Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové
PremiumPoradna
Na otázky odpovídá
Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.
Nejvíce se ptáte
nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů
| všechny dotazy
děti partnerů
Vzkaz pro Danu (děti partnerů)
Milá Dano, úplně se mi svírá žaludek, když čtu, co Váš partner provádí Vašemu synkovi!!! Pokud má Váš partner averzi už k tak malému (!!!) dítěti, bude se jeho averze jen a jen stupňovat a to přece nemůžete dovolit!!! Co je to, probůh, za člověka? Léčit svoje mindráky na sedmiletém dítěti? A ještě se cítí ukřivděný? Vy potřebujete do života oporu tj. vyrovnaného chlapa, který bude pro Vašeho syna parťákem a bude respektovat a mít rád vás oba! Přeji Vám a Vašemu synkovi jen to dobré, a vyměňte toho ubožáka za normálního chlapa, který bude spokojený a vyrovnaný a nebude mít potřebu psychicky deptat své nejbližší!
Milá Dano, úplně se mi svírá žaludek, když čtu, co Váš partner provádí Vašemu synkovi!!! Pokud má Váš partner averzi už k tak malému (!!!) dítěti, bude se jeho averze jen a jen stupňovat a to přece nemůžete dovolit!!! Co je to, probůh, za člověka? Léčit svoje mindráky na sedmiletém dítěti? A ještě se cítí ukřivděný? Vy potřebujete do života oporu tj. vyrovnaného chlapa, který bude pro Vašeho syna parťákem a bude respektovat a mít rád vás oba! Přeji Vám a Vašemu synkovi jen to dobré, a vyměňte toho ubožáka za normálního chlapa, který bude spokojený a vyrovnaný a nebude mít potřebu psychicky deptat své nejbližší!
Ivana
děti partnerů
Dobrý den, můj partner nemá rád mého syna. Nemáme společnou domácnost, ale samozřejmě k nám chodí na návštěvy a podnikáme společné výlety. Sám má syna ve střídavé péči. Partner v poslední době kdy pociťuji sama krizi vztahu častěji a častěji slovně útočí na mého 7 letého syna. Deptá ho, má na něj nevhodné poznámky a shazuje ho. Tohle dělá nejraději, když nejsem v místnosti nebo to neslyším. V poslední době mu to už ujede kolikrát i přede mnou. Řekla jsem mu několikrát, že se mi jeho chování nelíbí a že si nepřeji, aby se k synovi takto choval. Na to se on urazí a přestane mu odpovídat i na pozdrav a začne ho ignorovat do té doby než do něj zase začne rýt. Zvažuji rozchod. Je to pro mě neakceptovatelné a nevím jak dál. Syn přítele díky jeho chování nemůže vystát a nechce s ním zůstávat ani v jedné místnosti. Kolikrát syn kvůli chování přítele pláče. Mám toho dost. Děkuj za radu.
Dana
děti partnerů
Syn mého muže má 27 let. Od svých 17 let bydlí na chatě matky,kterou zvelebuje - investuje své peníze. Žije izolovaně, jen chata, práce a hraje fotbal, kde je v jediném kontaktu se svými vrstevníky. Seznámil se s ženou o 5 let starší, s 2 dětmi. Byli oba zamilovaní a velmi brzy žena otěhotněla. Očekávali jsme, že se za ní přestěhuje do bytu a bude se o svou novou rodinu starat. Avšak mezi jeho matkou a přítelkyní docházelo ke konfliktům a to hlavně proto, že matka stále synovi telefonuje, vše mu vyřizuje a narušuje jim soukromí. Po celou dobu těhotenství syn stále žil na chatě, přítelkyni nepodporoval finančně ani péčí. Nastěhoval se k ní až 2 týdny před porodem. Od vztahu očekával plnou péči ze strany ženy a bohužel její děti pouze sekýroval a jeho výchovným argumentem bylo jejich zastrašování. Po dvou měsících se syn ze dne na den odstěhoval zpět na chatu a podal návrh na svěření dítěte do péče. Mého muže, svého otce, ignoruje. Jak ho přimět dospět?
Radka
děti partnerů
pro Dinu - dospělé děti manžela:
Dobrý den, s něčím podobným jsem se setkala u svého otčíma. Svoje děti z prvního manželství k nám do rodiny nezval, i když jsme to matka i já (tehdy 10-20) navrhovaly. V průběhu doby s dětmi úplně omezil kontakt a celou dobu nám tvrdil, že jeho bývalá žena si nepřeje, aby k nám jezdili a jim zase říkal, že jeho současná žena nechce, aby k nám jezdili. Až po rozvodu s matkou jsme zjistili, že nechtěl, abychom se cokoli dozvěděli o průběhu jeho prvního manželství a výchově prvních dětí. Důvody můžou být jakékoliv.
Dobrý den, s něčím podobným jsem se setkala u svého otčíma. Svoje děti z prvního manželství k nám do rodiny nezval, i když jsme to matka i já (tehdy 10-20) navrhovaly. V průběhu doby s dětmi úplně omezil kontakt a celou dobu nám tvrdil, že jeho bývalá žena si nepřeje, aby k nám jezdili a jim zase říkal, že jeho současná žena nechce, aby k nám jezdili. Až po rozvodu s matkou jsme zjistili, že nechtěl, abychom se cokoli dozvěděli o průběhu jeho prvního manželství a výchově prvních dětí. Důvody můžou být jakékoliv.
Lucie
děti partnerů
Dobrý den, už několik let se snažím vyřešit vztah mezi manželovými dětmi z prvního manželství a mnou. Znám je 14 let, celou dobu jsem se snažila, abychom se společně všichni stýkali a trávili čas, manžel byl proti, kdykoli jsme se sešli všichni a děti se se mnou začali bavit a smát, jakoby začal žárlit, když s nimi cokoli domlouvá, jsem v tu chvíli pro něj vzduch, jen oni jsou rodina a já k němu nepatřím. Moc mě to mrzí, řešila jsem to i s psychologem, tam mi bylo řečeno, že chování mého manžela není normální a doporučili rozchod, přesto jsem se ještě pár let snažila manžela pochopit, přijít na to, proč se tak chová, z čeho má strach, nic nepomohlo, pořád nás separuje od sebe, děti už jsou velké 19 a 26 let. Manžel je ve stresu, že je mezi dvěma světy a v danou chvíli se nemůže rozdvojit, dlouho jsem to tolerovala a ustupovala, ale už cítím, že nechci. Nechápu jeho chování a on se o tom bavit nechce, následuje dlouhá tichá domácnost z jeho strany. Má to ještě šanci? Ráda ho mám.Děkuji
Dina
děti partnerů
Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Mám přítele 8 měsíců, který má dcerku ve 2 třídě. Je již 3 rokem rozvedený a malou vídá ob víkend a v týdnu ji vodí na kroužky. Je to výborný táta co se věnuje dítěti nepřetržitě. Dokud malá nezjistila, že jsem s jejím tatínkem víc než kamarádka bylo to dobé. Teď mu vytrvale už, asi 3 měsíce každý den co se vidí pláče, že chce, aby byl sám, jestli ke mě pojede nebude mu psát na tel. a bude mít nejhnusnější narozeniny v životě. On tedy víkend co měla narozeniny nepřijel,aby mu to po zbytek roku nevyčítala ( narozeniny slavila s maminkou). Začla na mě hrozně žárlit i když ji vysvětlí, že se nemá čeho bát a, že on nechce zustat sám. Je z toho vyčerpaný a mě je to taky líto. Mám strach,aby náš vztah neukončil jen proto,že malá to chce. Nebydlíme spolu a teď ke mě s malou raději, ani nejel, aby ho měla jen pro sebe. Přesto to bylo stejné. Její maminka žije s přítelem už pár let, kuli kterému se rozvedla. Malá to,ale neví a přítele maminky toleruje a má ráda. Já už mám děti dospělé. Poraďte prosím co s tím. Předem moc děkuji Marcela
Marcela
děti partnerů
Dobrý den paní doktorko. Tři roky žiji s novým partnerem, vše v pohodě. Před třemi měsíci se ke mě domů vrátila dospělá dcera. Nejdříve to jakžtakž klapalo, ale nyní se s mým přítelem jen hádají, on ji vyhazuje, ať se odstěhuje, že chce aby bylo vše jak dřív. Dokonce se odstěhoval, dokud tam bude ona, nebude tam on. Vídáme se jen o víkendech. Dcera ho přijala jako mého partnera, ale on ji nesnáší. Už si nevím rady.
Anastázie
děti partnerů
Dobrý večer, s manželem jsme spolu 10 let. Má 3 dospělé děti, se kterými se stýká nanejvýše telefonicky při narozeninách nebo svátku. Se svými sourozenci se stýká také pouze telefonicky cca 2x do roka. Já mám 2 dosp.syny a od nich 3 krásná vnoučátka. Od té doby, co se narodili jsme s manželem v konfliktu. V jedné rodině mají dvojčata + starší dítě (matky) s ADHD. Snažím se jim pomáhat. S manželem se hádáme. Je nad moje síly mu vysvětlit a asi nad jeho chápání, proč to vlastně dělám.V naší rodině jsme se vždy hodně stýkali a drželi pohromadě.Mám obavu, že to nedopadne s manželstvím dobře. Chtěla bych radu, jak toto řešit. Děkuji.
Bára
děti partnerů
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, jak řešit vztah mezi mou 7-letou dcerou a mým partnerem. S partnerem spolu nežijeme, zkusili jsme to 2x, ale pokaždé jsme se hrozně hádali ohledně výchovy jeho syna, který z mého pohledu mohl vše a partnerovo nároků na mou malou dceru, která dle jeho názoru měl vyšlapovat jak na vojně. Nyní i když žijeme odděleně, partner dceru nerespektuje. Když se mu něco nelíbí hádá se s ní typu: Já mám pravdu a ty ne, jojo a nene a pořád dokola. Když dcera neustoupí a má svůj názor, tak jí klidně něco sebere z ruky a ona pak bezradně brečí. Já se v takové situaci dcery zastanu a řeknu mu, že se mi tohle nelíbí. Partner to klidně příště udělá znovu. Naprosto ji nerespektuje a ani to, že může určitou situaci vnímat jinak, či ji vůbec nepochopila. Nevím si s tím rady. Partner se vždy po takovém incidentu urazí a odejde. Dcera už s ním nechce trávit ani čas sama. Raději na mě čeká sama doma než přijdu. Nevím co s tím. Děkuji za radu. Petra P.
chtěla jsem se zeptat, jak řešit vztah mezi mou 7-letou dcerou a mým partnerem. S partnerem spolu nežijeme, zkusili jsme to 2x, ale pokaždé jsme se hrozně hádali ohledně výchovy jeho syna, který z mého pohledu mohl vše a partnerovo nároků na mou malou dceru, která dle jeho názoru měl vyšlapovat jak na vojně. Nyní i když žijeme odděleně, partner dceru nerespektuje. Když se mu něco nelíbí hádá se s ní typu: Já mám pravdu a ty ne, jojo a nene a pořád dokola. Když dcera neustoupí a má svůj názor, tak jí klidně něco sebere z ruky a ona pak bezradně brečí. Já se v takové situaci dcery zastanu a řeknu mu, že se mi tohle nelíbí. Partner to klidně příště udělá znovu. Naprosto ji nerespektuje a ani to, že může určitou situaci vnímat jinak, či ji vůbec nepochopila. Nevím si s tím rady. Partner se vždy po takovém incidentu urazí a odejde. Dcera už s ním nechce trávit ani čas sama. Raději na mě čeká sama doma než přijdu. Nevím co s tím. Děkuji za radu. Petra P.
Petra P.
děti partnerů
Dobrý den,chci se zeptat jak se povznest na svoji averzi vůči partnerově 17ti leté dceři.Bohužel tím, že není moje vidím věci trochu jinak nežli partner a občas mi přijde,že je dost vyčůraná a rozmazlená.Dost to se mnou cloumá,ale obávám se, že nemám uplně postavení na to to již měnit. Jsme spolu 5let a svoje děti nemáme,ani já nemám svoje.Děkuji za odpověď Jitka Dolanská
Jitka Dolanská
děti partnerů
Dobrý den paní doktorko.Moc Vás poprosit o radu.Jsem s manželem 3 roky.Mám 13 ti letou dceru.S ADHD pubertou.Ve škole se učí dobře.Občas odsekne,je hlučná,snaží se porušovat pravidla.Když zlobí,dostane trest:zákaz TV,úklid .Když je to moc,dám jí 3 na zadek,Minimálně 3 roky nedostala,Snažím si s ní vždy promluvit.Omlouvá ,že to už neudělá,ale.Převážně kvůli oblečení,pomoci doma a učení.Manžel jí seřve,zakáže TV,mobil a PC.K tomu se s ní třeba 3 dny nebaví a nedá ji ani pusu na dobrou noc.Já se tím trápím a on si nenechá vysvětlit,že je to špatně.Jen podívám nebo něco řeknu,tak je schopen se mnou nebavit a po nějaké době mi řekne,,TY TO NEVYDÍŠ JAK SE CHOVÁ,NEVADÍ TI TO TAK JE PROBLÉM ASI VE MĚ,TAK BUDE LEPŠÍ,KDYŽ ODEJDU.jsem těžce nemocná.Má svou dceru 20 let,ozve se po třech měsících většinou,když něco potřebuje a jí neřekne nic.Říká mi,že když neměl šanci vychovat ji tak vychová mé dítě.Říká,že k psychologovi nepůjde,protože on problém nemá.Děkuji za odpověď.J.
Jiřinka
děti partnerů
dobrý den muj partner spi v manželské posteli se svým 25.letým synem mne to vadí , aby nebyl doma sám nemůže spat do rána u mne , naposledy byl u mne a přišla sms ,od syna že jsou vařené brambory okamžitě se zvedl a šel domu připadala dost špatně jeho syn je vzdělaný člověk má vysokou školu asi jsem hloupá ,že jsem toto trpěla 10 let .ale vždy říkal až děti vyrostou tak budeme spolu mán 15.letého syna a ten je dle něho velký s ničím mi nepomůže a já nevím jak dál přitom při otázce proč nespí každý sám odpověděl má?e dou lužko tak proč spat na gauči - otázka upravena poradcem
Ivana
děti partnerů
Dobrý den, manžel má z prvního manželství dvě dcery (11 a 12 let). Zkraje našeho vztahu, který trvá 7 let, jsem se snažila s nimi navázat dobrý kontakt, ony mě měly rády, jezdily k nám na víkendy atd. Snažila jsem se v sobě vykřesat "lásku", ale nepovedlo se, zprotivily se mi, až jsem manžela poprosila, aby je k nám nevozil. Vídá se s nimi tedy co 14 dnů u své matky. V době, kdy je s nimi, zvracím, brečím, mám střevní potíže, třesu se, začala jsem znovu kouřit, stejně tak předtím, než za nimi jede, i potom. Přerostlo mi to přes hlavu a manžela prosím, aby s dětmi styk mít přestal úplně. On chce obojí, vídat je i být se mnou. Máme stejný hodnotový žebříček, postoje, vztah je jinak úžasný,jen jeho děti vnímám (on ne) jako klín,který je mezi námi.Problém je možná i moje neplodnost, mám za sebou x potratů a IVF, dosud bez výsledku.Vím, že poradíte návštěvu psychologa, ale mám již nějaké za sebou a cítím se ještě hůř.Vím, že se s nimi bude chtít vídat dál, ale mě i náš vztah to ničí.Děkuji! - otázka upravena poradcem
Kristýna S.
děti partnerů
Dobrý den,
nějak nevím jak dál. Mám úžasného přítele, kterého miluju a on miluje mě. Máme úžasný vztah, který nám leckdo závidí. On má z předchozího manželství 2,5 letou dceru. Začátky byly super, já jsem si na ní zvykla a myslím že i ona na mě. Snažím se pro oba dělat maximum, uklízím, vařím, peru, oblékám, krmím... Ale jakmile jde o nějakou zábavu nebo jen dát ruku když jsme na procházce tak ona upřednostňuje jenom tatínka. Je to logické, ale v tu chvíli po celou dobu co jsem s nimi jsem tam navíc a já se cítím divně. Je mi smutno a navíc plánujeme do budoucna naše miminko a už se na to moc těším. Ale teď vidím jak si spolu hrají, smějou se a mě je z toho ouzko. Doufám, že to takto nebude trvat věčně. Nedokážu si představit dovolenou kde bych trávila veškerý čas sama a oni si hráli. Děkuji za radu
nějak nevím jak dál. Mám úžasného přítele, kterého miluju a on miluje mě. Máme úžasný vztah, který nám leckdo závidí. On má z předchozího manželství 2,5 letou dceru. Začátky byly super, já jsem si na ní zvykla a myslím že i ona na mě. Snažím se pro oba dělat maximum, uklízím, vařím, peru, oblékám, krmím... Ale jakmile jde o nějakou zábavu nebo jen dát ruku když jsme na procházce tak ona upřednostňuje jenom tatínka. Je to logické, ale v tu chvíli po celou dobu co jsem s nimi jsem tam navíc a já se cítím divně. Je mi smutno a navíc plánujeme do budoucna naše miminko a už se na to moc těším. Ale teď vidím jak si spolu hrají, smějou se a mě je z toho ouzko. Doufám, že to takto nebude trvat věčně. Nedokážu si představit dovolenou kde bych trávila veškerý čas sama a oni si hráli. Děkuji za radu
Katka
děti partnerů
Dobrý den,
je mi 35 a již 2 roky žijí s přítelkyní a její 5 letou dcerou. Přítelkyně mne stále skrz dceru něco vyčítá, prý jí nedávám dostatečně svou lásku a čas. Říká, že děti své sestry mám raději, tyto děti znám od mala a mám k nim jiný vztah než k dceři partnerky. Stále mne k tomu nutí, až se ve mne utváří jakási averze. Poslední dobou nemáme na sebe ani chvíli soukromého času, už si ani nepamatuji kdy jsme si někde večer zašli. Vyvrcholilo to už tím, že kvůli malé spíme odděleně. Neustále se hádáme kvůli hloupostem, přítelkyně je hrozně žárlivá a vyčítá mne i to když jedu za vlastní rodinou. Neustále mne říká, že na ně neberu vůbec ohled a že žiji sám za sebe. Již skoro co dva dny mi říká ať se odstěhuji a pak ať nechodím. Již mnoho mých známých řeklo, že jsem se změnil, že už nejsem ten usměvavý člověk co jsem býval. Postupně cítím, že jsem začal nějak rezignovat a nic neřeším, to jí štve ještě více. Mám jí rád,ale nevím co dělat. Přece si nemůžu přikázat mít malou rád.
je mi 35 a již 2 roky žijí s přítelkyní a její 5 letou dcerou. Přítelkyně mne stále skrz dceru něco vyčítá, prý jí nedávám dostatečně svou lásku a čas. Říká, že děti své sestry mám raději, tyto děti znám od mala a mám k nim jiný vztah než k dceři partnerky. Stále mne k tomu nutí, až se ve mne utváří jakási averze. Poslední dobou nemáme na sebe ani chvíli soukromého času, už si ani nepamatuji kdy jsme si někde večer zašli. Vyvrcholilo to už tím, že kvůli malé spíme odděleně. Neustále se hádáme kvůli hloupostem, přítelkyně je hrozně žárlivá a vyčítá mne i to když jedu za vlastní rodinou. Neustále mne říká, že na ně neberu vůbec ohled a že žiji sám za sebe. Již skoro co dva dny mi říká ať se odstěhuji a pak ať nechodím. Již mnoho mých známých řeklo, že jsem se změnil, že už nejsem ten usměvavý člověk co jsem býval. Postupně cítím, že jsem začal nějak rezignovat a nic neřeším, to jí štve ještě více. Mám jí rád,ale nevím co dělat. Přece si nemůžu přikázat mít malou rád.
Vít
děti partnerů
Krásný den,
moje manželství po 29 letech prochází velkou krizí. Ještě před svadbou mi manžel řekl, že pokud by si měl vybrat mezi dítětem a mnou, dal by přednost dítěti(byl 3 roky rozvedený s tehdy 4letou dcerou u matky). Tehdy jsem tomu nerozuměla a říkala si, že s naším dítětem se to spraví. Syna jsem v podstatě vychovávala sama, protože muž jezdil cca 5 let za prací do ciziny, aby vydělal na bydlení. To jsme si posléze svépomocí vybudovali. Manžel si dceru brával při každé příležitosti a pokud byla u nás, já jsem pro něj neexistovala. Vyčítal mi, že ji nepozdravím při jejím příchodu k nám jako první a kupil další problémy. Přesto nás navštěvovala a přijímala dary do své svadby. Den po ní nás odvrhla a manželovi napsala dopis, že už si ho nepřeje vidět. Asi 2krát jsem za ní zajela, protože jsem viděla jak se manžel trápí, omluvila jsem se jí, ale vše marné.
Mezitím se ji pokoušel kontaktovat i manžel, ale obvinila ho z pronásledování Takže ji vydědil.
Nyní je syn dospělý, postavil se na vlastní nohy, ale manžel pořád hledí do minulosti a při každé hádce vytahuje i toto, dává mi vinu a nechce hledět do budoucnosti.
Co s tím, prosím ?
moje manželství po 29 letech prochází velkou krizí. Ještě před svadbou mi manžel řekl, že pokud by si měl vybrat mezi dítětem a mnou, dal by přednost dítěti(byl 3 roky rozvedený s tehdy 4letou dcerou u matky). Tehdy jsem tomu nerozuměla a říkala si, že s naším dítětem se to spraví. Syna jsem v podstatě vychovávala sama, protože muž jezdil cca 5 let za prací do ciziny, aby vydělal na bydlení. To jsme si posléze svépomocí vybudovali. Manžel si dceru brával při každé příležitosti a pokud byla u nás, já jsem pro něj neexistovala. Vyčítal mi, že ji nepozdravím při jejím příchodu k nám jako první a kupil další problémy. Přesto nás navštěvovala a přijímala dary do své svadby. Den po ní nás odvrhla a manželovi napsala dopis, že už si ho nepřeje vidět. Asi 2krát jsem za ní zajela, protože jsem viděla jak se manžel trápí, omluvila jsem se jí, ale vše marné.
Mezitím se ji pokoušel kontaktovat i manžel, ale obvinila ho z pronásledování Takže ji vydědil.
Nyní je syn dospělý, postavil se na vlastní nohy, ale manžel pořád hledí do minulosti a při každé hádce vytahuje i toto, dává mi vinu a nechce hledět do budoucnosti.
Co s tím, prosím ?
Jana Leciánová
děti partnerů
Dobrý den, žádám o radu,mám 2 syny,7a 10 let,ve své péči, již rok žiji ve společné domácnosti s přítelkyní,a jejím 3letym synem, náš vztah je nebo byl naprosto perfektní, problém je v tom že moje děti,ji ignorují,a nechovají se k ní jak by měli.zkratka nemají zní respekt, ačkoliv když jsme se poznávali tak se k ní chovali velice dobře. Teď už přítelkyni dochází trpělivost,a já o ní nechci přijít,je to skvělá žena. Prosím poraďte jak a co dělat s klukama,aby jí respektovali. Po domluvě jim to vždy vydrží chvilku. A ona pro ně dělá první poslední Já jsem denně od rána do večera v práci, A kór teď přes prázdniny,je na ně celý den sama, Jejich matka si je vezme tak jednou za rok na týden. A když má doma jenom jednoho,je jedno kterého tak jsou zlatý,ale jak jsou spolu tak je navíc přítelkyně má strach, že i její syn,to všechno okouka,a už začíná taky zlobit. Děkuji za radu. Luboš
Luboš
děti partnerů
Prosím o radu: partnerova 20 ročná dcéra študentka je namotaná na drahé značkové veci. Partner ani jeho exmanželka? na luxus nemá. Niekoľko krát som od nej dostala priateľský e-mail ale zároveň so zoznamom vecí, ktoré si ide kúpiť. X krát som sa vyjadrila, že na luxus nemám a nepovažujem ho za opodstatnený. Odolávala som, nakoniec som poslala 60€ na lodičky na maturitný ples. 2 dni na to som obdržala email s odkazmi na kabát 120€ a zimné topánky 150€. To už som kontaktovala partnera, ako vždy sa jej zastal, že som ju zle pochopila. Po mature dostala odo mňa peniaze, nie málo. Prešiel odvtedy mesiac a kopa priateľských mailov od nej zo zahraničia ako nám kupuje darčeky (drobnosti) a teší sa na nás, fakt som jej verila. Na otázku čo chce ona odo mňa (má narodeniny) mi poslala odkaz na teplákovú súpravu za 180 € (čo je min. 5 krát viac, ako dám za tepláky ja a ona to dobre vie). Cítim sa hnusne manipulovaná skrz predstierané priateľstvo. Neviem už ako na ňu reagovať. Ďakujem. - otázka upravena poradcem
DanaD
děti partnerů
Dobry den, pred ctyrmi roky jsem se rozvedla a rok jsem znovu vdana. Mam dve dospele deti. Od manzela jsem odesla, az kdyz byly deti samostatne. Dcera ma jiz vlastni rodinu, ale dosud nechce komunikovat s mym novym manzelem, pritom on ji ma rad a i moje vnoucata. Jsem z toho nestastna. Vim, ze vse chce cas, ale zda se mi to jiz dlouho. Dekuji za odpoved.
Martina
děti partnerů
Dobrý den, s přítelem se známe víc než tři roky, zatím spolu nebydlíme. Poprvé jedeme i s mými dospívajícími dcerami na dovolenou s partou jeho známých kde budou i ostatní děti. přítelovy děti jsou již dospělé, žijí odděleně, vztah s nimi nemá moc dobrý. A na to se chci zeptat. Údajně měl a pořád má přítel konfliktní vztah s vlastní druhorozenou dcerou (tu první opustil ještě za těhotenství), Děvče bylo dokonce několikrát hospitalizováno. Údajně jí i její matce říkal, že ona bude důvodem rozchodu, což se pak asi stalo. Já mám s přítelem hezký vztah, i když začátky jednoduché nebyly. On vyžaduje hodně vstřícnosti a pozornosti, ale s tím nemám problém. Chci se zeptat, jak prožít tuto dovolenou s dětmi co nejvíc v pohodě. Na co si dát pozor. Sice si myslím, že moje děti jsou jiné a že jsem lepší než jeho bývalá partnerka, ale rady se hodí. Děkuji.
Vanda
děti partnerů
Dobrý den, po rozvodu jsem si našla přítele. Přítel je mnohem starší, zajištěný, aktivní, děti dospělé, spíš se s nimi nestýká. Já mám dvě děti, s bývalým ve střídavé péči. S přítelem se stýkám bez dětí, on je nechce. Už jsem zvažovala, že někdy tu dovolenou zaplatím i pro ně a pojedou s námi, ale přítel nechce. Když jsem s ním sama, zažíváme krásný vztah, i když je on někdy vznětlivý nebo nemá náladu. Děti na mne někdy žárlí, že jedu do zahraničí k moři, lyžovat, teď jsme dvakrát byli v Americe (platí přítel), já s dětmi jezdím jen u nás, protože já to z mého platu neutáhnu a bývalý má taky omezené možnosti. Anebo mi závidí, že jezdíme pravidelně 300 km do přítelova rodného města za jeho známými. Jednu dobu se to nějak ustálilo, ale teď v létě ty diskuze znovu ožily. Paní doktorko, vidíte nějaké ohrožení, pokud by tento vztah trval dlouhodobě, myslím ve vztahu k dětem? Začínám s přítelem čtvrtý rok a konečně mě představil i svým rodičům. Tak si říkám, že třeba bude prostor i pro děti. Ale nevím, zatím to tak moc nevypadá.
Velice Vám děkuji.
Velice Vám děkuji.
Jana
děti partnerů
Dobrý den, máme krásný vztah s novým partnerem cca dva roky, který má dvě děti z předešlého manželství. Problém je v tom, že se jeho děti s námi nechtějí seznámit, moc žárlí a jejich maminka si to nepřeje.
Já sama mám dvě děti, a on je báječný ve všech směrech, jak ke mě, tak k mým dětem.
Jak toto řešit. Děkuji za odpověď
Já sama mám dvě děti, a on je báječný ve všech směrech, jak ke mě, tak k mým dětem.
Jak toto řešit. Děkuji za odpověď
Martina
děti partnerů
zdravím. Možno je to viac o vypísaní sa ako o rade, začnem teda od konca. Žijem 7 rokov vo vzťahu s partnerom, cca rok máme krízu, podľa mňa už neudržateľnu, tak som to pred týždňom "vyriešila" rozchodom. Obaja máme z predchádzajúcich vzťahov deti (ja 7 ročného chlapčeka a on 13 ročnú dcérku). Začiatky boli super, deti boli malé a rozumeli si, malá s nami trávila veľa času, a chcela sa k nám presťahovať. Keď mala asi 10 rokov, začala byť čoraz protivnejšia a vyhrážať sa partnerovi, že sa s nim prestane stretávať kvôli mne (matka ju v tom náležite podporovala). Medzi nami dvoma sa nič zásadné nestalo, len na malého a hlavne na mňa začala neuveriteľne žiarliť, a tak som sa postupne vyhýbala kontaktu s ňou, aby mala možnosť tráviť čas s otcom. Už asi 1,5 roka som ju nevidela, ale čo je horšie odmieta sa stretávať aj s otcom a zvyškom jeho rodiny. Partner tuto frustráciu prenášal na mňa a tak som zo vzťahu odišla. Stale sa lubime, ale nemyslím si že to má perspektívu.... ďakujem
- otázka upravena poradcem
- otázka upravena poradcem
Jana
děti partnerů
Dobrý den. Jsem rozvedený asi 8 roků a mám asi 3 měsíční vztah. Partnerka však bydlí v podnájmu v bytě svého bývalého přítele a bude jí tento rok končit náj. smlouva. Má syna 17 a já syna 18 r. U nich však nevidím problém, protože i když to jistě pro ně oba jednoduché nebude, tak věřím že by si časem na společnou domácnost zvykli. Zásadní problém však vidím v tom, že mám i dceru 23 r a také u mě bydlí. Měla 2 vztahy a pokaždé se mi vrátila domů. Nyní má další a nemyslím si, že bude trvat dlouho. Uvažuje o přestěhování, ale to není vůbec jisté. Právě dodělává školu a pak bude shánět zaměstnání. Moje partnerka by byla ochotna jít ke mě bydlet, ale celkem chápu její obavy. Dvě hospodyňky v jedné domácnosti není dobré. Chtěl bych s ní žít a bojím se, že ona se bude muset odstěhovat někam jinam, třeba i několik km od nás. Já nechci vztah na dálku, ale chci se k ní vracet z práce a žít společně. Vím, že po 3 měsících uvažovat o svatbě je asi hloupost, ale já bych si ji opravdu chtěl vzít. ??
Petr
děti partnerů
Je tomu asi měsíc a půl co jsem si našel prima partnerku se kterou chci být a žít po celý zbytek mého života. Partnerka je moc hodná ženská která je schopná udělat pro každého vše co mu na očích vidí.Je to její dobrá vlastnost ale někdy na to doplácí, protože má syna kterému je 14 let a puberta s ním cloumá již delší dobu a jelikož je s matkou sám a v podstatě si z ní udělal ,, poslušného pejska,,který na povel jde a udělá vše co mu na očích vidí. V tom jsem se objevil já a v podstatě začalo to čeho jsem se nejvíce bál. Matce vyčítá že mu již nedopřává tolik času jako dřív když byli dva a já jsem se již několikrát sešel s tím že mu maminku zcizuji a kradu. Nic z toho samozřejmně není pravda. Jeho matku miluji a mám rád ale sám jsem mu nabídl že budeme kamarádi a že ho nechci vychovávat, že na to má matku a ostatní z jeho rodiny. Ke své matce se občas chová docela nevybíravým způsobem a já jsem (doufám že zatím) vetřelec, který mu maminku krade.Prosím o radu jak dál
Ivo
děti partnerů
Dobrý den. Moc prosím o radu. Mám nový vztah (3 měsíce). S přítelem jsme si sedli až neuvěřitelně, i co se hodnot a názorů na život týče. Nyní se ale objevil problém, který úplně nevím, jak řešit. Mám dcery (škola a školka), on dvě dcery ve stejném věku. I vztahy dětí vzájemně a dětí k nám a opačně fungují prima. Problém je v tom, že od sebe s přítelem bydlíme 65 km. On chodí do práce tam, já tady, vídáme se zatím víkendově. On má děti každý víkend, mívá je i v týdnu. Já tam jezdívám ob týden s dětmi a bez dětí. Partner měl minulý vztah na bázi - všední dny přítelkyně, víkend děti. Teď funguje týden sám, víkend všichni. Má vnitřní problém s tím, jak pozornost mezi nás rozdělit. Má pocit, že dětem upírá pozornost, kterou jim má věnovat kvůli mně a naopak. Snažím se s ním o tom mluvit, pochopit jeho trápení. Není na tento model zvyklý. Přesto si myslím, že model fungující rodina má naději, a že je snad i lepší variantou než život stylem dvě role. Co s tím? Jak mu pomoci? Jak nás udržet?
Romana
děti partnerů
Dobrý den, potřebuji radu, už nevím odkud kam! :-(
Mám syna z prvního vztahu, bude mít 10 let. Mám manžela, který po něm dost jede, nadá mu i za uplné hlouposti. Máme spolu dceru 1.5roku o tu se syn stará, hlídá, krmí, hraje si vše co je potřeba... Nenutím ho, jde a sám od sebe pečuje o sestříčku... Tam problém není, ale s manželem šíleně bojuje. Manžel bohužel je trošku složité povahy, cokoli se mu řekne uráží se a hned všechno vztahuje na sebe, už mám strach mu cokoliv říct, aby se neurazil a nehádali se. Syn když jsem v práci mi píše, volá, že se doma nudí a ja s práce to nevyřším. Manžel nadává na to, že sedí u PC nebo mobilu, ale manžel dělá to samé, nadá mu za vše, že je línej, že dělá něco blbě. Jenže jak to dítě má dělat co chce, když mu nejde vzorem??? A jen mu nadává za to co dělá špatně a jak je línej atd. atd. A mluví s ním tak arogantně a hnusně, že kluk má strach se ho na něco zeptat, nebo mu něco říct!!!
Děkuji za radu a odpověď Monika
Mám syna z prvního vztahu, bude mít 10 let. Mám manžela, který po něm dost jede, nadá mu i za uplné hlouposti. Máme spolu dceru 1.5roku o tu se syn stará, hlídá, krmí, hraje si vše co je potřeba... Nenutím ho, jde a sám od sebe pečuje o sestříčku... Tam problém není, ale s manželem šíleně bojuje. Manžel bohužel je trošku složité povahy, cokoli se mu řekne uráží se a hned všechno vztahuje na sebe, už mám strach mu cokoliv říct, aby se neurazil a nehádali se. Syn když jsem v práci mi píše, volá, že se doma nudí a ja s práce to nevyřším. Manžel nadává na to, že sedí u PC nebo mobilu, ale manžel dělá to samé, nadá mu za vše, že je línej, že dělá něco blbě. Jenže jak to dítě má dělat co chce, když mu nejde vzorem??? A jen mu nadává za to co dělá špatně a jak je línej atd. atd. A mluví s ním tak arogantně a hnusně, že kluk má strach se ho na něco zeptat, nebo mu něco říct!!!
Děkuji za radu a odpověď Monika
Monika
děti partnerů
Dobrý den, chtěla bych poradit co dělat. Mám přítele, který ještě není rozvedený, má s ní dvě děti. Oni mají rádi mě, já je. Jeho manželka má také přítele se, kterým čeká dítě. Teď se stalo 25.12.2016, že holky byly u nás pro dárečky a mě se svěřily, že můžou říkat tati i tomu příteli od maminky, coź můj partner s tím nesouhlasí. Když byly u babičky, tak všude říkaly, že dárky jsou od tety, což nebyla pravda. Jen teď nevím co dál, protože přítel okolo sebe začal kopat, odešel před 5dny ,že chce být sám a vše si promyslet. Dnes se stavil a že potřebuje jet pryč mimo čr, dát si to dohromady. Radím mu ať se okamžitě rozvede a tím soud vše vyřeší. Měli jsme plány si otevřit servis na auta a žít v klidu. Do 25.12.2016 bylo vše v pořádku, ale ty děti ohledně toho náhradního tatínka ho dostali a proto nevím jak dál a udžet ho tady a všechny problémy mu pomoci vyřešit. Co byste prosím pradila. Děkuji
Markéta
děti partnerů
Dobrý den,
můj manžel má čtyřletého syna. Žijeme spolu od doby, co mu byl asi jeden rok a stalo by se to i dřív, nebýt právě syna. Snažila jsem se si k němu vytvořit pozitivní vztah, ale moc mi to nejde. Neustále jsou problémy s jeho matkou, je přehnaně starostlivá, nadává manželovi za každou blbost a ten už je paranoidní a když je syn u nás, je dost vystresovaný, aby něco neudělal špatně a nedostal za to zase vynadáno.
Syn navíc není žádný andílek a v poslední době je to čím dál horší. Manžel mu všechno povolí a syn s ním manipuluje, jak se mu zachce. Navíc je velmi hlučný a neustále něco pokřikuje. Doba, kdy je syn u nás, je pro mě dost peklo. Nejraději bych se úplně vyhnula kontaktu s ním, ale to by manžel špatně nesl. Jeden víkend jednou za 14 dní se dá přežít, ale manžel mluví o střídavé péči a toho se začínám děsit. Nechci ohrozit svůj vztah s manželem, ale dlouhodobé přemáhání pro mě není udržitelné. Prosím o radu, jak tuto situaci nejlépe řešit. Předem díky L.
můj manžel má čtyřletého syna. Žijeme spolu od doby, co mu byl asi jeden rok a stalo by se to i dřív, nebýt právě syna. Snažila jsem se si k němu vytvořit pozitivní vztah, ale moc mi to nejde. Neustále jsou problémy s jeho matkou, je přehnaně starostlivá, nadává manželovi za každou blbost a ten už je paranoidní a když je syn u nás, je dost vystresovaný, aby něco neudělal špatně a nedostal za to zase vynadáno.
Syn navíc není žádný andílek a v poslední době je to čím dál horší. Manžel mu všechno povolí a syn s ním manipuluje, jak se mu zachce. Navíc je velmi hlučný a neustále něco pokřikuje. Doba, kdy je syn u nás, je pro mě dost peklo. Nejraději bych se úplně vyhnula kontaktu s ním, ale to by manžel špatně nesl. Jeden víkend jednou za 14 dní se dá přežít, ale manžel mluví o střídavé péči a toho se začínám děsit. Nechci ohrozit svůj vztah s manželem, ale dlouhodobé přemáhání pro mě není udržitelné. Prosím o radu, jak tuto situaci nejlépe řešit. Předem díky L.
Lenka
děti partnerů
Zdravím, s přítelem jsme 12 let, věčný problém jsou mezi námi jeho dvě dospělé děti. Já mám syna z prvního manželství a s ním dceru. Na mém synovi hledá kde jakou chybu a své děti jsou pro něj mazlíčci. V minulosti se jeho děti za tátu styděli, jelikož měl finanční potíže a já ho s toho tahala.Jeho vlastní dcera se dokonce přejmenovala, aby neměla jeho příjmení, ale když jsou ve srabu, tak tatínka potřebují. Já jsem ta které nemůžou přijít na jméno. Hádáme se kvůli nim, nedokáže vychovávat všechny jedním metrem. Prosím o radu, mám od něj odejít, či o něco se snažit? Děkuji za odpověd Lenka
Lenka
děti partnerů
Dobrý den, ráda bych znala vás názor a možná trošku poradit co mmá dělat. Mam tri dítka. Z prvního manželství dcery deset a sedm let. z dalšího vztahu ročního syna. Ale když malemu byly dva měsíce šli jsme s otcem od sebe. Teď mám dvouměsíční nový vztah. Je hodný, milující s holkama si rozumí ale nedokáže vystat mého ročního syna. Má dobu vztekáni pláče , vynucovani si věci. A pritel je z ho na nervy. Ma také syna ( nevlastního ale bere ho jako svého ) říkal ze jak Byl maly porad plakal a on to nezvládal. Chteli jsmě spolu začít žít, ale nechce kvůli mého syna. Ze má prostě asi blok z malých dětí a jak breci začne panikarit a celý se trepat a musí odejít. Maly jak vidí začne plakat a nechce být u něj. Jak jetřeba u nás na noc. Tak pak jsem ve stresu i já ze malý zacne plakat a pritel zase bude ve stresu. říkal kdyby měl roky ze by to bylo lepší. Snažím se mu vysvětlit ze to je malé dítě a ohledně období přejde. Můžete nám prosím poradit jak to máme zvládnout? Dekuji
Míša
děti partnerů
POKRAČOVÁNÍ: Vím, že je úžasný člověk a že jeho děti jsou opravdu pěkně vychované, nejsou rozmazlené a to, jak spolu s manželkou vychovávali děti, souhlasím. Mám na výchovu v podstatě stejný názor jako oni, přestože sama děti nemám. Ale i přesto z téhle situace mám značné obavy. Jsem dost akční typ, mám jasné představy o tom, jak bych chtěla svůj život prožít a bojím se, že se ze mě stane pouze chůva, která bude na druhém místě...Jsou moje obavy oprávněné? Měla bych se do takového vztahu vůbec pouštět? Děkuji za názor.
Katka
děti partnerů
Dobrý den,
je mi 30 let, jsem bezdětná a před rokem jsem potkala muže, který má dvě děti - 3 a 5 let. Se svou současnou manželkou se rozvádí a chtěli bychom spolu začít žít. On své děti miluje a s manželkou se dohodli, že si nebudou dělat naschvály a že si je bude moc kdykoli brát k sobě. Od samého začátku se mnou chce další dítě - alespoň jedno a když to bude finančně možné, i druhé. Stejně tak to cítím i já, ale mám velký strach z toho, jestli dokážu přijmout jeho dvě děti. Vím, že si ho můžu vážit za to, jaký je táta a že je nechce opustit, ale mám strach ze sebe...že budu vychovávat jeho děti, že veškerá pozornost bude směřována na jejich děti, že oni budou na prvním místě a já spolu s naším dítětem (případně dětmi) budu na druhé koleji. Mluvili jsme spolu ohledně těchto mých obav nesčetněkrát a vždy mě ujišťoval, že se sice dětí vzdát nechce a chce je vídat co nejčastěji, ale stejně tak miluje mě a na prvním místě bude rodina se mnou tak jak jeho děti z předešlého manželství.
je mi 30 let, jsem bezdětná a před rokem jsem potkala muže, který má dvě děti - 3 a 5 let. Se svou současnou manželkou se rozvádí a chtěli bychom spolu začít žít. On své děti miluje a s manželkou se dohodli, že si nebudou dělat naschvály a že si je bude moc kdykoli brát k sobě. Od samého začátku se mnou chce další dítě - alespoň jedno a když to bude finančně možné, i druhé. Stejně tak to cítím i já, ale mám velký strach z toho, jestli dokážu přijmout jeho dvě děti. Vím, že si ho můžu vážit za to, jaký je táta a že je nechce opustit, ale mám strach ze sebe...že budu vychovávat jeho děti, že veškerá pozornost bude směřována na jejich děti, že oni budou na prvním místě a já spolu s naším dítětem (případně dětmi) budu na druhé koleji. Mluvili jsme spolu ohledně těchto mých obav nesčetněkrát a vždy mě ujišťoval, že se sice dětí vzdát nechce a chce je vídat co nejčastěji, ale stejně tak miluje mě a na prvním místě bude rodina se mnou tak jak jeho děti z předešlého manželství.
Katka
děti partnerů
Dobrý den, píši Vám s prosbou o radu. Jsem se starším přítelem, který ma 7letou dceru a já mám šestiletou. Já mám samozřejmě dceru v peci a přítel ma malou na víkendy. Holky si hezky hraji a pak přijde konflikt (z mého pohledu absolutně normální), jako například půjceni hračky a přítel to hned řeší tak, ze je rozdělí a vyjde vstříc své dceři bez jakéhokoliv vysvětlení. Já se nezmuzu ani na slovo. Rada bych jim to vše vždy vysvětlila, ale neni mi to umožněno. Moje dcera je zivejsi a vudci typ a musí se na ni jinak, ale neni zla, jen neni zvykla, se dělit o absolutně všechno a musím ji vše vysvětlovat. Malá se mi nakonec zeptala, jestli je to všechno její vina, chtělo se mi brecet. Nechce, aby se holky vidaly a to jen proto, aby zas nebyl problém a ze své dceři nebude nic v době, kdy ji ma, zakazovat. Takže to dospělo k tomu, ze na víkendy chtějí byt jen spolu sami. Přes týden je pryč a teď mi jen řekne, proste nám to nevyšlo. Můžete mi poradit, jak se mám zachovat? Dekuji moc
Eva
děti partnerů
Já její chování hodnotím jako čirou vypočítavost, nyní mne o to více drásá, že máme synka, snažím se mu dát všechno a ona by nejradši se přilepila na nás, aby z toho také něco měla. Připadá mi divné, že to manžel nevnímá, jak náhle otočila. On je šťastný, že se k nám má, a tak mne častuje termíny "rodina" na dovolené se s ní chce fotit apod. Já to těžce nesu, protože ona není moje "rodina" a vůbec s ní a jejich rodinou nechci nic mít společného. S manželem nás to odcizuje, ale nevím jak vyřešit, že pak na každý výlet, každou dovolenou, cokoliv se ptá .... " a co ....A ? (jeho dcera) - jestli pojede s námi, jestli jí dáme to a to, protože malý dostal to a to..... a tak podobně. Mně se to už totálně protiví, a tak nechci jezdit už nikam, a už vůbec ne s ní. S ní to vždycky vytrpím, tu její přetvářku. Několik let k nám nenašla cestu a najednou svého otce a brášku miluje. Je mi z té falše na nic. Když jedeme někam bez ní, tak si pak vyslechnu přednášku, že to není fér... . Prosím o radu 3 - otázka upravena poradcem
kopretina
děti partnerů
Do poslední chvíle do porodu jsem pracovala, vystudovala jsem VŠ, koupila si byt a byla jsem soběstačná. Manželovo bývalá žena nikdy nepracovala, jen se stýkala s divnými živly, jeden je momentálně ve vězení, a tak zase má jiného. Několikrát chtěla spáchat sebevraždu a tak se s ní manžel rozvedl, když byly dceři 3 roky. Když jsme se dali dohromady, dceři bylo 14, ale byl z ní už bohužel hotový člověk. Jenže takový, jako je její matka. Špatně se učí, nic ji nezajímá, je omezená a pracovat se jí také nechce. Teď jí je 18, vycítila patrně že by se u nás měla dobře (finančně) a tak po těch letech kdy dělala jen naschvály, zase otočila, a tatínka a svého maličkého brášku MILUJE a je prostě uplně milionová. Mně je z toho špatně, jak je falešná. Manžel ale miluje jí, je to jeho dítě, které se k němu zase konečně má, a tak já jí musím pořád trpět. Nevím co dělat, protože se často hádáme. Nechápu že nevidí, jak je vypočítavá, oznamuje nám, že by chtěla jet k moři, a tak manžel by se sedřel. 2
kopretina
děti partnerů
Dobrý den paní doktorko, prosím o radu. Jsme s manželem 3 roky svoji, nyní máme 8 měs. chlapečka. Malého jsme chtěli, i když manžel je takový flegmatik, tak mám někdy dojem že svatba a i malý proběhly tak - no když chceš.... . Manžel má dceru z prvního manželství, je jí letos 18 let. Je to s ní těžké a je to poměrně náš klíčový problém. Neustále na sebe strhává pozornost, musí být hvězdou v každé situaci. Naštěstí nebydlí s námi, ale když se vyskytne, snažím se to vydržet. Malého manžel velmi miluje, ale jak je flegmatický, nijak aktivně neřeší jeho vztah s dcerou, ani její chování. Ta je zase pasivně agresivní a vydírající. Nemám jí ráda, protože od začátku co jsme s mužem spolu, tak mi dělala stále naschvály, nebo mne ignorovala nebo tak podobně. Nevím jak z toho ven. Manželovi na ní záleží, to chápu, ale ona se snaží k nám pořád vecpat, do naší rodiny, jezdit s námi na dovolené (což je pro mne utrpení) a najednou prostě zjistila že má tatínka a naše výhody. kopretina 1
kopretina
děti partnerů
Dobrý den paní doktorko. Již jsem vám na toto téma psala. Můj přítel má dítě a já jej nedokážu přijmout. Podle vás mám blok, který se brzy rozpustí. Bohužel se tak nestalo, naopak se to celé prohlubuje. I když se snažím, nezvládám to. Teď jsem dokonce musela z celé situace "utéct". Sbalila jsem se a jela pryč i na noc, abych si to mohla celé srovnat. Připadám si hrozně a je mi to líto i vůči partnerovi. Ten se to snaží chápat, nenutí mě do ničeho. Navrhl, že se s dítětem nebudu vídat, že si bude zajišťovat program sám mimo mě. Beru to jako velké gesto, ale na druhou stranu, jde tohle pořád? Nemůžu dělat, že neexistuje. A vůbec, jak může milovat ženu, která se chová takhle? Tvrdí, že mu za to všechno stojím, ale já si připadám jak zmije. Navrhla jsem i rozchod v zájmu nás obou jen proto, že má dítě, které nechci vidět, slyšet o něm. Partner mi řekl, že se se mnou nerozejde, že o mě bude stejně dál usilovat. Já vůbec nevím, jak to řešit... - otázka upravena poradcem
Marie
děti partnerů
Dobrý den, již 10 měsíců mám nového partnera. Všechno bylo v pořádku až do doby, kdy jeho dcera, které je 5 let byla u nás doma měsíc, protože její matka měla nehodu. Od té doby se náš vztah zhoršil. Začaly mi vadit věci, které mi do té doby nevadily. Např. vadí mi, jak mluví se svojí dcerou. Na ní vždycky mluví medovým hláskem, pro ni by udělal cokoliv. Navíc teď vymyslel, že vždycky, když ji bude mít, pojede k rodičům na venkov, takže budeme čas trávit oddělene. Nevím, co si mám o tom myslet. Ale mám pocit, že se náš vztah žene do konce. Bohužel se stalo i to, že když malá měla narozeniny, pustil prezentaci fotek s její matkou...no to mě teda dostalo. Potom mě vodil do baru za svojí bývalou milenkou. Když jsme to řešili, tak mi akorát odpovídal, že mu něco vyčitám. Ale on si nedokáže uvědomit, že mě to vnitřně ranilo. Poraďte, jak se mám v této situaci chovat?
MonikaZve
děti partnerů
pro borovcova jana2@seznam.cz
A z třetí strany - jako dítě rozvedených rodičů.
Rodiče se rozvedli, když jsem byla sice již zletilá, ale studovala jsem. Neměla jsem kde bydlet, byl problém s penězi, rodiče začali najednou financovat svého nového partnera nebo svoje nové aktivity. Bylo to pro mne jedno z nejsložitějších období, kdy jsem v našem bytě potkávala cizího muže, otce si zase nárokovala cizí žena - lidi bez "společné" historie, doma pro mne najednou nebylo místo, prostě vzduchoprázdno. A prý musím pochopit, tolerovat, přijmout. Snažila jsem se respektovat, ale zejména tátova partnerka mne nesnášela. A pak se přidaly komplikace v době, kdy jsem měla vlastní rodinu - všechno dvakrát (návštěvy, oslavy), všechno izolovaně. Péči babičky a dědečka o moje děti téměř neznám - otec měl svoje malé dítě (a dítě partnerky), matka začala žít svými aktivitami. A bylo to zcela zbytečné, protože noví partneři je stejně časem opustili a rodiče žijí každý sám. Ale rozbitá rodina už se nikdy dohromady nedá. - otázka upravena poradcem
A z třetí strany - jako dítě rozvedených rodičů.
Rodiče se rozvedli, když jsem byla sice již zletilá, ale studovala jsem. Neměla jsem kde bydlet, byl problém s penězi, rodiče začali najednou financovat svého nového partnera nebo svoje nové aktivity. Bylo to pro mne jedno z nejsložitějších období, kdy jsem v našem bytě potkávala cizího muže, otce si zase nárokovala cizí žena - lidi bez "společné" historie, doma pro mne najednou nebylo místo, prostě vzduchoprázdno. A prý musím pochopit, tolerovat, přijmout. Snažila jsem se respektovat, ale zejména tátova partnerka mne nesnášela. A pak se přidaly komplikace v době, kdy jsem měla vlastní rodinu - všechno dvakrát (návštěvy, oslavy), všechno izolovaně. Péči babičky a dědečka o moje děti téměř neznám - otec měl svoje malé dítě (a dítě partnerky), matka začala žít svými aktivitami. A bylo to zcela zbytečné, protože noví partneři je stejně časem opustili a rodiče žijí každý sám. Ale rozbitá rodina už se nikdy dohromady nedá. - otázka upravena poradcem
Lucie
děti partnerů
pro borovcova jana2@seznam.cz
Dobrý den,
jen jsem chtěla napsat Janě, že přijmout nového partnera rodičů není lehké.
Jsem na opačném konci této situace, manžel (nejsme rozvedení) žije 3 roky s přítelkyní. Když řekl dospělé dceři, že je seznámí, nechtěla. Po nějaké době se mi s tím svěřila. Že neví, jestli udělala dobře. Tátu má moc ráda. Pak mi řekla, že svolí se seznámením, jen když já nebudu proti. A že se asi na jejich společná setkání nebude nikdy těšit, kdežto na tátu samotného se těší vždycky.
To jen abyste měla taky názor z "druhé strany" - otázka upravena poradcem
Dobrý den,
jen jsem chtěla napsat Janě, že přijmout nového partnera rodičů není lehké.
Jsem na opačném konci této situace, manžel (nejsme rozvedení) žije 3 roky s přítelkyní. Když řekl dospělé dceři, že je seznámí, nechtěla. Po nějaké době se mi s tím svěřila. Že neví, jestli udělala dobře. Tátu má moc ráda. Pak mi řekla, že svolí se seznámením, jen když já nebudu proti. A že se asi na jejich společná setkání nebude nikdy těšit, kdežto na tátu samotného se těší vždycky.
To jen abyste měla taky názor z "druhé strany" - otázka upravena poradcem
Věra
děti partnerů
Přeji hezký den a potřebovala bych poradit,,Muj pritel se kvuli me po 30letech rozvedl v době kdy mel jíž dospělé dva sny .Náš krásný vztah trvá 4 roky ale mě hodně trápi ze me jeho synove neprijali hlavne ten mladsi ani nepozdraví proste jsme tabu.Ke starsimu jezdi i se svoji byvalou manzelko na navstevy a to nedokazu pochopit i kdyz mi pritel tvrdi ze vi ze je to pro me tezky tak ja to nedavam citim se hrozne ,Muzete mi prosim poradit co s tim? Děkuji
borovcovajana2@seznam.cz
děti partnerů
Dobrý deň, chcem sa poradiť. Mám partnera už sme spolu vyše roka a má 7 ročnú dcéru. Zo začiatku bolo všetko v poriadku, ale postupne mi už tak začína vadiť tá malá, stále sa hádame iba kvôli nej, že ju nemám rada. No ani nie, lebo je stále na nom nalepená, my sa nemôžeme ani len porozprávať, lebo sa už zliepa po ňom, alebo vkuse Ocík ocík. Ona tvrdí, že ma má rada, ale žiarli podľa mňa na mna. Nedovolí nám aby sme boli spolu, celá pozornosť sa točí iba okolo nej, normálne sa teší keď náhodou idem z domu spať k rodičom a ona môže s ním v posteli. Má 7 rokov o chvílu 8 a je strašne nesamostatná, ideme na preliezky a ona sa nejde hrať iba s ním a stále ho ťaha, alebo je pri nás a sedí na nom nacapená zae. To isté aj večer ked pozeráme, neustálu pozornosť si vyžaduje, ale jeho a on jej to všetko žerie a stále ved ona je dobré dievča, ale je vidno aká je prefíkaná a on to nevidí. medzi nami je všetko fajn pokiaľ ju nemá a to ju máva dosť často. Môžete mi prosím poradiť
Petra
děti partnerů
Dobrý den paní Douchová. Dva roky mám staršího partnera, který má dceru (12 let), s níž bývá pár dní v týdnu. Je to príma holka, se kterou docela vycházím. Jsem spíše kamarádka, než druhá matka. Mám ale takovou svobodnou povahu a nesnesu, když se na mě někdo moc lepí nebo když mě někdo omezuje. Partner mi přivozuje velmi nepříjemné chvíle, protože si myslí, že musíme společně trávit všechen čas, kdy je dcera u něj. Vymýšlí jen společné dovolené nás tří, což je pro mě utrpení. Holka je jedináček, který potřebuje neustálou pozornost. Nikdo nechápe, že já potřebuju občas klid a ticho. I když to jasně řeknu, nikdo mě neposlouchá. Mám pocit, že mám problém, který přítel vůbec nevnímá, i když o něm jasně mluvím. Teď jsem odmítla další společnou dovolenou a partner se tomu hrozně diví a považuje to za zradu. Mám pocit, že minulá dovolená byla příšerná a ani mě nenapadlo, že by chtěl jet znovu zase ve třech. Říkala jsem, ať jedou sami, ale on nechce. Prosím, poraďte, jak s ním jednat. Děkuji!
Adélka Ada
děti partnerů
Dobrý den, prosím o radu, jsem 8 roků podruhé vdaná, mámě úžasný vztah, v poslední době ale narážím na zásadní problém, já i manžel máme již dospělé děti, které mají své rodiny a tedy i děti. Jsem zaměstnaná a vykonávám náročnou psychickou práci s lidmi. Samozřejmě, že se snažím někdy pohlídat má vnoučata, v tom okmažiku narazím... je to jen párkrát do roka i z důvodu, že žijí daleko od mého bydliště . Ihned je po mně žádáno, abych hlídala i manželova vnoučata a je problém. Kdy? když mám 4 týdny dovolené, vnoučat je 7? Jsou malé, takže pořád být ve střehu. jsem z toho nešťastná a stává se mi to noční můrou. mají přece své babičky...... Můj zdravotní stav není o.k., mám ID I. stupně a to na psychiku, před 3 roky jsem zcela zkolabovala z důvodu přetížení organismu. Prosím poraďte manžela miluji a toto mne velmi trápí., nechci dělat problémy......
Eva
děti partnerů
Dobrý den, přítel má z předchozího vztahu 5-ti letou dceru. Vycházíme spolu dobře. Jenže ve mě hlodá červíček, že to není moje dítě. Začali jsme plánovat dítě a já mám obavy z toho, co bude. Protože jeho bývalá říká něco ve smyslu, ne že pak budeš svoji dceru zanedbávat atd. Občas mám pocit, že to nezvládnu, protože to není úplně ideální rodinu (já, chlap a naše dítě). Bohužel mě mrzí, že radost z prvního dítěte budu mít jen já a ne on. Ale jsou tu i další věci. Když ji máme (jednou za 14 dní víkend), tak jako kdybych tam s nimi nebyla. Všímá si mě málo. Už jsem mu to i říkala, že nechci, aby mezi námi dělal rozdíly. Jenže...nějak se to nedaří. No a teď, co s tím?Jak překonat ten balvan v sobě, že on už dítě má a já ne?
MonikaJel
děti partnerů
Dobrý den, žiji s druhým manželem skoro 20 let, máme spolu nedospělou dceru. Oba máme dospělé děti z předchozích manželství. Všichni pracujeme v manželově firmě. Jeho 31 letý syn z 1. manželství na mě neustále hází špínu, pomlouvá mě, před manželem a spolupracovníky mě neustále shazuje, nazývá mě velmi nevybíravými výrazy (samozřejmě v mé nepřítomnosti), píše manželovi o mých "chybách a prohřešcích", otevřeně ho nutí k tomu, aby se mě zbavil. Vím, že na mě již mnoho let žárlí a snaží se náš vztah rozvrátit, ale v poslední době je to čím dál horší. Manžel dělá, že je vše v pořádku, ale já mám pocit, že už to takhle dál nejde. Manžel tvrdí, že to není pravda, že to tak není, ale myslím, že je to pro něj velký problém, který ničí nejen náš vztah, ale i nás samotné. Jak se zachovat? Děkuji za radu. - otázka upravena poradcem
Hana
děti partnerů
Dobry večer, jdu si pro radu..Mam ted 27 měsícniho syna, od listopadu bydlim jen snim..mam přitele jsme spolu ted 5 měsícu a nebydlime spolu prozatím...a mame takovy problem...přitel je hodny o maleho se zajima jak o vlastního vychazeli spolu..ted ale mame problem cokoliv mu přitel řekne tak se začne mračit, zavirat oči ,brečet,, kdyžje pritelu nas nic malej neudla sam, nehraje si sedi na gauči a ani se nehne, snaži se malej přitele ignorovat věčně chce jen me, ale ja chci aby spolu vychazeli..už jsem zoufala a nevim co mame dělat přitel je s mutny z toho že je malej smutnej
Lenka
děti partnerů
Dobrý den, ráda bych se poradila. Před nedávnem jsem se rozešla s přítelem po dlouholetém vztahu. Mám teď asi 2 měsíce nového přítele. Vím, je to zatím velmi krátká doba, ale přesto již nad touto otázkou přemýšlím a po pravdě mám z toho strach. Má skoro 4 letou holčičku z předchozího vtahu. Mě je 28 let a jsem bezdětná. Na první pohled to pro mě nebyl problém, že má dítě. Zřejmě proto, že jsem v takové situaci nikdy nebyla a znám ze svého okolí různé situace, ale to není jako když je v ní člověk sám. Děti mám ráda, nikdy jsem neměla problém s dětmi kamarádek vycházet, ale nikdy jsem žádnému nemusela dělat „náhradní mámu“. Největším problém podle mne je, že si dceru bere velmi často např. 3-4 do týdně. Někdy jen na odpoledne po školce, jindy přes noc a někdy jí ráno vozí do školky (nemají střídavou péči). Jeho „nevýhodou“ je, že pracuje jako OSVČ doma a má tudíž flexibilní pracovní dobu a více času. Mám pocit, že toho jeho bývalá přítelkyně zřejmě zneužívá. Je velmi hodný a myslím si, že je to nejúžasnější chlap jakého jsem zatím potkala. Popravdě si neumím představit situaci, kdy bychom spolu bydleli a tento režim by pokračoval dál. Nechci, aby to vypadalo, že ho chci od jeho dcery odrazovat, aby si jí nebral tak často nebo ho do čehokoliv nutit. Nevím jak se k celé situaci postavit. Ale myslím si, že pokud už teď mi tento fakt vadí, mohl by to být do budoucna zásadní problém. Předem děkuji.
Jana
děti partnerů
Dobrý den,prosím o radu.Jsem po rozvodu s novou přítelkyní přes 3 roky. Znám a mám ji rád již 27 let.Bydlím většinu týdne s dcerou,které bude 17.Bohužel ona mou přítelkyní nesnese,ať už ze žárlivosti nebo z principu.Přitom ví že manželství skončilo kvůli mé ženě.Když je tu moje dcera spolu s mou přítelkyní, dokáže vytvořit natolik nedýchatelnou atmosféru, že přítelkyni tu není dobře a nechce tu být.Naopak ona bydlí celý týden s rodiči, se kterými občas nemá ideální zázemíi a se synem, kterému je 23 let.Má to navíc tak, že i když bydlí s rodiči a synem celý týden,stejně mají každý druhý víkend navíc pro sebe.Ona má pocit že ten její syn ji pořád nějak potřebuje. Po večerech sedí u něj v pokoji zatímco on si tam něco dělá na PC...Ta fixace je hodně silná.Už řekla že by bylo fajn se mít jen tak rádi a počkat na sestěhování až nám ty děti odrostou. Jenže to potrvá hodně dlouho.Teď jsme si dali pauzu ve vztahu.Nová pravidla být spolu aspoň všechny víkendy asi neakceptuje.Jak dál?
Mantasofvenom@seznam.cz
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
