněná láska
Abych byla konkretni,pry me ma velice rad a jsem jeho srdci velmi blizka,ale neni do me zamilovany.Lze se vubec v nasem veku jeste zamilovat jako kdysi?Oba jsme si prosli vztahem a zklamali se v nem.ja myslim,ze v nasem veku spis clovek hleda porozumneni,toleranci,a celkove nekoho s kym je mu hezky.my jsme navzajem sobe tyto kriteria splnovali,avsak neco tam zrejme chybelo.nevim co a moc me to zajima.Sam mi to nedokaze rict,nevi.dekuji
Vilma
nenaplněná láska
Dobry den.je mi 37 let a poznala jsem o 3 roky starsiho muze.Velice jsme si rozumneli ve vsech smerech,byly tam vzajemne sympatie,pritazlivost,celkove porozumneni.Po nekolika mesicich naseho poznavani doslo i k intimnimu styku.Pote nasledovali pravidelne schuzky,ktere probihali asi mesic a pul.Po teto dobe mi sdelil,ze tento vztah chce ukoncit,nebot ve vztahu ke me neni srdicko,ale pouze touha a pritazlivost.ale ne laska od srdce.dost me to vzalo,protoze jsem si k nemu vybudovala dost silnou citovou vazbu,prave proto,ze jsme si hodne rozumneli .Musim dodat,ze jsme se poznali pres internet a prvni dva mesice jsme byly spolu v kontaktu pouze virtualne ale i presto jsme se hodne duverne spolu bavili a stale byli spolu v kontaktu,volali si atd.Chtela bych se zeptat,co muze chlap v tak pokrocilem veku hledat za partnerku,kdyz ta(já) s kterou si opravdu hodne moc rozumnel jeho kriteria presto nesplnovala.dekuji za odpoved
Vilma
nenaplněná láska
Paní doktorko,zdravim a dekuji za Vasi odpoved z 27.8.07.Denik si pisu uz davno.Sice pozdeji sve zaznamy beru s vetsi lehkosti,ale stejne mi to moc nepomaha se v sobe orientovat.Situace se dal vyviji,ve studiu moc pokroky nedelam,nemohu se moc soustredit.S Cechem jsme spolu zacli chodit,uz to budou 3mesice.O prazdninach jsem byla skoro mesic doma,vice jsme se poznali.Bohuzel jsou tam věci naprosto neslucitelne,vede dost alternativni život,nechce v dohledne době deti(duvod spise otazka zodpovednosti,financni zateze).Oba jsme dost emotivni,ale nevim,jestli v necem takovem pokracovat.Asi ho porad porovnavam s nedosazitelnym cizincem,hrozim se okamziku,kdy ho v intimni chvili omylem nazvu jeho jmenem.Pritom si ho vazim,mam ho relativne rada.O nasem vztahu jsem zamerne skoro nikomu nerekla.S cizincem doslo k nahodnemu setkani – prohodili jsme par slov,co tu delam,nic duverneho.Presto jsem se neubranila se ho letmo dotknout,jednim prstem mu odhrnout rozepnutou mikinu, precist napis na tricku
Marketa, 26 let - 1.cast
nenaplněná láska
Dobrý den! Je mi 32 a jsem 12 let vdaná za muže, který mi v ledasčems vyhovuje (stejné zájmy), ale na druhou stranu je náš vztah i svým způsobem bouřlivý a tím únavný. Takové italské amnželství. Dalo by se říci, že jeden druhému stále něco dokazujeme a že bojujeme o to, kdo bude vládnout. Já si myslím, že vládne manžel, ale on tvrdí, že se mi musí přizpůsobovat. Do toho jsem se zhruba před dvěma lety platonicky zamilovala do kolegy. Jiskří to mezi námi, ale k fyzickému kontaktu nedošlo. Hrozně jsem se trápila, že tím ubližuju manželovi, náš vztah samozřejmě začal úplně vadnout. Když mi však kolega dal svou náklonnost najevo a naskytla se pžíležitost, z nepochopitelného důvodu jsem odmítla. Nedávno si našel jinou partnerku. Obrečela jsem to, ale trochu se mi i ulevilo, že tedy nemusím nic řešit. Jenomže doma se k lepšímu nic nezměnilo, cítím k manželovi odcizení, jsou mi nepříjemné jeho doteky. Rozum říká, abych s ním zůstala, srdce touží po čemsi... Nemůžu se toho zbavit. Poradíte mi?
Radka
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorko, jsem vdaná 13 let, máme dvě děti--7 a 11 let.S manželem jsme prožili spoustu hezkých , ale v poslední době i špatných chvil.Manžela jsem měla ráda po celou dobu našeho vztahu.Záměrně používám slovo --měla ráda.Nedávno mi totiž došlo, že celou dobu miluji někoho jiného.Mám dlouholetou kamarádku Janu,známe se 17 let, mám ji moc ráda, asi víc než ostatní.A teď ten hlavní problém--šest let má milenku Kristýnu a já se do té milenky zamilovala.Trvá to již delší dobu, ale má kamarádka Jana o tom neví.Jednou jsem se s Kristýnou i milovala, ale pak řekla,že nemůže Janě ublížit,tak teď děláme jako by se nic nestalo. Problém je v tom, že se vídám s oběma každý den a je mi divně. Kamarádku Janu mám moc ráda,ale bojím se ,že by se sexem vše pokazilo. Její milenka mě přitahuje fyzicky, až se mi z toho točí hlava. Jestli budete tak hodná, napište mi svůj názor.Pak si to možná v hlavě srovnám.Moc děkuji a budu čekat na odpověď.
Pavlína
nenaplněná láska
Dobrý den,už si nevím rady, jak žít dál. Jsem 15let vdaná, s manželem nemáme a nebudeme mít děti./ nelze/, jsme s tím smířeni.Máme celkem pěkný vztah, založený na vzájemné toleranci a přátelství. Před 4 lety jsem v práci poznala kolegu, který se do mne zamiloval.Já v té době spokojená ve vztahu jsem si nechtěla nic začínat a odolávala jsem. Ale po 3měsících jsem do toho spadla jako on. Nikdy jsem od manžela nechtěla odejít, tak jsem vztah tajila,ale postupně jsem se opravdu zamilovala. /manžel nic neví/On chtěl, abych odešla, během 4let jsem to nedokázala a on samozřejmě nedokázal čekat. Obdivuji ho , že čekal tak dlouho. Je to 2 měsíce,co jsme se rozešli.Řekla jsem to já, protože jsem cítila, že se ode mne odpoutává.Bála jsem se bolesti. Cítím, že moc chci být s ním, ale on už mě asi nechce.Nechce se mnou o tom co bylo mluvit.Vůbec.Chodíme spolu cvičit a máme spo.zájmy.Pracujeme spolu. Žiju jako ve snech,chci být sním.Manžel je na mne tak hodný, ale já už k němu nic necítím.
Eva ,
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorko.Když jsem začala chodit s mým prvním klukem bylo mi 15 let.Z mé strany to Byla ještě dětská láska, která možná víc připomínala kamarádství než li vztah dvou lidí.Zkrátka fyzicky i psychicky jsem na vážný vztah neměla.On na něj, ale měl/byl o 4 roky starší/.Ještě dnes si vzpomínám,jak na měl byl hodný-udělal by pro mě vše.Jeho láska mě však po 3 měsících přestala bavit/klasická sobecká holka v pubertě/Vím,že jsem mu naši rozchodem hodně ublížila.Můj problém nastal když mi bylo 17 let a já začala také hledat vztah s budoucností.Každého potencionálního přítele jsem s ním srovnávála.když jsem ho někde potkala,byl den hned hezčí.Postupem času jsem si začala uvědomovat,že právě on je idealní partner,kterého hledám.Bylo,ale pozdě-má už 2 roky přítelkyni.Když se někde potkáme citím, že mezi námi něco je a myslím že vždycky bude.Mám pocit, že k sobě patříme.Nedokáži se od tohoto pocitu odpoutat.Neustále mám něaké naděje a dělá mi problém se seznamit s někým novým.
Anet19
nenaplněná láska
Kamarádka se ale v lednu vrátila z Ameriky a problém je tu znovu. Trápí se, že on „ji nechce“, nekontaktuje ji jinak než na společných akcích party a my zase všichni cítíme, že nemůžeme fungovat bez napětí a společně se bavit. Přemýšlíme, jak jí pomoci. Všichni vědí, že oni dva spolu už nebudou, ale ona to asi nechce přijmout. Když chce člověk na někoho zapomenout, zřejmě by se s ním neměl stýkat vůbec. Nevíme ale, jestli je dobré radit jí, aby mezi nás přestala chodit, když k nám patří stejně jako on. Takhle nejspíš pořád doufá v nějakou naději. Poradíte nám? Děkuji, Karin
Karin (27)
nenaplněná láska
Dobrý den, paní doktorko. Předem díky za vaší poradnu, kterou čtu pravidelně a vidím, že mnoha lidem pomohla. Problém, se kterým přicházím já, není přímo můj, ale týká se naší party. Máme už dlouho partu kamarádů, vysokoškoláků nebo již pracujících absolventů. Společné akce byly pro nás vždycky zábavou a odpočinkem od všedních dní. To se změnilo, když asi před rokem a půl navázali jedna kamarádka a jeden kamarád milostný vztah. Ten jim bohužel nevyšel a tím vzniklo napětí mezi námi všemi. Ona se na to hodně upnula, měla velký zájem, ale on se ještě neodpoutal od minulého dlouhodobého vztahu a byl schopen mít vztah pouze nezávazně. To nesla špatně jako nezájem o ní a nemohla to pochopit. Pak se situace uklidnila, když odjela na půl roku do Ameriky s tím, že na něj zapomene jako na partnera a budou jen přátelé. Parta v tu dobu fungovala normálně, napětí opadlo a on si našel jinou holku, s níž udržuje nezávazný vztah ke spokojenosti obou. Pokračování…
Karin (27)
nenaplněná láska
Vazena pani doktorko, reaguji na Vasi odpoved z 5.2.
Pritel se se mnou rozesel, pry me miluje, ale radsi bude trpet ted nez se trapit cely rok, jeho slova. Jsem zklamana, a bohuzel mi prijde, ze o me zas tolik nebojoval, jak vy rikate. Nevim, zda ma smysl iniciovat jeste jedno setkani? Bohuzel se mi zda, ze on se uz rozhodl, boji se rizika, jake by to mezi nami bylo, a tak radsi smahem odhodi vse. Ted dokonce navrhuje uplne preruseni kontaktu, jinak se pry z toho nedostane. No, a to je konec. Tusim, ze me miluje, ale proc mi teda takhle ublizuje a nechce to alespon zkusit? Nebo je to vsechno jinak?
kathleen
nenaplněná láska
Dobry den, pred mesicem se se mnou rozesel pritel(27let, byli jsme spolu kratce, tzn 3mesice). Prakticky jsme meli vztah na dalku(studium v jinem meste). Podnikali jsme hodne vyletu, vedli dlouhe debaty, divali se na filmy, proste normalni spokojeny vztah. Bohuzel odchazim na rok do zahranici, a on si mysli, ze lepsi nez se trapit jeste vetsim vztahem na dalku, je lepsi varianta rozchod. Nemame na co navazovat, prece jen jsme spolu byli kratce, co mam delat? zkousela jsem mu nastinit muj pohled, ze bysme ten rok mohli prezit(mobil, net atd), ale..Jeho rozhodnuti s enezmenilo.Na posledni schuzce jsme oba breceli. On je spis uzavreny, introvertni muz, konzervativni, proto me tenhle jeho vybuch citu mile prekvapil. Ja jsem spis emocionalni, ziva, netrpeliva, rychle jednajici pod dojmem okamziku. Jsem do nej porad poblaznena a chci ho zpet. Zkousela jsem ho ignorovat, nepise mi mail, jak mi na me zalezi a miluje me, ale nemuze snest tak dlouhe odlouceni. Popral mi stesti v zivote a tim to
alena24, cast 1
nenaplněná láska
Zuzka-3 část Má přítelkyni,do které je myslím už tak 8 měsíců zamilovaný.Od té doby se jeho vztah ke mě změnil ,je zdrženlivý..respektuju jeho soukromí ,nevadí mi ani jeho přítelkyně.Vím ,že jsou krátkodobé.Ale ted už se asi zamiloval ,což jednou přijít muselo.Já se ale v té době přestěhovala do města ,kde žije.S celou rodinou,měli jsme vážný důvod ,nesouviselo to s kamarádem ,v té době se mnou ani moc nekomunikoval ,náš vztah byl na bodu mrazu.Pak se to obnovilo a posl.4 měsíce je to zas intenzivní ,vidíme se 5 - 6 krát do měsíce ,jen obligátní kafe.Před měsícem mi ale řekl ,že odchází pracovat do jiného města ,vzdáleného asi hodinu cesty.Vím ,že budem dál v kontaktu ,ale ten pocit ztráty ,kdy jsme si na sebe zvykli je bolestivý.Ale nemá to pro mě perspektivu ,vím už ,že náš vztah zůstane nenaplněný..jsem s tím smířená.Jen nechápu prostě jeho motivaci ke vztahu ke mě.Já ho opečovávám a hodně mu pomáhám..má ve mě oporu.Poradte mi prosím ,jak se osvobodit ze vztahu ,který mě hodně bolí.
Zuzka
nenaplněná láska
Zuzka-2-část On mě též ,ale spíše neosobní ,i když mi dal třeba knížku s věnováním.Ale celkově se drží zpět.Problém je ,že já od něj intenzivně cítím lásku.Když jsme spolu ,nemusíme ani mluvit ,moc si po všech stránkách rozumíme.Má ve mě důvěru ,zasvěcuje mě do prac.záležitostí ,které řeší.Je podnikatel.Ale já ho poznala v době ,kdy se teprve začal vypracovávat a i to mě na něm imponuje.Říkal mi ,že se na něj nemám poutat,že pokud se do něj kamarádka zamiluje ,tak s ní ukončí vztah.Ale se mnou ne .Když jsme spolu ,je zranitelný a dívá se na mě očima ,které mě svlékají.Ale pak mi vždy uteče..věnuje mi tak hodinu a pak pospíchá,ale je se mnou přitom rád.Tenhle rozpor a jeho odmítavé chování a zdrženlivost spolu s básničkami ,které mi psal--už tak 2 roky nepíše--je něco ,co ve mě probouzí zmatek.Jsem do něj zamilovaná čím dál víc ,jestli to ještě vůbec jde.Myslím jen na něj a stále mu píšu -pojd na kafe .Ale on se mi začal v posl.době vyhýbat.Vymlouvá se na jednání.Má přítelkyni.
Zuzka
nenaplněná láska
Zuzka-část 1.Už jsem vám psala ,ale nějak můj dotaz nemohu najít.Jsem vdaná-35 let ,děti-17 a 13.Posledních 6 let svého muže již nemiluji ,jsme spolu k vůli dětem ,on odejít nechce.Smířila jsem se s tím ,že mám formální manželství ,i když mě manžel asi miluje ,ale já ho již ne.Problém je ,že jsem celou dobu zamilovaná do kamaráda.Pracovali jsme spolu 3 roky a on se pak odstěhoval do jiného města.Ale byli jsme spolu v kontaktu.On to ví od začátku ,je mu 27 ,je hodně zaměstnaný ,rozlítaný ,hodně cestuje ..byl v zahraničí ,půl roku a to nás též sblížilo.Vrátil se a stále jsme se vídali.Já bydlela celou dobu v jiném městě a za ním jsem hodinu dojížděla ,ale protože mám v tom městě i jiné závazky ,tak jsem to vždy spojila se setkáním.Jen u kafe,byli jsem i na večeři ,ale nic víc.On má celou dobu přítelkyně ,o kterých mi vypráví,krátkodobé tak půl roční vztahy.Mě bere jako kamarádku,prý by mě nechtěl ztratit.Já mu dávám i docela drahé dárky,k vánocům atd.Pokr.
Zuzka
nenaplněná láska
Paní doktorko, velmi mě zaujalo a souhlasím s Vaším doporučováním, že se má dát na intuici, na to, co člověk cítí (Vy to doporučujete např.při hledání odborné pomoci). Stalo se mi, že jsem se setkala s člověkem a mezi námi byla tak silná přitažlivost, že jsem to dosud ve svém více jak třicetiletém životě nezažila. Kdybych neměla zábrany, okamžitě bych se mu přitiskla na hruď.Totéž jsem cítila i z jeho strany. Jako bychom se už dávno znali, byli jsme si tak zvláštně blízcí, shodli jsme se i na našich zájmech, přístupech k životu..Jako bych z něj také cítila i určitý smutek a samotu. Nevím, jestli se dá věřit na minulé životy, ale takto si představuju stav, kdy se sejdou duše, které k sobě už někdy měly strašně blízko. Naivně jsem se domnívala, že na mě promluvil OSUD, že tudy vede moje cesta.Jenže teď jsem zjistila, že je ženatý. Co s tím? Mám se umoudřit a přestat na něj myslet? Jsem zmatená a nešťastná, protože mám pocit, že tím ztratím něco velmi důležitého pro můj život.Děkuji Alena
Alena
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorko, dobrý den Pavlínko. Děkuji za Vaše reakce na můj příspěvek (nenaplněná láska).Už jsem ani neměla v úmyslu dále se rozepisovat, ale to proč jsem se rozhodla, jak jsem se rozhodla, má své pozadí. Nejsem už pár let v pořádku po psychické stránce, už přes rok užívám antidepresiva a další léky.O těch mých problémech bych mohla psát romány, základ je jeden - neustálý nezdravý strach o mého přítele (je obchodník, neustále někde jezdí autem, létá letadlem).To se ještě znásobilo, po tom co jeho bratr zemřel následkem autonehody. Mé stavy a reakce po oznámení každé té jeho služební cesty, příp. víkendu s kamarády atd. nebudu ani popisovat, jelikož se stydím. Ale jedno vím určitě. Málokdo by to všechno, co se dělo a stále děje uvnitř, vydržel. A můj přítel, ten je se mnou, ten mi pomáhá, ten to snáší. A to proto, že mě miluje.Je to také první člověk v mém životě, který si mě chce vzít, založit rodinu. A to i přese všechno, co se mnou prožil.POKRAČOVÁNÍ
Stonožka
nenaplněná láska
POKRAČOVÁNÍ... Ale hodne mi to pomohlo, osamostatnila jsem se (ne ze bych drive byla na partnerovi zavisla -financne, psychicky, to ne, nevim presne jak to vyjadrit...) snad mi nekdo rozumi :) a co se nestalo potkali jsme se "nahodou" s byvalym pritelem, vse jsem po te dobe probrali, vyrikali (a ted uz se k nicemu nevracime a zijem ted) a zjistili jsme, jak moc chceme byt spolu... a jsme spolu a doufam, ze to tak bude i dal :) hezký den všem
PAVLINKA-pro Stonozku
nenaplněná láska
ahoj Stonozku, byla jsem ve stejne situaci... zila jsem s pritelem a zamilovala se v praci, bylo to velmi intezivni, zpocatku od nej, ja mu neverila a bala se, ze to nemysli vazne... dlouho jsem vyckavala, protoze jsem sveho pritele jsem milovala. Ale "podlehla" jsem tomu uplne. Priteli jsem se priznala a rozesli jsme se. V praci jsem jeste navic dala vypoved (nasla si jinou praci-nejak mi "vztah" na pracovisti nevyhovoval, a vse se mi sesypalo (jednoduse receno). Pritel z prace... chvili jsem spolu byli-nebyli, on se zmenil (asi i ja)... nasel si jinou. Vlastne jsem spolu nikdy poradne nebyli, nezili, nechodili, ale strasne se milovali, bylo to tak silne...skoncilo to. a ja byla sama, nikdy jsem sama (nastesti jen 3/4 roku) nebyla a bylo to hodne tezke (aspon pro me) i kdyz jsem mlada (27).
PAVLINKA-pro Stonozku
nenaplněná láska
Dobrý den paní doktorko. Děkuji za odpověď na můj dotaz.(nenaplněná láska).Uplynul už týden a tak vidím věci zas trochu jinak. Ne, určitě nechci nic bořit, je to pouze a JENOM zamilovanost, na tom kvalitní vztah nestojí. A já si troufám říct, že můj současný vztah s přítelem, který trvá už čtyři roky kvalitní je. Já jsem s kolegou ráda, nesnažím se už násilně nekomunikovat, vyhýbat se mu, je mi s ním dobře, těším se kvůli němu do práce, takto se snažím k tomu přistupovat. Je to něco hezkého, co mě v životě potkalo. Dříve jsme to rozebírali, hledali možnosti, ale já už nechci. Chci aby věci zůstaly tak jak jsou. Chci se soustředit na novou práci, tam se těším, chci se vdát, chci s přítelem postavit dům, pořídit si psa, děti. Já myslím, že si to pomalu srovnávám. Takže děkuji. Stonožka
Stonožka
nenaplněná láska
Dobrý den,nějak to odesílání zlobí:-).Asi budu příliš obecná, ale zatím se mi ani moc rozepisovat nechce. Potkala mě "klasická" situace.Již pár let žiju s přítelem, chceme se vzít příští rok. Do toho jsem se nějak "zapomněla" s kolegou z práce, ten žije pro změnu s přítelkyní a jejím synem. Nebudu zde rozepisovat to naše rozhodování, to naše trápení, jednou konec, konec trápení, pak ale zase všechno nanovo. Máme se rádi, ale přece nemůžeme ubližovat těm ostatním, když ani nevíme, jak by ten náš vztah dopadl. Nejde přece bourat to co jsme si oba vybudovali. Já budu v zaměstnání končit a půjdu raději jinam. Ale bojím se, že se mi bude stýskat, on už teď mluví o tom, že mě bude chtít přece vidět, já ale si nemyslím že je to správné. Ale zároveň to všechno hrozně bolí, chtěla bych nějak pomoci od té bolesti, nějak to zakončit a jít dál. Ani nevím, co čekám od Vás, nějaké doporučení, co teď, protože já to nevím. Díky Stonožka
Stonožka
nenaplněná láska
Odpověděl mi, že by byl velice rád, kdybych se to pokusila nějak ustát, že by rád, kdyby vše bylo jako dosud. Pochopila jsem to jako odmítnutí a v tom smyslu reagovala. Že bych nerada byla na obtíž a směšná. Odpověděl, že mi přeje vše nejlepší do dalšího života a kdybych mne to prý přebolelo, mám se mu ozvat, bylo prý velice příjemné trávit čas se mnou. Nerozumím tomu, co ode mě vlastně chtěl a čekal? Je pro mne velkou ztrátou, ale nevím, co bych měla udělat. Mám to prostě brát jako uzavřený příběh a snažit se jít dál? Díky, Monika
Monika
nenaplněná láska
Vážená paní doktorko, obracím se na Vás s dotazem, který sama jen stěží formuluji. Jsem 10 let vdaná a více než rok s manželem nežiji, žijeme tak nějak vedle sebe. Před pár měsíci měl nějaké problémy v zaměstnání a vyvstaly mezi námi veliké problémy, kdy jsme si řekli věci, které se už asi nesrovnají. V době, kdy doma napětí a stres eskalovalo, jsem potkala muže snů :o. Pozval mne párkrát na večeři a z řeči vyplynulo, že je zklamaný životem, neboť ho podvádí manželka. Žijí si stejně jako my jen tak vedle sebe. Časem jsme si začali psát dost dvojsmyslné smsky a měla jsem pocit, že se vše vyvíjí jak má. Jenže se mi zdálo, že to strašně dlouho trvá. Střídala se mi období euforie a depresí. Nakonec jsem vše řešila unavená a ve stresu tak, že jsem ho poprosila, aby se mi vyhýbal(pracujeme spolu), že to budu takhle dělat taky, že to tak bude nejlepší. Naznačila jsem mu,že jsem se do něj zamilovala,a že ho nechci terorizovat svou pozorností,že jsem ten vztah neustála na kamarádské úrovni.
Monika
nenaplněná láska
Dobrý den,mám kamaráda (27),který mě platonicky miluje a já jeho též.Náš vztah trvá 6 let.Je mi 32,jsem vdaná ,ale jen k vůli dětem.Problém je ,že mi kamarád svůj cit nikdy nepřiznal a já jemu ano.Ale vždy naše setkání proběhlo jen u kafe ,pak měsíc nic ,jen sms ,i z jeho strany..pak zas kafe.Svěřoval se mi s osobními a pracovními věcmi a měli jsme pěkný vztah.První 3 roky jsme spolu pracovali a on mi řekl ,že jsme jen kamarádi,že by o mě nerad přišel k vůli sexu.Já to respektovala a postupem doby to bylo čím dál těžší předstírat..myslím ,že i pro něj.Jak nám spolu začalo být hezky ,vyvolal uměle hádku ,přestal se mnou komunikovat ,asi 2 měsíce.Pak zas poslal mail a že mě má rád..já pak naléhala na setkání,ale stále se vymlouval .Nakonec mi napsal,že někoho má a je ted s ní,tak to mám chápat.Já ho nechala být ,ale napsala jsem mu k svátku sms a již nereagoval.Ukončila jsem to mailem ,ale ted nevím,zda jsem udělala dobře.Napsala jsem ,že je sobec a že mě ztratil.Děkuji za Váš názor.
Zuzka
| předchozí | 1 2 | další |
